Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I. volební období

1111 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Milana Loukoty

na ministra dopravy Jana Stráského

ve věci podivného hospodaření v Lokodepu Ústí nad Labem

Ministr dopravy Jan Stráský zaslal odpověď na interpelaci poslance Milana Loukoty dopisem ze dne 9. září 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra dopravy Jana Stráského na interpelaci poslance Milana Loukoty. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 14. září 1994

Milan Uhde v. r.

Příloha

MINISTR DOPRAVY

České republiky

PhDr. Jan STRÁSKÝ

 V Praze dne 9. září 1994
 č.j.: 6/94-P

Vážený pane poslanče,

Vaše interpelace ze dne 15. 8. 1994, týkající se hospodaření v Lokomotivním depu Ústí nad Labem, byla podrobně přešetřena kontrolorem Ministerstva dopravy a odborníkem odboru lokomotivního a vozového hospodářství Divize obchodně přepravní Českých drah. Šetření bylo provedeno jak z technického tak i ekonomického hlediska.

Technická prověrka ukázala, že lokomotiva 163 009-4 byla přistavena do periodické prohlídky dne 8. 3. 1994 v 18,00 hod. Prohlídka byla ukončena 9. 3. 1994 ve 24,00 hod. Dne 10. 3. 1994 byla nasazena na lokomotivním výkonu 9662 II pro vlak 6411 z Děčína, ale již ve 12,00 hod. se vrátila do depa se závadou: zasahuje K 03 (diferenciální ochrana trakčního obvodu). Prohlídkou byl zjištěn lehký přeskok na trakčním motoru M02. Motor byl očištěn. Oprava byla ukončena v 16,00 hodin a lokomotiva vystavena na vlak 6423. Při odjezdu vlaku ze žst. Ústí nad Labem - západ došlo k těžkému přeskoku a lokomotiva byla stažena zpět do lokomotivního depa. Tím, že účinkovaly ochrany motorů K 05 (nadproudové relé druhé motorové skupiny a K 22 (skluzové relé druhé motorové skupiny) a byl vyhořelý stykač K 36 (stykač nabíjení filtrů), nebyla lokomotiva provozuschopná.

Z lokomotivy byl vyvázán třetí a čtvrtý trakční motor, oba se známkami silného přeskoku a s napálenou izolací kompenzačního vinutí.

Ze stavu poškození lokomotivy a z následného seřízení regulátoru, které bylo provedeno po výměně trakčních motorů vyplývá tento průběh poruchy:

1/ není možné, aby nebyly založeny uhlíkové kartáče do.držáků, jak zněla první domněnka. Pokud by uhlíkové kartáče nebyly založeny do držáku, nebyl by propojen trakční obvod a lokomotiva by nebyla schopna pohybu vlastní silou jednak proto, že by byl trakční obvod rozpojen a jednak proto, že řídící elektronika v takovém případě zablokuje pulzy a lokomotiva by tedy nemohla dojet do Děčína a zpátky a po opravě na vlak 6423;

2/ při prohlídce regulátoru byla zjištěna vadná karta ECG, která občas nedávala zhášecí impulzy tyrystorům kotevního měniče. Karta byla vyměněna a do dnešního dne se nepodařilo přesně zjistit důvod této závady. Karta se nachází na pracovišti elektroniků, kteří ji v volném čase postupně proměřují;

3/ v důsledku nedodání zhášecího impulzu došlo při rozjezdu vlaku 6423 k plnému otevření větve kotevního měniče.

Tím se dostalo plné napětí na kotvy trakčních motorů M G3 a M 04 a protože šlo o počáteční fázi rozjezdu, došlo zákónitě ke kruhovému ohni na komutátorech těchto motorů. Od kruhového ohně byla též opálena izolace kompenzačního vinutí;

4/ trakční motory typu AL 4542 FiR výrobních čísel 0085624 a 0085570 byly zaměněny záložními a byly opraveny v LD. Trakční motor 0085570 je doposud v LD jako záložní - dobrý, TM 0085624 byl již nasazen do provozu. LD nemá evidenci o tom, na které lokomotivě nyní motor pracuje;

5/ protože šlo o 2 po sobě jdoucí závady, které se pro jevily po periodické prohlídce, vydal přednosta depa na pravidelném ranním hodnocení ústní příkaz provoznímu náměstkovi a vedoucímu oprav k důkladnému prošetření celé záležitosti. Výsledek šetření je uveden výše. Je možné, avšak nelze zpětně ověřit, že i první závada měla příčinu ve vadné kartě ECG.

Z ekonomického hlediska byla lokomotiva odstavena s první závadou 4 hodiny, se druhou závadou 124 hodiny z provozu. Neexistuje jednotná metodika pro vyčíslení škody, která vznikne tím, že lokomotivu není možné nasadit do provozu. Při vývozu lokomotivy a výměně trakčních motorů bylo spotřebováno 140 normohodin, což při částce 64,78 Kč za normohodinu představuje náklady 9 069,20 Kč. Mimoto byla provedena oprava trakčních motorů čtyřmi pracovníky LD v jejich volném čase za předem sjednanou odměnu po 450,- Kč, t.j. celkem 1 800,Kč. Spotřeba materiálu pro tyto trakční motory není zvlášť evidována, ale jednalo se pouze o izolační lak a izolační materiál. LD odhaduje, že materiálové náklady nepřesáhly 200,- Kč. Pokud nebude počítána ztráta z odstavení lokomotivy, činily náklady na zprovoznění lokomotivy a opravu trakčních motorů cca 11 000,- Kč. Vzhledem k výše uvedeným faktům neshledal přednosta LD důvod pro projednávání tohoto případu ve škodní komisi. Náklady na zprovoznění lokomotivy byly hrazeny z provozních nákladů lokomotivního depa.

Doufám, vážený pane poslanče, že výše uvedené skutečnosti Vás přesvědčily, že v Lokomotivním depu Ústí nad Labem nedošlo k hrubé technologické a provozní nedbalosti.

Závěrem mi dovolte poděkovat za zájem, který věnujete rezortu, který mi byl svěřen.

S pozdravem

Jiří Skalický

Vážený pan

Milan Loukota

poslanec PSP ČR

Sněmovní 4

118 26 Praha 1 - Malá Strana

Na vědomí: Předseda Poslanecké sněmovny
 Dr. Milan Uhde



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP