PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna 1994

I. volební období

1206

Návrh

poslance O. Fejfara

na vydání

zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady

č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými pravidly

České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),

ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České

národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 321/1992 Sb.,

zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a zákona č. 189/1993 Sb.,

a mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.,

zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb.,

zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb.

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č.579/1991 Sb., zákona České národní rady č.166/1992 Sb., zákona České národní rady č.321/1992 Sb., zákona České národní rady č.10/1993 Sb. a zákona č.189/1993 Sb.,

a mění a doplňuje zákon České národní rady č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č.35/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.302/1993 Sb., zákona č.315/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb. a zákona č.85/1994 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon České národní rady č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č.579/1991 Sb., zákona České národní rady č.166/1992 Sb., zákona České národní rady č.321/1992 Sb., zákona České národní rady č.10/1993 Sb. a zákona č.189/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 23 písm. d) a e) včetně poznámek č.9a), 9b), 9c) a 9d) zní:

"d) 10% výnosu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, které mají na území obce bydliště, sídlo nebo organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a která je považována za plátcovu pokladnu,9a) s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou9b) a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.9c) Hlavnímu městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň plyne výnos uvedených daní ve výši 40%,

e) 10% výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků vybírané plátcem, který má na území obce bydliště, sídlo nebo organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně ze závislé činnosti a funkčních požitků a která je považována za plátcovu pokladnu, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst.4 zákona o daních z příjmů,9d) kdy je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Hlavnímu městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň plyne výnos uvedené daně ve výši 40%,

---------------

9a) §4 odst.10 zákona České národní rady č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9b) §36 zákona České národní rady č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

9c) § 6 zákona České národní rady č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

9d) Zákon České národní rady č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 23 se za písm. e) vkládají nová písmena f) a g), která zní:

"f) 16% celookresního výnosu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, které mají na území okresu bydliště, sídlo nebo organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně ze závislé činnosti a funkčních požitků a která je považována za plátcovu pokladnu, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou daně, a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva daného okresu,

g) 16% celookresního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků vybírané plátcem, který má na území okresu bydliště, sídlo nebo organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně ze závislé činnosti a funkčních požitků a která je považována za plátcovu pokladnu, s výjimkou daně připadající na příjmy podle §6 odst.4 zákona o daních z příjmů,9d) kdy je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva daného okresu,".

Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena h) až m).

3. V § 23 se za písm. m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písm. n), které zní:

"n) daň z příjmů právnických osob, odváděná poplatníkem podle § 17 zákona o daních z příjmů, pokud touto osobou je obec, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou daně. Toto ustanovení se nevztahuje na organizační jednotku takové právnické osoby, kde dochází k vybírání nebo srážení daně ze závislé činnosti a funkčních požitků a která je považována za plátcovu pokladnu, má-li sídlo mimo území obce.".

4. § 28 odst. 4 písm a) zní:

"a) 14% celookresního výnosu daně z příjmů fyzických osob nebo právnických osob, které mají na území okresu bydliště, sídlo nebo organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně ze závislé činnosti a funkčních požitků a která je považována za plátcovu pokladnu, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou daně a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků,".

5. V § 28 odst. 4 se za písm. a) vkládá nové písm. b), které zní:

"b) 14% celookresního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků vybírané plátcem, který má na území okresu bydliště, sídlo nebo organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně ze závislé činnosti a funkčních požitků a která je považována za plátcovu pokladnu, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst.4 zákona o daních z příjmů, kdy je daň vybírána zvláštní sazbou daně,".

Dosavadní písm. b) až h) se označují jako písm. c) až i).

Čl. II

Zákon České národní rady č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č.35/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.302/1993 Sb., zákona č.315/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb. a zákona č.85/1994 Sb., se mění a doplňuje takto :

1. V § 77 se za odstavec 12 doplňuje nový odstavec 13, který zní:

"(13) Poplatník daně z příjmů právnických osob nebo fyzických osob z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, který je zárověň plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, je povinen platit daň z příjmu (zálohu na daň) prostřednictvím organizačních jednotek, kde dochází k vybírání nebo srážení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a které jsou ve smyslu tohoto zákona považovány za plátcovy pokladny, místně příslušným finančním úřadům tak, že každá z pokladen se podílí na této dani procentem odpovídajícím poměru úhrnu příjmů zúčtovaných pokladnou zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání k celkovému úhrnu příjmů zúčtovaných zaměstnancům poplatníkem a kde tento úhrn příjmů je zároveň vyměřovacím základem pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení ve smyslu zákona České národní rady č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 59 odst. 1 na konci první věty tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova "s výjimkou uvedenou v § 77 odst. 13 tohoto zákona.".

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.ledna 1995.

Ota Fejfar v.r.

Důvodová zpráva

Obecná část

Současná rozpočtová pravidla vykazují tyto zásadní nedostatky :

1. Nemají žádný logický základ (pomineme-li hledisko malé pracnosti při rozdělování výnosů). Výnosy jednotlivých daní z příjmu, jak jsou podle rozpočtových pravidel přidělovány, nejsou ani reálným vyjádřením ekonomických sil a aktivit umístěných na územích obcí a okresů, ani spravedlivou kompenzací za zátěž, kterou pro své okolí mnohdy podnikání znamená. Živnostník odvádí 100% daně z příjmu obci, zatímco velký podnik (právnická osoba), zatěžující mnohdy velice silně své okolí, s výjimkou daně z nemovitostí, nic. Otázka nedostatečné kompenzace negativních vlivů průmyslové činnosti se nejmarkantněji projevuje v oblastech s podniky těžkého průmyslu (strojírenských, hutních a chemických), těžební činností a energetikou - zejména severní Čechy a severní Morava.

2. Výrazná závislost rozpočtů obcí a okresů na celookresních výnosech daně ze závislé činnosti způsobuje neúměrné disproporce v daňových výnosech jednotlivých okresů, protože daň ze závislé činnosti se ve vztahu ke mzdám chová vlivem odečitatelných částek progresivně. Zhruba platí, že jsou-li průměrné mzdy v okrese nižší o 20% než je celostátní průměr, výnos daně ze závislé činnosti může být nižší až o 40%. A naopak, 20% mezd navíc může opět znamenat až o 40% větší výnos daně ze závislé činnosti. Z tohoto titulu jsou zcela jednoznačně znevýhodněny tzv. venkovské okresy s nízkou úrovní mezd. Například v okrese Třebíč je průměrná mzda cca 70% republikového průměru, ale výnos daně ze závislé činnosti představuje 44% průměru. Nic na tom nemění fakt, že v tomto okrese je umístěna JE Dukovany. Naopak v Praze, kde mzdy jsou na 153% průměru, dosahuje výnos daně ze závislé činnosti 223% průměru.

3. To, že jsou jednotlivým rozpočtům přidělovány celé výnosy určitých daní, vede k nerovnoměrnému vývoji těchto rozpočtů. Ministr financí pak žehrá na to, že obce a okresy dostávají daň z nejstabilnějších (ze závislé činnosti), zatímco daň z příjmů právnických osob jdoucí do SR je labilní a že obecní a okresní rozpočty "nedýchají" s ekonomikou a státním rozpočtem. Z toho následně vyplývá nutnost každoročních kompenzací mezi rozpočty k omezení disproporcí.

Návrh zákona stanoví, že obce a okresy se budou přímo podílet stanoveným procentem na výnosech daní z příjmu právnických osob a fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti, a to těch, které, které jsou vybírány na jejich území. Viz obr. č.1.

Problém, že daň z příjmů právnických osob (ale i fyzických osob z podnikání) se platí jako celek v sídle nebo bydlišti poplatníka, řeší návrh tohoto zákona, na jehož základě budou poplatníci platit svou daň rozděleně prostřednictvím svých organizačních jednotek, kde dochází k vybírání daně ze závislé činnosti a které jsou považovány za plátcovy pokladny. Kritériem pro rozdělení daně bude objem mezd zúčtovaných zaměstnancům pokladnou. Obecně lze říci, že ke každé koruně mezd lze přiřadit určitý zisk. Viz obr. č.2.

Zároveň zůstanou zachovány přerozdělovací principy v okresech.

Přijetím tohoto návrhu zákona budou odstraněny všechny výše uvedené nedostatky :

1. Podíl obcí a okresů na výnosech všech výše uvedených daní zajistí logické ocenění ekonomické síly a aktivity nejen na území obce, ale i okresu a spravedlivou kompenzaci za případnou zátěž. Jedná se také o výraznou motivaci obcí k vytváření prostředí k podnikání všeho druhu - nejen tedy živnostenského.

2. Nahrazením části výnosů daně z příjmu ze závislé činnosti, která se chová ve vztahu ke mzdám progresívně, částí výnosů daně z příjmů právnických osob, které rozpočteny na objemy mezd jsou k těmto mzdám v přímé úměře, dojde k omezení disproporce v daňových výnosech mezi jednotlivými okresy. Jestliže za současného stavu způsobuje 10% rozdílu mezi průměrnými mzdami v okresech 20% rozdílu

ve výnosech příjmových daní, pak navrhované řešení zajistí, že 10% rozdílu ve mzdách způsobí cca 13% rozdíl ve výnosu příjmových daní. Tato dedukce vychází z faktu, že ve struktuře daňových příjmů obcí a okresů bude nahrazeno 60% progresivně se chovajících příjmů z daně ze závislé činnosti příjmy přímo úměrnými ke mzdám.

3. Společná báze, ze které budou vycházet rozpočty obcí, okresů i SR, omezí disproporce v jejich vývoji i diskuze, zda některé výnosy daní nejsou v návrzích SR podhodnoceny či naopak nadhodnoceny.

Ustanovení zaváděná tímto zákonem nezpůsobí poplatníkům výraznější problémy nebo nárůst agendy, neboť všechny údaje potřebné k jejich realizaci jsou již dnes předmětem analytiky firemního účetnictví. Ve vztahu k finančním úřadům pak prakticky nedojde ke změně ve správě daně z příjmů právnických osob. Navíc budou dokladovány pouze platby daně nebo zálohy na daň prostřednictvím jiných organizačních jednotek. Větší nárůst práce spojený s rozdělováním a poukazováním výnosů daně z příjmů na obce a okresy pak nemůže být brán jako argument postačující k odmítnutí tohoto návrhu ze strany exekutivy.

K jednotlivým ustanovením

K čl. I bodu 1:

Toto ustanovení stanoví přímý podíl obcí na daních z příjmů právnických osob a fyzických osob z podnikání nebo ze závislé činnosti vybíraných na území obce. Navržený podíl ve výši 10% by měl obcím přinést přímo částku, jejíž objem bude téměř stejný, jako kdyby byly obce příjemcem 100% daně z příjmů fyzických osob z podnikání.

Očekávaná skutečnost 94 je 11,4 mld. Vládní návrh SR 95 je 11,7 mld., přepočtený výnos dle návrhu tohoto zákona je 12 mld.Kč, tj. +0,3 mld.Kč.

K čl. I bodu 2:

Toto ustanovení stanoví podíl obcí na celookresním výnosu daní z příjmů právnických osob a fyzických osob z podnikání nebo ze závislé činnosti vybíraných na území okresu. Zachovává se přerozdělovací princip, s jehož pomocí se nastaví základní hladina příjmů obcí v daném okrese. Navržený podíl ve výši 16% by měl obcím přinést v přerozdělení nepatrně nižší částku, jako kdyby byly obce příjemcem 55% celookresního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Očekávaná skutečnost 94 (50%) je 16,5 mld. Vládní návrh SR 95 (55%) je 20,5 mld., přepočtený výnos dle návrhu tohoto zákona je 19,2 mld.Kč, tj. - 1,3 mld.Kč.

K čl. I bodu 3:

Toto ustanovení zavádí do zákona princip použitý již v ustanoveních státního rozpočtu na rok 1994, to je, že je-li plátcem daně z příjmů právnických osob obec, je zároveň tato obec jejím 100% příjemcem. Výjimku tvoří situace, kdy obec podniká na území jiné obce.

K čl. I bodům 4 a 5:

Toto ustanovení stanoví podíl okresního úřadu na celookresním výnosu daní z příjmů právnických osob a fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti vybíraných na území okresu. Navržený podíl ve výši 14% by v měl obcím přinést v přerozdělení částku, jejíž objem bude stejný, jako kdyby byly okresy příjemcem 45% celookresního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Očekávaná skutečnost 94 (50%) je 16,5 mld. Vládní návrh SR 95 (45%) je 16,8 mld., přepočtený výnos dle návrhu tohoto zákona je 16,8 mld.Kč.

K čl. I bodům 1 až 5:

Z rozdílu v přepočítaných výnosech, to je +0,3mld.(podle bodu 1) a -1,3mld.(podle bodu 2), vyplývá, že obce získají dle takto stanovených pravidel o 1,0 mld.Kč méně (Státní rozpočet zase o 1 mld.Kč více). Jde o záměr navrhovatele vytvořit rezervu na výdaje spojené s realizazí tohoto zákona jakož i pro řešení případných neočekávaných propadů daňových výnosů vyplývajících z přechodu na nová rozpočtová pravidla.O 1 mld. se musí navýšit dotace SR okresním úřadům a obcím s tím, že bude rozpouštěna podle vývoje v průběhu roku. Očekávaná skutečnost 94 je 25,7 mld Vládní návrh SR 95 je 23,3 mld., návrh vyplývající logicky z tohoto zákona by měl činit 24,3 mld.Kč.

Vládní návrh SR na rok 1995 :

daň z příjmu práv.osob (100% do SR) 71,1 mld.Kčtj. 59,2%
daň z příjmu fyz.osob (obce + okresy) (49,0 mld.Kč)
z toho - fyz.os.z podnik.(100% do obcí) 11,7 mld.Kčtj. 9,7%
- závis.čin. (55% obce přerozd.) 20,5 mld.Kčtj. 17,1%
- závis.čin. (45% pro okres) 16,8 mld.Kčtj. 14,0%



Celkový výnos daní z příjmů práv.osob a fyz.osob z podnik.a ze závis.činnosti 120,1 mld.Kčtj.100,0%
Obce a okresy celkem (daně z příjmů) 49,0 mld.Kč
Dotace okresním úřadům a obcím 23,3 mld.Kč


Návrh tohoto zákona :

přímý podíl obcí na výnosu z území obce 12,0 mld.Kčtj. 10,0%
podíl obcí na celookresních výnosech 19,2 mld.Kčtj. 16,0%
podíl okresních úřadů 16,8 mld.Kčtj. 14,0%
podíl SR72,1 mld.Kč tj. 60,0%



Celkový výnos120,1 mld.Kč tj.100,0%
Obce a okresy celkem (daně z příjmů) 48,0 mld.Kč
Dotace okresním úřadům a obcím 24,3 mld.Kč


K čl. II bodu 1:

Ustanovení novelizuje zákon o správě daní a poplatků a zavádí povinnost poplatníka daně z příjmů právnických osob a fyzických osob z podnikání, který má více organizačních jednotek vybírajících daň ze závislé činnosti, aby platil svou daň rozděleně prostřednictvím těchto organizačních jednotek. Kritériem k rozdělení daně je objem mezd zúčtovaných jednotlivými jednotkami zaměstnancům. Odkazem na zákon o pojitném na sociální zabezpečení se definuje, o jaké mzdy jde, a důvodem použití právě této definice je, že takto definovaný objem mezd je již dnes předmětem analytiky firemního účetnictví pro potřebu výpočtu výše odvodů pojistného za zaměstnance.

K čl. II bodu 2:

Do ustanovení, že daň se platí správci daně, se zavádí výjimka pro placení daně z příjmů prostřednictvím pokladen - viz bod 5.

K čl. III:

Navrhuje se účinnost od 1.1.1995. Zavedení těchto rozpočtových pravidel nemělo představovat větší problém a rizika, než uplatnění nových rozpočtových pravidel od 1.1.1993.

Obr. č.1

Princip dělení výnosů daní z příjmů:

Současný stav (vládní návrh pro rok 95) :

||||||||||||

+-------------------+ | +------+ | +----------+

| daň z příjmů fyz. +---------|-| 100% |-|---------| obec |

| osob z podnikání | | +------+ | +------| |

+-------------------+ | | | +----------+

| +------+ | |

+-------------------+ | | 55% |-|--+ +----------+

| daň z příjmů ze +---------|-| | | | okres |

| závislé činnosti | | |------| | +------| |

+-------------------+ | | 45% | | | +----------+

| | |-|--+

+-------------------+ | +------+ | +----------+

| daň z příjmů | | +------+ | | státní |

| právnických osob +---------|-| 100% |-|---------| rozpočet |

+-------------------+ | +------+ | +----------+

||||||||||||

Navržené řešení :

||||||||||||||||||||||

| +---+ +---+ |

+-------------------+ | |10%|-----| | | +----------+

| daň z příjmů fyz. | | |---| +---|10%|---|---| obec |

| osob z podnikání +-----|--| | | +-| | +-|---| |

+-------------------+ | |90%|-++| | | | | +----------+

| +---+ ||| +---+ | |

| +---+ ||| +---+ | |

+-------------------+ | |10%|-+|| |16%|-+ | +----------+

| daň z příjmů ze | | |---| || |---| | | okres |

| závislé činnosti +-----|--| | ++-|14%|---|---| |

+-------------------+ | |90%|-+ | |---| | +----------+

| +---+ | | | | |

| +---+ +-+-| | |

+-------------------+ | |10%|---+ | | | +----------+

| daň z příjmů | | |---| |60%| | | státní |

| právnických osob +-----|--| | | |---|---| rozpočet |

+-------------------+ | |90%|-----| | | +----------+

| +---+ +---+ |

||||||||||||||||||||||

Obr. č.2

Princip placení daně z příjmů právnických osob

a fyz.osob z podnikání, prostřednictvím organizačních jednotek, kde dochází k vybírání daně z příjmů ze závislé činnosti.

Současný stav - příklad:

Firma

+---------------------------------------------------------------+

| sídlo | provoz | provoz | provoz |

| provoz | | | |

+---------------------------------------------------------------+

| | | | daň z příjmů ze

| | | | závislé činnosti

+-----+ +-----+ +-----------+

| FÚ | | FÚ | | FÚ |

+-----+ +-----+ +-----------+

| daň z příjmů

| práv.osob

+---------------------------------------------------------------+

+---------------------------------------------------------------+

Navržené řešení - příklad :

Firma - velikost provozů je vyjádřena objemem vyplácených mezd

+---------------------------------------------------------------+

| sídlo | provoz | provoz | provoz |

| provoz | | | |

+---------------------------------------------------------------+

| . | . | . | daň z příjmů ze

| . | . | . | závislé činnosti

+-----+ . +-----+ . +------------+

| FÚ | . | FÚ | . | FÚ |

+-----+ . +-----+ . +------------+

| . | . | . | daň z příjmů

| . | . | . | práv.osob

+---------------------------------------------------------------+

+---------------------------------------------------------------+

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP