Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon upravuje státní podporu

a) pojištění krátkodobých a dlouhodobých vývozních úvěrů proti teritoriálnímu riziku a dlouhodobých vývozních úvěrů též proti riziku nezaplacení fyzickou osobou s trvalým pobytem nebo právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky z důvodu její platební neschopnosti nebo platební nevůle (dále jen "pojištění vývozních úvěrových rizik"),

b) financování vývozních úvěrů za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti úvěru a výše úrokových sazeb (dále jen "zvýhodněné financování").

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) vývozcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, které jsou podnikateli [§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.] a uskutečňují vývoz z České republiky,

b) vývozním úvěrem úvěr poskytovaný fyzické osobě s trvalým pobytem nebo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky (dále jen"zahraniční osoba") při vývozu z České republiky,

c) teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je vyváženo, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi,

d) bankou vývozce banka, která při vývozu poskytuje úvěr vývozci nebo zahraniční osobě.

(1) Podmínkou pojištění vývozních úvěrových rizik a poskytnutí zvýhodněného financování je, že podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice tvoří nejméně 60% hodnoty vývozu; k prokázání tohoto podílu vývozce předkládá osvědčení o původu zboží. Hodnota vývozu je cena sjednaná mezi vývozcem a kupujícím.

(2) Poskytnutí zvýhodněného financování je podmíněno pojištěním vývozních úvěrových rizik.

(3) Při poskytování pojištění vývozních úvěrových rizik se uplatňuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, z níž má být úhrada pohledávky provedena.

(1) Provozováním pojišťování vývozních úvěrových rizik se pověřuje Exportní garanční a pojišťovací společnost, akciová společnost,Praha, (dále jen "exportní pojišťovna"). Podmínkou k provozování uvedeného pojištění je, že jmenovitá hodnota akcií exportní pojišťovny ve vlastnictví státu musí činit nejméně dvě třetiny jejího základního jmění a akcionáři zastupující stát musí být zastoupeni v představenstvu a v dozorčí radě společnosti alespoň dvoutřetinovou většinou. Stanovy exportní pojišťovny musí obsahovat mimo náležitosti uvedené ve zvláštním zákoně [Část druhá hlava I díl I a V obchodního zákoníku.] zákaz podnikání zaměstnanců.

(2) Rezervy a fondy [§ 14 zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.] pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny jednak výnosy z pojišťování vývozních úvěrových rizik a jednak dotacemi ze státního rozpočtu. S těmito rezervami a fondy hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů.

(3) Při provozování pojištění vývozních úvěrových rizik postupuje exportní pojišťovna podle zvláštního zákona. [Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.]

(1) Žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce nebo banka vývozce (dále jen "žadatel") exportní pojišťovně.

(2) V žádosti podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést:

a) svoje identifikační údaje⁵),

b) výši svého čistého obchodního jmění a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem, podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice, předpokládaný rozsah vývozního úvěru, platební podmínky a časové rozložení čerpání a splácení poskytovaného úvěru,

d) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován, zejména identifikační údaje [§ 28 odst. 1 písm.a) až d) obchodního zákoníku] a údaje o její ekonomické situaci a platební morálce.

(3) Při pojištění vývozních úvěrových rizik postupuje exportní pojišťovna podle všeobecných pojistných podmínek a podle tohoto zákona.

(4) Na základě předložené žádosti exportní pojišťovna může se žadatelem uzavřít pojistnou smlouvu, [§ 788 a násl. občanského zákoníku.] a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu pojištění [§ 289 a násl. obchodního zákoníku.]. Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.

(1) Provozováním zvýhodněného financování se pověřuje Česká exportní banka, akciová společnost, Praha, (dále jen "exportní -banka"). Podmínkou k provozování zvýhodněného financování je, že jmenovitá hodnota akcií exportní banky ve vlastnictví státu musí činit nejméně dvě třetiny jejího základního jmění a akcionáři zastupující stát musí být zastoupeni v představenstvu a v dozorčí radě společnosti alespoň dvoutřetinovou většinou. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní banku ustanovení zvláštních zákonů [Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č.156/1994 Sb.

Zákon České národní rady č.6/1993 Sb., o České národní bance,

ve znění zákona č.60/1993 Sb.]. Stanovy exportní banky musí obsahovat mimo náležitosti uvedené ve zvláštním zákoně²):

a) ustanovení o přednostním použití zisku pro doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní banky,

b) výkon funkcí v orgánech bez nároku na odměnu,

c) zákaz podnikání zaměstnanců.

(2) Exportní banka provozuje zvýhodněné financování poskytováním úvěrů bance vývozce (dále jen "refinanční úvěry") nebo poskytováním úvěrů přímo vývozci nebo zahraniční osobě (dále jen "přímé úvěry") především ze zdrojů získaných na peněžních a kapitálových trzích. Zvýhodněným financováním se rozumí rovněž subvencování ztrát z rozdílu úrokových sazeb ze zdrojů státního rozpočtu na úroveň běžnou na mezinárodních trzích.

(3) Exportní banka nepřijímá vklady od fyzických osob.

(4) Pravidla vyhlašovaná Českou národní bankou podle zvláštního zákona [§ 15 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.] se na exportní banku nevztahují. Pravidla likvidity a bezpečného provozu [§ 12 až 14 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.] pro exportní banku stanoví Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí opatřením.

(5) Státní kontrolu nad zvýhodněným financováním provádí Ministerstvo financí podle zvláštního zákona. [Zákon České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,ve znění zákona č.166/1993 Sb.] Výkon státní kontroly spočívá v kontrole dodržování ustanovení tohoto zákona o zvýhodněném financování a v kontrole hospodaření exportní banky z hlediska zabezpečení plnění jejích závazků a její platební způsobilosti v oblasti zvýhodněného financování. Orgán státní kontroly má právo zúčastnit se jednání orgánů exportní banky při rozhodování o poskytnutí zvýhodněného financování. Při zjištění porušení povinností, jejichž dodržování je předmětem výkonu státní kontroly, informuje orgán státní kontroly o svých zjištěních dozorčí radu exportní banky.

(1) Žádost o zvýhodněné financování spojené s jednotlivým vývozem předkládá žadatel exportní bance. Žádost obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 doplněné o identifikační údaje⁵) o bance vývozce, které má být poskytnut refinanční úvěr. Se žádostí se předkládá pojistná smlouva nebo příslib pojištění vývozních úvěrových rizik (§ 5 odst.4).

(2) Banka vývozce, které má být poskytnut refinanční úvěr, je povinna poskytnout exportní bance údaje o svém základním jmění, bilanci a další údaje k posouzení její schopnosti zabezpečit návratnost přijatého refinančního úvěru.

(3) Při zvýhodněném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek, které musí obsahovat maximální výši úrokové přirážky bank vývozců k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěr od exportní banky.

(4) Na základě předložené žádosti exportní banka může se žadatelem uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu úvěru⁷).Na zvýhodněné financování není právní nárok.

(5) Všeobecné obchodní podmínky podle odstavce 3 schvaluje Ministerstvo financí v dohodě s Českou národní bankou.

(1) Stát ručí

a) za závazky exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a);

b) za závazky exportní banky za splacení úvěrů získaných exportní bankou na peněžních a kapitálových trzích ke zvýhodněném financování podle § 1 písm. b).

(2) K získání finančních zdrojů exportní bankou na peněžních a kapitálových trzích pro zvýhodněné financování je třeba souhlasu Ministerstva financí a České národní banky, pokud zvláštní zákon [§ 45 a násl. zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č.89/1993 Sb. a zákona č.286/1993 Sb. ] nestanoví jinak.

(3) K zajištění splácení refinančního úvěru poskytnutého bance vývozce sjednává exportní banka s bankou vývozce smluvní zajištění, přičemž toto zajištění se bance vývozce nezahrnuje do její kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti podle zvláštního zákona [§ 12 a 13 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.]. K zajištění splácení přímého úvěru poskytnutého vývozci postupuje exportní banka podle zvláštního zákona. [§ 151 a násl. občanského zákoníku.]

(4) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státnímu rozpočtu, vzniklé z tohoto plnění, postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo zvýhodněným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícímu podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky.

Ministerstvo financí stanoví prováděcí vyhláškou poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v § 4 odst. 2 a objemem pojištění vývozních úvěrových rizik, které exportní pojišťovna může poskytnout s využitím těchto rezerv a fondů, jakož i maximální výši jednotlivého vývozního úvěrového rizika, které lze krýt z těchto rezerv a fondů, a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů.

Doplnění zákona České národní rady č.576/1990 Sb.,o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č.579/1991 Sb., zákona České národní rady č.166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 516/1992 Sb., zákona České národní rady č.10/1993 Sb. a zákona č.189/1993 Sb., se doplňuje takto:

V § 36 odst.2 se doplňuje na konci věta:"Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na Exportní garanční a pojišťovací společnost, akciovou společnost,Praha, při pojišťování vývozu se státní podporou podle zvláštního zákona a na Českou exportní banku, akciovou společnost, Praha, při financování vývozu se státní podporou podle zvláštního zákona.".

Změna a doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 114/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

V § 39 se za zněním písm. f) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se nové písmeno g), které zní:

g) ve vztahu k zahraničí osvobodit úrokové výnosy z cenných papírů vydávaných Českou exportní bankou, akciovou společností,Praha, na peněžních a kapitálových trzích při financování vývozu se státní podporou podle zvláštního zákona.".

Doplnění zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb., se doplňuje takto:

V příloze zákona v položce 65 pod názvem "Osvobození:" se doplňuje bod 3, který zní:

"3.Od poplatků podle této položky je osvobozena Česká exportní banka, a. s., Praha, jde-li o činnost při financování vývozu se státní podporou podle zvláštního zákona.".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Část obecná

Účelem předloženého návrhu je vytvořit legislativní předpoklady pro státní podporu exportu ve finanční oblasti a stanovit základní oblasti, formy, subjekty a podmínky takové podpory.

Cílem státní podpory exportu ve finanční oblasti je vytvořit, resp. podpořit fungování finančních mechanismů, které posílí proexportní orientaci české ekonomiky tím, že českým exportérům vytvoří v této oblasti podmínky, které má k dispozici konkurence v zemích s tržní ekonomikou.

Základními formami státní podpory exportu ve finanční oblasti podle předkládaného návrhu zákona jsou:

- pojištění vývozních úvěrů proti teritoriálním a dlouhodobým komerčním rizikům nezaplacení ze strany zahraničního kupujícího

- financování vývozních úvěrů za zvýhodněných podmínek ve srovnání s tržními podmínkami, zejména z hlediska délky splatnosti úvěru a úrovně úrokových sazeb.

Provozováním pojišťování vývozních úvěrových rizik se v návrhu zákona pověřuje existující právnická osoba - Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s., Praha. (dále exportní pojišťovna).

Provozováním zvýhodněného financování se v návrhu zákona pověřuje Česká exportní banka, a.s., Praha, (dále jen exportní banka), která již byla založena v květnu t.r. Vznik banky jako právnické osoby, se předpokládá provedením zápisu do obchodního rejstříku, ještě před nabytím účinnosti předloženého zákona.

Jedná se o mechanismy, které jsou konformní s fungováním tržní ekonomiky a jsou používány ve všech zemích s vyspělou tržní ekonomikou a jsou proto přijatelné z hlediska ujednání GATT (včetně mnohostranné dohody podepsané v Marakeši), jakož i z hlediska systémů používaných v zemích OECD a Evropské unie.

Pojištění vývozních úvěrových rizik

Úvěrová rizika, tj. rizika možného nezaplacení vývozního úvěru ze strany zahraničního kupujícího jsou nejvýznamnějšími riziky, jimž jsou vývozci vystaveni. Přitom nejzávažnější jsou rizika nezaplacení v důsledku politické a makroekonomické situace země, z níž má být úhrada provedena. Projevují se zpravidla zastavením transferu plateb v důsledku politických událostí jako jsou války, občanské nepokoje, všeobecné stávky, devizová omezení, odebrání dovozních nebo výrobních licencí, přírodní katastrofy, a ve svém důsledku znamenají pro vývozce dočasnou nebo trvalou nedostupnost inkasa za kontrakty z celé země - teritoria, v němž k takovým událostem dojde; souhrnně je pro tato rizika používán pojem "teritoriální rizika". Teritoriální rizika mohou nastat jak u krátkodobých vývozních úvěrů (s dobou splatnosti do jednoho roku), tak především u dlouhodobých vývozních úvěrů (tj. se splatností delší jednoho roku). Jak u krátkodobých, tak především u dlouhodobých vývozních úvěrů jsou teritoriální rizika zpravidla kombinována s riziky vyplývajícími z ekonomické situace zahraničního kupujícího, především z jeho možné platební neschopnosti v důsledku bankrotu či vyrovnání anebo z platební nevůle - pro tato rizika je souhrnně používán pojem "dlouhodobá komerční rizika".

Pro pojištění teritoriálních i dlouhodobých komerčních rizik nelze získat zajištění komerčním způsobem, resp. na komerčním zajišťovacím trhu. Proto ve všech zemích s významnějším podílem vývozu na ekonomice fungují státem podporované úvěrové pojišťovny (např. HERMES v SRN, COFACE ve Francii, NCM v Nizozemsku, Kontrollbank v Rakousku, ECGD ve Velké Británii, SACE v Itálii, OND v Belgii, EKN ve Švédsku apod.), jejichž činnost v oblasti pojištění teritoriálních a dlouhodobých komerčních rizik je zajišťována státem, zpravidla formou přebírání státních záruk za činnost takových pojišťoven. V České republice tuto činnost vykonává exportní pojišťovna.

Financování vývozních úvěrů

Při vývozu strojírenského a investičního zboží na zahraniční trhy jsou čeští exportéři v nevýhodě proti zahraniční konkurenci, neboť zatím nejsou schopni zákazníkům nabídnout financování svých dodávek za podmínek, za nichž je nabízí konkurence, a to především z hlediska délky úvěru a úrovně úrokových sazeb. Domácí peněžní a kapitálový trh takové úvěry nenabízí, neboť není schopen generovat zdroje potřebné délky splatnosti při dostatečně nízkých úrokových sazbách; pro získání takových finančních zdrojů je nezbytné obracet se na mezinárodní kapitálové trhy. Konformně se systémy platnými ve vyspělých tržních ekonomikách byl navržen systém soustředění získávání dlouhodobých a levných finančních zdrojů do specializované bankovní instituce - exportní banky, která bude využívat státní záruku za jejich splácení, a tyto zdroje bude dále přerozdělovat jako refinanční zdroje českým komerčním bankám, resp. přímo vývozcům na financování konkrétních vývozních projektů. Pro základní orientaci se v příloze důvodové zprávy uvádí "Přehled rozpracovaných vývozních kontraktů vyžadujících dlouhodobé exportní financování" (čeští vývozci jsou v současné době např. schopni získávat krátkodobé úvěry od bank za cca 15%, přičemž zahraniční kupující od nich požadují dlouhodobé úvěry s úrokovou sazbou u amerických dolarů na úrovni 5 - 6%).

Kapitálové dovybavení exportní banky ze zdrojů státu

V souladu s usnesením vlády č. 292 ze dne 2. června 1993 bylo již v minulém roce uvolněno ze státního rozpočtu 500 mil. Kč na zajištění refinanční činnosti. Tato částka vytvoří vklad do základního jmění České exportní banky. Pro řádné fungování exportní banky v počátečním období a její respektování jako přijatelného partnera na peněžních a kapitálových trzích je nutno považovat za minimální upsaný kapitál částku ve výši 1,5 mld Kč. Předpokládá se, že kapitálové dovybavení ve výši 1 mld Kč bude zajištěno ze zdrojů státu (FNM, resp. státní rozpočet) a poskytnuto jako vklad státu tak, aby uvedená částka byla splacena do jednoho roku ode dne zapsání banky do obchodního rejstříku, tj. cca do konce 3. čtvrtletí 1995. Tím bude zajištěn požadavek uvedený v § 6 návrhu zákona, aby jmenovitá hodnota akcií exportní banky ve vlastnictví státu činila nejméně dvě třetiny jejího základního jmění.

Nároky na státní rozpočet

Od roku 1992 byla exportní pojišťovna pověřena správou rozpočtových prostředků na subvencování ztrát z rozdílu úrokových sazeb mezi tuzemskými a zahraničními úrokovými sazbami. V roce 1992 byly poskytnuty subvence v celkové výši 70 mil Kč, v roce 1993 ve výši 124 mil. Kč, na rok 1994 byl schválen vklad ze státního rozpočtu ve výši 200 mil. Kč. Předpokládá se, že exportní banka tuto činnost převezme a zajistí řádný doběh stávajících smluv. Prostřednictvím nového systému zvýhodněného financování vývozních úvěrů prováděného exportní bankou bude možno z prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na účely úrokových subvencí pokrýt podstatně větší objem vývozních úvěrů, neboť místo dosavadního úrokového rozdílu 7 až 10 procent bude subvencován úrokový rozdíl 1 až 2 procenta (podle současných podmínek).

Exportní banka je koncipována tak, aby svoji činnost vykonávala s minimálními náklady na svůj provoz, které se promítnou do nákladů úvěrů poskytovaných českým komerčním bankám, resp. vývozcům. Vzhledem k tomu, že podmínkou poskytnutí finančních zdrojů bude, aby vývozní úvěr byl pojištěn u EGAPu, budou veškerá aktiva banky řádně zajištěna a banka nebude muset vytvářet rezervy na riziková aktiva. Přitom návrh předpokládá, že Všeobecné obchodní podmínky exportní banky schvalované Ministerstvem financí v dohodě s Českou národní bankou omezí marži bank vývozců, kterou si budou moci přičíst k nákladové sazbě, za niž získají zdroje od exportní banky. Pokud i při těchto omezeních bude výsledná sazba vývozního úvěru přesahovat sazbu obvyklou pro danou délku úvěru, charakter vývozu a teritorium, bude mít exportní banka k dispozici fond doplňovaný ze státního rozpočtu na subvencování případných úrokových ztrát.

Pro úspěšnost emisí dluhopisů exportní banky na mezinárodních peněžních a kapitálových trzích bude žádoucí, aby, podobně jako u emisí prováděných Českou národní bankou, byli zahraniční věřitelé exportní banky osvobozeni od daní a poplatků, především od srážkové daně ve výši 25% z úrokového výnosu z dluhopisů, a rovněž od správního poplatku za emisi dluhopisu. Zatížení finančních instrumentů vydávaných exportní bankou těmito daněmi a poplatky by výrazně snížilo jejich atraktivnost pro zahraniční investory a mohlo by eventuálně ohrozit úspěšnost získání zdrojů na kapitálových trzích.

Rozsah činnosti exportní banky, a tudíž potřebný rozsah státních záruk, bude přímo záviset na dostatečné poptávce a připravenosti ze strany českých vývozců čerpat vývozní úvěry, bude však omezen možnostmi státního rozpočtu vyčlenit, v rámci limitu daného rozpočtovými pravidly, dostatečný prostor pro garance za závazky exportní banky. Pro první rok fungování banky se odhaduje rozsah poskytnutých zvýhodněných úvěrů na cca 10 mld Kč.

Návaznost na legislativu Evropské unie a zemí OECD

Exportní úvěrové pojišťovny a exportní banky (eximbanky), resp. jim obdobné instituce fungují ve všech zemích OECD, přičemž podle provedeného průzkumu je činnost těchto institucí reglementována specifickými zákony. Mezinárodní koordinace činnosti exportních úvěrových pojišťoven je zabezpečena jejich účastí v Mezinárodní asociaci exportních a investičních pojišťoven (Bernská unie), jejímž přidruženým členem je exportní pojišťovna EGAP od roku 1993. Koordinace činnosti exportních bank poskytujících financování vývozních úvěrů se státní podporou je prováděna v rámci Organizace pro mezinárodní rozvoj a spolupráci (OECD) na základě úmluvy zvané CONSENSUS. Pravidla a ujednání Bernské unie a Consensu OECD jsou začleněna do připravovaných směrnic Komise Evropské unie pro tyto činnosti.

Činnost exportní banky se soustředí na poskytování dlouhodobých úvěrů na financování exportu formou refinančních úvěrů bankám vývozců, resp. přímo vývozcům, přičemž zdroje pro svoji činnost bude obstarávat vydáváním dluhopisů především na mezinárodních peněžních a kapitálových trzích se státní zárukou. To umožní exportní bance, aby byla věřiteli považována za tzv. suverénní riziko a využívala dobrého úvěrového ratingu České republiky na těchto trzích k získávání zdrojů za podmínek obdobných jako Česká národní banka. To v současnosti znamená úroveň úrokových nákladů velmi blízkou té, za níž jsou poskytovány úvěry vývozcům ze zemí OECD, pro něž platí mezinárodně dohodnutá pravidla pro poskytování státem podporovaných vývozních úvěrů. Tato pravidla stanoví především maximální délky úvěrů poskytované jednotlivým skupinám zemí a rovněž minimální úrokové sazby těchto úvěrů (tzv. CONSENSUS OECD). V mezinárodně obchodní praxi převážná většina vývozních úvěrů ze zemí OECD do třetích zemí je poskytována právě za limitních podmínek CONSENSU, neboť tato pravidla jsou dobře známa i dovozcům. Cílem činnosti exportní banky je proto poskytovat českým vývozcům úvěry za podmínek obdobných podmínkám CONSENSU OECD.

Část zvláštní - k jednotlivým ustanovením návrhu zákona

^{_______________________________________________________}

K § 1

Stát podporuje vývoz nepřímo, prostřednictvím podpory finančních institucí, které takovou činností pověřil. Tyto instituce poskytují podnikatelským subjektům (vývozcům) finanční služby - pojištění vývozních úvěrových rizik a zvýhodněné financování. Státní podpora spočívá (kromě jednorázových kroků založení takových institucí a poskytnutí počátečních kapitálových vkladů) především v poskytování státních záruk za závazky specifických institucí vykonávajících tyto činnosti.

Vytvořením právního rámce pro státní podporu vývozu bude rozsah podpory státu přesně vymezen, což umožní přehlednou orientaci českých ekonomických subjektů ve vývozních aktivitách státu. Zároveň tím bude naplněn požadavek transparentnosti státní podpory vývozu podle mezinárodně uplatňovaných standardů.

Pojišťování proti riziku nesplacení vývozního úvěru je standardním způsobem zajištění zahraničních platebních rizik. Za běžné komerční riziko je považováno riziko platební neschopnosti jednotlivého zahraničního kupujícího nebo jeho platební nevůle; taková rizika jsou pojišťována na komerčním principu, zejména pokud jde o vývoz do zemí OECD, a pojišťovna si takové pojištění může zajistit na komerčním zajišťovacím trhu. K těmto běžným komerčním rizikům se u vývozu do rozvojových zemí a do zemí s transformační ekonomikou připojují tzv. rizika teritoriální, kdy v důsledku politického nebo makroekonomického vývoje v zemi kupujícího může dojít k zastavení transferu deviz nebo k různým administrativním překážkám placení pohledávek. Dochází zpravidla k zastavení transferu všech pohledávek v jedné zemi, a tudíž k pojistným událostem u řady pojistných smluv najednou. Míra těchto rizik narůstá s délkou splatnosti úvěru. Řešení pojistných událostí velkého rozsahu přesahuje finanční kapacitu úvěrové pojišťovny a nelze pro ně získat zajištění na komerčním zajišťovacím trhu. Proto je nezbytné, aby do pojištění teritoriálních rizik vstupoval stát jako "zajistitel", zpravidla formou záruk za závazky specifické úvěrové pojišťovny.

Podpora financování vývozu spočívá ve vytvoření podmínek financování vývozních dodávek, aby vývozci byli schopni konkurence při získávání zakázek na světových trzích. Zvýhodnění se týká zejména doby, na kterou je úvěr poskytován, a výše úrokových sazeb, neboť vývozci nejsou zpravidla schopni získat běžným komerčním způsobem úvěry za podmínek, které jsou pro financování jejich dodávek požadovány. Stát proto pověřuje specializovanou banku soustřeďováním finančních zdrojů a jejich přerozdělováním za podmínek, které staví české vývozce do podmínek rovnocenných se zahraniční konkurencí.

K § 2

Zákon vymezuje pojmy, které mají pro navrhovanou právní úpravu specifický význam. Pod písmenem b) je definován vývozní úvěr v nejobecnější poloze jako úvěr poskytovaný zahraniční osobě, neboť takto definovaný vývozní úvěr je vhodný jak pro další ustanovení týkající se pojišťování exportních úvěrových rizik, tak pro ustanovení o zvýhodněném financování. Vývozní úvěr může poskytnout vývozce zahraničnímu kupujícímu (dodavatelský úvěr), nebo banka vývozce zahraničnímu kupujícímu, nebo banka vývozce zahraniční bance (vývozní odběratelský úvěr), nebo též (výjimečně) exportní banka bance zahraničního kupujícího.

K § 3

Zákon stanoví podmínky pojištění vývozních úvěrových rizik a poskytnutí zvýhodněného financování

Podle stanovených podmínek se vyžaduje, aby podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice tvořil nejméně 60% hodnoty vývozu, přičemž tuto skutečnost bude muset být vývozce schopen doložit certifikátem o původu zboží ve smyslu celního zákona. Ponechává se přitom dostatečný prostor pro zahrnutí nezbytných zahraničních subdodávek do vývozního kontraktu, na nějž je sjednáno pojištění, resp. poskytnuto zvýhodněné financování (bude se týkat především vývozu investičních celků).

Pro pojištění vývozních úvěrových rizik je rozhodující podmínkou posouzení rizika platební schopnosti zahraničního kupujícího a rizika země, z které má být pohledávka uhrazena. Toto je založeno především na zjišťování ověřených ekonomických, obchodních a bankovních informací o dlužníkovi, a dále na posuzování makroekonomického vývoje a politické stability teritoria, do kterého je vyváženo.

Vyhodnocení řady objektivizovaných dílčích údajů zjištěných o dlužníkovi a teritoriu, včetně způsobu platebního zabezpečení kontraktu je podkladem pro uzavření pojistné nebo úvěrové smlouvy včetně posouzení přijatelnosti úvěrového rizika a stanovení podmínek (především výše pojistného a míry spoluúčasti pojištěného na případné pojistné události), za nichž bude pojistná smlouva mezi exportní pojišťovnou a vývozcem, popř. bankou vývozce sjednána.

Zvýhodněné financování poskytované exportní bankou je jednoznačně podmíněno posouzením přijatelnosti úvěrového rizika konkrétního kontraktu a jeho pojištěním exportní pojišťovnou.

K § 4

Zákon přímo pověřuje konkrétní právnickou osobu jako provozovatele pojištění vývozních úvěrových rizik. Vzhledem k současnému stavu a podmínkám v české ekonomice je účelné, aby tuto činnost vykonávala v této oblasti působící Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.- EGAP se sídlem v Praze (exportní pojišťovna), která je úvěrovou pojišťovnou se zaměřením na pojišťování úvěrových rizik spojených s vývozem zboží a služeb z České republiky a která vznikla a stále vyvíjí činnost jako akciová společnost plně ve vlastnictví státu. Alespoň dvoutřetinový podíl státu na jmění společnosti i při rozhodování o její činnosti zabezpečuje kontrolu státu nad využíváním rozpočtových zdrojů pro účely státní podpory vývozu.

Dosavadní působnost exportní pojišťovny spočívá především v pojišťování krátkodobých a dlouhodobých vývozních úvěrů proti teritoriálním rizikům a dlouhodobým komerčním rizikům, která jsou posuzována ve vztahu k zahraničnímu kupujícímu a k zemi, do níž je vyváženo nebo z níž má být úhrada pohledávky provedena. Mimo řady typů uvedeného pojištění vývozních dodavatelských úvěrů provozuje exportní pojišťovna od roku 1993 též pojištění mezibankovních vývozních odběratelských úvěrů a bankovních záruk spojených s vývozními projekty. Působnost exportní pojišťovny se dále realizuje v pojišťování krátkodobých vývozních úvěrů proti riziku nezaplacení z důvodů platební neschopnosti zahraničního kupujícího (tzv. komerční riziko), které se v souladu s doporučeními a direktivami Evropské unie uskutečňuje na komerčním principu, bez státní podpory.

Postavení exportní pojišťovny, vymezené zákonem, zajišťuje věrohodnost jejích závazků a státních záruk za její aktivity vůči domácím klientům. Z jejich pohledu bude zákon dostatečnou jistotou stabilního postavení exportní pojišťovny a tím i bezchybného splacení závazku.

Předmětem činnosti exportní pojišťovny je pojišťovací činnost podle zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č.320/1993 Sb., kterou provozuje na základě povolení uděleného Ministerstvem financí - dozorčím orgánem pro oblast pojišťovnictví. Pojišťování teritoriálních a dlouhodobých komerčních úvěrových rizik podle návrhu tohoto zákona je rovněž pojišťovací činností, která je konformní s činností, kterou lze provozovat podle zákona o pojišťovnictví. Proto zákon stanoví, že při provozování pojištění vývozních úvěrových rizik postupuje exportní pojišťovna podle platného zákona o pojišťovnictví, přičemž počítá s úplným oddělením rezerv a fondů pro tuto činnost od ostatních finančních zdrojů exportní pojišťovny a státní zárukou za závazky exportní pojišťovny z této činnosti.

Exportní pojišťovna za předpokladu splnění podmínky uvedené v § 4 odstav. 1 nabude oprávnění a povinnosti podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti a činnosti svěřené tímto zákonem bude vykonávat v rámci svého dosavadního působení. Proto jí zákon ukládá, aby s rezervami a fondy, které má povinnost vést podle § 14 zákona o pojišťovnictví, a které vytváří v souladu s předmětem činnosti podle návrhu zákona hospodařila odděleně od ostatních rezerv a fondů. Jedná se o rezervy a fondy specificky určené pro krytí závazků z pojištění vývozních úvěrových rizik podle tohoto zákona, přičemž exportní pojišťovna může tyto rezervy a fondy použít výlučně pro účely související se zákonem vymezenou činností. Mimo povinného obsahu stanov upraveného obchodním zákoníkem, ukládá tento zákon exportní pojišťovně, začlenit do stanov zákaz podnikání jejich zaměstnanců.

K § 5

Zákon stanoví základní náležitosti žádostí o pojištění vývozních úvěrových rizik.

Posuzování žádostí o pojištění vývozních úvěrových rizik svěřuje zákon exportní pojišťovně, která na základě předložené žádosti může se žadatelem uzavřít pojistnou smlouvu nebo smlouvu o příslibu pojištění. Vychází z toho, že v konkrétních případech tohoto rozhodování je třeba posoudit předloženou žádost o pojištění podle stanovených podmínek a všech aspektů vývozní politiky. Svěřením rozhodování exportní pojišťovně, zákon, aniž to výslovně stanoví, zajišťuje účast státu na rozhodování, a to nejen prostřednictvím ministerstev jako akcionářů, ale i účastí zástupců ministerstev financí, hospodářství, průmyslu a obchodu, zemědělství, zahraničních věcí a České národní banky ve statutárních nebo kontrolních orgánech obou společností. Tímto způsobem je zajištěna i koordinace mezi příslušnými resorty při rozhodování o poskytování státní podpory vývozních úvěrů, aniž je třeba zasahovat do jejich zákonných kompetencí a provádět změnu tzv. kompetenčního zákona nebo vytvářet nový meziresortní orgán.

K § 6

Zákon pověřuje konkrétní právnickou osobu, která bude zajišťovat provádění státní podpory vývozu jako provozovatel zvýhodněného financování vývozních úvěrů. Vzhledem k výhodám funkčního propojení poskytování státní podpory v oblastech úvěrového pojištění a financování vývozních úvěrů je účelné, aby tyto činnosti vykonávala nově založená Česká exportní banka, a.s. se sídlem v Praze (exportní banka), která je dceřinou společností exportní pojišťovny. Vklad státu ve výši nejméně dvou třetin předpokládaného základního jmění exportní banky a jeho alespoň dvoutřetinové zastoupení v představenstvu a v dozorčí radě vyplývá z požadavku, zajištění vlivu státu a kontroly akciové společnosti.

Mimo povinného obsahu stanov upraveného obchodním zákoníkem, ukládá tento zákon exportní bance, začlenit do stanov zákaz podnikání jejich zaměstnanců, upravit přednostní použití zisku na doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní banky. V souvislosti s výkonem funkcí v orgánech banky nemají zástupci nestátních orgánů nárok na odměnu.

Předmětem činnosti exportní banky ve smyslu jejích stanov je provádění bankovní činnosti podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., jakož i všech s tím spojených činností k podpoře vývozu, které jsou nebo budou přípustné podle obecně závazných právních předpisů České republiky. S jejím specifickým posláním, tj. s financováním vývozních úvěrů, však nekoresponduje přijímání vkladů od fyzických osob a proto zákon tuto bankovní činnost z jejího předmětu činnosti vylučuje. Zákon rovněž počítá s tím, že pravidla likvidity a bezpečného provozu exportní banky, která s ohledem na poskytovanou státní záruku podle § 8 budou odlišná od pravidel platných pro komerční banky, stanoví Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí ve svém opatření. S těmito odchylkami se na bankovní činnost exportní banky vztahují ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, včetně ustanovení o bankovním dohledu vykonávaném Českou národní bankou.

Úvěry, které bude exportní banka poskytovat v rámci zvýhodněného financování, budou poskytovány na smluvním základě, převážně jako refinanční úvěry komerčním bankám zapojeným do úvěrování konkrétního vývozního kontraktu v postavení banky vývozce. Komerční banky by si tudíž měly zachovat svoji rozhodující roli při bankovně - technickém zpracování vývozního úvěru ve vztahu k českému vývozci i vůči zahraničnímu kupujícímu. Podmínky zvýhodněného financování budou součástí Všeobecných obchodních podmínek exportní banky.

Zákon též umožňuje, aby exportní banka ve výjimečných případech poskytla vývozci zvýhodněný úvěr přímo bez zprostředkování komerční bankou.

Postavení exportní banky dané zákonem bude podobně jako u exportní pojišťovny zajišťovat věrohodnost jejich závazků a státních záruk za její aktivity na mezinárodních peněžních a kapitálových trzích. Zákonná úprava rovněž umožní vybudovat z exportní banky dostatečně finančně silnou instituci, která bude moci samostatně vystupovat na peněžních a kapitálových trzích. Z pohledu zahraničního věřitele poskytne zákon dostatečnou stabilitu postavení exportní banky a tím i bezpochybného splacení závazku. Věrohodnost této instituce vůči věřitelům je pak rovněž dána vymezením jejího postavení ve vztahu ke státu.

Státní podpora vývozu obsahuje aspekty patřící do působnosti různých ministerstev a České národní banky, zejména však jde o hospodaření s prostředky státního rozpočtu, tedy s prostředky daňových poplatníků. Proto je podle zákona provozování zvýhodněného financování a využívání prostředků na tyto účely pod státní kontrolou prováděnou Ministerstvem financí, přičemž zákon stanoví základní obsah výkonu této státní kontroly.

K § 7

Zákon stanoví základní náležitosti žádostí o zvýhodněné financování.

Posuzování žádostí o zvýhodněné financování zákon svěřuje exportní bance, která při tom postupuje podle všeobecných obchodních podmínek schvalovaných Ministerstvem financí v dohodě s Českou národní bankou. Vychází z toho, že v konkrétních případech tohoto rozhodování bude již k dispozici vyhodnocení žádosti o pojištění podle stanovených kritérií v souvislosti s pojištěním vývozního úvěru a předložena smlouva o pojištění nebo příslib pojištění vývozního úvěrového rizika.

Podmínky zvýhodněného financování budou součástí Všeobecných obchodních podmínek exportní banky podle § 7 zákona. Tyto všeobecné obchodní podmínky rovněž stanoví komerčním bankám maximální marži, kterou si mohou připočíst k úrokovým nákladům, za které získají refinanční úvěr od exportní banky. Komerční banka, jíž má být refinanční úvěr poskytnut, musí však prokázat, že je schopna zabezpečit návratnost poskytnutého refinančního úvěru.

K § 8

Stát ručí za závazky exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik a za závazky exportní banky za splacení úvěrů získaných touto bankou ke zvýhodněnému financování.

Podmínkou úspěšného vstupu do operací na peněžních a kapitálových trzích je, že tyto operace (výpůjčky, obligace a jiné cenné papíry) budou kryty státní zárukou za jejich splácení. Zákonem poskytnutá státní záruka bude znamenat, že exportní banka bude jako dlužník považována z hlediska zahraničního věřitele za tzv. suverénní riziko, což jí umožní získávat zdroje za podstatně výhodnějších podmínek než komerční instituci.

Formálně budou existovat odděleně záruky vystavené za půjčky na peněžních a kapitálových trzích a záruky za pojistné plnění z pojištění vývozních úvěrových rizik. Podmíněnost poskytnutí zvýhodněného financování předchozím pojištěním vývozního úvěru však prakticky vyloučí možnost, že by v důsledku jedné pojistné události (nezaplacení pojištěného vývozního úvěru zahraničním kupujícím) byla současně uplatněna záruka z titulu pojištění i financování. Bude proto postačovat, aby obě tyto funkce kryl jeden objem záruk.

Zákon stanoví exportní pojišťovně i exportní bance povinnost postoupit v rozsahu podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky Ministerstvu financí pohledávky, které v souvislosti se svou činností podle zákona převzaly od vývozce.

K § 9

Zákon počítá s tím, že exportní pojišťovna musí při svých operacích zachovávat bezpečný poměr mezi výší prostředků ve svých rezervách a fondech a objemem pojištění vývozních úvěrových rizik, které může poskytnout s využitím těchto zdrojů (tzv. pojistná kapacita). Tento poměr, který byl dosud stanoven ve smlouvě o účasti státního rozpočtu na podpoře zahraničního obchodu, uzavřené mezi Ministerstvem financí a exportní pojišťovnou, nyní podle zmocnění v návrhu zákona stanoví spolu s maximální výší jednotlivého vývozního rizika, které může exportní pojišťovna z těchto rezerv a fondů krýt, Ministerstvo financí vyhláškou. Vyhláška rovněž stanoví rozsah, v němž exportní pojišťovna bude používat svoje rezervy a fondy na úhradu pojistného plnění v případě pojistných událostí. To umožní, aby tyto fondy tvořily nárazníkovou rezervu, chránící státní rozpočet před přímými dopady uplatňování státních záruk v rozsahu dočasně volné kapacity těchto rezerv a fondů.

K § 10

Zákon navrhuje vyjímku z ustanovení § 36 odst.2 zákona o rozpočtových pravidlech v tom smyslu,že zástavní právo nebude zřizováno k majetku exportní pojišťovny a exportní banky pro státní záruky jim poskytované podle tohoto zákona.

K § 11

Podle převážné části smluv o zamezení dvojího zdanění, které má Česká republika sjednány, nepodléhají úroky ve státě zdroje zdanění. Aby bylo možné odstranit překážky, které by představovalo pro umísťování cenných papírů na mezinárodních peněžních a kapitálových trzích dvojí zdanění v případech, kdy smlouvy nejsou dosud sjednány, navrhuje se novela zákona o dani z příjmu. Tato novela zmocní Ministerstvo financí osvobodit zahraniční investory od srážkové daně z úrokových výnosů z cenných papírů vydávaných Českou exportní bankou, a.s., což umožní prodej cenných papírů na všech mezinárodních trzích za co nejvýhodnějších nákladových podmínek.

K § 12

Zákon o správních poplatcích osvobozuje od správních poplatků uvedených v položce 65 tohoto zákona exportní banku, jde-li o činnost při financování vývozu se státní podporou podle zvláštního zákona. Osvobozením exportní banky od tohoto poplatku se nebudou zvyšovat její náklady, což přispěje ke snížení nákladů, za něž budou refinanční úvěry poskytovány komerčním bankám nebo přímé úvěry vývozcům.

K § 13

Zákon nevyžaduje žádné administrativní ani právní úpravy pro právnické nebo fyzické osoby. Vzhledem k tomu, že je žádoucí aby exportní banka mohla zahájit činnost v co nejkratší době,navrhuje se, aby zákon vstoupil v platnost dnem vyhlášení.

Příloha

Přehled rozpracování vývozních kontraktů většího rozsahu vyžadujících dlouhodobé exportní financování

C e l k e m 30 949 mil.Kč

Pozn.: Mimo uvedené kontrakty jsou avizovány další případy ve stádiu počáteční přípravy. Celková potřeba vývozního financování dle stavu k 31.5.1994 se tak blíží částce 40 mld. Kč.