Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal odpověď na interpelaci poslance Jana Jegly dopisem ze dne 29. listopadu 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na interpelaci poslance Jana Jegly. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Místopředseda vlády

a ministr zemědělství

České republiky

Ing. Josef Lux

Vážený pane poslanče,

odpovídám tímto na Vaši interpelaci, která mi byla, ve věci odstřelu volavek, předložena prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny PČR.

Dovolte mi, abych Vás na úvod své odpovědi seznámil s některými fakty, která napomohou objektivnímu objasnění tohoto problému.

Vzhledem k početním stavům volavky popelavé a stupni jejího ohrožení, nebyla volavka popelavá zařazena do seznamu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (seznam je uveden v příloze II. vyhlášky č.395/92 Sb., kterou se provádí zákon na ochranu přírody a krajiny).

Volavka popelavá (Ardea cinerea L.) je zařazena do výčtu zvěře na základě ust. § 19, odst. 1) (zvěř pernatá) zákona č.23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění předpisů pozdějších - dále jen zákon o myslivosti.

Vyhláška č.20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti zařazuje volavku popelavou v § 17, odst. 1) mezi druhy zvěře celoročně hájené.

Neopominutelnými subjekty při projednávání uvedené problematiky jsou zejména Ministerstvo životního prostředí České republiky, správy chráněných krajinných oblastí, okresní úřady, rybářské organizace a jiné. Se všemi uvedenými subjekty Ministerstvo zemědělství České republiky v dané věci jednalo.

V případě, že z těchto jednání vyplyne potřeba regulace některého druhu zvěře/ v tomto případě volavky popelavé/, který je celoročně hájen, může Ministerstvo zemědělství České republiky udělit výjimku na základě § 17, odst.4) citované vyhlášky pouze v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky.

Uvedené podmínky byly v daném případě splněny.

V další části své odpovědi si dovolím uvést fakta a některé údaje, které vedly Ministerstvo zemědělství České republiky k udělení výjimky z ust. § 17, odst. 1).

A) V zájmu dodržení: objektivity bylo provedeno, před udělením vyjímky, velice podrobné šetření ve věci redukce početních stavů volavky popelavé s těmito výsledky:

Okresními orgány ochrany přírody a rybářskými subjekty bylo při šetření celé záležitosti konstatováno:

- i přes redukci početních stavů v letech 1990-93 má četnost populace volavky popelavé stoupající úroveň

- z 23 kompetentních orgánů ochrany přírody (tzn.referátů životního prostředí okresních úřadů) se vyslovilo kladně k nezbytné redukci volavky popelavé 20 okresních úřadů, 2 okresní úřady vyjádření nedodaly a 1 okresní úřad s redukcí nesouhlasil.

- souhlas s redukcí volavky popelavé vyjádřilo Ministerstvo životního prostředí České republiky a vedení CHKO Třeboňsko.

B) Ministerstvo zemědělství České republiky není, v rámci celorepublikových jednání o udržování optimálních početních stavů různých druhů živočichů, v zásadním rozporu s orgány ochrany přírody na úrovni Ministerstva životního prostředí České republiky, ani na úrovni okresních úřadů.

C) Ministerstvo zemědělství České republiky spolu s Ministerstvem životního prostředí České republiky sleduje celoevropské i celosvětové trendy ochrany živočichů.

Při udělování výjimky z ust. § 17, odst.l) se opíralo Ministerstvo zemědělství České republiky i o závěry mezinárodních konferencí věnovaných problematice ochrany vodního ptactva (např. konference v Dánsku ve dnech 21.-23.3.1994) v souladu se záměry ochrany přírody, přistupovat v případě nutnosti k omezené redukci početních stavů. Tyto omezené redukční odstřely jsou v Evropě běžně realizovány.

Vážený pane poslanče, v této části své odpovědi si dovolím reagovat na některé myšlenky uvedené ve Vaši interpelaci.

Velice lituji, ale nemohu se, z čistě odborného hlediska, zcela ztotožnit s Vašimi názory v části interpelace věnované zákonu č.71/1967 Sb., o správním řízení - správní řád.

Povolení výjimky z ust. § 17 odst.l, není rozhodnutím ve smysl u správního řádu.

Na povolení výjimky z ust. § 17, odst.l) není právní nárok, povolení výjimky neukládá nikomu žádné povinnosti, ani nezasahuje do kompetence orgánů státní správy, akt povolení výjimky nemá individuální charakter a netýká se individuálně určených fyzických nebo právnických osob, proto není rozhodnutím ve smyslu správního řádu (zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení - správní řád).

Udělování výjimek z ust. § 17, odst. 1) není pouze na libovůli pracovníků MZe ČR, ale řídí se obecně závaznými právními předpisy na úseku myslivosti.

K Vámi prezentovaným námitkám odborníků, které byly vzneseny proti povolení výjimky Vám mohu sdělit:

- zásadní námitku proti této výjimce vznesl jediný subjekt v České republice, kterým byl pan Jiří Šafránek z Přerova

- nejsem kompetentní hodnotit odbornou fundovanost tohoto subjektu, ale mohu konstatovat, že příslušný orgán ochrany přírody v místě působení pana Šafránka, tzn. příslušný referát Okresního úřad v Přerově, dal kladné stanovisko k omezené redukci volavky popelavé.

Námitka pana Šafránka byla na Ministerstvo zemědělství České republiky doručena 21.4.1994. Ihned bylo iniciováno šetření ve věci, které by sloužilo k vypracování odpovědi, která by byla postavena na maximálním počtu údajů a informací.

Vzhledem k rozsahu celé záležitosti,

- více než 20 okresů - rybářské subjekty - zjišťování škod

- stanoviska orgánů ochrany přírody - expertizy výzkumných pracovišť

a administrativnímu zatížení ústředního orgánu řízení myslivosti, mohla být odpověď vypracována až po shromáždění celého množství údajů a informací tzn. 22.7.1994.

Díky důkladnému šetření obdržel pan Šafránek vyčerpávající odpověď nejen od orgánu ústředního řízení myslivosti (odbor 510), ale i můj osobní dopis s vysvětlením.

K Vašemu dotazu kolik je v České republice plůdkových rybníků, výtažníků a ostatních speciálních rybochovných zařízení Vám sděluji:

- speciální rybochovná zařízeni zaujímají z rozlohy rybničních ploch ČR pouze cca 8 jejich výměry

- speciální rybochovná zařízení zaujímají, vztaženo k honební ploše, pouhých 0,06. Na zbývající výměře není regulace stavů volavky popelavé na základě udělené výjimky možná.

Vážený pane poslanče, dovolte mi, abych Vás ujistil, že Ministerstvo zemědělství České republiky s Ministerstvem životního prostředí České republiky spolu s rybářskými subjekty hledají cestu k řešení škod na plůdkových rybnících, výtažnících a ostatních speciálních rybochovných zařízeních. Avšak ochrana těchto zařízení jinými způsoby (např. pomocí sítí, plašením, kladením podkladků) se ukázala jako nereálná a neúčinná.

Na základě zkušeností ochranářských iniciativ i odborníků ornitologů z celého světa je v těchto případech odlov vlastně jediným relativně nejpřijatelnějším způsobem redukce.

Se zlepšováním přírodního prostředí živočichů dochází už dnes k nárůstu početních stavů některých /i chráněných/ druhů tak, že se začíná o regulování jejích stavů uvažovat, nebo je již realizováno (volavka, kormorán, rys a další.).

Česká republika postupuje v této oblasti v souladu s ostatními vyspělými státy Evropy, s nimiž je vázána mnoha smlouvami a dohodami na úseku ochrany přírody a krajiny. V těchto materiálech je omezená regulace určitých druhů živočichů uvažována jako zcela legitimní způsob pozitivního vlivu člověka na rovnováhu v přírodě.

V případě regulace vybraných druhů živočichů považuji za dominantní tu skutečnost, že je v naší republice zabezpečen takový systém (např.řízení redukce orgány ochrany přírody), který eliminuje okamžitě (např. zrušením výjimky z ust. § 1.7 odst.l) každé nebezpečí ohrožení existence populace jakéhokoliv druhu.

Vážený pane poslanče, na závěr mé odpovědi na Vaši interpelaci Vás mohu ubezpečit, že Ministerstvo zemědělství České republiky při všech krocích podnikaných v oblasti legislativní i odborné dbá na to, aby v naší přírodě zůstaly pro příští generace zachovány všechny původní druhy naší fauny a flory.

S pozdravem

Vážený pan

JUDr. Ing. Jan Jegla

poslanec PČR

Poslanecká sněmovna

Praha

Na vědomí:

Vážený pan

PHDr. Milan Uhde

Parlament ČR

Praha