Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 26 odst. 1 včetně odkazu^7a) zní:

"(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby banka nebo pobočka zahraniční banky ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti, vyměnila osoby ve vedení banky nebo pobočky zahraniční banky, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, nebo aby banka snížila základní jmění ve stanoveném rozsahu,

b) změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností uvedených v § 1 odst. 3,

c) zavést nucenou správu,

d) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,

e) snížit základní jmění banky o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20% vlastního kapitálu banky.

(2) Postup podle odstavce 1 písmene b) až e) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písmene a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písmene a). Postup podle odstavce 1 písmene c) nelze uplatnit vůči pobočce zahraniční banky.

(3) Nedostatkem v činnosti se rozumí

a) porušení podmínek stanovených v povolení působit jako banka,

b) porušení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou,

c) provádění obchodů bankou způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu bankovního systému,

d) řízení banky osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou občansky bezúhonné,

e) jestliže bankou vytvořený souhrn rezerv a opravných položek nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z bankou vykázaného objemu klasifikovaných aktiv^7a).

(4) Na řízení o změně povolení působit jako banka, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, uložení pokuty a snížení základního jmění prováděném mimo režim nucené správy se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Účastníkem řízení je pouze dotčená banka.

(6) Řízení může být zahájeno doručením rozhodnutí .

(7) Doručení do vlastních rukou provede Česká národní banka předáním rozhodnutí členovi představenstva banky nebo členovi dozorčí rady banky nebo osobě pověřené řízením banky nebo pobočky zahraniční banky. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.

(8) Proti rozhodnutí lze podat rozklad. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.

(9) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin.

(10) Pokutu podle odstavce 1 písmene d) může Česká národní banka uložit i osobám, které porušily ustanovení § 2 nebo 3.

(11) Uložením pokuty podle odstavce 1 písmene d) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(12) Pokuta podle odstavce 1 písmene d) je příjmem státního rozpočtu. Tuto pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění nedostatku, nejpozději však do deseti let ode dne, v němž nedostatek vznikl.

______________

^7a) Např. Opatření České národní banky č. ".

2. § 27 zní:

Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:

a)důvody pro zavedení nucené správy,

b)jméno, příjmení a rodné číslo správce,

c)případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností,

d)případné částečné nebo úplné pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.".

3.§ 28 zní:

(1) Správce jmenuje a odvolává bankovní rada České národní banky, která rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem České národní banky.

(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby. Tyto osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.".

4. § 29 včetně odkazu^7b) zní:

(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky. Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit.

(2) O věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce s výjimkou rozhodnutí o zrušení banky. Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí s předchozím souhlasem České národní banky. Rozhodnutí valné hromady o zrušení banky lze provést pouze po písemném schválení správcem.

(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky v dohodě s Ministerstvem financí částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.

(4) S předchozím souhlasem valné hromady může správce podat návrh na vyrovnání^7b).

(5) Zjistí-li správce předlužení banky, je oprávněn s předchozím souhlasem České národní banky podat návrh na prohlášení konkursu.

_____________

^7b) § 46 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.".

5. § 31 včetně odkazu ^7c) zní:

Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku^7c). Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka.

_____________

^7c) § 27 a násl. Obchodního zákoníku.".

6. § 33 zní:

Nucená správa končí

a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy;

b) prohlášením konkursu nebo

c) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.".

7. V § 35 odst. 1 se slova za středníkem "tomuto dni musí předcházet zveřejnění rozhodnutí Státní banky československé v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky navíc oznámení" nahrazují slovy "rozhodnutí se zveřejní v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se navíc oznámí".

8. V § 38 odst. 2 se za dosavadní text doplňuje věta, která zní: "Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu.".

9. Za § 44 se vkládá § 44a, který zní:

"Za závazky Konsolidační banky, státního peněžního ústavu, ručí stát.".

V § 762 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:

"(2) Ustanovení § 187, 191, § 211 odst. 1, § 213 odst. 4, § 215 a § 216 odst. 1 tohoto zákona se nepoužije, přistoupí-li Česká národní banka k postupu podle § 26 odst. 1 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. /1994 Sb.".

V § 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání se připojuje nový odstavec 4, který zní:

"(4) Má-li banka více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, nemohou věřitelé po dobu nucené správy účinně podat návrh na prohlášení konkursu.".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

I. Obecně

Obsahem předkládaného návrhu novely zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jsou nová ustanovení týkající se jednak pravomocí České národní banky při řešení nápravy nedostatků zjištěných v rámci jejího bankovního dohledu. Smyslem úpravy je rozdělit participaci na důsledcích hospodaření bank přiměřeněji mezi klienty, majitele a stát. Opatření, jimiž se navrhuje posílit pravomoci centrální banky při výkonu jí svěřeného bankovního dohledu, mají též lépe preventivně působit proti tomu, aby ke krizové situaci v některé bance vůbec došlo.

Nedávné zkušenosti potvrdily, že také stávající legislativní úprava spoluzodpovědnosti majitelů (akcionářů) za výsledky hospodaření banky je neuspokojivá. Nerespektuje totiž specifika bankovního podnikání, spočívající zejména v tom, že

- banky hospodaří převážně s cizími, svěřenými prostředky. V současné době představují vklady klientů cca sedminásobek vlastního kapitálu a rezerv bank, tento podíl se ovšem u špatně hospodařících bank zvyšuje,

- mnohé banky zvýhodnily přímo nebo nepřímo své majitele - např. formou úvěrů, poskytovaných ze zdrojů získaných od ostatních klientů - a to tak, že tato zvýhodnění výrazně převyšuje hodnotu akcií, jimiž se majitel podílí na jmění banky,

- v důsledku toho se v některých bankách projevuje absolutní nezájem majitelů o budoucí osud banky a tím samozřejmě i jejích klientů. Konkurz či likvidace pak nepředstavuje pro majitele takovou hrozbu, jakou je u jiných obchodních společností.

Novela zákona proto navrhuje zavést možnost, aby objektivní orgán,a tím může být jen Česká národní banka, mohl vyžadovat, resp. přijímat některá opatření, kterými by se preventivně zabránilo, aby důsledky ať už záměrného či neodborného konání managementu a orgánů banky nesli především klienti a stát. Jsou to opatření, která by v ostatních oborech podnikání byla zřejmě neadekvátní; oprávněnost jejich použití jedině v bankovnictví lze zdůvodnit nejen výše uvedenými charakteristikami tohoto odvětví, ale i tím, že všechny navrhované postupy mají svou analogii v zákonné úpravě bankovnictví ve státech s rozvinutou tržní ekonomikou. V návrhu se modifikují některá ustanovení správního řádu, která nevyhovují bud zvláštní povaze vztahů mezi Českou národní bankou a bankami (pobočkami zahraničních bank), anebo požadavkům na rychlost a neodkladnost provedení některých opatření.

Návrh nemá dopad na státní rozpočet.

II. K jednotlivým ustanovením

k § 26

Stanoví se postup České národní banky jako vykonavatele bankovního dohledu v případech, kdy jsou v činnosti banky zjištěny nedostatky. Po zjištění nedostatků má Česká národní banka možnost zvolit takový postup, který nejlépe zajistí nápravu. Písmeno a) odstavce 1 zavádí postup obvyklý u orgánů bankovního dohledu (centrálních bank) ve státech s vyspělou tržní ekonomikou tím, že v prvním kroku umožňuje České národní bance uplatnit její autoritu neformálním vyžádáním nápravy. Demonstrativní výčet nejčastěji aplikovaných požadavků je připojen.

Pod písmeny b), c), d) a e) jsou uvedeny závažnější zásahy České národní banky do práv bank a poboček zahraničních bank, které jsou realizovatelné pouze ve správním řízení. Případné omezení některé činnosti banky podle písm. c) souvisí s již existujícím oprávněním České národní banky omezit některou činnost již při vydání licence. Nově se oproti stávající právní úpravě navrhuje právo České národní banky snížit základní jmění banky o částku, odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy. Podle stávající právní úpravy (211 obchodního zákoníku) o snížení základního jmění rozhoduje na návrh představenstva valná hromada přítomných akcionářů. Pokud valná hromada přijme rozhodnutí, které je v rozporu s obezřetným chováním, stabilitou banky a zájmy vkladatelů, není možnost ze strany České národní banky takovéto rozhodnutí změnit. Snížení základního jmění banky znamená v průběhu čtvrtletí zreálnit vykazované údaje o situaci banky (kvantifikovat hrozící ztrátu) a tím zabránit možnému přesunu důsledků špatného hospodaření banky z akcionáři na vkladatele. Jako důsledek uplatnění tohoto postupu se předpokládá následné navýšení základního jmění (obstarání nového kapitálu) do výše, která by korespondovala s požadavky právních předpisů a opatření. Pro snížení základního jmění bude podstatné vykazování klasifikovaných aktiv. V pochybnostech může Česká národní banka nařídit jejich ověření auditorem, což zajistí objektivizaci sporné skutečnosti.

Na řízení o změně povolení působit jako banka, zavedení a skončení nucené správy, uložení pokuty a snížení základního jmění prováděné mimo režim nucené správy se vztahují předpisy o správním řízení. Správní řízení však musí být zákonem modifikováno, neboť správní řád ne ve všech ustanoveních vyhovuje specifickému vztahu České národní banky vůči bankám (pobočkám zahraničních bank) a taktéž požadavku rychlosti a bezodkladnosti uplatnění některých postupů České národní banky (zejména nucené správy). Změny oproti obecné úpravě správního řízení se dotýkají okruhu účastníků, který je zúžen pouze na dotčenou banku, zahájení řízení, doručování a opravného prostředku. Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí je stanovena na nejméně 24 hodin (požadavek stanovit ve zvláštním předpisu tuto lhůtu vyplývá přímo ze správního řádu).

k § 7

Stanoví se náležitosti písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy

k § 28

Správce bude v souladu se zákoníkem práce jmenován bankovní radou České národní banky a bude v pracovním poměru k České národní bance, což nemění nic na skutečnosti, že jako osoba jedná jménem statutárních orgánů banky, na kterou byla uvalena nucená správa. Náklady výkonu nucené správy spočívající v odměně správce formou refundace mzdy zaplatí dotčená banka. Správce je oprávněn používat k pracem v bance dalších osob.

k § 29

Po zavedení nucené správy přechází funkce statutárního orgánu na správce, výkon funkci ostatních orgánů se po dobu nucené správy pozastavuje. Na správce přechází též většina pravomocí valné hromady, zejména např. rozhodnutí o zvýšení či snížení základního jmění /znamená to, že rozhodnout o snížení základního jmění může bud Česká národní banka při uplatnění postupu podle § 26 odst. 1 písm. e), nebo o něm může rozhodnout nucený správce v průběhu nucené správy/. Ponechání této, popř. některé další pravomoce valné hromadě by mohlo negovat účel nucené správy. Správce má pravomoc podat návrh na prohlášení konkursu a taktéž může v součinnosti s valnou hromadou podat návrh na vyrovnání.

k § 31

Zápis do obchodního rejstříku se upravuje v souladu s obchodním zákoníkem. Zveřejnění zápisu je povinností rejstříkového soudu (§ 33 odst. 1 obchodního zákoníku).

k § 33

K ukončení nucené správy může dojít bud na základě rozhodnutí České národní banky nebo prohlášením konkursu. Aby nedošlo k časově neomezené nejistotě věřitelů, stanoví se maximální doba trvání nucené správy na 24 měsíců. V prvním případě bude dnem ukončení den, kdy nabyde právní moci rozhodnutí o ukončení nucené správy, ve druhém případě pak den, kdy nastanou účinky konkursu vyvěšením usnesení o jeho prohlášení na úřední desce soudu.

k § 35 odst. 1

Rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka není žádoucí zveřejnit před jeho vydáním (obdobně jako u nucené správy).

k § 38 odst. 2

Bankovní dohled potřebuje k řádnému výkonu svých funkcí, s ohledem na vazby bank na zahraniční subjekty, vyměňovat informace s bankovními dohledy jiných států.

k § 44a

Státní záruka za závazky Konsolidační banky vyplívá ze skutečnosti, že se jedná o státní peněžní ústav. Není narušena hospodářská soutěž s ostatními bankami, neboť Konsolidační banka se nezabývá sběrem depozit od veřejnosti.

K doplnění Obchodního zákoníku

Pro případ, že Česká národní banka svým rozhodnutím sníží základní jmění banky, je nutno eliminovat ta ustanovení Obchodního zákoníku, která svěřují tento akt valné hromadě. Možnost České národní banky uplatnit vůči bance tento postup je vázána na účinnost zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Vzhledem k přípravě nového zákona o bankovnictví lze naznačit toto oprávnění České národní banky za dočasné.

K doplnění zákona o konkursu a vyrovnání

Novela zákona o konkursu a vyrovnání znemožňuje podat věřitelům návrh na konkurz v případě, že mají u banky zmrazené vklady. Takovým návrhem by mohl být zmařen záměr České národní banky na ozdravení dotyčné banky.