Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

V. Vývoj státních finančních aktiv a pasív

Vývoj státních finančních aktiv a pasív za 1. čtvrtletí 1994 charakterizují následující údaje:

Snížení věřitelské finančně majetkové pozice České republiky o 3,1 mld Kč lze pokládat za přechodné. Ovlivnil je v rozhodující míře vývoj pohledávek a závazků státu vůči zahraničí včetně clearingového zúčtování se Slovenskem. Po dvou volnoměnových úhradách ze slovenské strany za překročení mezního úvěru (provedených na počátku ledna a února) se od poloviny února 1994 začala clearingová zadluženost Slovenska vůči České republice snižovat a koncem března dosáhla již cca poloviční úrovně dohodnutého mezního úvěru. Tato situace, která měla příznivý dopad na státní rozpočet ČR, je odrazem vývoje výhradně v novém bloku clearingového zúčtování, ve starém bloku docházelo naopak k růstu slovenské zadluženosti.

Snížení stavu vládních pohledávek vůči zahraničí i zahraničních pohledávek převzatých do státních finančních aktiv od ČSOB bylo ovlivněno zejména vyúčtováním debetních rozdílů ze změn kurzů cizích měn (hlavně USD) vůči české koruně. V případě vládních pohledávek činil tento kurzový dopad cca 1,3 mld Kč, u převzatých pohledávek od ČSOB cca 1 mld Kč. Operace finančně dopadající do příjmů a výdajů státního rozpočtu měly na změnu stavu uvedených zahraničních pohledávek podstatně nižší vliv.

U vládních pohledávek vůči zahraničí převýšily v 1. čtvrtletí 1994 výdaje na čerpání nových úvěrů příjmy ze splátek o 233 mil. Kč. Čerpání nových vládních úvěrů ve výši 562 mil. Kč i splátky stávajících vládních úvěrů ve výši 329 mil. Kč se týkaly převážně plynárenských VIA. Zanedbatelné byly splátky úroků (5 mil. Kč) a dosažené čisté inkaso z deblokací (jen 380 tis. Kč u speciálních vládních pohledávek vůči Alžírsku). Podíl vládních pohledávek po splatnosti se v uvedeném období mírně snížil (ze 43,9 % na 43,1 %).

U převzatých zahraničních pohledávek v nesměnitelných měnách převažovalo v I. čtvrtletí 1994 jejich splácení nad čerpáním. Ze státního rozpočtu profinancovaný nárůst těchto pohledávek v celkové výši 333 mil. Kč se týkal hlavně Iránu (rozpracované akce pro elektrárnu Iranshar a cementárnu Elam). Splácení v celkové výši 480 mil. Kč ve prospěch rozpočtových příjmů se týkalo hlavně deblokačních akcí v Indii, Turecku a Rumunsku.

Zvýšení závazků státu vůči zahraničí o 0,5 mld Kč bylo rovněž převážně důsledkem vyúčtováni rozdílů ze změn kurzů. U vládních závazků z přijatých půjček k podpoře platební bilance se v roce 1994 nové úvěry již nečerpají a splácení jistiny začne od roku 1997. U převzatých závazků státu ve volných měnách z titulu CDZ realizované rektifikace jistiny ve výši 157 mil. Kč mírně převyšovaly splátky jistiny ve výši 106 mil. Kč, takže vyúčtované debetní kurzové rozdíly v rozsahu 212 mil. Kč zhruba odpovídají celkovému přírůstku těchto závazků. Splácení probíhá v souladu s uzavřenými úvěrovými dohodami.

Ve vztahu k tuzemsku lze zvýšení prostředků na účtech státních finančních aktiv u České národní banky pokládat v 1. čtvrtletí 1994 rovněž za dočasné. Týkalo se zejména vyúčtování kreditních úroků z termínovaných i netermínovaných vkladů státu ve výši 909 mil. Kč, které byly z operativního účtu následně převedeny do příjmů státního rozpočtu. Objemově největší část příjmových a výdajových operací však probíhala na umořovacím a dalších účtech k uspořádání prostředků na krytí dluhové služby státního dluhu, majetkové újmy peněžních ústavů a restitučních nároků uplatňovaných prostřednictvím ministerstva zemědělství.

Ve prospěch ostatních účtů SFA byly v I. čtvrtletí dočasně převedeny výnosy spojené s likvidací federálních orgánů ve výši 153 mil. Kč, od MO a jiných subjektů prostředky na úhradu škod a obnovu objektů po sovětské armádě ve výši 5 mil. Kč, jakož i splátky návratné finanční výpomoci ve výši 14,5 mil. Kč od spol. s r.o. Likod Boršice. V rámci výdajových operací bylo z účtu zvláštních účelových prostředků uvolněno 300 mil. Kč na dotace Fondu tržní regulace v zemědělství a uskutečněny další výdaje v rozsahu cca 4 mil. Kč k odkupu nepoužitelných zásob a základních prostředků zbrojní výroby, na konverzi zbrojní výroby a.s. Letov, na arbitrážní spor s firmou Daewoo apod.

Zvýšení pohledávek z poskytnutých státních půjček a návratných finančních výpomocí ze 4,6 mld Kč na 5,4 mld Kč ovlivnilo hlavně převažující čerpání půjčky na financování plynárenských VIA (v rozsahu 1 319 mil. Kč při splátkách jen 292 mil. Kč). Nově byla kromě toho poskytnuta návratná finanční výpomoc ve výši 60 mil. Kč na dostavbu areálu budov Úřadu průmyslového vlastnictví. Splátky návratných finančních výpomocí od dlužníků byly uskutečněny ve výši 61 mil. Kč většinou v termínech splatnosti. V souvislosti s útlumem a ukončením těžby na Dole Odra a. s. OKD Ostrava prominul ministr financí na základě zmocnění dle vl.usn. č. 185193 splacení příslušné návratné finanční výpomoci ve výši 257 mil. Kč.

Rozsah vnitřních i zahraničních úvěrů krytých státními zárukami ČR (vč. záruk solidárních) se za 1. čtvrtletí 1994 snížil z 54,2 mld Kč na 53,5 mld Kč. Nové záruky poskytnuty nebyly a splátky dlužníkem ve výši 483 mil. Kč převažovaly. Realizace státních záruk ve výši 11 mil. Kč vedla jen k menšímu zvýšení málo likvidních pohledávek státu z realizovaných záruk, které k 31.3.1994 dosahují výše téměř 2 mld Kč.

Vývoj státního zadlužení je v 1. čtvrtletí 1994 charakteristický pokračující tendencí ke stabilizaci vnitřního i zahraničního státního dluhu, jakož i transformací stávajících přímých závazků státu vůči bankám do formy státních dluhopisů vč. revolvingových emisí státních pokladničních poukázek.

^x/ včetně vyúčtovaných kurzových rozdílů

Za 1. čtvrtletí byly z výnosů revolvingových emisí SPP provedeny splátky přímých závazků státu vůči České národní bance i vůči Investiční a poštovní bance, a.s. Praha v rozsahu 5 mld Kč, s čímž se v kapitole Státní dluh počítá na celý rok 1994. Transformace provedená podle emisního programu dohodnutého s ČNB je pro stát výhodná úrokově, neboť dosažené úrokové výnosy z realizovaných jednotlivých emisí SPP (v průměru 6,5 % p.a.) byly nižší než je současné úročení přímých závazků státu u ČNB (12,5 % p.a.) i u IPB (8,7 % p.a.). Reálné úspory takto dosažené na úrokových výdajích lze odhadovat na cca 470 mil. Kč.

Celkem se v 1. čtvrtletí 1994 uskutečnilo 9 revolvingových emisí SPP (jednoměsíčních či tříměsíčních) a 2 emise SPP na krytí schodků běžného hospodaření státního rozpočtu s následujícími parametry:

U střednědobých státních dluhopisů nedošlo v průběhu 1. čtvrtletí 1994 ani k novým emisím ani ke splátkám jistiny. Pouze u rehabilitačních dluhopisů pokračovaly jejich příděly oprávněným osobám a splátky kuponů, stejně jako splátky kuponů státních dluhopisů na komplexní bytovou výstavbu.

Z vývoje jednotlivých složek státního dluhu je zřejmé, že záměry vlády ve stabilizaci dosavadní úrovně zadlužen.í státu jsou plněny. Zvýšení státního dluhu se v 1. čtvrtletí 1994 týká prakticky jen dluhu zahraničního, kde příčinou tohoto zvýšení jsou pouze kurzové vlivy (výše komentované vyúčtování debetních kurzových rozdílů u závazků z přijatých vládních úvěrů k podpoře platební bilance a převzatých závazků od ČSOB).

Výdaje na dluhovou službu státu

Výdaje na dluhovou službu státu jsou od roku 1994 rozpočtovány v kapitole Státní dluh. Zákonem č. 331/1993 Sb. byla jejich celková výše na rok 1994 stanovena částkou 30 073 mil. Kč, z čehož na splátky jistiny z výnosů emisí státních dluhopisů je určeno 16 234 mil. Kč, na splátky úroků z prostředků Fondu národního majetku 13 739 mil. Kč a na úhradu různých poplatků spojených s obsluhou státního dluhu 100 mil. Kč ze státního rozpočtu.

Skutečné plnění uvedených výdajů na dluhovou službu státu za 1. čtvrtletí 1994 je zřejmé z následující tabulky:

Celkové plnění výdajů kapitoly Státní dluh je přiměřené, odpovídá zhruba čtvrtletní alikvotě. Vyšší plnění výdajů na splátky jistiny souvisí s transformací přímých závazků státu vůči České národní bance a vůči Investiční a poštovní bance, a.s. na státní dluhopisy, kdy uskutečněné emise revolvingových SPP umožnily již za 1. čtvrtletí 1994 realizovat celoroční záměr splátek uvedených přímých závazků státu vůči bankám. Jak je uvedeno v předchozí části komentáře, bylo tím dosaženo reálných úspor v úrokových nákladech a tím minimalizace celkových nákladů obsluhy státního dluhu.

Ministerstvo financí ČR

Oddělení 201

Datum: 13/05/94

Ministerstvo financí ČR

Oddělení 201

Ministerstvo financí ČR

Oddělení 201

Ministerstvo financí ČR

Oddělení 201