Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Nováka dopisem ze dne 15. listopadu 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Nováka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

V Praze dne 15.11.1994

Č. j.: 31246/94 - KPV

Vážený pane poslanče,

v úvodu mojí odpovědi na Vaši interpelaci na téma sociální politiky vlády, bych chtěl konstatovat, že šíře otázek, které ve své interpelaci vznášíte překračuje, podle mého názoru, obvyklou podobu interpelací. Proto se ve své odpovědi soustředím na několik nejdůležitějších oblastí sociální politiky vlády, které také Vy pokládáte za důležité.

Hospodářská politika vlády, včetně využívání forem aktivní politiky zaměstnanosti se dlouhodobě pozitivně projevuje nízkou mírou nezaměstnanosti, která se od června 1992 zvýšila z 2,7 pouze na 3,1%, v říjnu letošního roku. Přitom je potřeba připomenout, že v národním hospodářství došlo v tomto období k výrazným strukturálním změnám.

Chtěl bych Vás v této souvislosti informovat o tom, že vláda v období od června 1992 do září tr. prostřednictvím úřadů práce finančně podpořila vznik 49 tisíc nových pracovních míst u zaměstnavatelů nebo zahájením individuálního podnikání. Touto nepřímou cestou dále dala podnět ke vzniku více jak 31 tisíc míst ve veřejně prospěšných pracích, přes 15 tisíc míst pro odbornou praxi absolventů škol a 2 353 míst pro občany se změněnou pracovní schopností. Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti bylo od června 1992 do konce září tr. vynaloženo přes 1,9 mld Kč; na podporách nezaměstnaným bylo vyplaceno přes 3,4 mld Kč.

Přitom zvýšená pozornost byla věnována okresům s nezaměstnaností vyšší než 5; pro čtyři okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti vláda usnesením č. 148 z března tr. přijala soubor speciálních opatření, která se postupné realizují.

V návaznosti na daňovou reformu byl od počátku roku 1993 zaveden příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, placený zaměstnavateli, zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Tím se oddělilo financování zaměstnanosti od ostatních zdrojů státního rozpočtu a stalo průhlednějším.

Pokud se týká novelizace Zákoníku práce, vláda splnila příslib, že navrhne úpravy pracovněprávního zákonodárství které budou podporovat rozvoj trhu práce a budou odpovídat privatizaci podnikatelské sféry. Z těchto důvodů byl zákoník práce celkem třikrát novelizován. K projednání ve vládě připravena nová koncepce úpravy pracovněprávních vztahů, která nahradí dosavadní úpravu Zákoníkem práce a dalšími právními předpisy.

V souvislosti s Vašimi dalšími otázkami, bych Vás chtěl informovat o tom, že v uplynulém období mezi základní úkoly vlády patřily koncepční práce na transformaci současného sociálního systému.

Byly zpracovány a vládou projednány zásady tří základních zákonných úprav, a to důchodového pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Zásady prvních dvou úprav byly již posouzeny v orgánech Poslanecké sněmovny. Paragrafované znění návrhu zákona o důchodovém pojištění bylo vládou posouzeno 26. října t.r. a předpokládáme, že bude Parlamentu předloženo v prosinci.

Rovněž návrh zákona o státní sociální podpoře i způsobu jeho organizačního zajištění je již připraven. Komplexně upravuje poskytování dávek hrazených ze státního rozpočtu směřujících především k podpoře rodin s dětmi, jako jsou dosavadní přídavky na děti, výchovné, rodičovský příspěvek, státní vyrovnávací příspěvek, porodné apod. Zásadní charakteristikou návrhu je upuštění od plošnosti a jednoznačný přístup k diferenciaci, s ohledem na příjmovou situaci občana a jeho rodiny.

Třetím připravovaným zákonem bude zákon o sociální pomoci, jehož zásady rovněž vláda projednala a v nejbližší době je mohou posoudit orgány Parlamentu. Jde o soubor služeb a dávek zajišťovaných především obcemi a nestátními subjekty pro občany, kteří se octnou ve stavu hmotné a sociální nouze, kterou ani s pomocí své rodiny nemohou překonat.

V návaznosti na daňovou reformu bylo zavedeno placení pojistného na důchodové a nemocenské zabezpečení. Tím se zpřehlednily finanční toky. Vláda po důkladném zvážení zkušeností s vytvořením zdravotních pojišťoven a s předáním správy pojistného na zdravotní pojištění veřejnoprávním subjektům, ponechala pojistné na důchodové a nemocenské pojištění jako příjem státního rozpočtu. Považujeme tento postup za optimální, jak pro občany z hlediska záruky výplaty těchto dávek, tak v zájmu finanční stability státního rozpočtu.

K rozšíření sociální jistoty občanů ve stáří vláda zároveň zajistila přípravu zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, podle něhož již zahájily svou činnost první penzijní fondy.

Chtěli bychom, aby náš základní důchodový systém byl kombinací obou systémů - a byl tedy založen jak na solidaritě občanů, tak na osobním rozhodnutí. o připojištění.

Souběžně s přípravou těchto základních transformačních norem, vláda pravidelně hodnotila vývoj příjmů a výdajů obyvatelstva, spotřebitelských cen a životních nákladů a přijímala opatření, jimiž se v rámci stávajícího legislativního rámce tlumily možné nepříznivé sociální důsledky. V rámci těchto opatření byly zejména realizovány dvě úpravy důchodů a třetí se uskuteční v prosinci tr. a byly upraveny i další sociální dávky. V souladu s příslibem vlády byl letos zaveden příspěvek na nájemné pro sociálně slabé rodiny. Vláda svým nařízením zvýšila též částky životního minima, na jehož úrovni žije asi 3,5% rodin.

Na závěr bych Vás rád, pane poslanče ujistil o tom, že sociální politika patří mezi priority současné vlády a domnívám se, že uplynulé období prokázalo, že vládou deklarovaný přístup k sociální politice se plně osvědčil.

S pozdravem

Vážený pan

MUDr. Jaroslav Novák

poslanec PSP ČR

Praha