kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících a zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona České národní rady č. 266/1991 Sb., zákona České národní rady č. 542/1991 SB., a zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 zní:
"Okresní úřady jsou správními úřady, které vykonávají státní správu ve svých územních obvodech. Zákon jim může svěřit výkon státní správy i v jiných územních obvodech.".
2. § 3 odst. 1 včetně poznámky č. 1a) zní:
"(1) Okresní úřady mohou na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích vydávat pro své územní obvody právní předpisy1a); tyto právní předpisy se označují názvem "nařízení okresního úřadu".
--------------
1a) Čl. 79 odst. 3 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky".
3. § 3 odst. 6 zní:
"(6) Poruší-li fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou nařízením okresního úřadu, může jim okresní úřad uložit pokutu do 200.000,-Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k porušení nařízení okresního úřadu. Takto nelze postupovat, jestliže zvláštní právní předpis stanoví za takovéto nesplnění nebo porušení povinnosti vyšší sankci. Výnosy pokut jsou příjmem rozpočtu okresního úřadu.".
4. V § 5 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova "je-li o to obcí požádán".
5. V § 5 odst. 1 písm. h) se za slova "civilní obrany" vkládají slova "a ochrany".
6. § 5 odst. 1 se doplňuje písmenem j), které včetně poznámek č. 4a) a 4b) zní:
"j) řídí v souladu s právními předpisy a směrnicemi ústředních orgánů státní správy rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení řízené ke dni 23. listopadu 1990 okresními a krajskýámi národními výbory, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu a s výjimkou případů, kdy byla tato pravomoc přenesena na jiný subjekt podle zvláštního zákona 4a); k plnění úkolů v oboru své působnosti zřizují podle zvláštního předpisu 4b) rozpočtové nebo příspěvkové organizace a řídí jejich činnost.
-------------------
4a) Např. § 67 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) a § 6 a § 12 zákona České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb.
4b) § 31 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb.".
7. § 5 odst. 2 až 4 včetně poznámky č. 4c) znějí:
"(2) Okresní úřad dále plní úkoly spojené s řešením mimořádných událostí v případě živelních pohrom, havárií, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Za tím účelem zabezpečuje koordinovaný postup záchranných, pohotovostních, odborných a jiných služeb, správních úřadů, obcí, fyzicých a právnických osob při likvidaci jejich následků (dále jen "Integrovaný záchranný systém"), pokud k tomu není příslušný jiný státní orgán podle zvláštních předpisů 4c).
(3) K plnění úkolů podle odstavce 2 věty první, může přednosta okresního úřadu vyhlásit nařízením okresního úřadu pro území okresu nebo jeho části stav ohrožení.
(4) Dojde-li v důsledku živelní pohromy, havárie nebo jiné mimořádné události k ohrožení života, zdraví, značných majetkových hodnot nebo životního prostředí, může přednosta okresního úřadu uložit fyzickým a právnickým osobám, správním úřadům a obcím povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků této události, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Osobě nebo obci, která splnila uloženou povinnost, přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů; právo na náhradu těchto nákladů musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců od jejich vzniku, jinak zaniká.
----------------
4c Např. zákon České národní rady č. 61/1991 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní bášnské správě, ve znění pozdějších předpisů.".
8. § 5 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
"(5) Stát odpovídá za škodu způsobenou při plnění povinnosti uložené podle odstavce 4 osobě nebo obci, která poskytla osobní nebo věcnou pomoc. Této odpovědnosti se může zprostit jen tehdy, způsobil-li si ten, který poskytl pomoc, škodu úmyslně. Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba nebo obec při plnění povinnosti uložené podle odstavce 4 způsobila jinému. Právo na náhradu škody musí být uplatněno u okresního úřadu do šesti měsíců po jejím vzniku, jinak zaniká."
9. Za § 5 se vkládají nové § 5a a § 5b, které znějí:
(1) Za nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst. 4 může okresní úřad uložit pokutu právnické osobě nebo fyzické osobě vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů do výše 200.000,- Kč. Jiné fyzické osobě do výše 10.000,- Kč. Nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě, může okresní úřad uložit pokutu opětovně. Takto nelze postupovat, nemohla-li právnická nebo fyzická osoba uloženou povinnost splnit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.
(2) Pokutu podle odst. 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k nesplnění povinnosti uložené podle § 5 odst. 4. Výnosy pokut jsou příjmem rozpočtu okresního úřadu.
V okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město a v hlavním městě Praze vykonávají působnost okresních úřadů tato města, s výjimkou působnosti podle § 5 odst. 1 a 2 zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, kterou pro město Brno, Ostravu a Plzeň a hlavní město Prahu vykonává Ministerstvo financí. Působnost přednosty okresního úřadu vykonávají v těchto městech jejich primátoři, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak."
10. § 9 odst. 1 zní:
"(1) Okresní úřad se člení na referáty a kancelář přednosty. Přednosta po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra stanoví organizační strukturu okresního úřadu, zřizuje nebo zrušuje jednotlivé referáty, určuje jejich náplň práce kanceláře přednosty a jednotlivých referátů, pokud nebyly tyto referáty zřízeny a jejich působnost stanovena zvláštním zákonem.".
11. V § 9 odst. 3 se druhá věta, včetně poznámek č. 6) a 7) vypouští.
12. § 15 písm. c) zní:
c) ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy organizuje kontroly na vybraných úsecích činnosti okresních úřadů, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,".
13. V § 15 písm. d) za slova "metodicky usměrňuje" se vkládají slova "a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy koordinuje".
14. V § 15 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e) které zní:
"e) usměrňuje činnost Integrovaného záchranného systému,".
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
15. V § 16 se připojuje nový odstavec 3, který včetně poznámky č. 7ab) zní:
"(3) Ministerstvo vnitra ve vztahu k přednostům plní podle zvláštních předpisů 7ab) úkoly zaměstnavatele a nadřízeného orgánu, a to v rozsahu stanoveném vládou.
------------------
7ab) Např.: zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších změn a doplňků, zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších změn a doplňků, nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění pozdějších změn a doplňků.".
16. V § 17 odst. 1 písm. d) se na jeho konci čárka nahrazuje středníkem a za něj se připojuje věta:"zahájení kontroly oznamují a její výsledky projednávají s přednostou,".
17. V § 18b odst. 2 se vypouští druhá věta, včetně poznámky č. 7b).
18. § 18c odst. 4 zní:
"(4) Odporuje-li usnesení shromáždění zákonu, jinému právnímu předpisu nebo usnesení vlády, přednosta pozastaví jeho výkon a předloží jej do 30 dnů od jeho pozastavení prostřednictvím Ministerstva vnitra vládě k rozhodnutí.".
19. § 19 zní:
V přechodném období, stanoveném nařízením vlády, okresní úřad vykonává funkci zakladatele státního podniku, kterou ke dni 23. listopadu 1990 vykonávaly okresní a krajské národní výbory, s výjimkou případů uvedených v příloze IV k tomuto zákonu a s výjimkou případů, kdy funkce zakladatele byla přenesena na obce podle zvláštního předpisu 4a).".
20. § 22 zní:
Dnem následujícím po dni zrušení okresních komisí pro privatizaci národního majetku, zřízených podle zvláštního zákona 8a), přechází působnost těchto komisí na okresní úřady. V hlavním městě Praze a v okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město přechází působnost těchto komisí na tato města.
----------------
8a) Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů."
21. V § 33 odst. 1 se za slova "podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) a i) a odst. 2," vkládají slova "3 a 4,".
22. Pokud se v tomto zákoně používají slova "obecně závazný právní předpis" nahrazují se slovy "právní předpis". Pokud se používají slova "obecně závazná vyhláška" nahrazují se slovy "nařízení okresního úřadu".
Zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona České národní rady č. 343/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Nadpis § 20 zní: "Archivy měst Brna, Ostravy a Plzně".
2. V § 20 odst. 1 a 3 se vypouštějí slova "a Ústí nad Labem" a za slovem "Ostravy" se čárka nahrazuje písmenem "a".
3. V § 20 odst. 2 se poslední věta vypouští.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 18. listopadu 1994.
Obecně
Přijetí ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky a návrh novely zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), (dále jen "zákon o obcích"), si vyžaduje provedení i novelizace zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících (dále jen "zákon o OkÚ"). Jejím cílem je uvedení některých ustanovení zákona o OkÚ do souladu s ústavou, ujednocení některých ustanovení se zákonem o obcích a reakce na nejnutnější potřeby novelizace vyplývající z praktické realizace zákona o OkÚ v praxi.
Novela zákona o OkÚ si nevyžaduje navýšení ani další prostředky ze státního rozpočtu České republiky pro činnost okresních úřadů (dále jen "OkÚ"). Rovněž se neprojeví ani zvýšením nákladů občanů v souvislosti s požadováním jednotlivých úkonů od OkÚ při výkonu státní správy.
K jednotlivým ustanovením:
K čl. 1
K bodu 1. a 2.:
Navrhovanou dikcí dochází oproti dosavadní úpravě k upřesnění definice OkÚ ve smyslu pojmosloví Ústavy České republiky.
K bodu 3.:
Upřesněním dikce odst. 6 se vymezuje možnost uložení vyšší pokuty fyzické osobě - podnikaateli jen v případě, poruší-li uloženou povinnost v souvislosti s výkonem své podnikatelské činnosti. Tím dochází k odstranění dosavadní nejasnosti, zda (a příapdně v jakém režimu) je možné fyzické osobě podnikateli uložit podle tohoto ustanovení pokutu v případě, že příslušnou povinnost neporušil v souvislosti s podnikatelskou činností. Nově stanovená výše znamená ujednocení se sankcemi ve stejných případech ukládaných obcemi.
K bodu 4.:
Z návrhu novely zákona o obcích vyplývá pro OkÚ povinnost provést kontrolu hospodaření obce v případě, že obec sama ve stanovené lhůtě nepožádá o provedení kontroly svého hospodaření auditorem nebo OkÚ.
K bodu 5.:
Rozšíření působnosti OkÚ i na oblast civilní ochrany odráží požadavky praxe a umožní odstranit nejasnosti při vymezení pojmů "civilní obrana" a "civilní ochrana".
K bodu 6.:
Dosavadní časové omezení pro výkon řídící funkce OkÚ vůči rozpočtovým a příspěvkovým organizacím a zařízením, zřízeným předchozími okresními a krajskými národními výbory, se v praxi ukázalo jako překonané. Potřeba umožnit OkÚ vykonávat tuto funkci i nadále se odráží v tom, že dosavadní ustanovení písm. b) v § 19 se zařazuje jako samostatné, nové písm. j), do § 5. Tím dojde k požadovanému zrušení tohoto zmocnění v podobě přechodného ustanovení a stane se zákonným zmocněním trvale vymezujícím působnost okresních úřadů řídit tyto rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení. Přitom se bude jednat jen o ty organizace, u kterých neřešla tato řídící funkce podle přílohy č. IV zákona o OkÚ na ústřední orgány státní správy a nebo u kterých nebyla řídící funkce přenesena na jiný subjekt podle zvláštního zákona. Z legislativního hlediska dochází i ke změně ve formulaci data, které je rozhodné pro určení organizací a zařízení, kterých se toto zmocnění týká. Aby nemohlo dojít k nejasnostem při výkladu pojmu "ke dni účinnosti tohoto zákona", použité v dosavadní dikci zákona o OkÚ, a to ve vztahu ke dni nabytí účinnosti zákona, kterým se provádí tato novela, je navrhována dikce "řízené ke dni 23. listopadu 1990".
K bodu 7.:
Potřeba zakotvit zákonné zmocnění pro OkÚ při koordinaci činnosti záchranných, pohotovostních, odborných a jiných služeb, správních úřadů a obcí, jakožto i fyzických a právnických osob při plnění úkolů spojených s řešením mimořádných událostí v případě živelních pohrom a havárií, si vynutila i změnu v dosavadním pojetí a struktuře § 5 odst. 2 zákona o OkÚ. Proto dosavadní odst. 2 je rozčleněn do nových odst. 2., 3. a 4.
Nově navrhované znění odst. 2 odráží požadavek na zákonné vymezení oprávnění OkÚ vytvářet Integrovaný záchranný systém a definovat jeho hlavní poslání, to je zejména zabezpečit plnění úkolů při likvidaci živelních pohrom a havárií a to až do doby přijetí připravovaného zákona o prevenci a likvidaci havárií, který bude tuto oblast činnosti řešit komplexně. Nově se rozšiřuje působnost OkÚ i na řešení situací, které ohrožují či poškozují životní prostředí.
V odst. 4 se zpřesňují a nově definují podmínky pro uložení povinnosti fyzickým a právnickým osobám, místním správním úřadům a orgánům samosprávy poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků živelních pohrom nebo havárií a upřesňují se podmínky, kdy náleží subjektům, kterým byla přednostou OkÚ takto uložena povinnost, náhrada škody nebo vynaložených nákladů.
K bodu 8.:
Nové ustanovení odst. 5 řeší podrobněji otázky náhrady škody vzniklé fyzickým i právnickým osobám v souvislosti s plněním povinností uloženým jim přednostou OkÚ při řešení mimořádných událostí, živelních pohrom a havárií.
K bodu 9.:
V novém § 5a se sjednocuje výše sankce se sankčními oprávněními za stejné nesplnění stanovené povinnosti podle zákona o obcích. Stanoví se rovněž podmínky do kdy lze tuto pokutu uložit a dochází i k odstranění nejasností kam směřují výnosy z pokut uložených OkÚ.
Navrženou novelou § 5b se přenáší působnost OkÚ ve vyjmenovaných městech na města samotná a nikoliv na magistráty těchto měst, jak bylo upraveno doposud. Tím dojde k odstranění neodůvodněného rozdílu s úpravou v zákoně o obcích, kde výkonem státní správy jsou pověřeny obce a nikoliv jejich obecní úřady. Zařazení hlavního města Prahy do výčtu měst, kde působnost OkÚ vykonávají tato města, odstraňuje absenci této úpravy v zákoně o OkÚ. Rovněž dosavadní právní úprava výslovně neřeší, kdo vykonává působnost přednostů OkÚ v okresech, kde se OkÚ nezřizují. Ustanovením, že tuto působnost vykonávají primátoři těchto měst, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, dochází k odstranění tohoto formálně právního nedostatku.
K bodu 10.:
Navrhované znění odt. 1 má za cíl provést prostřednictvím "vzorové organizační struktury OkÚ ujednocení organizační výstavby OkÚ a odstranit neodůvodněné rozdíly u jednotlivých OkÚ. To se týká zejména náplně práce jednotlivých referátů a kanceláře přednosty. Přitom musí být respektovány zvláštnosti těch referátů, které byly zřízeny a působnost jim byla stanovena přímo zvláštními zákony (např. okresní živnostenské úřady, které jsou samostatnými referáty OkÚ).
K bodu 11.:
Ustanovení věty druhé odst. 3 § 9 je již nadbytečné, protože tyto jsou definovány jako zvláštní orgány OkÚ přímo ve zvláštních zákonech.
K bodu 12.:
Stávající dikce zákona o OkÚ neumožňovala koordinační a organizační úlohu Ministerstva vnitra při provádění kontrol u OkÚ, která svým rozsahem zasahovala do působnosti několika ústředních orgánů státní správy. Navržená úprava sleduje za cíl tento nedostatek odstranit.
K bodu 13.:
Novela reaguje na doplněné znění kompetenčního zákona, kdy ústředním orgánem státní správy ve věcech státního informačního systému je Ministerstvo hospodářství, ale budování a metodické řízení informačních systémů OkÚ spadá do působnosti Ministerstva vnitra. Rovněž je tím i umožněno na základě požadavků dalších ústředních orgánů státní správy ovlivňovat obsahovou stránku informačních systémů OkÚ.
K bodu 14.:
Rozšíření působnosti OkÚ na úseku vytváření Integrovaného záchranného systému si vyžaduje i stanovení působnosti Ministerstva vnitra vůči OkÚ při usměrňování jeho činnosti.
K bodu 15.:
Potřeba zákonného zmocnění pro výkon některých funkcí Ministerstva vnitra v oblasti pracovně právních vztahů vůči přednostům OkÚ, vyplývá z požadavků jejich praktického zabezpečení. Půjde především o řešení otázek souvisejících s problematikou ochrany státního a služebního tajemství, řešení otázek náhrady škody podle ustanovení zákoníku práce, plánování a povolování dovolených, povolování služebních zahraničních cest, řešení dlouhodobější nepřítomnosti přednosty OkÚ v úřadě a pod. Předpokládá se, že jejich rozsah bude stanoven nařízením vlády.
K bodu 16.:
Povinnost oznamovat zahájení kontroly a projednávat výsledky kontrolní činnosti prováděné jednotlivými ústředními orgány státní správy s přednostou OkÚ se zavádí proto, že v mnoha případech o provedených kontrolách a jejich výsledcích nebyl přednosta OkÚ informován. Tím se umožní přednostům OkÚ vyjádřit se k zjištěným poznatkům ještě před vypracováním závěrečné zprávy o výsledcích kontroly.
K bodu 17.:
Navrhovaná úprava odstraňuje nesprávnou a formulačně nelogickou dikci. Ustanovení věty první k řešení uvedené problematiky plně postačí.
K bodu 18.:
Dosavadní úprava postupu přednosty OkÚ, Ministerstva vnitra a vlády při přípravě nesprávného usnesení okresního shromáždění je nepřesná a umožňuje nejasný výklad při její aplikaci. K odstranění tohoto nedostatku se navrhuje dikce nová, zpřesňující a zjednodušující postup při přijímání opatření k nápravě.
K bodu 19.:
Navržená změna, to je prodloužení doby k plnění zakladatelské funkce OkÚ vůči státním podnikům zřízeným předchozími okresními a krajskými národními výbory, vychází z potřeby dokonččení procesu privatizce a likvidace těchto podniků. výkon těchto funkcí je zákonem o OkÚ časově omezen lhůtou do 31. 12. 1994. Toto časové omezení vyplývalo z předpokladu, že tyto státní podniky budou do této doby postupně zprivatizovány nebo likvidovány. Uplynulé období prokázalo, že privatizace a likvidace takto převzatých státních podniků neprobíhá z nejrůznějších důvodů tempem, jaké se předpokládalo. V důsledku toho zůstalo ke dni 31. 3.1994 podle § 19 zákona o okresních úřadech v působnosti OkÚ 195 státních podniků v likvidaci (z oblasti průmyslu, místního hospodářství, obchodu a služeb) a 1 zařízení z oblasti zemědělství. Přitom již dnes je zcela zřejmé, že u nejméně 85 státních podniků nebude možné v žádném případě ukončit jejich činnost do 31.12.1994 a u zbývajících je řada důvodných pochybností, že plánované termíny ukončení činnosti (faktické a právní) v roce 1994 nebudou dodrženy.
Proto je předkládán návrh, který zmocní vládu k vydání nařízení, kterým lhůtu pro provedení privatizace a likvidace státních podniků sama určí. Tato forma je zvolena proto, aby nebylo nutné, v případě, že se nepodaří vyřešit stávající situaci v termínu jí určeným, znovu novelizovat zákon o OkÚ.
K bodu 20.:
Navržené přechodné ustanovení umožní, aby působnost okresních komisí pro privatizaci národního majetku, po jejich zrušení, přešla na OkÚ, které tak budou moci dokončovat již započaté procesy spojené s převodem vlastncitví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby.
K bodu 21.:
Rozčlenění původního odst. 2 v § 5 na několik samostatných, nových odstavců, vyžaduje analogicky i doplnění § 33 o odkaz na nové odstavce 3 a 4, kdy při vyhlášení stavu ohrožení a při rozhodování o uložení povinnosti bude vyloučeno použití zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
K bodu 22.:
Navrhovanou úpravou se analogicky sjednocuje používaná terminologie v souladu s pojmy používanými v Ústavě České republiky a v zákoně o obcích. Pojem "nařízení okresního úřadu" byl zvolen s ohledem na skutečnost, že obce v přenesené působnosti (při výkonu státní správy) budou, podle návrhu novely zákona o obcích, vydávat "nařízení obce".
K čl. II:
K bodu 1.,2. a 3:
Vypuštěním ustanovení o archivu města Ústí nad Labem jsou dávána do vzájemného souladu ustanovení zákona o OkÚ a zákona o archivnictví. V souladu s původním předpokladem, kdy se v roce 1992 (v tomto roce byla přijata poslední novelizace zákona o OkÚ a zákona o archivncitví) zamýšlelo, že obdobně jako v okresech Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město se i v okrese Ústí nad Labem OkÚ přikročí ke zrušení OkÚ, bylo postavení archivu města Ústí nad Labem koncipováno v zákoně o archivnictví shodně jako postavení archivů měst Brna, Ostravy a Plzně. Vzhledem k tomu, že od původní koncepce bylo upuštěno a OkÚ v okrese Ústí nad Labem zrušen nebyl, je nutné reagovat na tuto skutečnost a právní postavení archivu města Ústí nad Labem uvést do souladu s platnou právní úpravou u ostatních okresů. Navrhovaná změna umožní návrat okresního archivu pod správu OkÚ v Ústí nad Labem.
K čl. III:
Rozsah navrhované novelizace, jakož i skutečnost, že se jedná již o čtvrtou novelu, si vyžaduje vyhlášení zákona o OkÚ ve Sbírce zákonů v úplném znění.
K čl. IV:
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje s ohledem na návaznost na navrhovanou novelizaci zákona o obcích ke stejnému datu, to je ke dni voleb do zastupitelstev v obcích v roce 1994.
V Praze dne 14. 9. 1994