O B S A H P Ř Í L O H Y
TŘÍDĚNÍ HMOTNÉHO MAJETKU
A NEHMOTNÉHO MAJETKU DO ODPISOVÝCH SKUPIN
A. HMOTNÝ MAJETEK | Odpisová | Strana |
skupina | ||
a) movité věci (soubory movitých věcí) | 1 | 1 až 3 |
2 | 3 až 8 | |
3 | 8 až 1 | |
b) budovy a stavby | 4 | 11 až 1 |
5 | 12 až 1 | |
c) pěstitelské celky | 3 | 11 |
d) zvířata (základní stádo) | 1 | 1 |
2 | 3 |
B. NEHMOTNÝ MAJETEK
a) programové vybavení (software) apod. | 1 | 3 |
b) licence, práva průmyslového vlastnictví apod. 2 | 8 | |
c) patenty | 3 | 11 |
Pro daňové povinnosti za rok 1993 a 1994 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1995, pokud § 40 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nestanoví jinak.
Zákon ČNR č. 591 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb. a zákona č.331/1993 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. V § 26 odst. 1 písm. c) se na konci tečka nahrazuje čárkou a za písmeno c) se vkládá nové písmeno d) tohoto znění:
"d) údaj o tom, zda jde o převod úplatný nebo bezplatný, a v případě úplatného převodu též cenu, za kterou se zaknihovaný cenný papír převádí.".
2. § 59 písmeno b) zní:
"b) obchodní jméno nebo název, identifikační číslo a sídlo, je-li majitelem účtu právnická osoba a jméno, příjmení, popřípadě i obchodní jméno, rodné číslo a bydliště, je-li majitelem účtu fyzická osoba.".
3. V § 70 se doplňuje nový odstavec 4 tohoto znění:
" (4) Středisko je povinno nejméně jednou týdně vhodným způsobem uveřejňovat údaje o:
a) počtu kusů veřejně obchodovatelného cenného papíru, jejichž úplatný převod zaregistrovalo na základě příkazů k registraci převodu, s výjimkou příkazů, které jsou výsledkem převodů uskutečňujících se s využitím veřejných trhů,
b) průměrné ceně veřejně obchodovatelného cenného papíru dosahované při převodech podle písmena a).".
4. V § 98 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní:
"(3) Středisko je povinno uvést údaje na účtech majitelů cenných papírů do souladu s ustanovením § 59 písm. b) nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.".
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Důvodová zpráva
I. Obecná část
Poznatky z uplatňování nové zákonné úpravy zdaňování příjmů od 1. 1. 1993 potvrzují správnost základní koncepce, která předpokládá postupné snižování daňového zatížení.
Navrhovaná úprava předpokládá proto snížení sazby daně z příjmů právnických osob ze 42% na 41% a snížení maximální sazby daně z příjmů fyzických osob ze 44% na 43%. U fyzických osob se dále navrhuje zvýšení nezdanitelné části základu daně z 21 600 Kč na 24 000 Kč ročně. Dále se navrhuje zvýšení nezdanitelné částky na nezaopatřené dítě z 10 800 Kč na 12 000 Kč, tj. na 1 000 Kč měsíčně.
K zvýšení disponibilních zdrojů podnikatelských subjektů přispěje rovněž navržené zkrácení doby odpisování budov a staveb z 50 na 45 let, uznání zůstatkové ceny hmotného a nehmotného majetku při jeho vyřazení nebo prodeji do daňových výdajů a dále
zvýšení dosavadní "úlevy" při pořízení nového strojního vybavení (odpočtem 10% pořizovací ceny od základu daně) na 15% u čističek odpadních vod a úpraven vody na pitnou. Další podstatnější věcné úpravy představuje uznání daně z převodu nemovitostí a stravného při tuzemských pracovních cestách trvajících déle než 12 hodin u podnikatelů-fyzických osob jako daňových výdajů.
V zájmu jednotných podmínek se navrhuje limitovat uznávání odpisů a nájemného při finančním leasingu u osobních automobilů a motocyklů používaných k podnikání a příspěvky na závodní stravování v případech, kdy je zajišťováno prostřednictvím jiných subjektů formou poukázek.
Součástí návrhu je také nová příloha zatřídění hmotného a nehmotného majetku, která zajišťuje přechod na Standardní klasifikaci produkce, která je zaváděna od 1. 1. 1995.
Do zákona o daních z příjmů se navrhuje přeřadit některá ustanovení ze zákona o správě daní a poplatků, která upravují způsob placení záloh, způsob vybírání daně srážkou, zajištění daně a zápočet daně.
Mezi nejvýznamnější úpravy v této části patří navržené změny při placení záloh na daň podnikatelskými subjekty. Navržené zrušení placení záloh na daň z příjmů při poslední známé daňové povinnosti do 20 tis.Kč a stanovení čtvrtletních záloh namísto dosavadních měsíčních v intervalu poslední známé daňové povinnosti přes l mil. Kč a do 10 mil.Kč by měly přispět ke zlepšení platební schopnosti podnikatelských subjektů.
Navrhovaná úprava rovněž sleduje další harmonizaci se systémy zdanění uplatňovanými ve státech Evropského společenství. Zpřesnění některých ustanovení by mělo vyloučit možnosti různých interpretací a omezit prostor pro daňové úniky.
F i n a n č n í d o p a d
Snížení sazby daně u právnických osob bude znamenat snížení daňového výnosu této daně z příjmů za rok 1995 o cca 1,7 mld.Kč a u fyzických osob maximálně o O,1 mld. Kč.
Navržené zkrácení doby odpisování budov a staveb a uznání zůstatkové ceny hmotného a nehmotného majetku do daňových nákladů
sníží výnos daně z příjmů jak právnických, tak fyzických osob - podnikatelů v částce cca 2 mld. Kč. Uznáním daně z převodu nemovitostí jako daňového nákladu se sníží výnos daně z příjmů až do výše O,2 mld. Kč ročně a uznáním stravného při tuzemských pracovních cestách u fyzických osob-podnikatelů se sníží výnos daně cca o 0,3 mld.Kč.
V důsledku zvýšení nezdanitelných částek ze základu daně se předpokládá snížení výnosu daně z příjmů fyzických osob v roce 1995 cca o 2,8 mld. Kč.
Úpravy sledující jednotné podmínky pro zdanění podnikatelských subjektů naopak zvýší výnos daně cca o 0,5 mld Kč.
U ostatních navrhovaných úprav sledujících jednotné podmínky zdanění se nepředpokládá významnější dopad na výnos daně z příjmů a těmito úpravami se sleduje, aby předpokládaného výnosu bylo dosaženo.
Navrhované úpravy snižují výnos daně z příjmů v úhrnu za rok 1995 v částce cca 6,6 mld Kč.
II. Zvláštní část
K bodu 1
Navrhovaná úprava upřesňuje pojem poplatníka, který má daňovou povinnost pouze z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky.Sjednocuje zároveň do jednoho odstavce právní úpravu týkající se všech fyzických osob, které mají určitou výjimku z počítání lhůty 183 dní. Pod tento pojem se zahrnují i zahraniční odborníci, což přispívá k jednoznačnému chápání statutu experta z hlediska jeho daňových povinností.
Zároveň se upřesňuje pojem "bydliště", což odstraní případné pochybnosti. V odstavci 5 je pouze definovám pojem "zahraniční odborník".
K bodu 2
Úprava souvisí s druhou vlnou kuponové privatizace, po jejímž skončení budou vydávány jak akcie, tak i podílové listy. Dále je provedena úprava s cílem posuzovat cenné papíry pro účely tohoto zákona samostatně, tj. odděleně od movitých věcí.
K bodu 3
K zamezení spekulací při zahrnování majetku poplatníka do obchodního majetku, vzhledem k možnostem osvobození příjmů od daně, bylo nutno upravit stávající ustanovení tak, aby omezení osvobození zasáhlo i příjmy z prodeje majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku již dříve. V návaznosti na tuto úpravu byla však zároveň provedena i úprava časového testu pro vyloučení příjmů z prodeje majetku podnikatelů z osvobození.Stávající znění totiž často znamenalo znemožnění využít osvobození v těch případech, kdy poplatník určitý majetek vyřadil z podnikání, ale podnikatelskou činnost nepřestal provozovat. U movitých věcí zařazených v obchodním majetku to zároveň vyvolalo nutnost prodloužení časového testu na pět let. Současná dikce tohoto ustanovení vzbuzovala pochybnosti, zda
je lze aplikovat i v případě bytů a nebytových prostor. Rovněž bylo nutné podle zobecnění praktických poznatků zohlednit i skutečnost, že se jedná obecně o budoucí prodej nikoli jen na základě smlouvy o budoucím prodeji nemovitostí.
K bodu 4
Vzhledem k tomu,že ze stávajícího ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona se vyčleňují cenné papíry, které pro účely tohoto zákona již nejsou považovány za movité věci, bylo nutno doplnit o pojem "cenné papíry" i písm. g) tohoto ustanovení
K bodu 5
Smyslem navrhovaného ustanovení je osvobodit nejen příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, ale i náhrady za tento příjem.
K bodu 6
Mezi dávky a služby sociální péče se zahrnují také příspěvky fyzickým osobám, aby nebylo pochybností o tom, že jsou osvobozeny, doplňuje se stávající úprava.
K bodu 7
Navrhuje se sjednotit podmínky pro zdaňování příjmů poplatníků z různých podpor a dotací u fyzických a právnických osob. V současné právní úpravě jsou příjmy fyzických osob z různých podpor a dotací z veřejných prostředků osvobozeny a současně ještě kromě toho jsou ve výdajích uplatňovány doložené částky, k jejichž úhradě byla dotace použita, což v praxi neodůvodněně vytváří značně rozdílné výchozí ekonomické podmínky mezi fyzickými a právnickými osobami jako subjekty vykonávajícími stejnou činnost např. ve školství a pod. Navrhuje se proto zrušit osvobození příjmů z dotací a podpor z veřejných prostředků a ve výdajích plně ponechat částky k jejíž úhradě byla dotace použita. Zpřesňují se platby, které jsou z osvobození vyňaty. Jde o to, aby tímto ustanovením nebyly osvobozeny mzdové prostředky nebo jiné platby mající charakter mzdy, vyplácené nadacemi, např. ze zahraničních grantů na řešení vědeckých projektů.
K bodu 8
Tímto ustanovením se sjednocují podmínky pro osvobození od daně v případě, kdy oprávněná osoba převedla další podíl na majetku družstva shodně s osvobozením příjmů získaných při převodu členských práv družstva, tj. 5 let od nabytí. Dále také sjednocuje podmínky pro zdanění příjmu z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, vztahující se k "časovému testu" u majetkových práv a účastí na obchodních společnostech v případech, kdy jsou tyto pořízeny z "podnikatelských prostředků".
K bodu 9 a 70
Osvobození úrokových příjmů veřejně obchodovatelných mezinárodních obligací (Eurobondů) se navrhuje za účelem docílení "vzájemnosti ve vztahu k zahraničí" a tím zabezpečení jejich prodejnosti na mezinárodních kapitálových trzích, které jsou za současných podmínek zdanění zákonem o daních z příjmů obtížně prodejné zejména, pokud příjemce úroku je rezidentem státu, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která umožňuje částečné zdanění úroků v České republice (Kanada, Japonsko, Turecko, Řecko) a nebo je rezidentem státu, s nímž je bezesmluvní vztah. Řada smluv však neumožňuje zdanění úroků v České republice (např. smlouvy s Německem, Rakouskem, USA), ale umožňuje zdanění úroků pouze ve státě příjemce. Pro zvýšení prodejnosti českých obligací na světových kapitálových trzích by musely být úrokové sazby zvýšeny, čímž by se pro české subjekty výrazně zvýšily náklady financování, anebo by musely daň hradit za příjemce ze svého zisku. Pokud jsou obligace prodávány a úroky vypláceny prostřednictvím zahraničních subjektů, je často i technicky obtížné zjistit, ve kterém státě je příjemce úroku rezidentem a stanovit, zda a v jaké výši má být z úroků sražena daň z příjmů. Konkurenti českých společností, kteří mají sídlo v hlavních průmyslově vyspělých zemích, jsou od zdanění úroků vyplácených cizozemců osvobozeni. Úroky z dluhopisů tuzemských subjektů placené zahraničním subjektům jsou osvobozeny např. v Německu, Rakousku, Francii, Nizozemsku, Velké Británii, Japonsku, Kanadě s tím, že v některých zemích je osvobození vázáno na minimální dobu splatnosti (Kanada 5 let, Japonsko 4 roky).
Navrhovaná úprava zkracuje tzv. "časový test" z jednoho roku na šest měsíců. Navazuje tak na probíhající diskusi k náročnosti evidence, prokazování a rozsáhlou administrativu vztahující se ke zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů. Navrhovaný půlroční test by měl napomoci k všeobecnému oživení současného stagnujícího veřejného obchodování s cennými papíry.
K bodu 13
U poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou a účtují v soustavě jednoduchého účetnictví a u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou, se upřesňuje to, co se rozumí příjmy a výdaji uskutečněnými v kalendářním roce. Vzhledem k dosavadní zkušenosti bylo třeba upřesnit co se za " poslední den " považuje v případě plateb realizovaných prostřednictvím peněžního ústavu.
Ze stávající právní úpravy se navrhuje vypustit ustanovení týkající se přiřazování příjmů a výdajů v 15ti dnech před začátkem nebo v 15ti dnech po skončení zdaňovacího období. Vyhovuje se tak návrhu Sdružení podnikatelů, protože praxe ukázala, že se jedná o administrativně náročné opatření.
K § 14
Stávající právní úprava byla doplněna o možnost zahrnutí zásob získaných z dědictví v roce, který předcházel roku zahájení podnikatelské činnosti (nájmu) poplatníka v případě, že se jedná o zůstavitele, který měl příjmy podle § 7 nebo 9 zákona a dědic pokračuje v činnosti zůstavitele do šesti měsíců po jeho smrti.
K bodu 15
Účelem zpřesnění tohoto ustanovení byla skutečnost, že stávající dikce vzbuzovala pochybnost, zda slova "základ daně" lze vyložit včetně "dílčího základu daně" či nikoli.
K bodu 16
Navrhuje se upřesnit dosavadní znění ustanovení tak, aby podmínka, že poplatník je při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce, se vztahovala též na příjmy ze současného i dřívějšího pracovněprávního služebního nebo členského poměru.
K bodu 17
K odstranění pochybností o charakteru příjmů členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností navrhuje se považovat jejich příjmy za příjmy ze závislé činnosti bez ohledu zda jsou povinni při výkonu práce pro společnost dbát příkazů jiné osoby či nikoliv.
K bodu 18
Návrh specifikuje přechod příslušného práva na jiné osoby než zaměstnance, na které byl podle příslušných předpisů převeden nárok na příjmy zaměstnance.
K bodu 19
K minimalizaci počtu poplatníků, kteří mají příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky od dalších plátců a měly by povinnost uvést tyto příjmy v přiznání, navrhuje se zvýšit rozhodnou hranici pro zdaňování těchto příjmů zvláštní sazbou daně při současném zvýšení této sazby z 10% na 15%.
K bodu 21
Navrhuje se upřesnit dosavadní znění ustanovení, a to v návaznosti na obecnou právní úpravu, která stanoví rozs2ah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.
K bodu 22, 29 a 58
Jedná se pouze o technické zpřesnění ustanovení.
K bodu 23 a 60
Navrhovaná úprava sjednocuje podmínky pro nárok na osvobození od daně a pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně u poplatníků, kteří mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, a to bez ohledu za jakým účelem popř. za jakých podmínek vykonávají na území ČR svoji činnost (např. jako odborníci - experti).
K bodu 24
Navrhované zpřesnění dosavadního znění ustanovení umožňuje jeho použití v případech, kdy přechodné ubytování poskytnuté v souvislosti s výkonem práce nebude v místě výkonu práce.
K bodu 25, 28, 29 a 64
Úprava zdanění společníků veřejných obchodních společností byla v dosavadní úpravě zahrnuta pouze v části týkající se zdaňování fyzických osob. Vzhledem k tomu, že společníky veřejné obchodní společnosti mohou být i právnické osoby, přejímají se příslušná ustanovení do části týkající se právnických osob, resp. do společné části. Z toho důvodu byl vypuštěn dosavadní § 13, který tuto úpravu obsahoval a část týkající se fyzických osob byla zahrnuta do příslušných ustanovení části I. zákona. Navrhovaná úprava však nepředstavuje věcnou změnu.
K bodu 26
Navrhované zpřesnění má odstranit pochybnosti při zdanění příjmů z autorských práv.
K bodu 30 a 32
Uvedená ustanovení zpřesňují stávající právní úpravu a v důsledku vložení nového odstavce 4a 5 a vypuštění stávajícího odstavce 6 dochází k přečíslování.
K bodu 33, 34 a 43
Účelem vložení nových ustanovení je na základě zobecnění poznatků z praxe umožnit, aby úrok z tzv. podnikatelských účtů byl zdaňován spolu s příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, případně s příjmy z pronájmu, protože s touto činnosti bezprostředně souvisí a jeho vyčleňování do příjmů z kapitálového majetku přinášelo neúměrné administrativní zatěžování bez jakéhokoliv dopadu na výši zdanění. Tato změna vyvolala rovněž potřebu úpravy § 8 odst. 1 písm. c).
K bodu 35
Zpřesnění textu vyplývá ze skutečnosti, kdy docházelo k možnosti zdaňování i různých forem důchodu (např. důchod pro pozůstalé, dočasné důchody , důchody ze zákonné odpovědnosti apod.), které již ne zcela neodpovídají " spoření s úrokem".
K bodu 36
Úprava je provedena v souvislosti s vymezením úroků z běžného účtu jako příjmu z příslušné podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, případně z pronájmu.
K bodu 37
Navrhovaná úprava přesněji postihuje stávající vymezení zdanitelných výnosových částí směnek. Pokud se jedná o úrok ze směnečné sumy, takový úrok je možný např. u vistasměnky viz § 5 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.
K bodu 38
Úprava je provedena s ohledem na to, že nelze vyloučit uplatnění předkupního práva i na jiné cenné papíry.
K bodu 39
Smyslem je zamezení možnosti využít původního ustanovení i pro společníky veřejných obchodních společností a komplementářů při zdanění úroků z hodnoty splaceného vkladu, které řeší ustanovení v odst.1 písm. g).
K bodu 40
Úprava pouze upřesňuje postup výpočtu ve vztahu k jednorázově vyplacené dávce.
K bodu 41 a 42
Jedná se o technické zpřesnění obou ustanovení.
K bodu 44
Úprava souvisí s vyloučením cenných papírů pro účely tohoto zákona z movitých věcí.
K bodu 45 a 46
Pro odstranění pochybností, které se v praxi vyskytly, se zde výslovně zařazují majetkové podíly na transformaci družstva do příslušných ustanovení § 10.
K bodu 48
Ustanovení má za cíl odstranit tvrdost v případech, kdy je prodávána účast na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti a především podíl na základním jmění družstva ve splátkách, kde je dle současného stavu zohledněna nabývací cena účasti nebo podílu u první splátky a u dalších splátek dochází k již zmíněné tvrdosti.Obdobně je tento postup navržen z důvodu jednotného postupu i pro movité věci a cenné papíry.
K bodu 49 a 125
Ze současného znění zákona vyplývá nerovnost ve zdanění příjmů při vydávání majetkových podílů vzniklých při transformaci družstev. Při tomto zdanění jsou znevýhodněni zejména odstupující členové již transformovaných družstev, kteří majetkové podíly vložili jako vklad do transformovaného družstva nebo jako účast do společnosti vzniklé podle transformačního projektu. Při zániku členství nebo účasti jim je vydáván vypořádací podíl, jehož výše je závislá i na výši majetkových podílů vzniklých podle zákona č. 42/1992 Sb. Pro vypořádací podíl však ze zákona o daních z příjmů platí srážková daň 25%. Příjmy z vydání majetkových podílů oprávněným osobám, které se nestaly členy transformovaného družstva nebo společnosti podle transformačního projektu, případně určitou část podílů družstvu jenom propůjčily, se zdaňuje pouze při vyplacení dalšího podílu v penězích a to srážkovou daní 15%.
Smyslem návrhu je tedy sjednotit zdanění příjmů z majetkových podílů na transformaci družstva bez ohledu na to, zda jsou podíly vydávány oprávněným osobám, které se nestaly členy transformovaného družstva nebo v jiné formě (např. vypořádacího podílu) při ukončení členství nebo účasti. Podstatná na tom je skutečnost, že se kromě potřebného sjednocení zdanění příjmů z podílů na transformaci družstev dostane zákon o daních z příjmů plně do souladu se zněním § 32 zákona č. 42/1992 Sb., podle kterého podléhají majetkové podíly zdanění podle daňových zákonů jen při jejich vyplacení.
K bodu 50
Převádí se zdanění vypořádacího podílu při zániku účasti a z podílu na likvidačním zůstatku společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností z režimu srážkové daně do daňového přiznání, které logicky navazuje na způsob zdanění těchto společností a společníků.
Úprava v úvodu ustanovení souvisí s vymezením pojmu nabývací ceny ve společných ustanoveních pod § 24.
K bodu 51
Z dosavadního působení zákona vyplynulo, že 20 000 Kč limit pro posuzování cen v soutěžích pro zařazování takovýchto příjmů do § 7 nebo do § 10 nemá opodstatnění a všechny příjmy ze soutěží se nadále budou zahrnovat mezi příjmy podle § 10.
K bodu 52 a 53
Účelem navrhovaného opatření je rozdělení stávajícího § 12 do dvou paragrafů. Tím bude odlišeno ustanovení o výpočtu příjmů účastníka sdružení, které není právnickou osobou, od ustanovení o výpočtu příjmů spolupracujícího manžela (manželky) a příp. ostatních osob, žijících s poplatníkem ve společné domácnosti, které bylo zařazeno do nového ustanovení § 13. Současná úprava byla poněkud zavádějící a proto bylo provedeno upřesnění vazby možnosti rozdělení příjmů u spolupracujících manželů na pojištění. Spolupracující osoby nejsou totiž účastny sociálního pojištění, ale povinně jen důchodového pojištění. Dosavadní úprava § 13 byla převedena do jiných ustanovení zákona (viz body 25, 28, 29 a 64).
K bodu 54
Účelem navrhované úpravy je odstranit pochybnosti, zda při výpočtu daně ze zbývajících částí, je-li zjištěné procento nižší než 15,se použije toto nižší procento nebo se daň stanoví ve výši 15%.
K bodu 55, 56, 57 a 59
S přihlédnutím k růstu životních nákladů v roce 1994 se navrhuje zvýšit základní nezdanitelnou částku ze základu daně z 21 600 Kč na 24 000 Kč a nezdanitelnou částku na vyživované dítě z 10 800 Kč na 12 000 Kč.
Navrhuje se nezahrnovat navíc do vlastního příjmu manželky pro účely uznání nezdanitelné částky na manželku státní vyrovnávací příspěvek, zaopatřovací příspěvek, příspěvek na hrubé nájemné, podporu při narození dítěte a dávky sociální péče. Současně se navrhuje v návaznosti na zvýšení nezdanitelné části základu daně zvýšit i hranici vlastního příjmu manželky pro posouzení možnosti uplatnit ji jako vyživovanou osobu a rovněž zvýšit hranici starobního důchodu pro možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně u starobních důchodců.
K bodu 61
Navrhované znění umožňuje poplatníkům, kteří vyživují ve společné domácnosti více dětí, uplatnit nárok na nezdanitelné částky na každé dítě zvlášť, nikoliv však současně na totéž dítě u více poplatníků.
K bodu 62 a 63
Jedná se pouze o formulační úpravu stávajícího ustanovení sloužící k jeho větší srozumitelnosti.
K bodu 65
Navrhovaná úprava zajistí, aby při snížení daňové sazby pro právnické osoby zůstal zachován dosavadní rozdíl dvou bodů mezi sazbou daně z příjmů právnických osob a maximální sazbou (mezní) daně z příjmů fyzických osob.
K bodům 66, 67, 68, 73, 77 a 119
Úprava zdanění společníků veřejných obchodních společností byla upravena pouze v části týkající se zdaňování fyzických osob. Vzhledem k tomu, že společníky veřejné obchodní společnosti mohou být i právnické osoby, přebírají se příslušná ustanovení do části týkající se právnických osob, popř. některá ustanovení se přebírají do společné části. Obdobně se navrhuje úprava pokud jde o komplementáře komanditních společností. Navrhovaná úprava nepředstavuje věcnou změnu.
K bodu 68
Vymezení příjmů, které nejsou předmětem daně, se za účelem sjednocení zdanění s fyzickými osobami doplňuje o případy, kdy na právnickou osobu přecházejí podle zákona č. 229/1991 Sb., pohledávky za povinnou osobou, čímž právnická osoba získává postavení oprávněné osoby.
Kromě úprav týkajících se zdanění společníků v.o.s. a komplementářů navrhuje se úprava odstraňující pochybnosti při zdaňování příjmů "neziskových " poplatníků v případech, kdy některé činnosti zapsané v rámci jejich poslání jsou poskytovány dalším subjektům za tržní ceny. Neuplatňování tohoto principu zakládá nerovné podmínky při podnikání a znevýhodňuje podnikatelské subjekty, které provozují obdobné činnosti. Navržené znění rovněž zohledňuje vyrovnávání ztráty z poslání některých "neziskových organizací" prostřednictvým různých forem dotací. Poznatky z uplatňování platné úpravy ukazují, že vyloučení příjmů z reklam od subjektů se sídlem v zahraničí z předmětu daně u tzv."neziskových organizací" je v řadě případů využíváno i tuzemskými poplatníky ke spekulacím. Subjekt se sídlem v zahraničí slouží pouze jako prostředník a tuzemský poplatník tak legálně obchází limitovaný režim sponzorství, tj. poskytování darů na veřejně prospěšné účely. Navrhovaná úprava byla mimo jiné požadována i zástupci Svazu podnikatelů na jednáních expertní skupiny tripartity. K vyloučení pochybností při posuzování předmětu daně u bytových družstev se navrhuje uvést, že tato družstva nejsou poplatníky tzv. neziskového sektoru. Pro přehlednost se navrhuje nové znění ustanovení § 18.
K bodu 71
Navrhovaná úprava dává do souladu zdanění podílu na zisku tichého společníka, který je právnickou osobou, se zdaněním tichého společníka, jenž je fyzickou osobou. S ohledem na ustanovení § 677 obchodního zákoníku se navrhuje, stejně jako v případě fyzických osob, nezdaňovat podíl na zisku tichého společníka, který je podle citovaného ustanovení použit na doplnění vkladu tichého společníka sníženého o podíly na ztrátách, a to do původní výše vkladu.
K bodu 72
Navrhuje se, aby bytová družstva měla možnost uplatnit osvobození příjmů z nájemného za družstevní byty a garáže od daně s tím, že se stanovuje minimální lhůta pro neuplatnění osvobození na šest zdaňovacích období.
K bodu 73
S ohledem na četná doplnění ustanovení § 20 se navrhuje za účelem přehlednosti úplné znění tohoto paragrafu. Navržená úprava eliminuje pochybnosti o pořadí odčitatelných položek při stanovení základu daně a dále jsou zde promítnuta ustanovení týkající se základu daně společníků veřejné obchodní společnosti a komplemnetářů komanditní společnosti v případech, kdy jsou jimi právnické osoby .
K bodu 74
Navrhuje se snížení sazby daně z 42% na 41% a návazně na úpravy v bodě 73 se mění i znění § 21.
K bodu 75
Za účelem vyloučení pochybností v interpretaci stávajícího ustanovení § 22 se navrhuje úplné nové znění, jehož smyslem je odstranit různé možné výklady; přitom navržené znění navazuje na terminologii používanou ve smlouvách o zamezení dvojímu zdanění.
K bodu 76
Navrhuje se definovat daňovou ztrátu, kterou lze odečítat v následujících letech od základu daně.
K bodu 77
Stávající znění zákona bylo upřesněno a sjednoceno s předpisy pro účetnictví, které definují hospodářský výsledek nejen v soustavě podvojného účetnictví. U poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou, se při zjištění základu daně vychází buď z hospodářského výsledku, jestliže účtují v soustavě podvojného účetnitví nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji, jestliže účtují v soustavě jednoduchého účetnictví.
K bodu 79
Navržená úprava v odstavci 5 jednoznačně vylučuje možnost uplatňovat vůči příjmům, které jsou předmětem daně, výdaje na činnosti, z nichž příjmy nejsou předmětem daně.
K bodu 80
Z důvodu právní jistoty se navrhuje doplnit ustanovení odstavce 6 o skutečnost, že na příjmy plynoucí ze směny se pohlíží shodně jako na příjmy plynoucí z prodeje.
K bodu 81
Navrhovaná úprava vyloučí daňové důsledky v případě, že je místnost odborové organizaci pronajímána za výrazně nižší než obvyklou cenu pronájmu.
K bodu 82 a 83
Stávající znění zákona bylo upřesněno o ustanovení týkající se výdajů při finančním pronájmu s následnou koupí pronajaté věci.
K bodu 84
Uvedené ustanovení, týkající se úpravy základu daně při ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo ukončení pronájmu nebo zahájení likvidace je nutno doplnit o případy, kdy poplatník není účetní jednotkou.
K bodu 86
Smyslem nově zařazeného odstavce 12 je jednoznačně stanovit, že pokud jde o určení základu daně, je pro fyzické osoby speciálním ustanovením § 5 a až následně se postupuje podle § 23.
K bodu 87 a 95
Pro lepší přehlednost se navrhuje úplné znění odstavce 2 § 24 .
Jde o tyto navrhované změny:
Plné uznání zůstatkové ceny hmotného a nehmotného majetku se rozšiřuje i o případy, kdy dojde k prodeji tohoto majetku popřípadě k jeho prokazatelné likvidaci osob, s výjimkou likvidace majetku z důvodů škody.
Navrhovaná úprava limituje výši nájemného při finančním leasingu u osobních automobilů a odstraňuje neodůvodněné zvýhodnění poplatníků, kteří používají automobily ve vyšších cenových relacích, a to nejen pro služební účely. Obdobně se limituje výše odpisů, resp. vstupní cena těchto vozidel (bod 102 a 108). Smyslem tohoto návrhu je vyloučit reprodukci luxusních vozidel na vrub ostatních daňových poplatníků a dále alespoň do určité míry negovat výhody zákonné možnosti používat služební vozidla i pro soukromé účely, kdy bez ohledu na počet ujetých km pro ten či onen účel, jsou odpisy uznávány v plné výši a určité procento pořizovací ceny vozidel se promítá do základu daně. Úprava je dalším krokem ke sjednocení podmínek při zdaňování podnikatelských subjektů ve formě obvyklé i v zahraničí (např. Francie, Kanada).
Do daní uznávaných jako daňový výdaj se navrhuje zařadit i daň z převodu nemovitostí.
Navrhovaná úprava zamezuje, aby jako výdaj u příjmů podle § 10 byly uplatněny rezervy vytvářené poplatníky pro udržení příjmů zdaňovaných podle uvedeného ustanovení.
U závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů (restaurační stravování nebo dovoz hotových jídel) se navrhuje limitování příspěvku, který je u zaměstnavatele daňovým výdajem, a to na úroveň odpovídající 70% výši stravného při pracovní cestě v nejnižším pásmu /5 až 12 hodin/ podle zákona o cestovních náhradách.
Navrhuje se rozšíření daňově uznatelných výdajů o náhrady mzdy poskytované v návaznosti na uzavřenou kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
Upřesňuje se uplatnění výdajů na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem nezahrnutým v obchodním majetku poplatníka v tom směru, pokud se jedná o vozidlo, které v předchozím období bylo zahrnuto v obchodním majetku nebo bylo předmětem finančního pronájmu s následnou koupí, nelze u těchto vozidel uplatňovat sazbu základní náhrady podle zákona o cestovních náhradách.
Dále u vozidel zahrnutých do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu se navrhuje, aby výdaje za pohonné hmoty byly uplatňovány ve výši prokázané poplatníkem.To znamená, že poplatník prokazuje nákup pohonných příslušnými doklady a vede jako dosud evidenci jízd. Současně se navrhuje, aby pro rok 1995 si poplatník mohl způsob uplatňování výdajů (nákladů) na pohonné hmoty vybrat podle dosavadní platné právní úpravy nebo podle nového návrhu. Pokud se jedná o zahraniční pracovní cesty, při kterých nemůže poplatník prokázat nakoupené pohonné hmoty (např. při cestách do Ruska, Ukrajiny) uplatní tyto výdaje ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty podle technického průkazu vozidla (zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách). Navrhovaná úprava vychází rovněž z návrhů podnikatelské sféry a sleduje cíl, aby poplatníci mohli uplatnit svoje výdaje ve skutečné výši vycházející ze spotřeby pohonných hmot motorových vozidel, která je variabilní a údaj o spotřebě z technického průkazu vozidla často neodpovídá skutečnosti.
Navrhuje se uznat jako daňový výdaj úplatu za právo opce jen v případě když dojde k prodeji tohoto práva nebo jestliže dojde k prodeji cenných papírů s nimiž je právo opce spojeno.
K zabránění pochybností se navrhuje vymezit co je daňově uznatelným výdajem v případě nakládání s postoupenou pohledávkou.
Potvrzuje se zahrnování účetních odpisů z majetku, který není pro účely tohoto zákona definován jako hmotný nebo nehmotný majetek do základu daně .
Umožňuje se v.o.s. a komanditním společnostem zahrnout silniční daň do výdajů v případě, že se jedná o daň vztahující se k osobnímu vozidlu společníka používaného pro účely společnosti, obdobně jako má tuto možnost zaměstnavatel, pokud se jedná o osobní vozidlo zaměstnance.
S ohledem na provedenou změnu v postupech účtování o smluvních pokutách a úrocích z prodlení se stalo ustanovení dosavadního písm. v) duplicitním a bylo proto vypuštěno.
Navrhuje se upřesnění, že daňově uznatelným výdajem je nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu nejen při prodeji, ale i při vypořádání společníka formou vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku,kdy je uplatňována daň vybíraná srážkou.
Navržené nové znění písm. z) formulačně a věcně přesněji vystihuje zamýšlený obsah doplnění zákona o daních z příjmů, provedeného zákonem č. 85/1994 Sb.
K bodu 90
Navrhovaná změna představuje pouze terminologické upřesnění současného znění zákona.
K bodu 91
Navrhovaným ustanovením se sleduje soulad s předpisy o účetnictví.
K bodu 96
Navrhuje se z daňově neuznatelných výdajů vyloučit daň z převodu nemovitostí.
K bodu 97
Navržená úprava sjednocuje problematiku nízké kapitalizace s postupy v účetnictví. Pod pojem úvěry a půjčky jsou pro účely ustanovení § 25 odst.l písm.w) zařazeny, s ohledem na jejich charakter, i příjmy z vydaných dlužných cenných papírů.
K bodu 98
Navrhuje se rozšíření uznávání úroků u tzv. podnikového spoření i na výši úroků z úvěrů uplatňované bankou u níž má zaměstnavatel zřízen běžný účet.
K bodu 99
Navržená úprava upřesňuje pojmy v souladu s celním zákonem.
K bodu 101
K zabránění pochybností pro účely stanovení daňových odpisů se navrhuje definovat pojmy samostatné movité věci a soubor movitých věcí. Současně se podmínky evidování souboru movitých věcí upřesňují a převádějí z dosavadní přílohy k zákonu do § 26.
K bodům 104, 105, 113 a 114
Navrhovaná ustanovení upřesňují způsob zahrnování odpisů do daňových výdajů z majetku, který je odpisován tzv."časovou metodou" podle § 30 odst.4, 6 až 8 zákona. Zároveň se doplňuje způsob uplatnění odpisů u pronajímatelů podle smlouvy o finančním pronájmu při cessi mezi pronajímateli v tom směru, že při splnění podmínek sjednaných v původní smlouvě se uznají uplatněné odpisy u postupníka ve výši, která odpovídá skutečné době pronájmu. Dále se doplňuje způsob zaokrouhlování "časových" odpisů.
K bodu 103
Upřesňuje se, že možnost uplatnění odpisu v poloviční výši se nevztahuje na majetek, u kterého je uplatňován časový odpis podle životnosti, resp. podle doby trvání užívacího práva.
K bodu 106
Navrhovaná změna nepředstavuje věcnou změnu, jedná se pouze o zpřesnění pojmů.
K bodu 107
Návazně na upřesnění navrhované v § 24 odst.2 písm.v) je nutné doplnit majetek vyloučený z odpisování i o majetek, který nelze odpisovat účetně, tj. zjištěné inventarizační přebytky.
K bodu 108
Navrhuje se, aby vstupní cenou pro výpočet odpisů v případě majetku nabytého v rámci malé privatizace byla pořizovací cena tak jako v případě jakékoli jiné koupi hmotného majetku.
Limitování vstupní ceny u motocyklů a osobních automobilů je odůvodněno k § 24 odst.2 (bod 87).
K bodu 109
Navržená úprava navazuje na obecný přístup v uplatňování odpisů, a to jako časového rozlišení pořizovací ceny hmotného majetku a nehmotného majetku v daňových výdajích.
K bodu 110
Dosavadní odkaz pro účely stanovení reprodukční pořizovací ceny na zákon o účetnictví byl nepřesný v tom, že pro účely zákona o daních z příjmů je stanoven postup ocenění majetku odchylně, než je tomu v zákoně o účetnictví. K odstranění různých výkladů se navrhuje odkaz vypustit.
K bodu 112
Z důvodu právní jistoty se navrhuje upřesnění v případě postoupení (cessi) smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného a nehmotného majetku z hlediska uplatnění odpisů u pronajímetele.
K bodu 113
Vzhledem k tomu, že zvýhodněný způsob odpisování je umožněn pouze pronajímatelům hmotného movitého majetku, je v tomto ustanovení termín "nehmotný majetek" nadbytečný.
K bodu 114
Návazně na Standardní klasifikaci produkce, jejíž užívání je povinné od 1.l.1995 se uvádí i nové zatřídění forem, modelů a šablon odpisovaných "časovou metodou".
K bodu 115
Doplňuje se ustanovení o způsobu stanovení ročního odpisu u majetku, u kterého je uplatňován časový odpis podle životnosti nebo doby trvání užívacího práva.
K bodům 111, 116 a 117
Navrhuje se, v souladu s přiblížením se době odpisování nemovitostí v zahraničí, zkrácení doby odpisování u budov a staveb v odpisové skupině 5 z dosavadních 50 let na 45 let.
K bodu 119 a 134
Pro přehlednost se navrhuje úplné nové znění § 34, který je doplněn o způsob umořování daňové ztráty a uplatňování odpočtu na
reinvestování u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti. S ohledem na zrušení uplatňování zvláštní sazby daně ve výši 25% z příjmů z prodeje cenných papírů u investičních a podílových fondů se navrhuje umožnit rovněž těmto subjektům zápočet ztráty, a to poprvé za zdaňovací období 1994.
Na základě připomínek MŽP ČR se navrhuje zvýšit limit pro odpočet na "reinvestování" pro zařízení čističek a úpraven vod na 15%. Podmínky pro uplatňování odpočtu ze vstupní ceny majetku se navrhuje zpřísnit v tom směru, že odpočet nelze uplatnit z majetku získaného darováním a že nesmí být z majetku poplatníka vyřazen (nikoliv pouze odprodán) ve lhůtě tří let. Dosavadní podmínka pouhého prodeje umožňovala majetek např.darovat, vložit do jiné společnosti, převést majetek k používání pro soukromou potřebu a tak nebyl naplněn záměr tohoto ustanovení, že se jedná o majetek, který je používán k podnikání nejméně 3 roky. Výčet majetku,na který není možno uplatnit odpočet, je v důsledku změny přílohy k zákonu (neexistence dosavadní struktury položek) doplněn konkrétním výčtem majetku, který odpovídá rámcově dosavadnímu "inventáři". Návazně na způsob stanovení vstupní ceny v případě provedení technického zhodnocení na majetku se navrhuje, aby bylo možné uplatnit odpočet v případě provedení technického zhodnocení pouze tehdy, pokud je provedeno v roce uvedení tohoto majetku do užívání. Dále se navrhuje neumožňovat odpočet v případech, kdy hmotný majetek slouží k podnikatelské činnosti pouze z části a to z toho důvodu, že smyslem podpory reinvestování je stimulace výroby a nikoliv doplňkových činností.
K bodu 120 až 123
Dosavadní úprava přepočtu počtu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností (event. s těžším zdravotním postižením) pro účely poskytnutí úlevy dle § 35 zákona poplatníkům takto postižené osoby zaměstnávající, byla prováděna podle Směrnice ke státním statistickým výkonům za úsek Práce a mzdy vydané Federálním statistickým úřadem. Novou úpravu bylo nutné přijmout vzhledem k tomu, že uvedená směrnice byla k 1. 1. 1994 zrušena. Rovněž bylo nutné řešit připomínky z praktického uplatňování přepočtu týkající se komplikovanosti výpočtu a hlavně způsobu zaokrouhlení směrem dolů, které značně znevýhodňovalo malé a střední podnikatele zaměstnávající menší počet invalidních osob, event. na krátkou pracovní dobu nebo na kratší období. Navržené zaokrouhlení přepočtu matematickou metodou je přesnější a zachovává větší míru spravedlnosti. Způsob zaokrouhlení je uveden v § 46a zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Údaje pro výpočet přepočtu jsou snadno zjistitelné i pro malé podnikatele. Celkový počet hodin odpracovaných příslušným pracovníkem snadno poplatník zjistí ze své evidence a roční počet pracovních hodin připadající na jednoho pracovníka pracujícího na plnou pracovní dobu zjistí propočtem týdenní pracovní doby stanovené na základě § 83 zákoníku práce a příslušné prováděcí vyhlášky na běžný rok , tj. včetně placených svátků. Přitom je navrhovaným opatřením zajištěno, aby nemohlo při změně - přechodu poplatníka na jinou daň, docházet k tomu, aby úlevu si poplatník uplatnil u obou daní za celý rok.
K bodu 124
S ohledem na zrušení zvláštní sazby daně z prodeje cenných papírů u investičních a podílových fondů se sjednocuje způsob zdanění těchto subjektů se zdaněním ostatních obchodních společností.
K bodu 125
Navrhuje se zrušit u investičních a podílových fondů zvláštní sazbu daně ve výši 25% z příjmů z prodeje cenných papírů. Tato zvláštní sazba daně neznamenala vždy výhodnější zdanění uvedených příjmů, neboť nebylo při jejím uplatnění přihlíženo k celkovému hospodářskému výsledku fondu, nýbrž daň byla odváděna ze zisku dosaženého pouze z jednoho druhu příjmu.
Současně se navrhuje odstranit zvýhodnění daňových nerezidentů v případech, kdy jim plynou dividendové příjmy a podíly na zisku od subjektů od mateřských společností se sídlem v ČR s nejméně dvacetiprocentní účasti na vlastním jmění jiné obchodní společnosti nebo družstvu. Obdobně je navrženo postupovat u nerezidentů, kteří jsou akcionáři investičních fondů nebo podílových fondů.
K bodu 126 a 127
Navrhovaná úprava podstatně zjednoduší způsob přepočtu valut (deviz) na Kč zejména v těch případech, kdy poplatník není účetní jednotkou (např. příjmy z pronájmu ve valutách) nebo jestliže se jedná o příjmy ze závislé činnosti plynoucí ze zahraniční a o zápočet daně zaplacené v zahraničí.
K bodu 128 a 129
Do společných ustanovení a do zvláštních ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob novely zákona o daních z příjmů se přebírá část zákona o správě daní a poplatků, a sice ta vybraná ustanovení, která bezprostředně souvisí s realizací daně z příjmů pokud se týká daňových subjektů (jak poplatníků, tak plátců) a jejich přímého vztahu ke správci daně v souvislosti s placením daně, vybíráním daně srážkou, zajištěním daně, vyloučením dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, ročním zúčtováním záloh, odpovědností a povinností plátců daně, uplatňováním nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh a způsobem jejich prokazování. U převzatých ustanovení byly zároveň provedeny některé drobné úpravy v upřesnění textu.
Pro placení záloh na daň vychází návrh ze skutečnosti, že zálohy se platí od podání daňového přiznání do podání nového daňového přiznání. Současný způsob konstrukce záloh se jeví jako odtržený od skutečné tvorby zdrojů a má za následek vykazování nereálného inkasa státního rozpočtu. Důkazem nevyhovujícího způsobu výpočtu záloh je vedle dalších příčin vysoký propad inkasa v měsíci dubnu a květnu 1994. Současný stav vyvolává velký tlak poplatníků na stanovení záloh jinak. Nový způsob konstrukce záloh by byl přijatelný jak pro poplatníky tak i správce daně. Vždy by se vycházelo ze skutečné, poslední známé daňové povinnosti, tzn. té daňové povinnosti toho období, které bezprostředně předchází období na které se platí zálohy. Navrhuje se zvýšení hranice pro placení čtvrtletních záloh z 1 mil. Kč na 10 mil. Kč.
V § 38h se za účelem administrativního zjednodušení u zaměstnavatelů a minimalizace nedoplatků na dani u poplatníků, kteří pobírají mzdu současně od více plátců navrhuje srážet zálohy z mezd u vedlejších plátců (zaměstnavatelů) jednotnou sazbou ve výši 25%, pokud se z těchto mezd nesráží daň zvláštní sazbou. Za účelem administrativního zjednodušení vybírání záloh z jednorázových mezd a z doplatků mezd za minulá léta, jakož i za účelem minimalizace nedoplatků na dani při výpočtu celoroční daně po skončení roku, se ruší zvýhodněný výpočet daňové zálohy z těchto mezd. Navrhuje se vypočítávat zálohu na daň z úhrnu měsíční mzdy a případných jednorázových mezd a doplatků mezd za minulá léta podle roční sazby daně přepočtené na měsíční období.
V § 38ch se z důvodu minimalizace daňových úniků navrhuje, aby roční zúčtování záloh z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků prováděli zaměstnavatelé pouze u poplatníků, kteří nejsou povinni podat přiznání a pobírali ve zdaňovacím období mzdu pouze od jednoho nebo postupně od více plátců. Poplatníci, kteří ve zdaňovacím období pobírali mzdu současně od více plátců (kromě mzdy zdaňované zvláštní sazbou), budou po jeho uplynutí povinni podat daňové přiznání příslušnému finančnímu úřadu, v daňovém přiznání si vypočítat celoroční daň a doplatit rozdíl mezi celkovou výší daně a úhrnem záloh.
K bodu 133
Návazně na vymezení nehmotného majetku, který nelze pro účely stanovení základu daně z příjmů odpisovat (§ 27 písm. i)), se upřesňuje i vymezení nehmotného majetku, jehož odpisování bylo zahájeno před 1. 1. 1993, a to jako nehmotných aktiv, která lze doodepsat i podle tohoto zákona.
K bodu 134
Vzhledem k příslušným úpravám v textu zákona týkajícím se časového rozlišení nájemného v r. 1993, změny uplatňování výdajů za pohonné hmoty a výdajů při nákupu účastí na společnostech či družstvech ve splátkách, bylo nutno vymezit vztahy při přechodu na novou úpravu. Dále se navrhuje provést roční zúčtování záloh na rok 1994 u všech poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky, pokud nebudou mít povinnost podat daňové přiznání a byla jim v tomto roce vyplacena jednorázová mzda, která byla zdaněna roční sazbou. Nedoplatek na dani z tohoto ročního zúčtování záloh se navrhuje vybrat od poplatníků srážkou ze mzdy provedenou plátcem a nebo prostřednictvím příslušného finančního úřadu podle místa bydliště poplatníka v případech, kdy plátce nedoplatek na dani poplatníkovi nemůže srazit ze mzdy, např. v případech, kdy mu již nevyplácí mzdu.
V přechodných a závěrečných ustanoveních tohoto zákona je pamatováno, s ohledem na navrhované znění ustanovení § 38d, i na zabezpečení daně formou srážky u příjmů rozdělovaných na základě rozhodnutí valné hromady, členské schůze, nebo rozhodnutím investiční společnosti, které bylo učiněno před 31.12.1994.
K bodu 136
V důsledku ukončení platnosti stávajících předpisů pro zatřídění základních prostředků a Jednotné klasifikace základních prostředků, objektů a staveb k 31.12.1994 a povinného používání Standardní klasifikace produkce (SKP) od 1.l.1995, byl vypracován návrh nové přílohy k zákonu, podle které bude prováděno zatřídění hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pro účely stanovení základu daně z příjmů.
Příloha je nově uspořádána ve vazbě na označení v SKP, a to tak, že hmotný a nehmotný majetek je seřazen podle odpisových skupin (1 až 5) s tím, že majetek, který byl podle dnešního třídění odpisován odlišně, podle zatřídění do oboru v souladu s jednotnou klasifikací, je nově odlišen podle kódů SKP. SKP má v mnoha případech samostatný kód i pro majetek, který doposud své oborové číslo neměl a z toho důvodu je mu přiřazena i příslušná odpisová skupina. V důsledku těchto změn je příloha obsažnější, což však je pro poplatníka přínosem, jelikož bude schopen většinu majetku zatřídit do odpisové skupiny bez pomoci poradenského pracoviště Českého statistického úřadu.
Po zvážení připomínek došlých v průběhu roku 1994 byly provedeny i některé úpravy zatřídění majetku do odpisových skupin, např. faxy, televizní kamery, studiová záznamová a reprodukční technika se ze skupiny 2 (8 let) přeřazují do
skupiny 1 (4 roky) s tím, že i již odpisovaný majetek tohoto druhu bude doodepsán podle nového zařazení.
Návazně na vymezení movitých věcí v § 26 odst.2 se v příloze, v důsledku absence obdobné úpravy v obecně závazných právních předpisech navrhuje vymezení zařízení a předmětů , které jsou nedílnou součástí budov a staveb, tj. takových zařízení a předmětů, jejichž hodnota je součástí vstupní ceny odpisovaných budov a staveb.
Z původní přílohy se navrhuje, ve vazbě na úpravu v § 24 odst.2 písm.v), vypustit "opravnou položku", odpisovanou 15 let, kterou nelze kvalifikovat jako hmotný nebo nehmotný majetek a u které budou respektovány v základu daně odpisy účetní (účetní odpisy jsou rovněž stanoveny na 15 let). Ustanovení o podmínkách evidování souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se vypuští a jeho znění se navrhuje zapracovat do zákona k § 26 odst.2.
K bodu 2 a 4
Pro účely zákona o daních z příjmů při zdaňování výnosů z držby cenných papírů je nezbytné jednoznačně oddělit fyzické osoby majitele účtu u střediska cenných papírů od právnických osob. Navrhovaná úprava umožní v průběhu jednoho roku uvést stávající stav do souladu s navrhovanou změnou zákona.
K bodu 1 a 3
V současné době se uskutečňuje značná část převodů cenných papírů nikoliv prostřednictvím veřejných trhů (tj. burzy cenných papírů o organizovaného mimoburzovního trhu - RM-systému), ale přímo prostřednictvím Střediska cenných papírů. Jakékoliv údaje o o cenách převáděných cenných papírů není možné zjistit, neboť převodce ani nabyvatel cenu neuvádějí a středisko ani není oprávněno při registraci převodu cenu převáděného cenného papíru vyžadovat. Tento stav má za následek, že o velkém objemu převodů cenných papírů nejsou v podstatě žádné informace. Vzhledem k tomu, že prostřednictvím veřejných trhů se uskutečňuje podstatně menší část převodů cenných papírů, lze dovodit, že ceny na veřejných trzích neodráží objektivní cenovou úroveň převáděných cenných papírů.
Nezbytným předpokladem pro získání informací o cenách převáděných cenných papírů prostřednictvím Střediska cenných papírů je uložení povinnosti uvádět v příkazu k registraci úplatného převodu cenného papíru ve Středisku cenných papírů cenu převáděného cenného papíru. Následně na tuto povinnost je uloženo Středisku cenných papírů nejméně jednou týdně uveřejňovat objem převáděných cenných papírů a cenu, za kterou se cenné papíry prostřednictvím Střediska cenných papírů převádějí.
Uveřejňování cen cenných papírů převáděných přímo prostřednictvím Střediska cenných papírů umožní, mimo jiné, daňovým orgánům získávat v rámci daňového řízení, kromě jiných údajů, i údaje o cenách, což dosud nebylo možné.