Mandátový a imunitní výbor, ústavně právní výbor, branný a bezpečnostní výbor, výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, rozpočtový výbor, hospodářský výbor, zemědělský výbor, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, zahraniční výbor na svých schůzích projednaly návrh poslance J. Kasala a dalších na vydání zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Hospodářský výbor projednávání předloženého návrhu zákona přerušil.
Zahraniční výbor nedoporučuje Poslanecké sněmovně, aby s předloženým návrhem zákona vyslovila souhlas.
Mandátový a imunitní výbor, ústavně právní výbor, branný a bezpečnostní výbor, výbor petiční, pro lidská práva a národnosti, rozpočtový výbor, zemědělský výbor, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu d o p o r u č u j í Poslanecké sněmovně, aby s předloženým návrhem zákona vyslovila souhlas v tomto znění:
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Jednací řád Poslanecké sněmovny upravuje zásady jednání Poslanecké sněmovny (dále jen "Sněmovna"), jejích orgánů a funkcionářů, zásady jednání společné schůze komor Parlamentu, styky Sněmovny navenek, postavení poslanců, orgánů a funkcionářů Sněmovny.
(2) Sněmovna upravuje v rámci tohoto zákona usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání Sněmovny a jejích orgánů.
Mandát poslance vzniká zvolením. Náhradník [§ 44 odst. 7 zákona ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady.] nabývá mandát poslance, za nějž náhradník nastupuje, okamžikem zániku mandátu tohoto poslance (§ 6 písm. a), c), d) a f)).
Prohlášením učiněným osobně na schůzi Sněmovny se může poslanec svého mandátu vzdát. Brání-li účasti poslance na schůzi Sněmovny závažné okolnosti, může tak učinit též prohlášením sepsaným formou notářského zápisu, které se doručí předsedovi Sněmovny a nesmí být starší než jeden měsíc.
Poslanec skládá na první schůzi Sněmovny, které se zúčastní, slib předepsaný Ústavou České republiky. Učiní tak pronesením slova "slibuji" a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Předsedající dá před tím znění slibu přečíst. Složení slibu stvrdí poslanec svým podpisem.
(1) Poslanec obdrží průkaz opatřený fotografií, razítkem Sněmovny a podpisem předsedy Sněmovny.
(2) Průkaz ověřuje, že jeho držitel je členem Sněmovny, má práva a povinnosti poslance a slouží rovněž jako osobní průkaz poslance potvrzující jeho totožnost.
Mandát poslance zaniká
a) odepřením slibu poslance nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období Sněmovny,
c) prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává mandátu nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu (§ 3) do rukou předsedy Sněmovny,
d) okamžikem, v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti poslance,
e) rozpuštěním Sněmovny,
f) okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce, jejichž neslučitelnost s funkcí poslance stanoví Ústava nebo zákon.
Začal-li poslanec vykonávat funkci, která je ze zákona s výkonem mandátu poslance neslučitelná, oznámí to neprodleně předsedovi Sněmovny.
V pochybnostech o ztrátě volitelnosti a v pochybnostech o neslučitelnosti funkce s výkonem funkce poslance se postupuje podle zvláštního zákona. [§ 92 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.]
(1) Poslanec se účastní jednání Sněmovny a jejích orgánů, do nichž byl zvolen nebo ustanoven.
(2) Po zahájení schůze Sněmovny nebo jejího orgánu oznámí předsedající jména poslanců, kteří požádali o omluvení neúčasti na jednání.
(3) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání Sněmovny nebo jejího orgánu omluví se předsedovi toho orgánu, o jehož jednání jde.
(4) Poslanec se omluví tak, aby byl podle povahy věci o omluvě zpraven předseda Sněmovny nebo předseda toho orgánu, o jehož jednání jde, pokud možno před počátkem jednání, na které se omlouvá.
(5) Evidenci účasti poslance na schůzi Sněmovny a na schůzích jejích orgánů, včetně důvodů neúčasti, pokud je poslanec uvede, vede předseda Sněmovny nebo předseda příslušného orgánu.
(1) Zveřejnění projevů poslanců pronesených ve Sněmovně a v jejích orgánech nepodléhá žádným omezením, nejde-li o neveřejné schůze nebo jejich neveřejné části.
(2) Delegace vyslaná shromážděním k předání petice [§ 6 odst. 7 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromaž_ovacím,
§ 6 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.] do budovy Sněmovny nebo tam, kde Sněmovna a její orgány jednají, může mít nejvýše 5 členů.
(1) Poslanec je oprávněn požadovat od členů vlády a vedoucích ústředních správních úřadů informace a vysvětlení potřebná pro výkon jeho funkce.
(2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády a vedoucí ústředních správních úřadů povinni poskytnout poslanci do 30 dnů.
(1) Žádost příslušného orgánu o vydání souhlasu Sněmovny k trestnímu stíhání poslance, jakož i oznámení o zadržení poslance při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté, musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde a jeho předpokládanou právní kvalifikaci.
(2) Předseda Sněmovny neprodleně rozhodne, zda vysloví souhlas s odevzdáním zadrženého poslance soudu a svoje stanovisko sdělí bez odkladu příslušnému orgánu. Současně postoupí žádost nebo oznámení podle předchozího odstavce mandátovému a imunitnímu výboru k projednání a podání zprávy s návrhem Sněmovně. O takové žádosti nebo oznámení rozhodne Sněmovna na své první následující schůzi usnesením, které zašle příslušnému orgánu do 5 dnů od jeho přijetí.
(1) Disciplinární řízení se zavede proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu, nebo v jejich orgánech, se dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán.
(2) Disciplinární řízení lze zavést proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu, nebo v jejich orgánech urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona.
(3) Disciplinární řízení se zavede také proti poslanci, který se dopustí přestupku, za který podléhá disciplinární pravomoci Sněmovny.
(4) Mandátový a imunitní výbor zahájí řízení za disciplinární provinění uvedené v odstavci 2 na návrh uraženého a za disciplinární provinění uvedená v odstavci 1 a 3 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního podnětu.
(1) Mandátový a imunitní výbor provede v rámci disciplinárního řízení nutná šetření a poskytne poslanci, proti němuž se disciplinární řízení vede, možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření rozhodne o uložení disciplinárního opatření nebo řízení zastaví.
(2) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, zjistí mandátový a imunitní výbor před zahájením disciplinárního řízení, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a zda byly dodrženy i další podmínky stanovené zvláštním zákonem. [§ 68 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.]
(3) Poslanec má právo být zastupován při disciplinárním řízení jiným poslancem nebo advokátem.
(4) O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor, který může přikázat věc jinému výboru.
(5) Z jednání výboru, který vede disciplinární řízení jsou vyloučeni jeho členové, jichž se disciplinární řízení týká.
(1) Za disciplinární provinění podle § 13 odst. 1 a 2 lze poslanci uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu poslance.
(2) Za přestupek podle § 13 odst. 3 lze poslanci uložit napomenutí nebo pokutu až do výše, kterou za přestupek stanoví zvláštní zákon. [Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1 se uvede ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření.
(4) Disciplinární opatření lze poslanci uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo přestupku došlo.
(1) Proti rozhodnutí příslušného výboru v disciplinárním řízení má poslanec, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se ke Sněmovně do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí.
(2) Sněmovna k odvolání poslance po rozpravě rozhodne, že disciplinární opatření potvrzuje, mění nebo zrušuje a řízení zastavuje, nebo zrušuje a věc vrací k dalšímu řízení.
Jestliže se poslanec, kterému bylo uloženo disciplinární opatření omluvit se podle § 15 odstavec 1, ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, výbor, který disciplinární řízení vedl, rozhodne o vhodném způsobu uveřejnění disciplinárního rozhodnutí nebo poslanci uloží pokutu až do výše jeho jednoho měsíčního platu.
Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.
Pořádková opatření
(1) Předsedající může za nepřístojné chování ve Sněmovně uložit poslanci pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat poslance z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.
(2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může poslanec odvolat ke Sněmovně bezprostředně po jeho uložení. Sněmovna bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Sněmovny je konečné.
(3) Vykázaný poslanec musí mít možnost účastnit se hlasování.
Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Sněmovny podléhají vedle poslanců všichni další účastníci jednání Sněmovny a osoby, které jsou jednání Sněmovny přítomné v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit.
(1) Zasedání sněmovny je stálé. Zasedání Sněmovny svolává prezident republiky, a to tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb. Neučiní-li tak, sejde se Sněmovna třicátý den po dni voleb. Na takovou okolnost upozorní poslance písemně vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny (dále jen "vedoucí Kanceláře").
(2) Zasedání Sněmovny může být jejím usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit 120 dnů v roce.
(3) V době přerušení zasedání Sněmovny neběží lhůta uvedá v § 91 odst. 1 a 2 pro projednání návrhu zákona ve výborech a § 103 odst. 2 o minimální době pro projednání přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu ve výboru.
(4) Zasedání Sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním.
(1) Poslanci se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi Sněmovny.
(2) Ustavující schůze Sněmovny se může sejít nejdříve jeden den po uplynutí předchozího volebního období Sněmovny.
(3) Ustavující schůzi Sněmovny svolá bývalý předseda Sněmovny, je-li poslancem. Není-li bývalý předseda Sněmovny poslancem, svolá schůzi, za předpokladu, že je poslancem, nejstarší bývalý místopředseda Sněmovny, a není-li ani toho, nejstarší poslanec nově zvolené Sněmovny; pokud ten svolání ustavující schůze odmítne, svolá ji následující nejstarší poslanec.
(4) Ustavující schůzi Sněmovny zahájí a až do zvolení nového předsedy Sněmovny ji řídí poslanec, který ji svolal.
(1) Předsedající ustavující schůze Sněmovny složí slib poslance před shromážděním poslanců.
(2) Ostatní poslanci složí slib do rukou předsedajícího ustavující schůze Sněmovny (§ 4).
Předsedající ustavující schůze požádá Sněmovnu, aby vzala na vědomí ustavení volební komise pro volby konané na ustavující schůzi Sněmovny, která byla ustavena z návrhů poslaneckých klubů (§ 116 odst. 2). Dále dá stanovit počet členů a provést ustavení mandátového a imunitního výboru.
Sněmovna zvolí svého předsedu.
Předseda Sněmovny se ujme řízení schůze. Na návrh předsedy rozhodne Sněmovna o počtu místopředsedů a provede jejich volbu.
Na návrh předsedy rozhodne Sněmovna o počtu ověřovatelů Sněmovny a rozhodne o návrhu na jejich nominaci.
Sněmovna zřídí své výbory, stanoví počty jejich členů a zvolí předsedy výborů.
(1) Předsedovi Sněmovny přísluší zejména
a) zastupovat Sněmovnu navenek,
b) přijímat slib prezidenta republiky,
c) přijímat prohlášení prezidenta republiky, kterým se vzdává svého úřadu,
d) navrhovat prezidentu republiky jmenování předsedy vlády podle čl. 68 odst. 4 věta druhá Ústavy,
e) přijímat slib členů Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) postoupit Senátu návrh zákona a návrh mezinárodní smlouvy vyžadující souhlas Parlamentu, s nímž Sněmovna vyslovila souhlas,
g) postoupit prezidentu republiky k podpisu přijaté zákony,
h) zasílat předsedovi vlády k podpisu přijaté zákony,
g) podepisovat zákony a usnesení Sněmovny, popřípadě jiné listiny vydávané Sněmovnou.
(2) Předsedovi Sněmovny dále přísluší
a) povolat náhradníka na uprázdněný poslanecký mandát a vydat mu osvědčení, že se stal poslancem,
b) dávat souhlas k odevzdání zadrženého poslance, který byl dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté, soudu,
c) stanovit pořadí, v němž jej budou místopředsedové Sněmovny zastupovat,
d) svolávat, zahajovat a ukončovat schůzi Sněmovny a společnou schůzi Sněmovny a Senátu,
e) svolávat Sněmovnu v době přerušení zasedání ke schůzi před stanoveným termínem,
f) přerušit schůzi Sněmovny při nepořádku nebo není-li Sněmovna schopna se usnášet,
g) jmenovat a odvolávat vedoucího Kanceláře.
(3) Předseda Sněmovny plní i další úkoly stanovené zákonem, nebo úkoly jimiž ho Sněmovna pověří.
(1) Místopředsedové Sněmovny zastupují předsedu Sněmovny na jeho pokyn nebo v určeném pořadí.
(2) Při zastupování předsedy Sněmovny mají místopředsedové Sněmovny práva a povinnosti předsedy.
(3) Místopředsedové se střídají v řízení schůze Sněmovny v pořadí dohodnutém s předsedou Sněmovny; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda Sněmovny.
Odvolat předsedu Sněmovny a místopředsedu Sněmovny lze jen na písemný návrh nejméně dvou pětin všech poslanců.
Sněmovna zřizuje z poslanců mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, organizační výbor a další výbory, na nichž se usnese.
(1) Kromě členství ve výboru mandátovém a imunitním, petičním a organizačním, může být poslanec členem nejvýše dvou dalších výborů.
(2) Poslanec může být předsedou pouze jednoho výboru.
(3) Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem výboru. Předseda a místopředsedové Sněmovny jsou členy jen organizačního výboru.
(1) Výbory jsou ze své činnosti odpovědny Sněmovně.
(2) Výbor projednává věci, které mu přikáže Sněmovna a věci, na jejichž projednávání se usnese.
(3) V době, kdy je zasedání Sněmovny přerušeno, výbory nejednají.
(1) Ustavující schůzi výboru svolá jeho předseda.
(2) Výbor zvolí místopřededy a ověřovatele výboru.
(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda nebo jím pověřený místopředseda. Je-li předseda výboru nepřítomen, svolávají a řídí schůze výboru místopředsedové. Jsou-li předseda i místopředsedové nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím výbor nebo předseda pověří.
(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Sněmovna nebo požádá-li o to předseda Sněmovny anebo alespoň dvě pětiny všech členů výboru. V takovém případě svolá schůzi výboru ve lhůtě stanovené Sněmovnou nebo do 15 dnů od žádosti předsedy Sněmovny anebo poslanců. V ostatních případech svolává schůze výboru na dny, které jsou určeny jako jednací dny výborů, pokud se výbor nadpoloviční většinou všech svých členů neusnese jinak.
(3) Předseda výboru navrhuje pořad jednání výboru a dobu a způsob projednávání jeho jednotlivých bodů. Člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání. Výbor rozhodne, na který jednací den a hodinu schůze výboru se vždy zařadí bod "Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru".
(4) Po schválení návrhu pořadu jednání výboru je pro přijetí návrhu na doplnění pořadu jednání a na změnu doby stanovené pro projednávání jeho jednotlivých bodů třeba, aby s ním vyslovily souhlas alespoň tři pětiny všech členů výboru. Pro přijetí návrhu na vypuštění schváleného bodu pořadu nebo jeho části stačí souhlas nadpoloviční většiny přitomných členů výboru.
Schůze výborů jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Řízení v disciplinárních věcech je vždy neveřejné. Schůze výboru nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou se mohou zúčastnit poslanci, prezident republiky, členové vlády a osoby, které se mohou zúčastnit schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru.
(1) Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň třetina všech jeho členů.
K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů výboru, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají na schůzi výboru poradní hlas; mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy, nemohou však hlasovat.
(1) Schůze výboru se účastní poslanci, kteří jsou členy výboru. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůzí Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře a jím určení zaměstnanci Kanceláře sněmovny.
(2) Člen vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu je povinen dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor požádá a podat požadované informace a vysvětlení, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění. [Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemnství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb., a zákona č. 558/1991 Sb.
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
]
(3) Člen vlády se může dát na schůzi výboru zastoupit jiným členem vlády nebo svým náměstkem, pokud výbor netrvá na jeho osobní účasti.
(4) Člen vlády, popřípadě ten, kdo ho zastupuje a vedoucí ústředního správního úřadu, si mohou na schůzi výboru přibrat odborníky.
(5) Předsedající může na schůzi výboru udělit se souhlasem výboru slovo i jiným osobám.
(1) Pro projednání věci ve výboru určí předseda z členů výboru zpravodaje, který podá o této věci výboru zprávu.
(2) Menšina výboru, kterou tvoří alespoň jedna pětina všech členů výboru, může určit pro jedání výboru svého zpravodaje, který podá výboru oponentní zprávu menšiny výboru (dále jen "oponentní zpráva"); takovou zprávu může menšina výboru předložit Sněmovně.
(1) Výbor přijímá o výsledcích svých jednání usnesení. Určený zpravodaj nebo zpravodajové se na vypracování usnesení podílejí. Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru.
(2) Výbor předloží usnesení podle povahy věci Sněmovně nebo je může zaslat příslušnému členu vlády anebo vedoucímu jiného správního úřadu. Člen vlády nebo vedoucí jiného správního úřadu, jemuž bylo usnesení výboru podle předchozí věty zasláno, je povinen sdělit výboru do 30 dnů, pokud výbor nestanovil delší lhůtu, informace a vysvětlení, která jsou usnesením žádána, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.6)
(1) Výbory mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a přijímat společná usnesení. Hlasují však vždy odděleně.
(2) Nedohodnou-li se výbory na společném usnesení, přijme každý výbor usnesení vlastní.
(1) O schůzi výboru se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, pokud na tom řečníci trvají, kteří řečníci vystoupili v rozpravě a informace o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných pozměňovacích návrhů a návrhů nové předlohy, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.
(2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda výboru nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Námitky proti takto schválenému zápisu lze uplatnit na nejbližší schůzi výboru, který o nich rozhodne. Schválený zápis spolu s usnesením o námitkách proti němu podaným se odevzdá společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení. Jde-li o společnou schůzi několika výborů, podepisují zápis předsedové a ověřovatelé zúčastněných výborů.
(3) Ze schůze výboru se pořizuje zvukový záznam, který se uchová po dobu šesti měsíců. Výbor se může usnést na delší době jeho uchování. Je-li schůze výboru nebo jeho část prohlášena za neveřejnou, může se výbor usnést, že se zvukový záznam nepořizuje.
(4) Usnese-li se na tom výbor, pořizuje se ze schůze výboru těsnopisecký záznam a jeho přepis.
(1) Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek podvýbor. Členem podvýboru může být jen poslanec.
(2) Podvýbor předkládá výsledky svých jednání výboru, který jej zřídil.
(3) Pro činnost a jednání podvýboru platí přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru. Jednání podvýboru je neveřejné, pokud se podvýbor neusnese jinak.
(1) Mandátový a imunitní výbor zejména
a) zkoumá, zda jednotliví poslanci a náhradníci za poslance byli platně zvoleni a svá zjištění předkládá podle povahy věci Sněmovně nebo předsedovi Sněmovny,
b) zkoumá, zda mandát poslance nezanikl a v pochybnostech o zániku mandátu poslance pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce poslance, předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Sněmovny,
c) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání poslance, provede urychleně nutná šetření a umožní poslanci, aby se osobně jednání zúčastnil a k věci vyjádřil; zprávu o výsledku svých zjištění s návrhem na rozhodnutí předkládá Sněmovně,
d) vede disciplinární řízení proti poslanci a rozhoduje v něm.
(2) Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné. Mohou se jej zúčastnit jen jeho členové a další osoby, u kterých to stanoví Ústava. Jiné osoby se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem.
(1) Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Sněmovny, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Sněmovny a další členové výboru navržení poslaneckými kluby a ustaveni podle zásady poměrného zastoupení.
(2) Organizační výbor může zvolit ze svých členů další dva místopředsedy výboru.
(3) Jednání organizačního výboru je neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak.
(4) Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Sněmovny v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními Sněmovny. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména
a) připravovat schůze Sněmovny, společné schůze Sněmovny a Senátu a navrhovat předsedovi Sněmovny jejich termín a pořad,
b) stanovit usnesením dobu vyhrazenou pro pravidelné jednání orgánů Sněmovny,
c) doporučovat předsedovi Sněmovny zařazení návrhů zákonů, mezinárodních smluv vyžadujících souhlas Parlamentu, zákonných opatření Senátu, popřípadě jiných návrhů do návrhu pořadu schůze Sněmovny a navrhovat, kterému výboru popřípadě výborům mají být přikázány,
d) doporučovat předsedovi Sněmovny, aby Sněmovně předložil návrh usnesení o povinnosti člena vlády dostavit se osobně na schůzi Sněmovny,
e) schvalovat plán zahraničích styků delegací Sněmovny, jejích orgánů a poslanců,
f) rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Sněmovny, jejích orgánů a poslanců, a to i mimo schválený plán zahraničních styků,
g) připravovat návrh rozpočtu Sněmovny pro jeho projednání ve Sněmovně a projednávat jeho plnění,
h) žádat poslanecké kluby o předložení dokladů k čerpání příspěvků poskytnutých z rozpočtu Sněmovny na úhradu jejich nákladů.
(1) Sněmovna může ze svých poslanců a dalších osob, které nejsou poslanci, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim v rámci své působnosti úkoly. Předsedou komise je vždy poslanec, kterého volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem komise.
(2) Pro činnost a jednání komisí se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výborů.
(1) Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise.
(2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně, která rozhodne usnesením.
(3) Jednací řád vyšetřovací komise je přílohou č. 1 tohoto zákona.
(4) K objasnění důležitých skutečností může vyšetřovací komise opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka. Podrobnosti o povinnosti svědčit, vydat věc, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, práva odepřít výpověď, o nároku na svědečné, jakož i o přibrání znalce nebo tlumočníka a o jejich právech a povinnostech, stanoví jednací řád vyšetřovací komise.
(5) Vyšetřovací komise může pro provedení jednotlivých úkonů uvedených v odstavci 4 a pro dokumentaci své činnosti přibrat potřebný počet odborných pracovníků, zejména vyšetřovatelů a administrativně technických pracovníků, kteří svou činnost vykonávají na základě pověření vyšetřovací komise a jsou vázáni jen jejími pokyny.
(6) Jednání vyšetřovací komise je neveřejné a mohou se jej zúčastnit jen její členové. Jiné osoby se mohou zúčastnit nebo být přítomny jednání vyšetřovací komise jen s jejím souhlasem nebo stanoví-li tak zákon.
(7) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní nebo jsou přítomny jednání vyšetřovací komise, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí; zbaveni této povinnosti mohou být jen usnesením Sněmovny.
(8) Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení.
(9) Pro činnost a jednání vyšetřovací komise se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru, pokud jednací řád vyšetřovací komise nestanoví jinak.
Náhradu nutných nákladů spojených s účastí na jednání vyšetřovací komise a náhradu ušlého výdělku osobám přizvaným k jejímu jednání, určí předseda vyšetřovací komise. Nárok na náhradu zaniká, neuplatní-li ho oprávněná osoba u komise do tří dnů po její účasti na jednání komise, nebo poté, co jí bylo sděleno, že k jednání nedojde; na to musí být oprávněná osoba upozorněna.
(1) Do působnosti Sněmovny patří zejména
a) projednávat návrhy zákonů a vyslovovat s nimi souhlas,
b) schvalovat společně se Senátem volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor Parlamentu mezi sebou, jakož i navenek a zákon o jednacím řádu Senátu,
c) usnášet se o zákonu o státním rozpočtu,
d) usnášet se o návrhu státního závěrečného účtu,
e) schvalovat zákonná opatření Senátu,
f) projednávat mezinárodní smlouvy, vyžadující souhlas Parlamentu a vyslovovat s nimi souhlas,
g) usnášet se společně se Senátem na vyhlášení válečného stavu,
h) vyslovovat společně se Senátem souhlas s pobytem cizích vojsk na území České republiky,
i) vyslovat společně se Senátem souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území České republiky,
j) volit na společné schůzi Sněmovny a Senátu prezidenta republiky,
k) usnášet se společně se Senátem, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad,
1) sledovat činnost vlády, jednat o důvěře vládě a usnášet se na vyslovení nedůvěry vládě,
m) projednávat odpovědi vlády a jejích členů na písemné interpelace poslanců zařazené na pořad schůze Sněmovny,
n) navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
o) volit a odvolávat členy Nejvyššího kontrolního úřadu,
p) volit a odvolávat předsedu a místopředsedy Sněmovny a stanovit počet místopředů,
r) zřizovat výbory a stanovit počet jejich členů,
s) zřizovat komise a stanovit počet jejich členů,
t) zřizovat vyšetřovací komise a stanovit počet jejich členů,
u) volit a odvolávat předsedy výborů,
v) vyslovovat souhlas s trestním stíháním poslance,
x) rozhodovat o odvolání poslance proti rozhodnutí v disciplinárním řízení (§ 16) a o odvolání poslance proti rozhodnutí předsedy Sněmovny o uložení pořádkového opatření (§ 19 odst. 2),
y) navrhovat rozpočet Sněmovny a rozpočet Senátu,
z) schvalovat pravidla hospodaření poslaneckých klubů s příspěvkem podle § 78 odst. 2 a 4.
(2) Sněmovna vykonává i další působnost, stanoví-li tak zákon.
(1) Schůze Sněmovny se konají v době, kdy Sněmovna zasedá.
(2) Schůze Sněmovny svolává její předseda, stanoví-li tak zákon nebo na základě usnesení Sněmovny.
(3) Není-li v usnesení řečeno, kdy se má schůze konat, svolá předseda Sněmovny schůzi nejpozději do 30 dnů od přijetí usnesení.
(4) Požádá-li o svolání schůze Sněmovny alespoň pětina všech poslanců, svolá předseda schůzi nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání.
(5) V době přerušení zasedání může předseda Sněmovny svolat Sněmovnu ke schůzi před stanoveným termínem, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně pětina všech poslanců, a to nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání.
(6) O svolání schůze Sněmovny musí
být poslanci vyrozuměni nejméně 5
dnů předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena
může poslanec navrhnout odročení jednání;
o takovém návrhu rozhodne Sněmovna hlasováním
bez rozpravy.