Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane ministře!

Patřím k poslancům, kteří nepokládají za vhodné být zcela závislí na činnosti v politice a ztratit svou odbornou kvalifikaci. Proto jsem nepřerušil ani po zvolení do Poslanecké sněmovny už více než čtvrtstoletí trvající pracovní poměr na ČVUT v Praze a působím tam dosud jako docent, nyní na malý úvazek. Mám tedy dostatečnou znalost prostředí a podmínek práce na vysoké škole. Varoval jsem proto Poslaneckou sněmovnu při projednávání novely vysokoškolského zákona před paušálním nastolením pracovních poměrů učitelů a vědeckých pracovníků na dobu určitou plošnými výpověďmi a následujícími konkursy. Při té příležitosti jsem v Poslanecké sněmovně řekl:

"Představa, že k žádoucí mobilitě, zkvalitňování a obnově učitelských sborů přispěje projednávaná novela, je neživotná teorie, vymyšlená v ústraní ministerských úřadoven protože konkurenční prostředí nelze uměle simulovat. To se buď vytvoří přirozenou cestou, nebo prostě není. Konkurence, mobilita, zkvalitňování učitelských sborů nastane až tehdy, až společenský status a hmotné ocenění vysokoškolského učitele budou odpovídat jeho kvalifikaci a evropským měřítkům. Ne za situace, kdy universitní profesor bere méně, než čerstvá absolventka střední ekonomické školy za přepážkou banky.

Současná situace na vysokých školách se nedá vyjádřit jinými slovy, než že je bídná ...

Nejsou peníze ani na tabulkové mzdy, takže se vyplácejí mzdy okleštěné.

Mohl by mi předkladatel vysvětlit, jak má vzniknout konkurence a mobilita, když prostě o práci na vysoké škole za těchto podmínek pochopitelně zájem není?

Předpokládané řešení je podle mého názoru stejně nedomyšlené, stejně málo účinné a je ze stejné duchovní dílny, jako kdysi snaha řešit podobné problémy t. zv. komplexním hodnocením učitelů. Jediný výsledek bude, že vysokým školám přibude administrativa a náklady se značným množstvím vypisovaných konkursů!"

Dnes už valná většina konkursů proběhla a lze jejich průběh vyhodnotit. Mohu říci, že se moje předpověď naplnila měrou vrchovatou - došlo k mnoha odchodům znechucených kvalitních vysokoškolských pracovníků, projevil se hluboký nezájem o konkursy zvenčí vysokých škol, byly zbůhdarma vyhozeny značné sumy na konkursy!

Abych nemohl být obžalován ze subjektivismu, ocituji stanovisko osoby povolené, rektorem University Karlovy prof. JUDr. K. Maléno. Ten v interview pro Hosp. noviny dne 1. VIII. t. r. říká:

"Hluboce se mě dotkla t. zv. malá novela, kterou jsem chápal jako výmluvný projev nedůvěry vůči vysokým školám ...." Průběh konkursů hodnotí takto: Na základě novely probíhaly konkursy na místa vedoucích kateder. Na filosofické fakultě např. na 33 katedrách. Zvenku se přihlásil jediný uchazeč, a to ještě na katedru tělocviku.

Dovedete si představit, co takový konkurs stojí peněz? Na fakultě přírodovědecké bylo vyhlášeno 27 konkursů. Rozeslali oznámení, kam jen mohli, rovněž na ústavy Akademie. Ozval se jeden jediný uchazeč, pracující mimo universitu. Autoři novely vycházeli z mylné představy, že před branami stojí zástupy zájemců o práci na universitě!"

K tomu, co považuje na vysoké škole za normální stav, říká rektor University Karlovy:

"Zdá se mi, že universitní profesor by se neměl ucházet v krátkém časovém intervalu o to, aby mohl dále pracovat na universitě. Myslím, že mu má být dána definitiva...

Dokonce se domnívám, že by to tak mělo být i s docenty. Pokud jde o asistenty, ti by měli v určitém časovém termínu prokazovat schopnosti se habilitovat a mělo by docházet k jejich jisté obměně".

Názor rektora University Karlovy plně sdílím a se mnou většina vysokoškolských učitelů a vědeckých pracovníků. Mluví ze mne zkušenost, nikoli snad osobní trpkost, protože jsem sám konkursem úspěšně prošel a mám dnes pracovní poměr prodloužený o 5 let.

Mluví ze mne jen lítost nad odchodem kolegů, kteří s rozhořčením nad takovými pracovními podmínkami odešli ještě před konkursem, lítost ze statisíců korun, které mohly být využity při dnešních bídných podmínkách vysokých škol mnohem lepším způsobem.

Mluví ze mne stud za trapné situace, kdy o další setrvání na vysoké škole museli před konkursními komisemi žádat lidé, jejichž kvalifikace převyšovala řadu členů konkursní komise.

Obracím se proto na Vás, vážený pane ministře, ve své interpelaci s žádostí, abyste dal impuls k respektování názoru vysokých škol a novelisaci zmíněného ustanovení vysokošk. zákona, a tomuto trapnému a nákladnému divadlu na vysokých školách byla do budoucna učiněna přítrž.