Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I. volební období

1306 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Václava Grulicha

na předsedu vlády Václava Klause

ve věci volného styku občanů České republiky a Slovenské republiky

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Václava Grulicha dopisem ze dne 30. listopadu 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Václava Grulicha. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 5. prosince 1994

Milan Uhde v. r.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

 V Praze dne 30. listopadu 1994
 Čj. 32392/94 -OVA

Vážený pane poslanče,

dovolte mi, abych reagoval na Vaši písemnou interpelací ve věci volného styku občanů České republiky a občanů Slovenské republiky přes společné státní hranice.

Vzájemný styk občanů obou států je upraven Smlouvou mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o zrušení vízové povinnosti. V této souvislosti je třeba uvést, že bezvízová dohoda je ve srovnáni s ostatními, možno říci klasickými dohodami tohoto typu, bezprecedentní, zejména pokud jde o úpravu podmínek vzájemných styků občanů obou států. Není totiž obvyklé v bezvízových dohodách např. stanovit, že občané obou smluvních stran mohou překračovat státní hranice v kterémkoli vhodném místě, tedy i mimo stanovené hraniční přechody. Z těchto pohledů je právní, respektive smluvní úprava překračování společných státních hranic značně liberální a benevolentní, a to předně z důvodů zachování relativní snadnosti pro vzájemný styk občanů ČR a SR.

Pokud jde o další problém, který ve své interpelaci zmiňujete, tedy překračování státních hranic rodinami s dětmi a samotnými dětmi, domnívám se, že i v této oblastí nelze hovořit o omezováni práv, diskriminaci apod. Přesto, že bezvízová dohoda neupravuje speciálním ustanovením překračování státních hranic dětmi, je nutno vycházet z obecně uznávaných pravidel a podmínek, které stanoví v tomto směru vnitrostátní úprava. Znamená to, že dítě mladší patnácti let smí překročit státní hranice za podmínky, že cestuje společně s rodiči a je zapsáno v jejich cestovním dokladu. Není-li dítě mladší patnácti let zapsáno v cestovním dokladu rodičů, musí mít vlastní cestovní doklad, obvykle cestovní pas. To se vztahuje i na případy, kdy děti mladší patnácti let do cestovního dokladu, v tomto případě i občanského průkazu, nelze zapsat.

Podle § 2 odst. 2 nařízení vlády České republiky č. 512/1991 Sb., kterým se provádí zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, lze do cestovního dokladu ČR zapsat i nezletilého mladšího patnácti let, a to bez ohledu na jeho státní občanství.

Nemohu souhlasí s Vaším tvrzením, že současná smluvní úprava bezvízových styků občanů ČR a SR je špatná nebo nedostatečná. Za určité ztížení lze pokládat pouze to, že osoby mladší patnácti let, pokud překračují státní hraníce samostatně, musí mít vlastní cestovní doklad. Jiný cestovní doklad, např. jistou formu "dětského průkazu" nebo "pasu", smlouva ani vnitrostátní předpisy nepřipouštějí a ani do budoucna neuvažujeme o jejich změně. Rovněž navrhované řešení na doplnění přílohy smlouvy mezi vládou ČR a vládou SR o "potvrzení obecního (městského) úřadu o občanství", není možné akceptovat a to z několika důvodů. Předně by takové "potvrzení" neodpovídalo požadavkům na cestovní doklad či doklad totožnosti, nehledě na to, že by bylo vydáváno nepříslušným orgánem.

Chápu, že důsledky tohoto stavu mohou v jednotlivých případech způsobovat komplikace, ale na druhé straně již benevolentnější úpravu vzájemných styků nelze připustit.

S pozdravem

 Václav Klaus

Praha

Vážený pan

PhDr. Václav Grulich

poslanec PSP ČR

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP