Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

(1) Tento zákon upravuje postavení a činnost spořitelních a úvěrních družstev (dále jen "družstevní záložna"), pojištění vkladů členů v družstevních záložnách a dohled nad činností a hospodařením družstevních záložen.

(2) Družstevní záložna je právnickou osobou, na jejíž postavení se vztahují ustanovení zákona upravující postavení družstva [ Např. § 221 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.], pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Družstevní záložna je družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje převážně úvěrní obchody, jimiž se rozumí přijímání vkladů a poskytování úvěrů, záruk a peněžních služeb v různých formách, a které dále poskytuje svým členům další služby pro uspokojování jejich potřeb.

(4) Obchodní jméno družstevní záložny musí obsahovat označení "spořitelní a úvěrní družstvo" nebo "družstevní záložna" nebo "spořitelní družstvo" nebo "úvěrní družstvo"; toto označení je oprávněna používat pouze právnická osoba založená podle tohoto zákona.

(5) Družstevní záložna není bankou podle zvláštního zákona^/ [ Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.] a její činnost se nepovažuje za provozování živnosti^/ [ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.].

(6) Družstevní záložna je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem.

(1) Družstevní záložna musí mít nejméně 15 členů.

(2) K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá doklad o evidenci podle § 29 odst. 2 písm. a).

(3) Notářský zápis o průběhu ustavující schůze obsahuje též údaj o výši členského podílu, k němuž se členové na ustavující schůzi zavázali.

(1) Družstevní záložna je oprávněna vykonávat pouze pro své členy jen tyto činnosti:

a) přijímat vklady,

b) poskytovat úvěry,

c) poskytovat tyto peněžní služby:

1. vedení účtů a provádění plateb z pověření člena,

2. obstarávání kreditních karet,

3. ručení za úvěry poskytnuté jinými osobami,

d) poskytovat tyto další služby:

1. zprostředkování a obstarání právních a poradenských služeb,

2. obstarání nákupu zboží, včetně hospodářských potřeb, a služeb,

3. poskytování příspěvků na sociální, zdravotní a vzdělávací účely,

4. organizování činností ve společném zájmu členů v oblasti sociální, zdravotní a vzdělávací.

(2) Družstevní záložna je dále oprávněna jen:

a) přijímat vklady od jiných družstevních záložen, ukládat vklady u jiných družstevních záložen a poskytovat jim a přijímat od nich úvěry,

b) ukládat vklady u bank a přijímat od nich úvěry,

c) nabývat státní dluhopisy a dluhopisy vydávané obcemi a vyššími územními samosprávnými celky;^/ [ Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.] jiné cenné papíry nemůže družstevní záložna nabývat,

d) nabývat majetek, který slouží jen k potřebám družstevní záložny a jejích členů a nakládat s ním,

e) přijímat dary a dědictví,

f) založit právnickou osobu, popřípadě se majetkově účastnit v právnické osobě, jejímiž účastníky jsou převážně družstevní záložny,

g) poskytovat návratné finanční výpomoci Zajišťovacímu fondu družstevních záložen.

(3) Přijaté vklady vede družstevní záložna na evidenčních vkladových účtech. O přijetí vkladu je povinna vystavit potvrzení.

(1) Členem družstevní záložny může být jen fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům. Členská práva a povinnosti jsou nepřevoditelné. Členství nemůže vzniknout ani děděním.

(2) V rozsahu určeném stanovami má každý člen

a) právo a povinnost ukládat v družstevní záložně vklady,

b) právo na poskytnutí úvěru a dalších služeb.

(3) Výši uhrazovací povinnosti člena vůči družstevní záložně určují stanovy, musí být však nejméně dvojnásobkem členského podílu.

(4) Členským vkladem^5/ se pro účely tohoto zákona rozumí členský podíl.

(5) Členským podílem může být pouze peněžitý podíl. Každý člen se může zavázat pouze k jednomu členskému podílu, jehož výše je shodná pro všechny členy a určují ji stanovy.

(6) Při zániku členství za trvání družstevní záložny vzniká členu nebo jeho dědici nárok na

a) vypořádací podíl v penězích ve výši splaceného členského podílu. Vypořádací podíl je splatný po uplynutí jednoho měsíce po schválení roční účetní závěrky za rok, v němž skončilo členství. Stanovy se mohou od tohoto ustanovení odchýlit pouze při určení lhůty splatnosti vypořádacího podílu,

b) vyplacení uložených vkladů po odečtení nesplacených úvěrů.

(7) Družstevní záložna má přednostní právo v uvedeném pořadí na úroky z vkladů, na vklady a na členský podíl člena, kterému poskytlo úvěr nebo který má jiné majetkové závazky vůči družstevní záložně. Může také odmítnout výplatu úroků z vkladů nebo vkladů nebo vypořádacího podílu členovi, který je v prodlení se splátkami nebo nevypořádal své závazky vůči družstevní záložně.

(1) Stanovy družstevní záložny musí obsahovat:

a) obchodní jméno a sídlo,

b) předmět činnosti,

c) vznik, zánik a podmínky členství, základní práva a povinnosti členů k družstevní záložně a družstevní záložny k členům,

d) výši členského podílu a způsob jeho splácení,

e) orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost, způsob jejich svolávání a jednání a lhůty, ve kterých se scházejí,

f) způsob použití výnosů a způsob úhrady případné ztráty,

g) výši zapisovaného základního jmění,

h) dobu pro zánik členství při vystoupení člena,

i) podmínky poskytování dalších služeb (§ 3 odst. 1 písm. d)),

j) základní podmínky pro činnosti podle § 3 odst. 2,

k) výši zápisného, které slouží ke krytí výdajů spojených se vznikem členství,

l) způsob a rozsah převodu pravomocí úvěrové komise na jiné osoby,

m) výši uhrazovací povinnosti člena,

n) finanční řád, který stanoví zejména:

1. druhy dalších fondů, jejich výši a způsob jejich vytváření a použití,

2. výši rizikového a rezervního fondu, jejich tvorbu a použití,

3. výši nejvyššího možného úvěru,

4. podmínky poskytování peněžních služeb (§ 3 odst. 1 písm. a) až c)),

5. zásady zajištění úvěrů,

6. základní druhy vkladů a úvěrů a meze úročení.

(2) Stanovy musí obsahovat další ustanovení, vyplývá-li to z tohoto zákona.

-------------------------

^5/ § 223 odst. 1 obchodního zákoníku

(1) Kromě orgánů ustavovaných podle zákona^4/ ustavuje družstevní záložna úvěrovou komisi, která má nejméně tři členy.

(2) Úvěrovou komisi volí členská schůze družstevní záložny z řad členů družstevní záložny.

(3) Úvěrová komise rozhoduje o

a) poskytování úvěrů členům podle stanov,

b) poskytování záruk za úvěry členů,

c) zajištění úvěrů.

(4) Určí-li tak stanovy, je úvěrová komise oprávněna převést část své pravomoci na jiné osoby, a to způsobem ve stanovách uvedeným.

(5) Představenstvo rozhoduje, kromě věcí podle tohoto zákona a zvláštního zákona^1/, popřípadě podle stanov

a) na návrh úvěrové komise o úročení vkladů a úvěrů, o poskytnutí úvěru jiné družstevní záložně a o přijetí úvěru od jiné družstevní záložny nebo banky,

b) o nákupu a prodeji dluhopisů,

c) o poplatcích za činnosti a služby poskytované členům.

(6) Představenstvo vypracuje výroční zprávu o činnosti a hospodaření družstevní záložny (dále jen "výroční zpráva"), kterou předkládá ke schválení členské schůzi a schválenou výroční zprávu zašle Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen "Úřad").

(7) Každý orgán družstevní záložny jedná podle svého jednacího řádu, který schvaluje členská schůze.

(8) Při hlasování v orgánu družstevní záložny má každý člen jeden hlas, což musí být výslovně uvedeno ve stanovách.

(9) Oprávnění kontrolní komise družstva ve vztahu k představenstvu družstva podle zvláštního zákona^6/ může kontrolní komise družstevní záložny uplatnit rovněž vůči úvěrové komisi.

(1) Úvěry členům volených orgánů družstevní záložny, jejím zaměstnancům a dále osobám jim blízkým⁷⁾lze poskytnout pouze za podmínek, za nichž jsou úvěry poskytovány ostatním členům družstevní záložny, přičemž

a) úvěry členům kontrolní komise, zaměstnancům a dále osobám jim blízkým^7/ lze poskytnout jen s předchozím souhlasem představenstva,

b) úvěry členům představenstva, úvěrové komise a dále osobám jim blízkým^7/ lze poskytnout pouze s předchozím souhlasem kontrolní komise.

(2) Člen úvěrové komise a člen, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, nemohou být ručiteli za úvěr, o jehož poskytnutí rozhodovali.

(3) Z jednání a rozhodování voleného orgánu družstevní záložny je vždy vyloučen člen tohoto orgánu, o jehož zájmu se rozhoduje.

(4) Ve výroční zprávě musí být vždy uvedeny údaje o poskytnutí úvěrů osobám uvedeným v odst. 1.

(5) Osoba, která je auditorem⁸⁾, nemůže ověrovat roční účetní závěrku družstevní záložny, jejíž je členem.

(6) Ustanovení zákona o zákazu konkurence^9/ jsou tímto ustanovením nedotčena a dále se použijí též pro členy úvěrové komise.

---------------------------------

^6/ § 244 odst. 6 obchodního zákoníku.

⁷⁾ § 116 občanského zákoníku.

⁸⁾ Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a o Komoře auditorů České republiky.

^9/ § 245 obchodního zákoníku.

(1) Družstevní záložna hospodaří podle právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Roční účetní závěrka musí být ověřena auditorem^6/.

(1) Čistým výnosem pro účely tohoto zákona se rozumí rozdíl mezi veškerými příjmy a výdaji družstevní záložny. Ustanovení zákona o rozdělení a užití zisku družstva^10/ se nepoužijí.

(2) O použití čistého výnosu rozhoduje členská schůze na návrh představenstva po přídělu do fondů (§ 10 odst. 1) po uhrazení příspěvku (§ 14 odst. 3) a poplatku (§ 28 odst. 3), popřípadě splatných závazků vůči jiným osobám. Čistý výnos nelze rozdělit mezi členy.

---------------------

^10/ § 236 obchodního zákoníku.

(1) Družstevní záložna zřídí tyto fondy:

a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 10% ročního čistého výnosu, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 20% souhrnu nesplacených úvěrů a záruk (§ 3 odst. 1 písm. c) bod 3.) poskytnutých družstevní záložnou,

b) rezervní fond^.11) Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se z čistých výnosů vykázaných v roční účetní závěrce za rok v němž poprvé tento výnos vytvoří, a to ve výši nejméně 10% z čistého výnosu. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10% z čistého výnosu, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20% základního jmění.

(2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.

(3) Ustanovení zvláštního zákona o nedělitelném fondu družstva¹²⁾ se nepoužijí.

---------------------------

¹¹⁾ § 67 odst. 1 obchodního zákoníku

¹²⁾ § 235 občanského zákoníku.

Družstevní záložna musí mít pohotově rezervu volných prostředků pro uspokojení žadatelů o okamžité výplaty ve výši 15% souhrnu všech vkladů v družstevní záložně. Za pohotové se považují takové prostředky, které má družstevní záložna k volné dispozici nejdéle do tří měsíců.

(1) Celkový objem úvěrů poskytnutých družstevní záložnou nesmí překročit 50% celkového objemu vkladů uložených v družstevní záložně.

(1) Soud může na návrh orgánu státní správy, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, pouze v případě, že

a) počet členů klesl pod 15,

b) souhrn členských podílů klesl pod 50.000 Kč,

c) uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost,

d) založením, splynutím, sloučením nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon.

(2) Soud může dále rozhodnout o zrušení a likvidaci družstevní záložny na návrh Úřadu i z jiného důvodu uvedeného v zákoně, zejména byla-li neúčinná opatření a sankce uložené Úřadem družstevní záložně podle tohoto zákona.

(3) Splynutí a sloučení družstevní záložny je možné jen s jinou družstevní záložnou.

(4) Přeměna družstevní záložny na jinou právnickou osobu je vyloučena.

(5) Výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení nelze rozdělit mezi členy a převádějí se do Fondu.

(6) Ustanovení zákona o rozdělení likvidačního zůstatku družstva^13/ se nepoužijí.

(7) Ustanovení zákona o likvidaci společnosti^14/ se použijí pro likvidaci družstevní záložny přiměřeně.

--------------------------------

^13/ § 259 odst. 2 až 4 obchodního zákoníku.

^14/ § 70 až § 75 obchodního zákoníku.

(1) Tímto zákonem se zřizuje Zajišťovací fond družstevních záložen (dále jen "Fond"), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku.

(2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona¹⁵⁾. Na pojištění vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví.

(3) Všechny družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu.

(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od družstevních záložen, výnosy z investování peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci od státu a od družstevních záložen, pokuty a penále uložené Úřadem, přebytky z ročního hospodaření Úřadu, dary, úhrady pohledávek vůči družstevní záložně podle § 20 a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení.

(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady vlastníkům vkladů, kterými jsou jen členové družstevních záložen (dále jen "vkladatel"), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem, na splátky návratných finančních výpomocí a na náhradu majetkové újmy podle § 25 odstavce 2.

(6) Fond hospodaří podle ročního rozpočtu, který schvaluje Úřad. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.

-----------------------

¹⁵⁾ Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovýmí prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

(1) Fond je řízen šestičlenným představenstvem.

(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy představenstva jmenuje a odvolává ministr financí na období tří let, a to i opakovaně. Každý rok jsou jmenováni dva členové představenstva.

(3) Jeden člen představenstva je jmenován z řad zaměstnanců Úřadu na návrh Úřadu. Nejméně tři členové představenstva jsou jmenováni z řad členů představenstev družstevních záložen.

(4) Za výkon funkce člena představenstva nenáleží odměna. Člen představenstva má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem funkce.

(5) Podrobnosti o postavení, působnosti a činnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá představenstvo po předchozím souhlasu Úřadu a Poslanecké sněmovny.

(1) Roční příspěvek družstevní záložny do Fondu činí 0,5% z objemu vkladů členů v družstevní záložně vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození vkladatele (dále jen "pojištěné vklady") ke dni 31. prosince uplynulého roku včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Nákup cenného papíru (např. depozitní certifikát, vkladní list nebo jiný dluhopis) není pojištěným vkladem.

(2) Příspěvek do Fondu je družstevní záložna povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 30. dubna běžného roku.

(1) Náhrada za pojištěný vklad se vkladateli z Fondu poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení Úřadu o neschopnosti družstevní záložny dostát závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek.

(2) Fond v dohodě s Úřadem stanoví den zahájení výplat náhrad z Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní.

(3) Důvodem pro výplatu náhrady z Fondu není pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady podle § 30 odst. 1 písm. b) bod 5., 6., popřípadě 7.

(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné vklady člena u družstevní záložny včetně jeho podílů na účtech vedených pro dva a více spoluvlastníků. Podíl spoluvlastníka účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spoluvlastníků. Od výsledné částky se odečtou vkladatelovy splatné závazky v českých korunách vůči družstevní záložně. Součástí pojištěného vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb.

(2) Náhrada vkladateli se poskytuje ve výši 80% částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však 100.000 Kč pro jednoho vkladatele u jedné družstevní záložny.

(1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Úřadem.

(2) Fond ve spolupráci s Úřadem zajistí vhodným způsobem informování vkladatelů o skutečnostech uvedených v odstavci 1.

(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka vkladatele vůči družstevní záložně o částku rovnající se jeho právu na náhradu z Fondu.

(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem družstevní záložny ve výši práv vkladatelů družstevní záložny na plnění z Fondu.

V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne potřebné peněžní prostředky do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci.

(1) Fond může investovat peněžní prostředky do

a) státních dluhopisů,

b) cenných papírů se státní zárukou,

c) poukázek České národní banky.

(2) Fond může též peněžní prostředky uložit bezúročně u České národní banky.

V případě, že Fondu byla poskytnuta návratná finanční výpomoc podle § 21, zvyšuje se příspěvek družstevních záložen do Fondu od roku následujícího po poskytnutí návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 16 odst. 1. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 16 odst. 1.

(1) Pro dohled nad činností a hospodařením družstevních záložen a výkon některých dalších působností podle tohoto zákona se zřizuje Úřad, který je právnickou osobou a který působí jako správní úřad v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Předmětem dohledu podle odstavce 1 je dodržování tohoto zákona a zvláštních zákonů v rozsahu z nich vyplývajícího, jakož i těch opatření, jež vydal Úřad, družstevními záložnami a Fondem.

(1) Při výkonu dohledu podle § 24 se vztahy mezi Úřadem a osobami podléhajícími tomuto dohledu řídí základními pravidly činnosti podle zvláštního zákona.¹⁶⁾

(2) Jestliže soud pravomocně rozhodne, že Úřad při výkonu dohledu porušením zákona způsobil majetkovou újmu, má družstevní záložna právo na náhradu takové újmy z Fondu.

------------------------

¹⁶⁾ Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

(1) Činnost Úřadu řídí ředitel Úřadu (dále jen "ředitel"), kterého jmenuje a odvolává ministr financí.

(2) Podrobnosti o postavení, působnosti a činnosti Úřadu upraví statut Úřadu, který vydává ředitel po předchozím souhlasu Ministerstva financí a Poslanecké sněmovny.

(3) Úřad každoročně vypracuje zprávu o činnosti a hospodaření Úřadu, kterou předkládá Ministerstvu financí k informaci a Poslanecké sněmovně ke schválení.

(1) S funkcí ředitele je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, funkce člena zastupitelstva obce nebo vyššího územního samosprávného celku, funkce v politické straně a v politickém hnutí a funkce v představenstvu Fondu.

(2) Ředitel a ostatní zaměstnanci Úřadu nesmějí být členy volených orgánů družstevní záložny.

(1) Úřad hospodaří podle ročního rozpočtu, který schvaluje včetně jeho změn a rozpočtových opatření Poslanecká sněmovna. Roční účetní závěrka Úřadu musí být ověřena auditorem^6/.

2) Výdaje na činnost Úřadu jsou hrazeny z poplatků družstevních záložen a z případných návratných finančních výpomocí od státu.

(3) Všechny družstevní záložny jsou povinny platit roční poplatek na činnost Úřadu. Výši ročního poplatku stanoví při schvalování rozpočtu Úřadu Poslanecká sněmovna na návrh Úřadu procentní sazbou z objemu všech vkladů vedených u družstevní záložny ke dni 31. prosince uplynulého roku. Poplatek je družstevní záložna povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 30. dubna běžného roku.

(4) V případě, že poplatky podle odstavce 3 nepostačují ke krytí rozpočtu Úřadu, poskytne potřebné prostředky stát ve formě návratné finanční výpomoci. Byla-li poskytnuta státem návratná finanční výpomoc, zvyšuje se poplatek družstevních záložen na dvojnásobek procentní sazby podle odstavce 3. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu podle odstavce 3.

(5) V případě, že roční hospodaření Úřadu po splacení návratné finanční výpomoci od státu skončí přebytkem, odvede Úřad částku rovnající se přebytku do Fondu.

(1) K výkonu dohledu podle § 24 je Úřad oprávněn vyžadovat od osob podléhajících tomuto dohledu potřebné údaje, doklady a informace. Při výkonu dohledu Úřad užije svých pravomocí včas a účinně a dbá přitom zejména zájmů členů družstevních záložen.

(2) Úřad při výkonu dohledu zejména

a) eviduje založení družstevní záložny a vydává o tom družstevní záložně doklad,

b) stanoví povinný obsah výroční zprávy,

c) kontroluje činnost a provádí revize hospodaření družstevních záložen a Fondu,

d) rozhoduje o ukládání sankcí a opatření družstevním záložnám,

e) schvaluje roční rozpočet Fondu,

f) navrhuje odvolání člena představenstva Fondu,

g) vykonává náhradní správu podle zákona (§ 30 odst. 1 písm. b) bod 7.).

(3) Příslušný soud neprodleně zašle Úřadu každý výpis z obchodního rejstříku týkající se družstevní záložny.

(4) Družstevní záložna neprodleně zašle Úřadu schválené stanovy a jejich změny.

(5) Úřad kromě výkonu dohledu preventivně dbá zdravého řízení a hospodaření družstevních záložen zejména poskytováním poradenství a vydáváním doporučení. Spolupracuje přitom s družstevními záložnami a dalšími osobami, které jsou družstevními záložnami na podporu jejich zájmů založeny.

(1) Jestliže Úřad prokazatelně zjistí, že družstevní záložna nebo některý její orgán nebo člen

a) jsou na cestě dopustit se nejistých nebo nezdravých jednání, která mohou vést k porušení zákona nebo k poškození zájmů členů družstevní záložny, upozorní družstevní záložnu na nedostatek nebo jí uloží nápravné opatření,

b) porušili ustanovení tohoto zákona nebo zvláštní zákony v rozsahu z nich vyplývajícího nebo nerespektovali uložení nápravného opatření podle písm. a) nebo nerespektovali rozhodnutí podle tohoto písmene

1. zruší rozhodnutí družstevní záložny nebo jejího orgánu nebo člena anebo

2. uloží, a to i opakovaně, pokutu fyzické osobě až do výše 10.000 Kč nebo družstevní záložně až do výše 1.000.000 Kč, anebo

3. odvolá člena voleného orgánu družstevní záložny, popřípadě mu uloží zákaz výkonu funkce v orgánech družstevních záložen až na dobu funkčního období, anebo

4. odvolá volený orgán družstevní záložny, anebo

5. nařídí družstevní záložně omezení některých činností až na dobu 60 dnů, anebo

6. zakáže družstevní záložně některé činnosti až na dobu 60 dnů, anebo

7. uvalí na družstevní záložnu náhradní správu až na dobu 6 měsíců, anebo

8. podá návrh soudu na zrušení a likvidaci družstevní záložny.

(2) Úřad může postupovat podle odst. 1 písm. b) do jednoho roku ode dne, kdy se dověděl o skutečnostech rozhodných pro užití příslušné sankce nebo opatření, nejpozději však do tří let, kdy k těmto skutečnostem došlo.

(3) Pokuta podle odst. 1 písm. b) bod 2. je splatná do 30 dnů od pravomocného rozhodnutí o jejím uložení.

(4) Penále za nedodržení lhůty podle odstavce 3 činí 1 promile za každý den prodlení.

(5) Proti rozhodnutí Úřadu podle odstavce 1 písm. a) a písm. b) bod 1. až 7. se lze odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí k Ministerstvu financí. Odvolání proti rozhodnutí Úřadu podle odstavce 1 písm. a) a písm. b) bod 1., 5., 6. a 7. nemá odkladného účinku.

(6) Podrobná pravidla pro ukládání opatření a sankcí Úřadem musí být uvedena ve statutu Úřadu.

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 114/1994 Sb., se doplňuje takto:

V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno k), které včetně poznámky č.^19b) zní:

"k) příjmy spořitelních a úvěrních družstev podle zvláštního zákona.^19b)

-----------------------------

^19b) Zákon č. ./1994 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

Družstevní záložny plní vůči České národní bance informační povinnost podle zvláštních předpisů.¹⁷⁾

------------------------

¹⁷⁾ Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

(1) Do jednoho měsíce ode dne zápisu Fondu do obchodního rejstříku jsou družstevní záložny povinny uhradit na účet Fondu polovinu předpokládaného příspěvku za rok 1995. K 30. dubnu 1996 se příspěvek zúčtuje mezi družstevní záložnou a Fondem k výši příspěvku vypočteného podle § 16 odst. 1.

(2) Ministr financí prvně jmenuje členy představenstva Fondu po vzniku alespoň prvních deseti družstevních záložen.

(3) Při prvním jmenování členů představenstva Fondu jmenuje ministr financí dva členy na jeden rok, dva členy na dva roky a předsedu a místopředsedu na tři roky.

V letech 1995 a 1996 poskytne stát pro činnost Úřadu návratnou finanční výpomoc. V těchto letech se poplatky družstevních záložen podle § 28 odst. 4 nezvyšují.

I. Obecná část

Spořitelní a úvěrní družstvo (družstevní záložna) je právnickou osobou, která je z hlediska formy vlastnictví a řízení družstvem. Tato forma se historicky vyvinula a její životaschopnost se ověřila jak v našem kulturně-hospodářském prostoru, tak i v zahraničí. Družstva vyhraněně svépomocného typu vznikají převážně (podle tohoto návrhu zákona výhradně) rozhodnutím občanů - členů a vlastníků družstva. Cílem je uspokojení určité individuální potřeby pomocí a prostřednictvím společné, demokraticky řízené právnické osoby kvalitněji a efektivněji, než jinak obvyklým způsobem. Výrazným znakem družstevní záložny je vždy vzájemný vztah členů-vlastníků, který spočívá zpravidla ve společném zaměstnavateli, druhu či typu profese nebo v místě, kde členové žijí nebo působí.

Dalším typickým znakem družstevní záložny je dobrovolná, neplacená práce členů a vlastníků v orgánech družstevní záložny, což přináší vysokou mírů osobní účasti vlastníků a nízké mzdové a osobní náklady.

Třetím rysem družstevní záložny je, že produkty své činnosti, nabízí a poskytuje jen členům, přičemž soubor činností, které může družstevní záložna vykonávat, je různou měrou, avšak vždy, omezen zákonem.

Historie formy popisované tímto zákonem počíná v 19. století. V českých zemích se rozvíjely spořitelní a záložní spolky na základě idejí a organizátorské práce F.W.Raiffeisena, F.H.Schulze-Delitzsche a Dr.F.C.Kampelíka a jejich následovníků od poloviny 19. století. K prudkému rozvoji pak dochází od 90.let. Právní poměry upravoval zejména zákon o výdělkových a hospodářských společenstvech z roku 1873 č. 70 ř.z., který spolu s dalšími předpisy vyhovoval účelu až do 30 let tohoto století, kdy vládní nařízení č. 169 Sb. z.a n. z roku 1933 upravilo a sjednotilo některé právní poměry záložen a úvěrních spolků, hospodářských a živnostenských družstev úvěrních a jejich svazů. V roce 1947 bylo v ČSR 4 074 družstev tohoto typu, která sdružovala 1 305 800 členů.

Po roce 1948 byla nejprve okleštěna práva vlastníků a uplatněny byrokratické zásahy do systému, který byl posléze zapojen do jednotného státního peněžnictví a pak definitivně zlikvidován v roce 1952, kdy veškerá úvěrní družstva byla postátněna a majetek včetně vkladů převeden do Státní spořitelny bez vědomí členů. Vývoj obdobných forem v zahraničí je srovnatelný s vývojem v českých zemích. V současné době, za podpory z hospodářsky vyspělých zemí, dochází k jejich rychlému rozvoji v zemích střední a východní Evropy a v zemích rozvojových. V roce 1993 bylo ve světě v systému Credit Unions přes 23 000 subjektů, z toho v USA 13 000, kde mají celkem 65 milionů členů a disponují vlastním jměním ve výši 270 miliard USD.

V České republice současná právní úprava, bez změny několika zákonů (obchodní zákoník, zákon o bankách apod.), neumožňuje zakládání, efektivní existenci a rozvoj této specifické formy činnosti. Proto navrhovatel zvolil koncepci zcela nové právní normy, která zakotvuje problematiku družstevních záložen jako právnických osob, které mají některé znaky družstev i bank a dále určitou vnitřní podobnost se strukturami vytvořenými na základě občanského sdružování.Podle této koncepce byly zpracovány zásady, které byly projednány ve vládě a ve čtyřech výborech Poslanecké sněmovny.

Tento návrh zákona respektuje všechny připomínky výborů PS a některé připomínky vlády. Navrhovatel rovněž přihlédl v průběhu tvorby návrhu zákona k doporučením ministerstva financí ČR a České národní banky, jejichž zástupci se zúčastnili prací na přípravě návrhu zákona.

Návrh zákona navazuje na systém předpisů, který precizně upravoval právní poměry spořitelních a úvěrních družstev v ČSR před 2. světovou válkou a výrazně čerpá ze soudobých zkušeností, zejména anglosaské oblasti, kde je tato forma velmi úspěšná a rozvinutá, přičemž je nesporné, že základem pro tento rozvoj byly také zkušenosti z Rakouska-Uherska a z ČSR do roku 1948. Navrhovatel si byl vědom toho, že v České republice v současné době žádný obdobný systém neexistuje a tímto návrhem zákona si klade pouze dva cíle.

Předně má návrh zákona vytvořit vhodný právní rámec, který umožní občanům družstevní záložny zakládat a vlastní aktivitou celý systém vybudovat a rozvinout. Druhým cílem je regulovat budoucí systém v době jeho vzniku a růstu v mezích užších a přísnějších, než je obvyklé v zahraničí a omezit riziko jeho zneužívání a následné nevěrohodnosti. Poznatky ze zemí, kde systém vznikal spontánně, bez kvalitní legislativy, vedly navrhovatele k výše uvedenému omezení. Navrhovatel si byl při tvorbě návrhu zákona vědom toho, že navrhovaná koncepce má dočasnou podobu a v určité fázi rozvoje systému musí dojít k aktuální novelizaci v ustanoveních o povolené činnosti, o členství právnických osob, o hospodaření, o rozdělování zisku, o pojištění vkladů a zvláště o dohledu nad činností družstevních záložen.

Návrh zákona nemá přímý dopad na státní rozpočet, předepisuje však státu, obdobně jako u pojištění vkladů v bankovním sektoru, poskytnout systému prostřednictvím Fondu návratnou finanční výpomoc za stanovených podmínek, což může znamenat určité výdaje státu spojené s touto bezúročnou výpomocí. Obdobný vliv může vzniknout při poskytnutí návratné finanční výpomoci na činnost Úřadu. Obojí dopad nelze přesněji kvantifikovat, jednalo by se však o zanedbatelné výdaje.

II. K jednotlivým ustanovením

K § 1 - Obecná ustanovení vymezují základní odlišnosti v postavení družstevní záložny v rámci platných předpisů, definují účel a základní rozsah činnosti.

K § 2 - Některá ustanovení o založení a vzniku družstevní záložny upravují odchylně od obchodního zákoníku nejmenší počet členů a některé náležitosti vzniku.

K § 3 - Tímto zásadním ustanovením se taxativně uvádí, jaké činnosti je oprávněna družstevní záložna vykonávat a stanoví se, že tyto činnosti lze vykonávat jen pro své členy. Dále se uvádí taxativní výčet dalších činností, které je povoleno vykonávat v rámci hospodaření a dosahování účelu, pro který jsou družstevní záložny zakládány.

K § 4 - Členství v družstevní záložně je omezeno jen na fyzické osoby a nelze toto členství převádět. Ručení člena je omezené stanovami, ale v zájmu určité odpovědnosti člena za hospodaření je stanoveno nejméně dvojnásobkem členského podílu. Tento pojem se pak definuje odchylně od obchodního zákoníku. Stanoví se oprávnění družstevní záložny vypořádat jednoduchým způsobem své pohledávky za členem při prodlení se splátkami nebo vypořádání závazků při ukončení členství.

K § 5 - Význam kvalitních stanov pro činnost družstevní záložny a pro právní jistoty členů je zásadní. Zákon stanoví podrobně jejich povinný obsah odchylně od obchodního zákoníku s ohledem na specifické rysy družstevní záložny a v zájmu práv členů.

K § 6 - Zákon předpokládá v zásadě shodnou strukturu orgánů družstva podle obchodního zákoníku. Stanoví však, že některé výlučné pravomoci přísluší představenstvu a rovněž stanoví povinnost, aby každý orgán jednal podle svého jednacího řádu. Výroční zpráva je povinná a je významným podkladem pro dohled. Nově se zavádí úvěrová komise jako orgán s pravomocí rozhodovat o poskytování úvěrů, záruk a o jejich zajištění, přičemž se připouští z praktických důvodů přenos některých pravomocí komise dle stanov na jiné osoby pro pružnější a jednodušší rozhodování ve prospěch členů.

K § 7 - Nezbytnou podmínkou pro zdravé působení a hospodaření družstevní záložny je úprava střetu zájmů u členů volených orgánů a stanovení odlišného mechanismu rozhodování tam, kde jde o osobní zájem takového člena. Tyto podmínky se vztahují i na osoby blízké dle občanského zákoníku.

K § 8 až 12

Zákon upravuje některé specifické rysy v hospodaření družstevních záložen s cílem především hájit zájmy členů. Zavádí se pojem "čistého výnosu",na rozdíl od zisku a zakazuje se rozdělit jej mezi členy. Toto ustanovení je ochranou proti zneužití družstevní záložny k individuálním cílům v rozporu se zájmy členů a vede k preferenci zlepšování služeb a zvyšování vlastního jmění. Je rovněž opatřením zavedeným v souvislosti s § 31. Zákon ukládá družstevní záložně povinnost zřídit rizikový a rezervní fond a upravuje postup jejich vzniku a tvorby odchylně od obchodního zákoníku. Připouští se i zřízení libovolných dalších fondů a stanoví se, že se nezřizuje nedělitelný fond. V § 11 se požaduje, aby družstevní záložna stále udržovala stanovenou míru likvidity. V § 12 se stanoví mezní objem úvěrů jako ochrana před neopatrným chováním orgánů družstva v úvěrové politice.

K § 13 - Zrušení a likvidace družstevní záložny se řídí obchodním zákoníkem, popř. zákonem o konkursu a vyrovnání. Vzhledem k některým ustanovením tohoto zákona je odchylně upravena pravomoc soudu v procesu zrušení a likvidace. Zákon připouští splynutí a sloučení jen s jinou právnickou osobou založenou podle tohoto zákona z důvodů ochrany zájmů členů a zachování majetku družstevních záložen v systému. Rovněž je vyloučeno rozdělení výtěžků z konkursu a likvidace mezi členy z obdobných důvodů, jako při rozdělování čistého výnosu.

K § 14 až 23

Významnou a nutnou součástí systému družstevních záložen je pojištění vkladů členů. Zákon zavádí toto pojištění, až na odchylky vyplývající ze specifického charakteru, shodně jako zákon o bankách, neboť se jedná o ochranu proti shodným jevům jako v bankovním sektoru a v zájmu rovné soutěže nelze žádný sektor zvýhodňovat. Ustavování řídícího orgánu Fondu je svěřeno ministerstvu financí a souhlas s vydáním vnitřního předpisu pro činnost Fondu - statutu - dává současně Úřad a Poslanecká sněmovna. Role, kterou zaujímá v pojištění vkladů v bankách Česká národní banka, se přisuzuje Úřadu, a to z důvodu, že v systému družstevních záložen je jeho postavení analogické bankovnímu dohledu.

K § 24 až 27

Družstevní záložny mají podle návrhu zákona omezen rozsah činností. Zákon stanoví některé další povinnosti, které musí družstevní záložna plnit uvnitř i vně a její příjmy jsou podle § 31 osvobozeny od daně z příjmů. Má-li být rámec zákona dodržován, je nezbytné zřídit dohlížecí orgán a vybavit jej příslušnými pravomocemi pro získávání informací a ukládání různých opatření a sankcí, obdobně jako je tomu v bankovnictví, pojišťovnictví nebo u kapitálového trhu. Z povahy věci vyplývá, že dohled nelze svěřit České národní bance jako orgánu bankovního dohledu, ani Ministerstvu financí, jako orgánu dohledu nad pojišťovnictvím a kapitálovým trhem. Navíc nelze žádat, aby státní rozpočet kryl náklady s dohledem nad oblastí, která se netýká všech občanů. Zákonem se zřizuje Úřad, který působí jako monokraticky řízený správní úřad v rámci daném tímto zákonem správním řádem a zákonem o státní kontrole (kontrolním řádem). Navrhovatelem zvolená koncepce dohledu vychází z toho, že zatím neexistují družstevní záložny, které by si mohly založit společnou právnickou osobu takové formy a věrohodnosti, aby jí mohl být svěřen výkon dohledu. V budoucnu se však obdobný vývoj očekává.

K § 28 - Činnost Úřadu je hrazena z povinných poplatků družstevních záložen. Vzhledem k tomu, že nejsou v současné době žádné informace, z nichž by bylo možno odvodit potřebnou sazbu poplatku, určuje zákon, že výši poplatku stanoví Poslanecká sněmovna, která současně schvaluje rozpočet Úřadu. Placení poplatků a poskytování návratné finanční výpomoci státem je upraveno obdobně jako u Fondu, přičemž přebytek rozpočtu se do něho odvádí, aby prostředky družstevních záložen zůstávaly v systému a nebyly Úřadem nehospodárně vynakládány.

K § 29 - Ustanovení uvádí rozsah působnosti Úřadu a některé další povinnosti soudu a družstevních záložen. V odstavci 1 a 5 se uvádějí některá deklarativní ustanovení, jejichž obsah má však podstatný význam pro principiální směřování činnosti Úřadu spíše k poradenství a doporučování než k sankcím, přičemž se požaduje, aby byly chráněny především zájmy členstva.

K § 30 - Tímto ustanovením se zavádí stupnice opatření a sankcí a některé další podmínky při jejich uplatnění. Tuto oblast je nutné podrobněji upravit, není však vhodné tak činit zákonem. Ukládá se proto, aby pravidla byla uvedena ve statutu a tak zajištěny právní jistoty členů a družstevních záložen.

K § 31 - Zavádí se osvobození družstevních záložen od daně z příjmu přímou novelou zákona o daních z příjmů. Jde o zcela obvyklé řešení obdobné právnímu stavu v dřívější ČSR, ale i ve všech zemích, kde družstevní záložny tohoto principu existují. Důvodem jsou v zákoně uvedená omezení této právnické osoby v rozsahu činností, oprávnění výkonu některých činností jen pro členy a vyloučení přímé participace členů na zisku družstevní záložny.

K § 32 - Ustanovení je standardním opatřením pro banky nebo jiné osoby, které se zabývají bankovní činností nebo činností podobnou na základě jiných zákonů. ČNB vydá na základě § 41 odst. (2) metodiku pro ohlašovací povinnost družstevních záložen.

K § 33 a 34

Upravuje se přechodný režim pro zahájení činnosti Fondu a Úřadu, kde se v následujících dvou rocích po nabytí účinnosti zákona ukládá státu ručit za činnost Úřadu návratnou finanční výpomocí.