Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 136/1994 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou zní:
(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním
a) dodání zboží a převod nemovitostí včetně dodání stavebních objektů a stavebních prací, a to i formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření, pokud tento zákon nestanoví jinak; za zdanitelné plnění se nepovažuje převod pozemků,
b) poskytování služeb,
c) převod nebo využití práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, poskytování práva využití věci nebo majetkově využitelné hodnoty, jakož i poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí (dále jen "převod a využití práv") uskutečněné v tuzemsku při podnikání,1 a to i v případě, kdy osoba, která je uskutečňuje není podnikatelem.
(2) U subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, se za zdanitelné plnění považují plnění, u nichž příjmy z těchto plnění podléhají dani z příjmů.1a Za zdanitelné plnění se u těchto subjektů nepovažují tržby z hlavní činnosti a příjmy z členských příspěvků. U Státního fondu tržní regulace v zemědělství1b se za zdanitelné plnění považuje nákup a prodej zemědělských a potravinářských výrobků.
(3) Za zdanitelné plnění se považuje i vložení majetkového vkladu v naturální podobě osobě, která není plátcem, vypořádací podíllc v naturální podobě a podíl na likvidačním zůstatku1d, pokud u nich byl uplatněn odpočet daně s výjimkou majetku v naturální podobě, který byl vydán nebo poskytnut jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(4) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze, lidská krev, lidské orgány a mateřské mléko, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b) službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží,
c) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daně podle § 25, snížené u plátce daně (dále jen "plátce") popřípadě o daň nebo o daň z obratu,
d) daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce nebo daň, která je vyměřena při dovozu zboží,
e) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,
f) odpočtem daně daň na vstupu upravená popřípadě podle § 20 uvedená v daňovém přiznání,
g) vlastní daňovou povinností převýšení daně na výstupu nad odpočtem daně za příslušné zdaňovací období,
h) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,
i) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,
j) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,
k) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,
1) správcem daně příslušný územní finanční orgán2 (dále jen "finanční orgán"), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní úřad,
m) osobním automobilem silniční motorové vozidlo vymezené zvláštním předpisem2c (kategorie M1-osobní automobily),
n) ojetým osobním automobilem osobní automobil, při jehož prvním pořízení nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně,
o) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním nebo pro osobní spotřebu plátce podle § 7 odst. 2,
p) tuzemskem území České republiky, kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,
q) daňovým dokladem běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2 a 6, opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2, doklad o použití podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8, zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle § 43 odst. 4 a § 45 odst. 3, doklad o zaplacení podle § 12 odst. 7 a 11, doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o fakturaci podle § 46 odst. 4 a § 47 odst. 7 a přepravní doklad podle § 47 odst. 6,
r) finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci pronájem, který splňuje podmínky stanovené zvláštním předpisem.2b
--------------
1 § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
1a § 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
1b Zákon ČNR č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství.
1c § 61 a 233 obchodního zákoníku.
1d § 61 a 259 obchodního zákoníku.
1e Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd,
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů
1f Např. zákon č. 79/1957 Sb., elektrisační zákon,
2 Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.
2a § 3 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.
2b § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve zněních pozdějších předpisů.
2c Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb.".
2. § 5 odst. 2 zní:
"(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení3 nebo jiné obdobné smlouvy a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který se v případě podle odstavce 4 zaregistruje jako plátce nejdříve a od tohoto data se stávají plátci.".
3. § 5 odst. 3 se vypouští.
Dosavadní odstavce 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 se označují jako odstavce 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
4. § 5 odst. 5 včetně poznámek pod čarou zní:
"(5) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu, a to ze zůstatkové ceny, nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku, zjištěné podle zvláštního předpisu3b a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.
---------------
3b § 29 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
3c § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.".
5. V § 5 odst. 6 se v první větě slova "ze zůstatkové ceny majetku a z pořizovací ceny zásob" nahrazují slovy "ze zůstatkové ceny nakoupeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu3b) a z ceny nakoupených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c)". Na konec odstavce se připojuje věta: "Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.".
6. V § 5 odst. 7 se na konec textu připojuje věta: "Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.".
Poznámka pod čarou 3a) se označuje jako 3d).
7. § 5 odst. 8 včetně poznámky pod čarou zní:
(8) Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva, se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona3e, a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 6 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě kdy:
a) fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje, a jejíž je jediným zakladatelem,
b) dojde-li ke zrušení právnické osoby založené jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel.
----------------
3e § 69, § 255 a §256 obchodního zákoníku.".
8. § 5 odst. 9 zní:
"(9) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 7 a 8 požádat po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stali plátci podle odstavce 7 nebo 8, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto tři měsíce částku 750 000,- Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5 a dále odvést daň z majetku, který nabyli bez daně, a to ze zůstatkové ceny, nakoupeného nebo vloženého hmotného a nehmotného majetku, zjištěné podle zvláštního předpisu3b) a z ceny nakoupených nebo vložených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c) k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek pořízený vlastní činností.".
9. V § 7 odst. 2 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
"e) použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.".
10. V § 7 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
"(3) Předmětem daně není bezúplatné poskytnutí reklamních a propagačních předmětů opatřených obchodním názvem nebo firemní značkou plátce, jejichž jednotková vstupní cena bez daně nepřesahuje 200 Kč.".
11. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou zní:
Uskutečnění zdanitelného plnění
(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné:
a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy6 dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,
b) při převodu nemovitostí dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí,
c) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve, v případě kompletace služeb cestovního ruchu dnem poskytnutí poslední služby nebo jejím zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,
d) při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody dnem odečtu z měřícího zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele uvedených médií,
e) při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo vody podle § 14 odst. 14 dnem zjištění výše přeúčtovávané částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,
f) při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,
g) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,
h) při zdanitelném plnění uskutečněném pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním, dnem převzetí zboží nebo poskytnutím služby nebo převodem a využitím práv,
i) při použití osobního automobilu vlastní výroby nebo použití automobilu nakoupeného za účelem dalšího prodeje v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy měl být tento převod proveden,
j) při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do evidence zásob,
k) při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním inspektorátem Policie České republiky,
1) v ostatních případech dnem zaplacení.
(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.
(3) V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy7, smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci7a, smlouvy o dílo8 nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a v sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. Pokud není tento den ve smlouvě uveden a v případě nájemních smluv se považuje dílčí zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.
(4) V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění, ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.
(5) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.
-----------------
6 § 409 až § 475 zákona č. 513/1991 Sb.
7 § 663 zákona č. 40/1964 Sb.
7a § 489 obchodního zákoníku.
8 § 536 zákona č. 513/1991 Sb.".
12. § 10 včetně nadpisu zní:
(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, § 46, § 47 nebo podléhající sazbě daně 5% a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.
(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.".
13. V § 11 odst. 1 se slova "osvobozená od daňové povinnosti" nahrazují slovy "osvobozená od daně".
14. V § 11 odst. 2 se slova "osvobozená od daňové povinnosti" nahrazují slovy "osvobozená od daně".
15. § 12 včetně nadpisu a poznámky pod čarou zní:
(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8.
(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, místo podnikání, plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo9 plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, místo podnikání, plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,
e) pořadové číslo dokladu,
f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
g) datum vystavení dokladu,
h) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
i) výši ceny bez daně celkem,
j) sazbu daně podle § 16,
k) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.
Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně popřípadě osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady, rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.
(5) Doklad o použití musí obsahovat
a) obchodní jméno, sídlo nebo bydliště, místo podnikání, plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) účel použití,
d) pořadové číslo dokladu,
e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
f) datum vystavení dokladu,
g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,
h) výši ceny bez daně celkem,
i) sazbu daně podle § 16,
j) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.
Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
(6) Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude jí uložena pokuta podle zvláštního předpisu9a.
(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.
(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených na splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.
(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b) e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí být pro účely odpočtu daně dále uvedeno obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Toto obchodní jméno na zjednodušeném daňovém dokladu uvádí plátce uskutečňující zdanitelná plnění, popřípadě plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje.
(10) Plátce, který prodává a nakupuje služby pořízené ze zahraničí i z tuzemska a určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad o zaplacení, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) a b), obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, pořadové číslo dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, cenu včetně daně a příslušných sazeb daně podle § 16 a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je povinen plátce, který tato plnění poskytuje, jej vystavit.
(11) Při dražbě zboží nebo nemovitosti, na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.
------------------
9 § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
9a § 37 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.".
16. V § 13 odst. 1 se na konci odstavce připojuje tato věta: "Daňový dobropis nebo vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.".
17. V § 13 odst. 4 se slova "stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), h)" nahrazují slovy "stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j)"
18. § 14 odst. 3 zní:
"(3) Jestliže není cena za zdanitelné plnění určena a dále v případě osobní spotřeby plátce, je základem daně cena obvyklá bez daně. V případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních předpisů10), je základem daně úhrada za zdanitelné plnění v úrovni včetně daně a daň se vypočte podle § 17 odst. 3.".
19. V § 14 se vypouští odstavec 7, odstavec 13 a odstavec 17 včetně poznámek pod čarou 13 a 13a.
Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako 7 až 11, dosavadní odstavce 14 až 16 jako 12 až 14 a dosavadní odstavce 18 a 19 jako 15 a 16.
20. V § 14 odst. 8 se na konci textu připojuje tato věta: "V případě, že v rámci vydražené ceny jsou zahrnuta jak zdanitelná plnění s různými sazbami daně nebo osvobozená zdanitelná plnění nebo plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, základ daně z vydražené ceny se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru základu zdanitelných plnění s jednotlivými sazbami daně, zdanitelných plnění osvobozených od daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, stanovenými ve vyvolávací ceně. Obdobný postup se při stanovení základu daně uplatní i v případě prodeje podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem nebo při prodeji stavby včetně pozemku.".
21. § 14 odst. 12 zní:
"(12) Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez daně a ve výši platné sazby daně. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daně podle § 25, § 46 nebo § 47 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle § 25, § 46 nebo § 47 pouze tehdy, jestliže plátce použije pořizovací cenu.".
22. § 14 odst. 14 zní:
"(14) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní i při dodání ojetých osobních automobilů pořízených od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.".
23. § 14 odst. 16 včetně poznámky pod čarou zní:
"(16) Základem daně u zprostředkování služeb zařazených podle zvláštního předpisu13 do podskupiny SKP 63.30.1 - cestovní kanceláře, průvodcovská činnost a služby s tím spojené, je skutečná přirážka zjištěná jako rozdíl mezi součtem cen služeb nakoupených a vlastních (kromě služeb v podskupině SKP 63.30.1) zahrnutých do ceny jednotlivých akcí cestovního ruchu a dosaženými tržbami za jednotlivé akce. V případě, že plátce ke dni uskutečnění zdanitelného plnění stanoveného podle § 9 odst. 1 písm. c) nezná výši skutečné přirážky je základem daně kalkulovaná přirážka obsažená v nabídkové ceně. Po zjištění skutečné výše přirážky opraví plátce základ daně dokladem o použití, popřípadě daňovým dobropisem nebo vrubopisem, a to maximálně za období kalendářního roku a opravu uvede do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém opravu provedl.
----------------
13
Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1.11.1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č.j. 1174/93 - 3010, jehož vydání bylo oznámeno ve Sbírce zákonů částka 69/1993.".
24. V § 14 se doplňují nové odstavce 17 a 18, které znějí:
"(17) V případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně zjištěná podle zvláštního předpisu3b) po technickém zhodnocení.
(18) Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním jako součásti stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé.".
25. V § 15 odst. 3 se slova "kteří byli plátci" slovy "který byl plátcem".
26. Za § 15 se doplňuje nový § 15a, který včetně nadpisu zní:
(1) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění a zároveň vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil:
a) sazbu daně 5% a měla být uplatněna sazba daně 22%,
b) osvobození od daně podle § 25, § 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 5%,
c) osvobození od daně podle § 25, § 46 nebo § 47 a měla být uplatněna sazba daně 22%,
d) sazbu daně 5% a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, § 46 nebo § 47,
e) sazbu daně 22% a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, § 46 nebo § 47,
a zároveň má oprava uvedené chyby za následek zvýšení daňové povinnosti, je povinen předložit dodatečné daňové přiznání způsobem stanoveným v § 38a.
(2) Opravu podle odstavce 1 může plátce provést tak, že vystaví opravný daňový doklad, který bude obsahovat údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a dále:
a) pořadové číslo původně vystaveného daňového dokladu, na kterém plátce použil nesprávnou sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně podle § 25, § 46 nebo § 47,
b) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným znaménkem,
c) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu s kladným znaménkem, správnou sazbu daně a výši daně.
(3) Zjištěný rozdíl, který má za následek zvýšení daňové povinnosti, je plátce povinen uvést v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a to i v případě, že nepoužije postup uvedený v odstavci 2. Do dodatečného daňového přiznání uvede plátce původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného podle § 25 tohoto zákona, i výši daně na výstupu s chybnou sazbou 5% se záporným znaménkem a dále základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené podle § 25 tohoto zákona, i výši daně na výstupu se správnou sazbou 22% nebo 5% s kladným znaménkem.
(4) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil:
a) sazbu daně 22% a měla být uplatněna sazba daně 5%,
b) sazbu daně 22% a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, § 46 nebo § 47,
c) sazbu daně 5% a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, § 46 nebo § 47,
d) osvobození od daně podle § 25, § 46 nebo § 47 tohoto zákona a měla být uplatněna sazba daně 22%
e) osvobození od daně podle § 25, § 46 nebo § 47 tohoto zákona a měla být uplatněna sazba daně 5%
a zároveň má oprava uvedené chyby za následek snížení daňové povinnosti, nelze uvedenou chybu již žádným způsobem opravit.".
27. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou zní:
(1) Sazba daně u zboží je 22%. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie je sazba daně 5%.
(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu závaznou informaci o sazebním zařazení zboží celních orgánů.
(3) Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových nálepek13a je 5%. Sazba daně u peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) je 22%.
(4) Sazba daně u služeb je 5%. U služeb a prací výrobní povahy13) uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 22%. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění sazba daně ve výši 22%.
(5) Sazba daně u staveb včetně stavebních objektů a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu13) do oddílů 45 a 46 (klasifikace stavebních děl) je 5%, pokud zákon nestanoví jinak.
(6) Sazba daně u převodu a využití práv je 5%, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli, kde je sazba daně 22%. Při pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatní sazba daně ve výši 5%.
(7) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci se uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitosti, které jsou předmětem této smlouvy.
(8) Sazba daně u pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený od daně podle § 30, je 5%. Sazba daně 5% se uplatní u krátkodobého pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor. Krátkodobým pronájmem se pro účely zákona rozumí pronájem včetně vnitřního vybavení nejvýše na 48 hodin. Sazba daně 5% se uplatní i u pronájmu elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů, měřičů tepla a ostatních obdobných trvale instalovaných měřících zařízení, pokud zákon nestanoví jinak.
------------------
13a § 4Oa a následujíci zákona ČNR č. 587/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.".
28. § 17 odst. 2 a 3 znějí:
"(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné sazby, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.
(3) Daň se vypočítá jako součin
ceny včetně daně a koeficientu, který
se vypočítá jako podíl, v jehož
čitateli je příslušná výše
sazby daně a ve jmenovateli součet čísla
100 a příslušné výše sazby,
pokud je základem daně cena včetně
daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí
na čtyři desetinná místa. Vypočtená
daň se zaokrouhlí na desetihaléře
nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena bez
daně se pro účely tohoto zákona dopočte
jako rozdíl ceny včetně daně a vypočtené
daně po případném zaokrouhlení.".