Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I. volební období

1118

INTERPELACE

poslance Jozefa Wagnera

na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa a ministra kultury Pavla Tigrida

ve věci loterií

Ve smyslu.§ 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jozefa Wagnera na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ivana Pilipa a ministra kultury Pavla Tigrida. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 23. srpna 1994

Milan Uhde v. r.

Příloha

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

místopředseda rozpočtového výbor

Jozef Wagner

Interpelace

na ministra financí Ivana Kočárníka, ministra školství Ivana Pilipa a ministra kultury Pavla Tigrida ve věci loterií

Vážení pánové,

obracím se na Vás s interpelací, která má mnoho příčin a podnětů. Před časem jsem na otázku České televize tuto interpelaci veřejně ohlásil. V té době, v polovině července 1904, byl veřejně akcentován jeden. aspekt tohoto mnohorozměrného problému. Veřejnost, zastoupení televizními publicisty, vyjádřila obavy o osud významných pražských budov paláce U Hybernů a kubistického U Černé matky boží, které dal do zástavy stát u některé z komerčních bank za úvěr, který měl fungovat jako startovací kapitál loterie, jejíž výnos je očekávaným příjmem Státního fond.u kultury.

Mám za to, že odpověď musí obsahovat naprosto přesný popis událostí, a to chronologicky řazený. Musí byt zřejmé, kdo rozhodl, zda již existující odpovědný orgán státního fondu kultury nebo ministra který, a jestliže ministr kultury, bylo-li jeho rozhodnutí současně rozhodnutím správce státního fondu kultury. V souladu se zákonem 239/92 Sb. je k zodpovězení též otázka, zda podle § 6 odst.2 je toto rozhodnutí obsahem příslušné přílohy státního rozpočtu. Ne-li, byl porušen zákon další otázka musí znít, kdo porušil zákon a jaké důsledky z toho kdo vyvodil.

Je zřejmé, že problém bude velmi složitý. Jeví se nesporné, že rozuzlení očekává nejen naše široká veřejnost, ale zejména ti, kdož jsou odkázáni na zdroje ze Státního fondu kultury. Když jsem před časem navrhoval nesystémovou finanční divadlu S+H, byl návrh odmítnut právě s poukazem na nesystémovost. Avšak nejen toto divadlo, ale například Horácké divadlo v Jihlavě a řada dalších scén, například divadlo Semafor a mnoho kulturních památek, očekává peníze, které jedině mohou prospět k záchraně kulturních hodnot.

Vážení pánové, ptám se Vás, jaký systém existuje pro takovouto pomoc. V předchozí interpelaci ve věci divadla S+H jsem citací upozornil na existenci takovéhoto systému již v prvním desetiletí Masarykovy republiky. Dovoluji si vyjádřit obavu, že vláda se jen slavné minulosti dovolává slovně, avšak koná v diametrálním rozporu s ní, a to jasně, jednoznačně a programově. Věc loterií to dokazuje.

První republika,a dodnes celá Evropa, považuje pořádání peněžitých, číselných a některých dalších loterií za jednoznačný státní monopol a jejich výnos za zdroj peněz pro humanitární účely různého charakteru. Z logiky probíhajících sporů v úřadech nynější české vlády i z logiky inkriminovaných rozhodnutí a též z logiky návrhu zásad zákona o loteriích je zřejmé, že volná hra tržních sil bude touto vládou povýšena na zákon i v pořádání loterií.

Na pozadí tohoto zbývá jer položit otázku, zda to má souvislost s tím, že o organizování loterie ve prospěch Státního fondu kultury projevila zájem, a provozuje jí, firma, jejíž významným protagonistou či protagonisty jsou mužové Občanské demokratické strany. Je rovněž r.a pováženou, zda smluvní odměna této firmě z hrubého příjmu loterie bývá obvyklá.

Samozřejmě lze argumentovat, že náklady stávající Sazky jsou vyšší. Tato argumentace je ovšem zcela zcestná. Podle zákona má pořadatel nárok na vlastní náklady. Je povinností státu zkoumat, co jimi je, a to u Každého pořadatele loterie. Kdo z Vás, pánové, uložil, aby tato i jiné zákonné podmínky byly zkoumány? A s jakým výsledkem?

Za minulého režimu byla Sazka, i když institucionálně ve sféře dobrovolné organizace, vlastně státní, neboť nesporně stát rozhodoval. Nyní je Sazka vlastně již zcela soukromou organizací. Její příjmy jen putují přes depozitní účet, vedený na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, neznámo kam. Nebo známo, pane ministře školství? Je úmyslem českého státu podporovat profesionální sport z příjmů loterií, a to tentýž sport, jež je nyní obchodem? A to je tě podle rozhodnutí těch z vedení Sazky a sportky, kteří obchody v profesionálním sportu provozují a jsou na nich tedy finančně závislí?

Otázek by byla mnoho, jsou nadbytečné, nebo jedna jediná Vám, pánové, umožnila řádně odpovědět. Zde je:

Jak stát plní zákonem stanovené povinnosti při povolování, řízení a dohledu nad loteriemi a jak je plní každý z příslušných ústavních činitelů a jejich odpovědných státních úředníků?

Ta odpověď, pánové, má svou cenu a ta se jistě pohybuje v řádech miliard, v nichž se pohybují příjmy loterií. Ještě jedna otázka je na místě. Na tu ovšem neodpovíte. Zákon dnes nezná všeobecný dozor nad dodržováním zákonnosti, a tak jest nutno státnímu zastupitelství dát podnět konkrétní. I tento rozměr mají otázky, které jsou předmětem tohoto případu.

S úctou

 Josef Wagner

V Praze. dne 17.8.1994



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP