Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Pavla Seifera na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku a pro informaci je přiložena interpelace na ministra obrany Antonína Baudyše.

Příloha

Vážený pan

Ing. Václav Klaus

předseda vlády České republiky

prostřednictvím pana

PhDr. Milana Uhdeho

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Vážený pane premiére,

tato má interpelace navazuje obsahově i významově na interpelaci, kterou zároveň podávám na pana ministra národní obrany a týká se ekologické problematiky.

Pan ministr mi doufám uspokojivě zodpoví mé dotazy, týkající se připravenosti naší armády k zásahům v případě globálních a místních ekologických havárií. Mé požadavky na Vás mají kvalitativně poněkud jiný charakter, přestože se týkají stejné problematiky. Považuji za samozřejmé, že v případě ekologických havárií většího rozsahu by měla zasahovat především armáda, a to z mnoha důvodů, které nehodlám podrobně rozebírat, neboť vyplývají již z uvedené interpelace na ministra obrany.

Vás tedy tímto žádám, o sdělení informací o tom jakým způsobem vláda zajišťuje operativní zásahy v případě ekologických havárií většího rozsahu.

Vážený pane ministře,

v dubnu t. r. jste zaslal panu RNDr. Jaroslavu Vlčkovi odpověď na jeho otázku, týkající se ekologických jednotek armády České republiky (parlamentní tisky 908 a 908 A). Přestože oceňuji Vaši snahu osvětlit podrobně problematiku zajištění ekologické ochrany z hlediska činnosti armády, nemohu se nepozastavit nad tím, že Vaše odpověď je zaměřena právě a pouze na tuto oblast. V současné době je již snad každému jasné, jak katastrofální je ekologický stav naší republiky.

Jestliže byly ekologické jednotky zařazeny do železničního vojska je logické, že se zánikem této armádní složky zanikly i takto specializované jednotky. Hlavní problém ovšem tkví někde jinde. Tkví především v tom, že vůbec došlo k likvidaci ekologicky zaměřených jednotek.

Je nesporné, že armáda jako státní složka s určitou kvalifikovanou úrovní organizace, svým technickým vybavením (možnosti protichemické obrany) a možností okamžitého operativního nasazení je přímo předurčena ke klíčové účasti při likvidaci ekologických havárií nejenom většího rozsahu. Může se jednat i o havárie přímo ohrožující životy lidí, které nemají globálně ekologický charakter.

Z Vaší odpovědi posléze vyplývá, nejenom to, že současná činnost armády v této oblasti směřuje především dovnitř, ale i to, že aktivita armády má v současné době především administrativní charakter. Takovým stavem bohužel nemůžeme být ani já a troufám si tvrdit, že ani řada parlamentních kolegů uspokojena, už i proto, že se sám ve své odpovědi zmiňujete o skutečnosti, že armádní ekologie a nepochybuji o tom, že i ekologické otázky přesahující rámec armády, je rovněž jedním z předmětů zájmu členských států NATO pro spolupráci s naší republikou v rámci projektu Partnerství pro mír.

Ze všech uvedených důvodů se na Vás, vážený pane ministře, obracím s touto interpelací a žádám o poskytnutí následujících informací:

1) Jakým způsobem je v rámci armády řešena potencionální nutnost okamžitého zásahu v případě místních i globálních ekologických havárií, a to jak po stránce organizační, tak i po stránce technického vybavení.

2) Zda je uvažováno o opětovném vytvoření specializovaných útvarů určených pro takovou činnost. V případě, že o podobném kroku uvažováno není, žádám, aby armáda k takovému kroku přistoupila, neboť se za stávající situace jeví jako nanejvýš potřebná.