Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslance Miroslava Čapka na místopředsedu
vlády a ministra financí Ivana Kočárníka,
ministra zahraničních věcí Josefa
Zieleniece, ministra spravedlnosti Jiřího Nováka
a ministra vnitra Jana Rumla. Interpelace je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Parlament | |
České Republiky |
Branný a bezpečnostní výbor
Sněmovní 4
118 26 Praha 1
02/53 03 47
Vážený pane předsedo,
v příloze Vám v souladu s jednacím
řádem předkládám písemnou
interpelaci na členy vlády České republiky,
místopředsedu vlády a ministra financí
doc. ing. Ivana Kočárníka, CSc., ministra
zahraničních věcí České
republiky pana doc. ing. Josefa Zieleniece, CSc., ministra spravedlnosti
České republiky pana JUDr. Jiřího
Nováka a ministra vnitra České republiky
pana Jana Rumla.
V hluboké úctě
Vážený pán
Prof. PhDr. Milan Uhde
předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
Parlament | |
České Republiky |
Branný a bezpečnostní výbor
Sněmovní 4
118 26 Praha 1
02/53 03 47
Vážení páni ministři,
v souladu s jednacím řádem se na Vás
obracím s následující interpelaci.
V nedávné době došlo k incidentům,
při kterých došlo k zastřelení
dvou německých státních občanů.
Chtěl bych v této situaci upozornit na to, že
se nejedná o případy, ve kterých byla
účastna pouze Policie České republiky.
K podobnému incidentu došlo též v okrese
Česká Lípa, kdy došlo k usmrcení
německé občanky příslušníky
celní stráže, při zákroku, který
byl takřka identický se zákrokem v okrese
Cheb, kdy byl zastřelen německý občan.
Především chci říci, že
je tragické, když dojde ke ztrátě lidského
života. Na druhé straně mě to vede k
nutnosti interpelovat v této záležitosti, neboť
všechny causy poukazují na podmínky a okolnosti
za jakých naši policisté a další
ozbrojené složky pracují.
Neutěšený stav v Policii České
republiky je znám. Jde o nedostatek policistů, nedostatečné
materiální a technické vybavení. Policisté
pracují na hranici únosnosti po fyzické i
duševní stránce. Vysoký stupeň
kriminality v České republice je enormě známý.
Nejsem si však jist, do jaké míry lze hovořit
o zmiňovaných incidentech jako o ojedinělých.
Kladu si otázku, proč k těmto konfliktům
dochází převážně s německými
občany a již ne tolik s jinými cizinci, nepočítám
v to české státní příslušníky.
Považuji za nezbytné zdůraznit, že pokud
jde o naše občany, nedělám si iluze,
že tito vždy dodržují předpisy a
zákony hostitelské země, myslím tím
konkrétně Spolkovou republiku Německo. Myslím,
že potrvá ještě dlouhou dobu, než
si naši občané uvědomí, že
svým chováním v cizině nepochybně
ovlivňují názory navštívené
země o České republice a jsme v tomto směru
v mnohém dlužní.
Ale v reakci na celý incident jsem nucen uvažovat
o všech aspektech těchto případů.
Především považuji za nesprávné
vyslovovat definitivní soudy o vyšetřovaných
případech, dokud tak neučiní kontrolní
orgány a orgány činné v trestním
řízení. A bude-li oprávněné
postavení účastníků před
soud, může tak učinit definitivně pravomocným
rozhodnutím soud. Z tohoto pohledu nepovažuji za nešťastné
vyjádření předsedy vlády k
oběma případům ve sdělovacích
prostředcích, nevím na základě
čeho mohl usoudit, že jde o bezprecedentní
případy, které zatíží
vztahy mezi Českou republikou a Německem, když
dosud není znám definitivní výsledek
vyšetřování a navíc takovéto
vyjádření může snadno ovlivnit
objektivitu vyšetřovatele. Jak jsem mohl zjistit ze
sdělovacích prostředků, pitvě
zastřeleného M. Rankela byl přítomen
soudní znalec z Německa, Policie ČR odsunula
rekonstrukci celého případu tak, aby se ji
mohli zúčastnit i němečtí policisté.
Myslím, že jde o vysoce vstřícný
krok České republiky vůči německé
straně, aby tak mohla posoudit objektivitu šetření
našich úřadů, i když si nejsem
jist, zda je takovýto postup v souladu s trestním
řádem, neboť trestní řád
vymezuje kdo může být přítomen
rekonstrukci, přičemž samozřejmě
je na obhajobě, aby vznesla případnou námitku.
Nevím zda takováto účast nehraničí
se zásahem do suverenity českých policejních
úřadů. Ostatně souhlas s přítomností
německých policistů při rekonstrukci
může udělit pouze vyšetřovatel
a nikoliv vedení ministerstva vnitra. Ale budiž, pro
skutečně objektivní posouzení to považuji
za dobré gesto české strany.
O zákrocích zevrubně informovaly německé
noviny, ale ani zde nejsou tyto články jednotné.
Jedny listy píší o kovbojích, čímž
míní české policisty, druhé
o chování Němců v České
republice. Myslím, že není možno hovořit
o turistech, kteří jezdí poznávat
krásy naší vlasti, v drtivé většině
jde o turisty, kteří k nám přijeli
nakupovat, pobavit se.
Chci říci, že sám jako řidič
se mohu opakovaně a soustavně přesvědčovat
o chování německých řidičů
na našich silnicích. Tito mají silnější
a kvalitnější auta, možná proto
dokazují sílu svých aut na našich silnicích.
Nedodržování předpisů v silničním
provozu je takřka běžné, při
pokutování za přestupky s lehkým úsměvem
odevzdají např. 500,- korunovou pokutu, protože
to pro ně nic není. Tím nehájím
naše nedisciplinované řidiče. Pocházím
z Teplic, kde je nechvalně známá trasa E
55. Naprosto drtivou klientelu prostitutek, kromě řidičů
kamionů, tvoří občané Německa.
Přitom se sami a dobrovolně vydávají
do prostředí zločineckého podsvětí,
kde snadno přijdou k odcizení vozidla či
peněz a jsou oběťmi násilných
trestných činů. Pokud jde o prostituci musím
konstatovat, že tam, kde je poptávka je i nabídka.
A poptávka z německé strany je enormní.
Pokud jde o krádeže aut, je nepochybné, že
v ČR působí organizace specializující
se na odcizování motorových vozidel a jejich
následný transport především
do Polska, na Ukrajinu a do Ruska, v drtivé většině
se jedná o majitele těchto vozidel z Německa.
Nedělám si však iluze, že jde absolutně
o prosté krádeže, mám za to, že
v dost velkém procentu případů jde
o krádeže na objednávku a vlastně o
pojišťovací podvody německých občanů
na jejich pojišťovnách.
Jsem přesvědčen, že se němečtí
turisté ne vždy chovají jako hosté na
návštěvě v sousední zemi, ale
jako arogantní návštěvníci, kteří
si myslí, že si mohou dovolit všechno a zde ze
zkušenosti ze svého regionu musím konstatovat,
že nejde v převážné míře
o občany Bavorska a dalších spolkových
zemí, ale spíše o občany nových
spolkových zemí, především nižších
věkových kategorií. Musím se domnívat,
zda nejenom incidenty s policisty nenaruší dobré
sousedské vztahy s Německem, ale zda takovéto
dobré sousedské vztahy nenarušují i
takovéto poznatky. Je třeba vidět to, že
nejenom naši občané se dopouštějí
trestné činnosti v Německu, ale též
Němci páchají trestnou činnost v České
republice, o čemž svědčí i materiál,
který jsme v Poslanecké sněmovně projednávali
a který informoval m.j. i o podílu cizinců
na trestné činnosti a zde mám zato, že
pro administrativní problémy v celé řadě
případů orgány Policie, celní
stráže a celníci konkrétní případy
radši řeší blokovou pokutou jako přestupek,
než aby podstupovaly anabázi se zahájením
trestního stíháni, neboť na rozdíl
od německé strany, kde je to prakticky u cizinců
automatické, ne vždy naše soudy berou cizí
státní příslušníky při
obvinění z trestné činnosti, do vazby.
Německé justiční orgány v případě
porušení zákonů SRN našimi občany
postupují v tomto směru naprosto nekompromisně.
Zaráží mně, že německá
strana na oba incidenty reagovala velmi rychle, ovšem již
takto nepostupovala v případě incidentu,
který se odehrál na hraničním přechodu
Cínovec dne 25. 2. 1993, kdy si čtyři německé
kamiony za použití zbraně vynutily bez celního
odbavení násilný přejezd státní
hranice do Německa. Česká republika prostřednictvím
dnes již bývalé Generální prokuratury
České republiky požádala dne 13. 5.
1993 pod č.j. IV/1 GPt 1506/93 prostřednictvím
Spolkového ministerstva justice SRN příslušné
orgány prokuratury SRN o převzetí trestního
řízení v této trestní věci.
Nejvyšší státní zastupitelství
pak dne 6. 4. 1994 požádalo Státní zastupitelství
v Dessau o sdělení, zda k převzetí
trestního stíhání došlo. K datu
15. 8. 1994, kdy mi tyto údaje sděloval ministr
spravedlnosti, však česká strana nedostala
dosud žádnou odpověď. Přitom šlo
o jasně zdokumentovanou a svědka prokázanou
trestnou činnost státních příslušníků
SRN vůči našim policistům. Žádám
proto o sdělení, zda byl na osoby podezřelé
z této trestné činnosti, státní
příslušníky SRN, vydán mezinárodní
zatykač, zda ministerstvo zahraničí v tomto
směru intervenovalo diplomatickou cestou u německých
orgánů, proč dosud nebylo odpovězeno
na dotazy české strany v tomto směru, tzn.
na dotazy, které učinily justiční
orgány suvereního státu.
V této souvislosti musím poukázat na to,
že lze očekávat s rozšiřujícími
se styky s Německem, že bude docházet i k různým
formám trestné činnosti jak našich státních
občanů či Němců na území
jednoho či druhého státu. Jeví se
mi proto jako krajně nezbytné a nevyhnutné,
aby Česká republika projevila intenzivní
úsil směřující k uzavření
dohody o právní pomoci mezi Německem a Česku
republikou, nejenom ve věcech trestní, ale i občanskoprávních
a dalších oblastech. Dobrou vůli a ochotu by
v tomto směru měla projevit i německá
strana, nepochybně by to přispělo k dobrým
vztahům mezi oběma státy. Usnadnilo pak v
spolupráci a činnost všech orgánů
činných trestním řízení.
Pokud jde o konflikty našich státních orgánů
s německými turisty, jenom na dokreslení
uvádím případ incidentu, ke kterému
došlo na hraničním přechodu Cínovec
dne 19. 10. 1994, kdy si německý turista P. Schramm
vynucoval přejezd státní hranice a fyzicky
napadl dva příslušníky cizinecké
policie, za což je nyní vazebně trestně
stíhán. Myslím, že v případě
trestné činnosti cizinců by vždy soudy
měly brát takovéto osoby do vazby, jako tak
zcela nekompromisně děje v Německu. Chci
zdůraznit, že němečtí občané
u nás zcela jistě budou vždy vítáni,
budou-li, tak jako ve své vlasti, dodržovat předpisy
a zákony naší země a budou-li se chovat
jako hosté.
Proto se obracím s interpelací na Vás, vážení
páni ministři, kterých se problematika naznačená
výše, dle mého názoru, dotýká.
Žádám proto o sdělení od ministra
zahraničí, zda Česká republika podnikla
kroky ke zjištění stavu vyšetřování
ve věci incidentu, ke kterému došlo na hraničním
přechodu Cínovec dne 25. 2. 1993 a zda se v tomto
směru obrátila na německé ministerstvo
zahraničních věcí a vyjádřila
nespokojenost České republiky v tomto směru,
a zda v tomto směru úzce spolupracuje s ministrem
spravedlnosti.
Od pana ministra zahraničí a ministra spravedlnosti
žádám o sdělení, zda Česká
republika nabídla Německu jednání
a návrh na uzavření smlouvy o právní
pomoci mezi Německem a Českou republikou, zejména
ve věcech občanskoprávních, trestních
a především o předávání
trestního stíhání státních
příslušníků do mateřské
země.
Od ministra vnitra žádám sdělení
a podání zprávy o výsledku šetření
obou incidentů, při kterých přišli
o život dva němečtí státní
příslušníci v okrese Příbram
a okrese Cheb, jakož i sdělení všech případů,
od vzniku České republiky, při kterých
došlo k usmrcení německých státních
příslušníků příslušníkem
českého vojensky organizovaného výboru
/např. Policie, celní stráže apod./
Dále o podání zprávy v kolika případech
došlo ke konfliktům mezi cizími státními
příslušníky a policisty a příslušníky
celní stráže, pro které bylo vzneseno
obvinění pro některý z trestných
činů upravující tuto oblast, zejm.
útoku na veřejného činitele, či
zahájeno řízení pro přestupek
se speciálním zaměřením na
občany SRN.
Kolik bylo podáno stížností na policisty,
obecní strážníky cizími státními
příslušníky s jakým výsledkem
byly tyto stížnosti prošetřeny, přičemž
žádám o speciální uvedení
těchto údajů týkajících
se německých státních příslušníků.
Od ministra financí žádám o odpověď
kolik bylo podáno stížností na celníky
a příslušníky celní stráže
cizími státními příslušníky
a s jakým výsledkem byly tyto stížnosti
prošetřeny, přičemž žádám
rovněž o oddělení v kolika případech
šlo o stížnosti německých státních
příslušníků.
Od ministra vnitra, ministra financí a ministra spravedlnosti
žádám o sdělení, kolik státních
příslušníků bylo obviněno
z trestných činů, zejména pak útoku
na veřejného činitele, kolik případů
skončilo pravomocným rozhodnutím soudu, přičemž
žádám o speciální vyjádření,
kolik z těchto případů bylo německých
státních příslušníků.
Stejná otázka směřuje na mistra financí
a ministra vnitra, v kolika případech bylo zahájeno
řízení pro přestupek vůči
cizím státním příslušníkům
a kolik jich bylo pravomocně ukončeno, přičemž
rovněž žádám o vyčlenění,
kolik v této skupině bylo německých
státních příslušníků.
V hluboké úctě
Vážený pán
Doc. ing. Ivan Kočárník, CSc.,
místopředseda vlády a ministr financí
České republiky
Vážený pán
Doc. ing. Josef Zieleniec, CSc.,
ministr zahraničí České republiky
Vážený pán
JUDr. Jiří Novák
ministr spravedlnosti České republiky
Vážený pán
Jan Ruml