Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem, podepsaná dne 24. října 1994 v Praze.

Při setkání předsedů vlád České republiky a Rumunska v Bukurešti dne 8. listopadu 1993 bylo podepsáno "Memorandum o liberalizaci obchodních vztahů mezi Českou republikou a Rumunskem". V dokumentu byly stanoveny hlavní principy budoucí Dohody o volném obchodu, potvrzen záměr obou zemí účastnit se aktivně procesu ekonomické integrace v Evropě, rozvíjet principy tržní ekonomiky a vzájemný obchod.

Dohodou o volném obchodu bude postupně liberalizován vzájemný obchod a ke konci tříletého přechodného období, tedy k 1. lednu 1998, budou odstraněny tarifní a netarifní překážky obchodu průmyslovými výrobky, s výjimkou tarifních překážek u osobních automobilů a sladkovodních ryb (ochrana trhu ČR), množstevních omezení a opatření majících rovnocenný účinek při dovozu do ČR a množstevních omezení a opatření majících rovnocenný účinek při vývozu z Rumunska. Vzhledem ke specifické povaze zemědělského sektoru se nepředpokládá plná liberalizace obchodu zemědělskými výrobky a produkty, dohoda však zakládá postupnou liberalizaci i v této oblasti.

S ohledem na celní unii se Slovenskou republikou probíhala jednání, kterých se za ČR zúčastňovali zástupci ministerstev průmyslu a obchodu, zahraničních věcí, financí, zemědělství, hospodářství, ministra pro hospodářskou soutěž, Úřadu průmyslového vlastnictví a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, třístranné. Výsledkem jsou však dvě bilaterální Dohody o volném obchodu, a to mezi ČR a Rumunskem a SR a Rumunskem.

Expertní jednání o Dohodě lze charakterizovat jako velmi obtížná. Rumunsko má oficiálně přiznaný statut rozvojové země a vzhledem ke své složité hospodářské situaci používá poměrně vysoký stupeň ochrany svého hospodářství formou tarifních a netarifních překážek obchodu, což je dokumentováno dále uváděnými údaji.

Průměrná celní incidence u dovozu všech průmyslových výrobků do Rumunska dosahovala v r. 1933 výše 8,5%. Vezme-li se však v úvahu průměrná celní incidence v sortimentu průmyslových výrobků dovážených z ČR, pak tento údaj představoval 18,6%. Podle výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání GATT může Rumunsko navíc výrazně zvýšit uvedenou průměrnou celní incidenci, a to na 33,9%.

Obdobná situace je u zemědělských výrobků, kde tarifikací uskutečněnou v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání GATT Rumunsko podstatně zvýšilo celní sazby pro dovoz zemědělských a potravinářských výrobků, a to až na 300%.

Uvedené skutečnosti a další omezení netarifní povahy výrazně ovlivnily sjednaný rozsah liberalizace obchodu. Delegace ČR navrhovala a prosazovala aktivnější liberalizační proces ve vzájemném obchodu, tj. okamžitě liberalizovat 70 - 80% vzájemného obchodu. Tento návrh však byl pro delegaci Rumunska nepřijatelný. Z tohoto důvodu byl v Dohodě zachycen liberalizační postup v takovém rozsahu, který mohlo Rumunsko maximálně akceptovat. Ochranářské tendence potvrzuje i fakt, že Rumunsko nesouhlasilo ani s návrhem ČR vzájemně liberalizovat k datu vstupu Dohody v platnost obchod mořskými rybami.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem byla podepsána ve dvou vyhotoveních, každé v českém, rumunském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě rozdílného výkladu bude rozhodující anglický text.

Dohoda byla podepsána dne 24. října 1994 v Praze na úrovni premiérů České republiky a Rumunska, provádění Dohody se předpokládá od 1. ledna 1995.

V dalších částech materiálu uvádíme charakteristiky jednotlivých částí Dohody.

1. Text Dohody

Závazky Stran sjednané v Dohodě nevycházejí pouze z bilaterálních vztahů, ale musí respektovat dříve přijaté mnohostranné i dvoustranné závazky a odrážet reálný vývoj transformace ekonomiky. Proto je žádoucí, aby v dohodách o volném obchodu byly tyto závazky kompatibilní a přijaté lhůty identické.

V průběhu jednání se podařilo zajistit, aby se text Dohody výrazně neodchyloval a v zásadě vycházel z již sjednaných mezinárodních závazků ČR a Evropskou unií a Evropským sdružením volného obchodu a ze závazků obsažených v dohodě CEFTA a v Dohodě o volném obchodu s Republikou Slovinsko.

V Kapitole III, která obsahuje tzv. horizontní ustanovení, byly v řadě případů převzaty přímo formulace obsažené ve Všeobecné dohodě o clech a obchodu, např. u problematiky dumpingu, všeobecných a bezpečnostních výjimek, obecných ochranných opatření, potíží v oblasti platební bilance a dalších ustanovení.

V Dohodě jsou zařazeny rovněž články obsahující závazky, jejichž naplňování se vztahuje k procesu transformace ekonomik na tržní systém, jako jsou např. státní monopoly, platby, pravidla soutěže týkající se podniků, státní pomoc, veřejné zákázky, strukturální změny apod. Zde jsou sjednána taková ustanovení včetně lhůt, aby umožňovala dosáhnout tržně ekonomického prostředí shodně s mezinárodními závazky ČR, již existujícími v této oblasti.

Dohoda předpokládá vytvoření Společného výboru složeného z představitelů Stran, který bude dohlížet nad jejím prováděním. Společný výbor, který se bude scházet v případě potřeby, avšak nejméně jedenkrát ročně, má pravomoc vytvářet si své pracovní orgány k řešení konkrétních problémů obchodu mezi ČR a Rumunskem.

Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání dalších mezinárodních dohod, zachování nebo zakládání celních unií, oblasti volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu, pokud tyto nebudou působit negativně na vzájemné obchodní vztahy mezi ČR a Rumunskem a neporuší ustanovení této Dohody.

Rumunské zákonodárství a smluvní praxe uplatňovaná v Rumunsku neumožňují prozatimní provádění mezinárodních dohod. S cílem umožnit provádění Dohody o volném obchodu od 1. ledna 1995 i v případě, že by se z časových důvodů nepodařilo v ČR ukončit schvalovací proces před tímto datem, byla dohodnuta výměna oficiálních dopisů při podpisu Dohody. V nich se zakotví, že ČR bude Dohodu provádět v prozatimním režimu od 1. 1. 1995 za podmínky, že do tohoto data ministerstvo zahraničních věcí ČR obdrží diplomatickou nótu potvrzující, že v Rumunsku byl ukončen vnitřní proces schvalování nezbytný pro vstup Dohody v platnost.

2. Koncese poskytnuté v oblasti průmyslových výrobků

Podmínky, které zajišťují liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny v Kapitole I, která obsahuje obvyklá ustanovení týkající se tarifních a netarifních překážek obchodu, tj.:

- závazek nezavádět ve vzájemném obchodě nové překážky obchodu,

- odstranit v průběhu přechodného období stávající překážky obchodu s výjimkami specifikovanými v Přílohách k příslušným článkům.

Za základní celní sazby, které budou v souladu s ustanoveními této Dohody postupně odstraňovány, se považují smluvní celní sazby platné k 1. lednu 1993. Tyto základní celní sazby budou rovněž snižovány na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání GATT.

Vzájemně poskytnuté koncese u průmyslových výrobků jsou uvedeny v Protokolu 1, jehož struktura je poměrně složitá. Obsahuje několik různých harmonogramů snižování celních sazeb, které jsou v některých případech společné pro obě Strany, v dalších pak specifické pro každou ze Stran.

Shodné snižování celních sazeb je dohodnuto u výrobků zařazených do listiny A (dovoz do ČR) a listiny D (dovoz do Rumunska), a to rovnoměrným tempem v průběhu přechodného období (roční snížení o 25% základní celní sazby). Na listinu A je zařazeno 49,8% zboží dováženého do ČR v r. 1993 (v hodnotě cca 3,1 mil. USD), na listinu D je zařazeno 49,5% zboží dováženého do Rumunska v r. 1993 (v hodnotě cca 15,7 mil. USD). ČR bude v průběhu přechodného období postupně liberalizovat dovozy z Rumunska především u dřevěného nábytku, armaturních výrobků, obráběcích strojů a fréz na dřevo, autobenzínů, některých textilních výrobků, kuličkových ložisek a dalších průmyslových výrobků. Na druhé straně bude Rumunsko stejným způsobem postupně liberalizovat dovozy z ČR u válcovaných plechů do 600 mm, železných drátů, motorových vozidel pro zvláštní účely, pneumatik pro autobusy a nákladní automobily, některých chemických produktů a dalších průmyslových výrobků.

Za účelem zajištění souladu s mezinárodními závazky, které ČR i Rumunsko již přijaly, byl sjednán zvláštní harmonogram snižování celních sazeb pro skupinu osobních automobilů s benzinovým i naftovým motorem. Jedná se o listinu B (dovoz do ČR) a listinu E (dovoz do Rumunska), kde snižování celních sazeb bude zahájeno od 1. ledna 1996 a celní sazby zcela odstraněny k 1. 1. 2002, tj. čtyři roky po ukončení přechodného období. Při dovozu do ČR jde o 3,9% hodnoty zboží za r. 1993 (v hodnotě 245 tis. USD - jedná se o terénní vozy ARO), při dovozu do Rumunska jde o 1,2% hodnoty zboží za r. 1993 (v hodnotě 391 tis. USD).

Listina C je specifická pro ČR a pokrývá požadavek Ministerstva zemědělství ČR na plnou celní ochranu u 6 položek sladkovodních ryb (živí, čerství a mražení pstruzi a kapři) až do 12. ledna 2003. Tyto produkty dosud nebyly z Rumunska dováženy.

Listina F je specifická pro Rumunsko a obsahuje 3 různé položky (styren, detergenty a chladničky). U těchto položek rumunská strana prosazovala jejich zařazení do listiny D (bezcelnost až od 1. ledna 1998). Vhodnou argumentací se podařilo dosáhnout úplného odstranění celních sazeb již k 1. lednu 1997. Rumunské dovozy těchto položek z ČR v r. 1993 představovaly 3,3% objemu dovozu v hodnotě cca 1,1 mil. USD a je reálný předpoklad růstu vývozu ČR u styrenu a zejména detergentů i v následujících letech (v prvním pololetí 1994 dosáhl vývoz obou položek do Rumunska hodnoty 4,1 mil. USD).

U průmyslových výrobků, které nebyly zařazeny do žádné z výše uvedených listin, budou celní sazby odstraněny k datu vstupu Dohody v platnost. U dovozu do ČR se jedná o 46,3% objemu dovezeného v r. 1993 v hodnotě cca 2,9 mil. USD, a to o různé druhy chemikálií, transformátory do 650 kVA, folie z plastu, některé druhy plochého skla, součásti motorových vozidel, keramika a výrobky z porcelánu a další průmyslové výrobky. U dovozu do Rumunska se jedná o 46% objemu dovezeného v r. 1993 v hodnotě cca 14,6 mil. USD, a to o velmi různorodé výrobky, např. šasi motorových vozidel, umělá střeva, kaolin, propylen, čerpadla pohonných hmot, koks, pásy z kaučuku, buničinu, ofsetové stroje, žiletky a další průmyslové výrobky.

Při hodnocení výsledků v oblasti poskytnutých koncesí pro průmyslové výrobky je možno konstatovat, že dosažený stupeň liberalizace je pro ČR pozitivní a zabezpečuje výhodnější podmínky pro vývoz českých výrobků do Rumunska než pro vývoz rumunských výrobků do ČR. Nemalou úlohu sehrává i značně nevyrovnaná obchodní bilance s výraznou převahou vývozu průmyslových výrobků z ČR (absolutní hodnota dovozu do ČR činila v roce 1993 6,2 mil. USD, zatímco absolutní hodnota vývozu ČR do Rumunska dosáhla ve stejném období 31,8 mil. USD). Navíc se podařilo přesvědčit rumunskou stranu, aby akceptovala urychlené snižování celních sazeb u dovozu styrenu, chladniček a detergentů.

3. Liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky

V textu Dohody je tato problematika řešena v Kapitole II, která zahrnuje ustanovení o výměně koncesí, o vztahu těchto poskytnutých koncesí a zemědělských politik Stran, zvláštní ochranná opatření a veterinární, zdravotní a fytosanitární opatření.

Konkrétně poskytnuté koncese v oblasti zemědělství jsou obsahem Protokolu 2 a jeho příloh. V této pracovní skupině byla jednání rovněž velmi obtížná, a to zejména vzhledem ke skutečnosti, že v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání GATT se podařilo Rumunsku prosadit výrazné zvýšení ochrany vnitřního trhu formou zvýšení celních sazeb, a to až na 300%.

Strany se při jednání shodly na tom, že částečná liberalizace zemědělství se bude týkat pouze vybraného okruhu výrobků. U těchto výrobků byly dohodnuty roční množstevní kvóty, do jejichž výše lze realizovat dovoz za sníženou celní sazbu. Vzájemně poskytované koncese byly sjednávány na principu symetrie podle následujících pravidel:

1. u výrobků, jejichž celní sazby byly v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání GATT tarifikovány, spočívá liberalizace v zachování celní sazby na úrovni r. 1944. Toto specifické zvýhodnění uplatnila především rumunská strana, a to u všech položek, na něž poskytla celní koncese, na straně ČR byla tato zásada uplatněna pouze u dovozu vína;

2. u výrobků, jejichž celní sazby nebyly tarifikovány, se budou snižovat cla platná od 1. 1. 1995 postupně v průběhu 5 let po 10% ročně, tzn. celkem o 50%. Tento přístup byl uplatněn u poskytování koncesí ze strany ČR na dovozy všech uvedených rumunských zemědělských výrobků s výjimkou vína.

Hodnotíme-li kvalitu vzájemně poskytnutých koncesí u zemědělských výrobků, je možno konstatovat, že všechny výrobky, na něž byly koncese poskytnuty, již byly v uplynulých letech obchodovány. Hodnota poskytnutých celních koncesí je však snížena stanovením množstevních kvót.

Přestože nebylo při liberalizaci vzájemného obchodu zemědělskými výrobky dosaženo výrazných výsledků, lze je hodnotit jako první etapu spolupráce v této oblasti, a to zejména se zřetelem na zvláštní citlivost trhu zemědělskými výrobky a specifika zemědělských politik obou Stran Dohody.

4. Spolupráce v celní oblasti

V Dohodě jsou základní otázky spolupráce v oblasti celnictví zachyceny v čl. 16 a v Protokolech 3 a 4.

Protokol 3 stanoví pravidla pro určení a osvědčení původu zboží, která jsou podmínkou uplatnění preferenčních celních sazeb uvedených v Protokolech 1 a 2. Pravidla původu vycházejí z obdobného Protokolu 4 k Evropské dohodě.

Tato pravidla umožňují trilaterální kumulaci původu Stran Dohody se Slovenskou republikou a vzhledem k uvedené kompatibilitě s pravidly používanými ve vztahu k Evropské unii jsou základem pro další jednání o panevropské kumulaci, tj. perspektivní kumulaci původu mezi členskými zeměmi a asociovanými zeměmi Evropské unie.

Protokol 4 upravuje v návaznosti na Protokol 3 vzájemnou spolupráci celních správ Stran Dohody. Zásady a způsoby spolupráce vycházejí z Protokolu 6 k Evropské dohodě.

Cílem spolupráce celních správ je zajištění preferenčních zacházení se zbožím, které pochází ze Stran Dohody o volném obchodu. Protokol však obsahuje rovněž zásady vzájemné spolupráce v oblasti boje proti celním a daňovým únikům.

Obrat obchodu České republiky s Rumunskem se od r. 1990 neustále snižuje, v r. 1993 činil pouze 39,5 mil. USD (z toho vývoz ČR 30,5 mil. USD a dovoz 9. mil. USD). Realizovaným objemem obchodu v r. 1993 zaujímalo Rumunsko 41. místo v zahraničním obchodě ČR. Podrobnější údaje jsou uvedeny v tabulce v závěru této zprávy.

Cílem Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem je vytvořit obchodně politické předpoklady pro stimulaci zvýšení obchodní výměny mezi oběma státy, neboť:

- sjednání Dohody vytváří podmínky pro diverzifikaci i hodnotový nárůst vzájemného obchodu;

- postupné odstranění celních sazeb je vzhledem k vysoké celní incidenci v Rumunsku výrazným prvkem podpory českého exportu a mělo by od vstupu Dohody v platnost umožnit snadnější průnik na rumunský trh a případný vzestup vývozních cen;

- vzhledem k nízké celní incidenci v ČR nemá odstraňování cel tak výrazný dopad do české ekonomiky, přesto však v některých oblastech může napomoci ke zvýšení konkurence na českém trhu;

- liberalizace se soustřeďuje do průmyslových položek, kde má Česká republika relativně dobrou výchozí pozici;

- citlivost a specifičnost trhů zemědělskými výrobky v obou zemích se promítla i do omezeného rozsahu koncesí poskytnutých v této oblasti.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána.

Provádění Dohody nebude vyžadovat dodatečné výdaje ze státního rozpočtu. Vzhledem k postupnému odstraňování celních sazeb v souladu s ustanoveními této Dohody dojde ke snižování příjmů státního rozpočtu z vybíraných cel při dovozu zboží z Rumunska. Podle předběžných ekonomických analýz by však toto snížení mělo být kompenzováno zvýšením jiných příjmových položek státního rozpočtu, vyplývajícím z liberalizace vzájemných obchodních vztahů a zvýšení obchodní výměny mezi ČR a Rumunskem.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem je smlouvou tzv. prezidentského typu a pro vstup Dohody v platnost je nezbytný souhlas Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ratifikace prezidentem republiky.

Návrh na sjednání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem projednala vláda České republiky dne 19. října 1994 a přijala k němu usnesení č. 590, kterým zároveň uložila sjednat dokument zpřesňující Dohodu.

Na základě tohoto úkolu bylo s rumunskými partnery dohodnuto Společné prohlášení delegací vlád České republiky a Rumunska, které ukládá neprodleně po podpisu Dohody zahájit expertní jednání o urychlení a prohloubení liberalizace vzájemného obchodu, včetně obchodu se zemědělskými výrobky, a o přípravě Procedurálních pravidel Společného výboru. Konkrétní opatření mají být přijata na prvním zasedání Společného výboru Dohody, nejpozději do konce března 1995.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem a Společné prohlášení delegací vlád byly podepsány premiéry obou zemí dne 24. října 1994 v Praze.

Vývoj dodávek zboží mezi ČR a Rumunskem v letech 1991 - 1994

Vývoz z ČR: v mil. USD

(1. pol.)

Dovoz do ČR:

Vzhledem k obsáhlosti dokumentu je samotný text smlouvy uložen v archivu.