Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Byl-li majetek prodán veřejnou soutěží nebo přímým prodejem, byla podepsána kupní smlouva, ve které se nabyvatel zavazuje uhradit kupní cenu ve stanoveném termínu. Jestliže toto smluvní ustanovení nedodržel, FNM ČR může odstoupit od kupní smlouvy ve smyslu § 344 - 351 obchodního zákoníku.

Této metody bude FNM používat v případech, kdy je pravděpodobné, že majetek bude moci být bez zbytečného odkladu prodán jinému nabyvateli (např. druhému v pořadí ve veřejné soutěži nebo v neveřejném výběrovém řízení).

Ustanovení § 354 obchodního zákoníku rozlišuje podstatné a nepodstatné porušení smluvní povinnosti jako základní důvod pro odstoupení od smlouvy.

V případě odstupování od smluv FNM ČR se bude jednat o podstatné porušení smluvní povinnosti kupujícího, které obchodní zákoník kvalifikuje jako "nezájem jedné smluvní strany plnit smluvní ustanovení dané smlouvy".

Fond národního majetku uvedenou metodu použije, pokud bude efektivnější než standardní metoda soudního vymáhání kupní ceny.

Dlužníkovi se stanoví dostatečně přiměřená lhůta k zaplacení kupní ceny formou notářského zápisu, ve kterém se dlužník zaváže kromě jiného ke spolupráci. V případě, že ani v této prodloužené lhůtě nezaplatí, to znamená, že se zaváže k přípravě fyzických a účetních inventur, zpracování a předložení účetní uzávěrky, k přípravě předávacího protokolu apod. Tento notářský zápis bude vyhotoven tak, aby časové horizonty umožnily Fondu učinit přípravy na budoucí vypořádání předmětného majetku. Např. založení obchodní společnosti tak, aby majetek ihned po zpětném převodu na FNM ČR mohl být vložen bez zbytečného prodlení do obchodní společnosti.

Při odstoupení od kupní smlouvy mohou nastat dvě varianty:

C.1.1. Odstoupení od kupní smlouvy

Kupující přistoupí dohodou s FNM ČR na odstoupení od kupní smlouvy formou notářského zápisu a bude respektovat své závazky z předchozího notářského zápisu ke spolupráci při přípravě inventur, účetní uzávěrky a ostatních úkonů nutných k převedení majetku zpět na FNM ČR.

C. 1. 2. Jednostranné odstoupení od kupní smlouvy.

Kupující není ochoten přistoupit na dohodu o odstoupeni od kupní smlouvy a proto FNM ČR využije svého práva s ohledem na podstatu porušení smluvní povinnosti kupujícího a odstoupí jednostranně od kupní smlouvy. V tomto případě Fond odstoupí od smlouvy formou notářského zápisu, který doručí kupujícímu. V tomto případě mohou nastat opět dvě varianty:

a) Kupující na základě jednostranného odstoupení FNM ČR od kupní smlouvy je ochoten majetek vydat.

b) Kupující brání FNM ČR ve výkonu vlastnického práva k předmětnému majetku. V notářském zápisu, popř. i při osobním jednání Fond upozorní nabyvatele na následující skutečnosti:

V okamžiku, kdy FNM ČR odstoupí od kupní smlouvy, nebo při veřejné dražbě vydražitel nezaplatil ve stanovené lhůtě, je z hlediska trestního zákona uvedený majetek věcí cizí. V těchto případech se může kupující dopustit majetkové trestní činnosti, zejména ve smyslu § 247 trestního zákona v případě, že kupující převádí majetek na jiného vlastníka v době, kdy je srozuměn s tím, že uvedený majetek je věcí cizí. Dále přichází v úvahu trestný čin podvodu podle § 250 trestního zákona, zpronevěry podle § 248 trestního zákona, neoprávněného užívání cizí věci podle § 248 trestního zákona, dále maření úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 2 písm. a) trestního zákona, dále protiprávní užívání nebytových prostor jiného dle § 249 písm. a) odst. 1,

Ihned po jednostranném odstoupení od kupní smlouvy FNM požádá příslušný katastrální úřad o převod vlastnického práva ve prospěch FNM ČR. Tuto žádost bude FNM ČR dokládat notářským zápisem v souladu s § 40 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 126/93 Sb.

S ohledem na předcházení škodám a ochranu majetku bude požadovat FNM ČR, aby katastrální úřady prováděly zápisy údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru dle § S odst. 5 písm. b) zákona č. 344/92 Sb. o katastru nemovitostí ČR, nikoliv v přípustné lhůtě 30 dnů po obdržení notářského zápisu a ostatních dokladů, ale ihned.

Na základě výpisu z katastru nemovitostí, kterým bude jednoznačně FNM ČR deklarovat své vlastnické právo, požádá příslušný policejní orgán o zásah tak, aby FNM ČR mohl vykonávat vlastnická práva a dále v zájmu odvrácení hrozící škody, ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) písm. d) a § 43 zákona č. 283/91 Sb. o policii ČR ve znění zákonů měnících a doplňujících, kde je uložena policistům a policejním útvarům povinnost v rozsahu své působnosti poskytnout pomoc dle výše uvedené právní úpravy.

Prostřednictvím výše uvedených právních úkonů FNM ČR zpětně získá majetek.

Omezující podmínky:

Před použitím této metody je nutno prověřit zda majetek nebyl zatížen takovými závazky, které by znesnadňovaly jeho následný prodej a FNM by je musel uhradit.

a) Konkurzní řízení nabyvatelských subjektů

FNM ČR prodává ve smyslu zákona č. 92/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů standardními metodami majetek nabyvatelským subjektům na základě rozhodnutí o privatizaci ve smyslu § 10. V současné době se zvyšuje počet prohlášených konkurzů na tyto nabyvatele. Ze zkušenosti lze usuzovat, že některé případy jsou nechtěné se strany nabyvatele, ale v některých případech se nabyvatelé do režimu konkurzního řízení záměrně usměrňují.

Prohlášení konkurzního řízení zjistí Fond prostřednictvím své monitorovací činnosti.

b) Prohlášení konkurzního řízení z podnětu FNM ČR.

Této metody se použije v případech, kdy není velká naděje, že nabyvatel bude schopen zaplatit kupní cenu, a kdy ani odstoupení od kupní smlouvy se nejeví jako racionální postup. Výsledkem je likvidace pohledávky i za cenu, že FNM získá pouze zlomek kupní ceny.

V některých případech se nabyvatelé záměrně uvedou do režimu likvidace ve smyslu § 70-75 obchodního zákoníku a hrozí reálné nebezpečí, že likvidátor zcizí majetek takovým způsobem, že pohledávka FNM ČR nebude přiměřeně vyrovnána. Dále hrozí nebezpečí, že mohou existovat zástavní práva (kohokoliv) a je pravděpodobné, že subjekt, který zástavní právo má, tento majetek prodá, popř. i bez souhlasu likvidátora. Zde opět hrozí reálné nebezpečí, že zástavci uspokojí pouze svoje pohledávky bez ohledu na ostatní věřitele.

V těchto případech podá FNM ve smyslu § 4 zákona č. 328/91 Sb. ve znění pozdějších předpisů návrh na prohlášení konkurzního řízení.

Omezující podmínky:

Ve všech výše uvedených případech je rozhodujícím kriteriem rychlost při získávání informací o vyhlášení likvidace nebo prohlášení konkurzu.

Existují případy, kdy kupující podepsal kupní smlouvu, převzal privatizovaný majetek velkého rozsahu a následně se prokázalo, že není dlouhodobě schopen uhradit kupní cenu. Jde zpravidla o případy, kdy se jedná o dokoupení majetku v souvislosti s restitucí a též o případy, kdy kupní cena je nižší než hodnota převzatých závazků (cizích pasiv).

Tuto metodu lze použít tehdy, jestliže dlužník má zájem na nalezení východiska z pro něho tíživé situace. Důvodem tohoto postupu na rozdíl od odstoupení od kupní smlouvy a vložení tohoto majetku do a. s. přímo FNM ČR je ustanovení § 477 odst. 3 obchodního zákoníku a dosud neexistující judikatura soudů, tedy nejistý právní stav v otázce, zda FNM ČR v těchto případech by ručil či neručil za závazky jím zakládané a. s. na základě § 20a odst. 2 z. č. 171/1991 Sb., v platném zněni. Gramatický výklad - 20a odst. 1 cit. zákona svědčí tomu, že FNM ČR s majetkem nenakládá podle rozhodnutí o privatizaci.

Stávající dlužník vloží privatizovaný majetek se souhlasem FNM ČR do nově založené a. s. jako jediný zakladatel. Stávající držitel akcií jako dlužník FNM ČR by podle § 39 z. č. 591/1992 Sb., v platném znění uzavřel s FNM ČR smlouvu o zřízení zástavního práva k akciím k zajištění pohledávky FNM ČR do doby, než se FNM ČR stane vlastníkem akcií, případně než bude dluh uhrazen.

Úhrada kupní ceny by v těchto případech byla realizována v zásadě trojím způsobem:

a) Prodejem akcií na burze, případně prodejem předem známé osobě za cenu rovnající se nejméně pohledávce FNM ČR. Prodej by realizoval a o prodeji by rozhodoval stávající majitel akcií jako dlužník FNM ČR a kupní cenu by použil k úhradě svého dluhu vůči FNM ČR. Negativum tohoto způsobu spočívá v tom, že při prodeji akcií v menším rozsahu by byly dále zatíženy zástavním právem ve prospěch FNM ČR až do doby úhrady plné kupní ceny.

b) Dosavadní vlastník akcií by nabídl celý blok akcií FNM ČR za kupní cenu rovnající se výší dluhu původního vlastníka vůči FNM ČR včetně příslušenství. FNM ČR by akcie koupil a započtením pohledávek by dosavadní dluh původního vlastníka zanikl. FNM ČR by byl vlastníkem akcií privatizované jednotky, které by následně standardním způsobem prodal.

c) V případě chybějící následné součinnosti dlužníka by FNM ČR akcie dané mu do zástavy prodal sám na úhradu dlužné kupní ceny dle § 44 z. č. 591/1992 Sb., v platném znění.

Omezující podmínky:

Tuto metodu lze použít pouze u nabyvatelů ochotných ke spolupráci.

Existují případy, kdy obdobně jako u metody C.3. kupující podepsal kupní smlouvu, svůj závazek uhradit kupní cenu však ani v dodatečné lhůtě nesplnil. Kupující neposkytuje dostatečnou součinnost nutnou pro použití jiných metod.

Tuto metodu je vhodné použit v případech, kdy se bude jednat o větší majetek, jehož zpětné převedení na FNM ČR při odstoupení od kupní smlouvy by bylo značně složité. Zároveň bude existovat předpoklad, že konkurenční prostředí v zájmu koncentrace podnikatelských aktivit bude mít zájem na odkoupení pohledávky. Samotné zveřejnění návrhu na prodej pohledávky by mělo působit na dlužníka v tom směru, aby dluh uhradil.

Omezující podmínky:

Použití této metody se opírá o ustanovení § 20 z.č. 171/1991 Sb., v platném znění, neboť se jedná o jiný právní úkon při nakládání s pohledávkami FNM ČR. Nejedná se však ve smyslu § 18 citovaného zákona o použití majetku FNM ČR k jednotlivým taxativně vymezeným účelům, nýbrž o faktické dokončení privatizačního procesu inkasováním kupní ceny za prodaný majetek. Tato metoda vychází z extenzivního výkladu § 20a odst.l citovaného zákona v tom, že v případě nezaplacení kupní ceny nebyl o možno z důvodu nezapříčiněných FNM ČR privatizovat majetek podle rozhodnutí o privatizaci, neboť toto rozhodnutí předvídá, že majetek bude prodán a ve lhůtě stanovené usnesením vlády ČR a kupní smlouvou též zaplacen. Pro použití této metody je třeba si vyžádat písemný souhlas Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR.

FNM musí při prodeji pohledávky postupovat " transparentně":

- V případě souhlasu Ministerstva zveřejní sekce prodeje majetku a restitucí v Hospodářských novinách veřejný příslib na uzavření smlouvy dle § 524 a násl. občanského zákoníku.

- Veřejný příslib (v režimu § 850 a násl. občanského zákoníku) obsahuje:

- S vybraným zájemcem bude uzavřena smlouva o postoupení pohledávky ve smyslu § 524 a násl. občanského zákoníku. (V případě zajištění závazku směnkou bude na zájemce převedena směnka).

Pro volbu nejvhodnější varianty řešení úhrady kupní ceny (pohledávky FNM) je nutné zajistit kvalifikovanou informaci o finanční situaci dlužníka a získat další doprovodné informace. Jde o posouzení reálných možností úhrady pohledávky v objemu a času. Výkonnému výboru bude předložen ke schválení metodický pokyn, jehož obsahem je schéma vybraných ukazatelů finanční analýzy se zaměřením na posouzení věřitelského rizika FNM, likviditu dlužníka, a rentabilitu jeho hospodaření.

Tato analýza bude spolu s doprovodnými informacemi získanými při osobních jednáních s dlužníky, sloužit k přípravě návrhů, předkládaných komisi pro řešení pohledávek po lhůtě splatnosti.

Omezující podmínky:

Použití této metody vyžaduje spolupráci dlužníka, od něhož je třeba získat potřebné účetní výkazy a dále vyžaduje vytvoření samostatného útvaru FNM, který bude vybrané ukazatele zpracovávat a vyhodnocovat. Ve složitějších případech lze tuto službu zajistit dodavatelsky.

Vzhledem ke zjištěné skutečnosti, že dosud se problematikou neplatičů nikdo na FNM systematicky nezabýval navrhuje výkonný výbor FNM ustanovit samostatného člena výkonného výboru zodpovědného za řešení úkolů spojených s kategorií pohledávek po lhůtě splatnosti a prevencí jejich vzniku. Dále zatím navrhuje zřízení 7 nových systematizovaných míst v členění na 3 místa pro pracovníky, kteří budou zpracovávat nezbytné podklady pro rozhodování komise pro řešení pohledávek, 3 místa pro pracovníky, kteří budou zajišťovat realizaci na základě rozhodnutí komise po právní stránce, zejména jednání s neplatiči a koordinaci zvolených postupů, 1 místo pro pracovnici do sekretariátu tohoto útvaru. Dále bude navrženo převést do kompetencí tohoto útvaru oddělení pro vymáhání pohledávek, které je předpokládáno v právní sekci v počtu 10 pracovníků, a oddělení pro nakládání s neprodaným majetkem a majetkem v likvidaci a konkurzním řízení, ve kterém je v současné době 8 pracovníků, a předpokládá se stav 10 pracovníků. Realizace navržených opatření bude umožněna pouze za předpokladu, že prezidium a další kompetentní orgány odsouhlasí zvýšení počtu pracovníků FNM, a dojde též k odpovídajícímu zvýšení objemu mzdových prostředků.

1. V souvislosti s řešením problematiky neplatičů byla identifikována některá nová opatření, která napomáhají prevenci vzniku pohledávek po lhůtě splatnosti.

2. Schéma navrhovaných metod

V současné praxi se vyskytují případy, kdy kupující uzavře kupní smlouvu a při následném jednání s bankovními ústavy se mu nepodaří úvěr zajistit, a to ani při jednání s více bankami. Na tuto skutečnost pamatuje novela usnesení vlády ČR č. 568 přijatá usnesením vlády ČR č. 393/1994, která v části B, bod 17, písm. h) zakládá povinnost kupujícího při koupi majetku s kupní cenou nad 20 mil. Kč na žádost Fondu předložit závazný příslib o své schopnosti uhradit kupní cenu. Metoda bude používána při přímém prodeji majetku s pevnou či předběžnou kupní cenou nad 20 mil. Kč. Částka vychází ze zkušenosti, že o vyšších úvěrech rozhoduje ústředí bank po zvážení aktuální reálnosti podnikatelského záměru. Rovněž u veřejných soutěží bude tato metoda použita jestliže pevná cena přesahuje 20 mil. Kč.

V případě, že zájemce o přímý prodej majetku nepředloží FNM ČR požadovaný příslib ani ve lhůtě 3 měsíců od jeho vyžádání, bude FNM ČR považovat tuto skutečnost za podstatnou změnu podmínek privatizace, v důsledku které ve požádá MSNMP o nové rozhodnutí o privatizaci.

Při veřejných soutěžích se vyskytují případy, kdy předkladatelé nabídek předkládají nereálné nabídky kupní ceny, které není možno zaplatit. Tímto jednáním znemožňují rychlý prodej majetku tomu zájemci, který učinil reálnou nabídku.

Metodu lze použít pouze při vyhlašování nových veřejných soutěží. Lze ji použít tam, kdy bude obava, že zájemce se soutěže zúčastní jako společník více obchodních společností. Tuto metodu lze kombinovat s použitím příslibu dle bodu E. 1.

Použití metody spočívá v tom, že účastník soutěže musí podání m přihlášky složit do úschovy notáře částku, která se rovná 10 % ceny, kterou za privatizovaný majetek nabízí. Zároveň musí předložit potvrzení notáře o této úschově, ve kterém bude uvedeno, že notář složenou částku poukáže FNM ČR tehdy, jestliže mu FNM ČR doručí rozhodnutí o tom, že složitel se stal vítězem ve veřejné soutěži. Zároveň bude v potvrzení notáře obsaženo, že notář vrátí ostatním účastníkům složenou částku tehdy, jakmile mu FNM ČR doručí rozhodnutí o tom, že složitel se nestal vítězem veřejné soutěže.

Navrhovaná metoda směřuje k urychlení vyhodnocení veřejných soutěží a k tomu, aby nabízená kupní cena se blížila k ceně tržní. Metoda nebude zpravidla používána u majetku nad 100 mil. Kč účetní hodnoty, případně bude modifikována v tom směru, že do notářské úschovy je třeba složit částku nižší, pevně určenou

Důvodem takového postupu je snaha předcházet situacím, kdy dlužníci se dostávají do prodlení a soudní vymáhání je značně zdlouhavé. Směnkou lze jednat tomuto jevu předcházet v rovině preventivní - např. tím, že společníci subjektu kupujícího budou zavázání jako fyzické osoby avalem, v podstatě jako ručitelé. V případě, že bude přistoupeno k soudnímu řízení, je možné využít zkráceného řízení směnečného a takto je podstatně urychlit. Rovněž je možné jednoduchou formou směnku prodat eventuelnímu zájemci a od tohoto tak získat dlužnou kupní cenu (nebo její dosud nezaplacenou část). Finanční nároky vůči dlužníku pak uplatňuje přímo zájemce, který směnku odkoupil, nikoliv FNM. V některých případech je možné směnku eskontovat (získání eskontního úvěru od banky).

Tuto metodu je vhodné použít v těch případech, kdy se jedná o prodej s povoleným odkladem splacení kupní ceny, u prodejů, kde kupní cena převyšuje částku 10.000,-- Kč. Z dalších případů tehdy, jestliže se po posouzení ukazuje, že zajištění závazku dlužníka směnkou je účelné. Metodu lze uplatnit i v těch případech, kde je dlužník delší dobu v prodlení - namísto uznání dluhu.

Podstata řešení vyplývá z čl. I., § 10 zák. č. 191/50 Sb., zákon směnečný a šekový, který umožňuje využití institutu ne úplné (blanko) směnky. Příslušné kupní smlouvy budou zajištěny směnkou, v níž nebude vyplněno datum splatnosti směnky a dlužná částka. Tyto údaje lze vyplnit dodatečně, t. j. tehdy, pokud dlužník nesplní svůj závazek ve lhůtě uvedené v kupní smlouvě. Dlužná částka se nevyplňuje, aby bylo možné do směnky zahrnout i příslušenství (t. j. smluvní pokutu a smluvní úrok). Mohou nastat dvě alternativy - buď dlužník řádně v dohodnutých lhůtách zaplatí - a pak se se směnkou nebude dále manipulovat - nebo nezaplatí a pak bude směnka vyplněna a dlužníkovi se tato skutečnost oznámí. Do doby, než bude přistoupeno k využití směnky, bude tato uložena u originálu kupní smlouvy.

Vytvoření předpokladů pro použití uvedené metody:

1) Pracovníkům, kteří se směnkou budou manipulovat, umožnit získání základní obecné orientace ve směnečné problematice s důrazem na pojmosloví, objasnění dané metody, vysvětlení instrumentu směnky, její druhy, výhody, možnosti použiti, směnečné instituty, úlohu bank apod. Seznámení provést formou zpracování výstižného a srozumitelného materiálu. Návrh tohoto materiálu je již zpracován.

2) Precizovat doplnění kupní smlouvy o článek týkající se zajištění závazku formou blankosměnky.

3) Upravit postup při využívání směnek formou změny interního předpisu finanční sekce a sekce přímého prodeje, dle těchto zásad:

a) o použití této metody rozhoduje sekční šéf

b) k příslušné kupní smlouvě a to k výtisku, který zůstává na FNM, bude připojena blankosměnka

c) v okamžiku, kdy finanční sekce oznámí sekci prodeje, že ze strany dlužníka nebylo, i přes urgenci platby, plněno v termínu (v termínech) uvedeném v kupní smlouvě, rozhodne sekční šéf o vyplnění blankosměnky. Zároveň určí dle podkladů finanční sekce výši dlužné částky (směnečná suma) a s ohledem na konkrétní podmínky případu i termín splatnosti směnky (v rozmezí od 30 do 60 dnů). Blanko směnku předá k odbornému vyplnění pověřenému právníkovi. Toto pracoviště současně vyrozumí dlužníka o skutečnosti, že blankosměnka je vyplňována a jak.

d) v případě, že dlužník ani na základě tohoto oznámení v přiměřené lhůtě nesplní svůj závazek, navrhne sekční šéf další opatření z těchto variant:

I. Pokyn právní sekci k podání návrhu u příslušného soudu na vydání směnečného platebního rozkazu.

II. Předloží výkonnému výboru prostřednictvím pracovní skupiny návrh na rozhodnutí o prodeji a podmínkách prodeje směnky jako cenného papíru. V případě souhlasu výkonného výboru si šéf sekce vyžádá souhlas MSNMP. Pokud se prodej uskutečňuje za nominální nebo vyšší hodnotu, navrhuje se, aby MSNMP udělilo na tyto případy tzv. generální souhlas. Bude-li se navrhovat prodej tohoto cenného papíru předem určenému zájemci nebo za nižší než nominální cenu, vyžádá se individuální souhlas.

Metody se použije v případě velkých kontraktů (nad 50 mil. Kč) s firmami u nichž není známa dosavadní "historie". Účelem je především získat informace o tom, zda je nový nabyvatel majetku schopen splatit kupní cenu. Kromě toho se uvedené metody použije v případech, kdy předmětem prodeje je subjekt (část subjektu) vykazující za poslední období ztrátu, resp. nepatrný zisk.

Informace o potencionálních nabyvatelných budou získávány prostřednictvím externích firem, které se uvedenou činností zabývají.

Pokud získaná informace potvrdí pochybnosti o tom, že nabyvatel bude schopen zaplatit kupní cenu, bude FNM vyžadovat před uzavřením kupní smlouvy příslib banky na úhradu kupní ceny (bod E. 1.).

V rámci preventivních opatření vůči tzv. "neplatičům" jde o zabezpečení přímého převodu prostředků uvolněných peněžními ústavy jako privatizační úvěry na účet FNM ČR. Návrh na zavedení režimu přímého převodu úvěrových finančních prostředků vychází ze skutečnosti, že část těchto prostředků je použita nabyvateli privatizovaného majetku na jiné než určené účely. Tím ze strany nabyvatelů privatizovaného majetku dochází k následným platebním poruchám, a to jak ve vztahu k FNM ČR, tak i k příslušným peněžním ústavům, které úvěry poskytly.

Režim přímého převodu prostředků uvolněných jako privatizační úvěry je možno použít na všechny standardní metody privatizace (včetně dražeb).

Z těchto důvodů se doporučuje zainteresovat na zavedení přímého převodu privatizačních úvěrů vybrané peněžní ústavy, jako např.: Českou spořitelnu, a. s., Československou obchodní banku, a. s., Komerční banku, a. s., Investiční a Poštovní banku, a. s., Živnostenskou banku, a. s.. Navrhuje se, aby byl nejprve zaslán dopis ředitelům těchto peněžních ústavů na úrovni předsedy výkonného výboru FNM ČR, který by je nejen seznámil s danou problematikou, ale i nastínil výhody, které by přímým převáděním privatizačních úvěrů získaly obě strany.

Pokud by příslušné peněžní ústavy měly zájem na řešení dané problematiky, připravil by FNM ČR návrh dohody, který by m. j. smluvně zakotvil závazek přímého převodu privatizačního úvěru na účet FNM ČR. Pokud by příslušné peněžní ústavy neměly zájem podílet se na prevenci vůči neplatičům, doporučuje se v kupních smlouvách sjednávaných mezi FNM ČR a nabyvateli privatizovaného majetku legalizovat úvěrové přísliby kupujícím formou omezení ve prospěch FNM ČR.

V souvislosti s realizací této metody je třeba:

1) Připravit dopisy předsedy FNM ČR příslušným peněžním ústavům.

2) Vyhodnotit odpovědi.

3) Volit další postup (předložit návrh smlouvy, upravit smluvní dokumenty FNM ČR atd.).

Předkládá:

Ing. Roman Češka

předseda výkonného výboru

Fondu národního majetku ČR

Celkový stav pohledávek po lhůtě splatnosti představuje ke 30.9.1994 380 případů v hodnotě 7.514.538 tis. Kč.

Z toho za jednotlivá období:

Ze srovnání se stavem pohledávek po lhůtě splatnosti k 31.5.1994 ve výši 6.994.617 tis. Kč vyplývá, že v období od 31. 5. do 30. 9. 1994 došlo k nárůstu pohledávek o 519.921 tis. Kč.

K uvedenému nárůstu pohledávek po lhůtě splatnosti došlo přesto, že se v tomto období podařilo snížit stav pohledávek o 3.087.672 tis. Kč a z toho zcela vyřešit 144 případů v objemu 2.475.007 tis. Kč.

Důvodem je, že na druhé straně narostly v tomto období pohledávky po lhůtě splatnosti o 3.607.593 tis. Kč, přičemž vzniklo 194 zcela nových případů v hodnotě 3.287.725 tis. Kč.

Důležitá je skutečnost, že se v porovnání se stavem k 31. 5. 1994 podařilo výrazně snížit "stáří" pohledávek.

Pohledávky z roku 1992 byly sníženy o 46.232 tis. Kč.

Pohledávky z roku 1993 byly sníženy o 1.137.091 tis. Kč.

Pohledávky z roku 1994 za období do 31. 5. byly sníženy o 822.071 tis. Kč.

Celkové snížení pohledávek po lhůtě splatnosti evidovaných k 31. 5. 1994 představuje 2.005.394 tis. Kč.

Absolutní zvýšení objemu pohledávek po lhůtě splatnosti ve výši 519.921 tis. Kč je tedy způsobeno nárůstem nových případů o 2.525.316 tis. Kč.

Struktura pohledávek po lhůtě splatnosti ke 30. 9. 1994 je následující:

Rok 1992

Rok 1993 1. pol.

Rok 1993 2. pol.

Rok 1994 do 31. 5.

xPozn.: V kategoriích rok 1992 bod 2. rok 1993 2. pol. bod 1 a 3. rok 1994 do 31.5. 1994 bod 2 a 3 došlo k nárůstu četnosti a objemu pohledávek po lhůtě splatnosti ve srovnání se stavem k 31.51994. Příčinou tohoto stavu je skutečnost, že předpis platby na úhradu kupní ceny byl u kupních smluv z období před 31.5.1994 zaúčtován až po tomto datu, neboť FNM ČR neměl k dispozici od státního podniku účetní výkazy nutné pro stanovení kupní ceny nebo nebyl ze strany kupujícího podepsán zápis o předání majetku pro rozpory v účetní hodnotě předaného majetku.

Rok 1994 od 31.5 do 30.9.

Z uvedeného přehledu vyplývá skutečnost, že rozhodující skupinou pohledávek po lhůtě splantosti je kategorie nad 50 mil. Kč objemu kupní ceny a splaceno je méně než 40%. Tato kategorie zahrnuje z hlediska četnosti jen 42 případů, avšak hodnotově představuje více než 4 miliardy Kč. Řešení těchto případů je proto prioritní.

Pro řešení pohledávek po lhůtě splatnosti byla výkonným výborem FNM zřízena pracovní komise. Tato komise projednala všechny případy pohledávek po lhůtě splatnosti s výjimkou pohledávek, které vznikly v měsíci září 1994. Tyto budou projednány nejpozději do 10.11.1994.

U případů pohledávek po lhůtě splatnosti evidovaných k 30.9.1994 byly přijaty následující závěry:

Ve 40% případů byla dlužníkům zaslána poslední výzva k úhradě a v případě jejího marného uplynutí bude navrženo odstoupení od smlouvy nebo konkurz rozhodnutí bude navrženo na základě finanční a právní analýzy. Tyto případy představují ve svém objemu cca 4 miliardy Kč. Z této kategorie bylo ve 12 případech v objemu cca 600 mil. Kč již rozhodnuto podat návrh na konkurzní řízení. Zároveň bylo v 6 případech podáno na nabyvatele trestní oznámení. Dále je v 7 případech v objemu cca 400 mil. Kč připravováno odstoupení od smlouvy, přičemž celkově bylo k dnešnímu dni odstoupeno od smlouvy již v 15 případech.

Ve 20% případů bylo rozhodnuto pokračovat v soudním vymáhání.

Ve 30% případů se jednalo o propadnutí 10% zálohy, která bude po zaplacení úroků z prodlení dlužníkům započtena.

Ve zbývajících 10% případů jsou projednávány žádosti o splátkový režim nebo žádosti o posun platby.