Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Na základě § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 517/ I 992 Sb. předkládá Rada České tiskové kanceláře Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČTK v roce 1993.

Tvoří ji zpráva o činnosti Rady ČTK v roce 1993 a dále zpráva o vývoji a činnosti ČTK v roce 1993, vypracovaná generálním ředitelem ČTK a schválená Radou ČTK dne 14.února 1994. Její součástí je rovněž zpráva o hospodaření ČTK v roce 1993, kterou Rada ČTK vzala na vědomí dne 28. března 1994. Tato zpráva je vypracována ekonomickým ředitelem ČTK a ověřena výrokem auditora ing. Petra Šrámka z firmy H Praha, spol. s r.o. Tento audit považuje Rada ČTK za věrohodný a opírá se přitom o reference, vyžádané od klientů této auditorské firmy.

I. Zpráva o činnosti Rady ČTK v roce 1993

II.Zpráva o vývoji a činnosti ČTK v roce 1993

1) Úvod

2) Úsek slovního zpravodajství

3) Úsek obrazového zpravodajství

4) Telekomunikační odbor

5) Obchodní úsek

6) Ekonomický úsek

7) Vedlejší podnikatelská činnost ČTK

8) Účast ČTK v akciových společnostech

9) Závěr

III. Zpráva o hospodaření ČTK v roce 1993

1) Úvod

2) Struktura majetku

3) Personální situace a vývoj mezd

4) Hospodářské výsledky ČTK v roce 1994

5) Hospodaření jednotlivých činností

6) Obchodní výsledky

7) Ukazatele finanční analýzy

8) Závěr

Přílohy:

- Jednací řád Rady ČTK Statut ČTK

- Organizační struktura ČTK

- Výrok auditora

- Výkazy

- Tabulky a grafy

Úvod

ČTK vznikla ve stejný den jako samostatná Československá republika - 28. října I 918. Od svého zrodu byla institucí státní, čehož později komunistický režim zneužíval. Ke změně organizačně právní formy agentury došlo zákonem až v r. 1992. Předpokládalo se přitom, že ČTK bude v relativně krátkém časovém horizontu (12-24 měsíců) dále transformována. V tomto smyslu také vedlo dřívější vedení agentury určitá jednání s domácími i zahraničními partnery. Později však převládl názor, že ČTK by alespoň v dohledné době měla zůstat institucí veřejnoprávní. Od revoluce v r. 1989 nebyla totiž věnována dostatečná pozornost ekonomickým aspektům, právní agendě, stavu smluv ani obchodní strategii. Počátkem r. 1993 se tak ČTK ocitla ve velmi kritické situaci včetně vysoké zadluženosti. Před případnou privatizací je proto nutné nejen znát optimální budoucí podobu ČTK, ale i maximálně zlepšit její stav.

Z uvedených důvodů soudí i Rada ČTK, že dosavadní status by měl být pro nejbližší dobu zachován.

Ustavení Rady ČTK

Existence, postavení a působnost Rady ČTK vychází ze zákona ČNR č. 51711992 Sb., o ČTK ze dne 21. 10. 1992. Členové Rady byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v únoru a březnu 1993. Jmenovací dekrety převzali z rukou předsedy Parlamentu Milana Uhdeho dne 15.4.1993. Tímto dnem se datuje zahájen činnosti Rady ČTK, kterou vedle zmíněného zákona v podrobnostech upravuje jednací řád Rady (viz příloha č. 1).

Členy sedmičlenné Rady jsou:

PhDr. Milan Buben, vysokoškolský učitel, FFUK

Maria Hůlková, invalidní důchodkyně, členka Konfederace politických vězňů

JUDr. Zdeňka Hůlová, specializace mediální práva

Jiří Ješ, publicista

Josef Vohryzek, překladatel a literární kritik

PhDr. Přemysl Wiesner, důchodce, původní profesí dramaturg

PhDr. Zdeněk Zukal, soukromý podnikatel v oboru audiovizuální tvorby.

Jelikož jeden z členů Rady byl v době jejího ustavení mimo republiku, mohla být provedena volba orgánů Rady až 27. dubna 1993. Předsedou byl zvolen dr. f. Wiesner a první místopředsedkyní M. Hůlková. Po rezignaci dr. Wiesnera ze zdravotních důvodů 7. června 1993 byla předsedkyní zvolena JUDr. Z. Hůlová a vedení Rady doplněno o druhého místopředsedu, jímž byl zvolen dr. M. Buben. Dne 15. listopadu byla z funkce první místopředsedkyně odvolána M. Hůlková a toto místo zůstalo neobsazena až do volby orgánů Rady na příští funkční období.

Postavení a působnost Rady ČTK je srovnatelná s Radou České televize a Radou Českého rozhlasu - prakticky s jedinou výjimkou: Rada ČTK rozhoduje nejen o stížnostech na generálního ředitele, ale i o stížnostech na činnost ČTK. Není zde tudíž (s výjimkou orgánů zákonodárných a justičních) žádná vyšší či další instance. Další významnou odlišností je to, že na rozdíl ad rozhlasu a televize neexistuje u ČTK přímý výstup (divák, čtenář, posluchač) spojení je tedy zprostředkováno ostatními médii.

Situace v ČTK v době ustavení Rady

V době ustavení Rady ČTK vrcholil konflikt mezi tehdejším vedením ČTK a velkým počtem (asi 70) pracovníků, kteří dali výpověď na protest proti tomu, že ČTK byla údajně řízena pasivně a její obchodní strategie byla zanedbána. Rada, aniž měla čas seznámit se obecně se strukturou a chodem ČTK, musela naléhavě řešit stížnosti zaměstnanců. Tento konflikt ohrožoval činnost a posláni agentury.

Rada tehdy mapovala aktuální situaci prostřednictvím rozhovorů s oběma spornými stranami a jejich ústních i písemných stížností, jakož i dalších podkladových materiálů. Rada jednala i se zástupcem odborové organizace a uspořádala společné jednání obou sporných stran. K dispozici měla též externí znalecký posudek zaměřený na obchodní činnost ČTK. Výsledkem bylo nejprve prohlášení směřující ke zklidnění situace a informující zaměstnance o dalším postupu Rady.

Kromě konfliktu mezi tehdejším vedením a velkým počtem zaměstnanců působilo negativně také to, že Unie vydavatelů denního tisku projevovala snahu za pomoci zahraničních investorů vybudovat novou tiskovou agenturu, jejíž konkurence by mohla existenci ČTK vážně ohrozit. Rada dospěla k názoru, že se v natolik akutní situaci nemůže důsledně zabývat původními příčinami konfliktu, ani zjišťovat do detailu příčiny a podněty, které vedly zaměstnance k ultimativním postojům. Nicméně Rada shledala stížnosti na obchodní politiku a na některé postupy prozatímního ředitele za oprávněné, a proto vydala Doporučení Rady prozatímnímu řediteli, dále Stanovisko vedení Rady k reakci T. Kopřivy a poté Otevřený dopis Rady prozatímnímu řediteli. Ten v podstatě odmítl doporučení Rady akceptovat a učinil naopak některé jiné kroky, dále stupňující napětí.

Výběrové řízení na funkci generálního ředitele

V popsané situaci Rada v nejkratší možné době, tj. 26. dubna 1993, vypsala výběrové řízená na funkci generálního ředitele s uzávěrkou do 21. května 1993. V termínu se přihlásilo 16 uchazečů, ke vstupním psychotestům (prováděným specializovanou firmou) se dostavilo 11 a k individuálním pohovorům 12 uchazečů, včetně prozatímního ředitele T.Kopřivy.

Tuto činnost Rady zkomplikoval incident ze dne 24. května, kdy byla tehdejšímu předsedovi Rady dr. Wiesnerovi ukradena taška s důvěrnými písemnostmi, obsahující také podklady k výběrovému řízení na generálního ředitele. Zloději prodali materiály deníku Blesk, který je pak zčásti publikoval. To mj. vedlo k tomu, že se ing. Kopřiva pokusil výběrové řízení zpochybnit. V napětí, které odcizením materiálů nastalo, byla proti dr. Wiesnerovi vyslovena některá podezření, která nebyla prokázána.

Výběrové řízení nebylo přerušeno a Rada pak tajným hlasováním zvolila (poměrem hlasů 5:2) dne 7.června 1993 generálním ředitelem ČTK JUDr. Milana Stibrala. Tento krok spolu s předchozím apelem Rady na zaměstnance přispěl ke zklidnění a posléze ke stabilizaci situace v ČTK, Popsanými kroky byla průběžně realizována působnost Rady ČTK podle 8 odst. 1, písm. a), b), e) a f) zákona o ČTK.

Další činnost Rady

Dohled nad využitím účelových dotací

Mezi úkoly Rady patři také dohled nad využitím účelových dotací, které ČTK může dle § 10 odst. 2 zákona ČNR č. 517/1992 Sb. dostat ze státního rozpočtu. Taková dotace byla pro rok 1993 přiznána ve výši 29,3 milionu Kč, a to na zahraniční zpravodajství. Tato částka má přísné účelové užití, je uvolňována v kvartálních splátkách a její čerpání se eviduje v samostatném účetnictví. Z tohoto zdroje je financována především činnost zahraničních odboček ČTK (viz Zpráva o vývoji a činnosti ČTK). Předběžná čísla za rok 1993 naznačují, že částka bude překročena a pro zahraniční zpravodajství jako celek není postačující. Kromě toho žádal prozatímní ředitel T. Kopřiva Ministerstvo financí ČR o dotaci ve výši 33,5 milionu Kč na technický rozvoj. Tento požadavek, který Rada doporučila, nový generální ředitel později snížil na cca 12 milionů Kč s určením pro naléhavou modernizaci obrazového vysílání. Teprve v závěru roku byla ČTK přiznána dotace jednoho milionu korun.

Kontrola vedlejší podnikatelské činnosti ČTK

Rada se zabývala vedlejší podnikatelskou činností ČTK, o níž byla pravidelně informována. Jedná se zejména o vydávání časopisů (Parabola, Moderní řízení, 100+1 zahraniční zajímavost), Pressfoto a o účast v akciových společnostech (Economia, ČTK Repro). Vzhledem k proměně trhu je vlastní vydavatelská činnost převážně ztrátová, bylo proto doporučeno ji maximálně omezit, případně vůbec zrušit.

Rada se rovněž opakovaně zabývala odprodejem a pronájmem nemovitostí ČTK. Jednotlivé návrhy generálního ředitele shledala účelnými a dala k nim souhlas, jak jí to podle jednacího řádu přísluší.

Schvalování rozpočtu

Zákon ukládá Radě schvalovat rozpočet vlastní i rozpočet ČTK jako celku, jakož i závěrečný účet ČTK. S ohledem na to, že Rada byla ustavena až v dubnu a nový generální ředitel nastoupil do funkce v červnu roku 1993, mohla být v loňském roce tato působnost naplněna jen zčásti. Rada se tedy zabývala jen svým rozpočtem, který je součástí rozpočtu ČTK. Schválená částka 479.000,- Kč nebyla přitom zcela vyčerpána a její zbytek se převedl do roku 1994. Rozpočet na tento rok činí 800.000,-. Kč.

Rozpočet ČTK na rok 1994 schválila Rada na svém zasedání dne 14.2.1994 a závěrečný účet za rok l 993 dne 5.5.1994.

Rada nepokládá za optimální financování své činnosti a odměn za výkon funkce z rozpočtu instituce, na níž má být nezávislá a nad níž ze zákona vykonává určité kontrolní funkce.

Schvalování Statutu ČTK

Zákon ukládá Radě ČTK i schvalování Statutu ČTK. Vzhledem k nástupu nového generálního ředitele až v červnu 1993 a následné reorganizaci ČTK byl Statut ČTK schválen dne 27. ledna 1994 (viz příl. č. 2). Kromě základní organizační normy (Statutu) se připravuje a na něj navazující nový organizační řád, spojený se zrušením některých zastaralých vnitropodnikových předpisů. Vypracováno je rovněž nové znění pracovní smlouvy a uvažuje se i o etickém kodexu zaměstnance ČTK.

Rozhodování o stížnostech

Další působností Rady je rozhodování o stížnostech na ředitele a na činnost ČTK. Jde o stížnosti interní a externí. S množstvím stížností interních se Rada setkala zejména v počátcích své práce, kdy se týkaly především postupů prozatímního ředitele. Ve vztahu k osobě generálního ředitele pak Rada ČTK řešila pouze dvě stížnosti, a to od téhož pracovníka. Obě se týkaly personální politiky a jejich řešení bylo proto v pravomoci generálního ředitele. V prvním případě nebyl navíc dotyčný stěžovatel (V. Nečas) svá tvrzená schopen věrohodně doložit, přesto Rada generálního ředitele na některé její aspekty písemně upozornila. V druhé stížnosti Rada plně akceptovala vysvětlení generálního ředitele.

Externí stížnost na činnost ČTK byla prakticky jen jediná, což lze při obrovské šíři produkce agentury považovat za úspěch. Šlo o stížnost prozatímního ředitele BIS Stanislava Devátého. Rada se odmítla vyjádřit k tomu bodu stížnosti, který spadal do období před jejím vznikem, a v dalších bodech nezjistila porušení zákona ani žádnou profesionální chybu ze strany ČTK. Při osobním rozhovoru s ředitelem Devátým na schůzi Rady se stěžovatel vyjádřil, že tuto záležitost považuje za uzavřenou.

Kromě stížností řešených Radou se v praxi samozřejmě občas objevují stížnosti a upozornění odběratelů servisu. Ty lze však chápat jako součást provozu a řeší je běžně zpravidla nižší vedoucí pracovníci ČTK.

Průběžná problematika

Postoj k produkci ČTK

Možnosti ověření kvality produkce ČTK zejména z vnějších zdrojů jsou limitované jednak samotným charakterem ČTK jako specifického sdělovacího prostředku, jednak nedostatkem nezávislých externích odborníků či pracovišť. Svou roli tu hraje i finanční náročnost takových expertiz. Rada se přiklání k názoru, že prioritou je finanční zajištění technického rozvoje ČTK, který je nezbytný pro udržení kroku se zahraničními agenturami. Finančních prostředků je třeba i k zastavení odlivu kvalifikovaných pracovníků ze vyššími platy do jiných sdělovacích prostředků. I když lze konstatovat růst kvantity zpravodajství a jeho diverzifikace, kvalitu je nutno neustále zvyšovat. Ta je poznamenána odchodem zkušených a příchodem mladých a nezkušených pracovníků.

Kontakt Rady ČTK s odběrateli

Rada uvažuje v tomto roce o provedení ankety mezi odběrateli servisu ČTK. V praxi se však zpravidla vrací jen nepatrné procento anketních lístků. Vypovídací hodnota by navíc mohla být snížena tím druhem respondentů, v jejichž odpovědích by se mohlo negativně promítnout průměrně dvacetiprocentní zvýšeni odběratelských cen, uskutečněné od 1. ledna 1994. Jednání s odběrateli Rada sleduje se zvýšenou pozorností a některých se v roce 1993 i přímo zúčastnila. Snaží se rovněž získat přehled o současné a budoucí konkurenci, tyto informace jsou však těžko dostupné a ověřitelné.

Postavení ČTK mezi jinými agenturami

Postupně jsou shromažďovány materiály o formě a fungování zahraničních agentur. Zde již nejde jen o poznatky o konkurenci, ale a vodítko pro úvahy o nejvhodnější budoucí formě ČTK. Rada ČTK na základě současných poznatků zastává názor, že vzhledem k možnostem malého národního trhu je ekonomicky reálná existence pouze jedné velké české tiskové kanceláře se všeobecným záběrem. Tou by měla být ČTK. Vedle ní samozřejmě mohou a budou působit jak zahraniční, tak menší domácí specializované agentury. Jak již bylo řečeno úvodem, za nejvhodnější pro nejbližší období pokládá Rada současný veřejnoprávní status. Není totiž jasné, zda by se ČTK měla stát družstvem či akciovou společností. Nejasná je i otázka eventuální účasti státu a jednotlivých odběratelů. Je rovněž třeba dokončit reorganizaci, směřující k vyšší efektivitě a prosperitě.

Spolupráce s parlamentní komisí pro sdělovací prostředky

Rada ČTK byla s parlamentní komisí pra sdělovací prostředky ve stálém a kooperativním styku. Pra její potřeby vypracovala připomínky k platnému zákonu o ČTK a k zákonu tiskovému. Využila přitom své zkušenosti, které se snažila rozšířit i účastí na mezinárodní konferenci Univerzity komunikace v listopadu 1993. Poslanecká kose pro sdělovací prostředky se také s Radou ČTK shoduje v názoru na zachování stávající podoby ČTK a tudíž nepovažuje za vhodné, aby v nejbližší době došlo k privatizaci ČTK ze zákona.

Ať již bude tato otázka vyřešena jakkoliv, je třeba důrazně upozornit na výjimečnost archivů ČTK, které jsou svým obsahem zřejmě zcela unikátní, a proto by jejich budoucí existence a vlastnictví či správa měla být při případné transformaci ČTK zvláště ošetřena.

Závěr

Svým charakterem je Rada na pomezí mezi správní, dozorčí a programovou radou, obvyklou u veřejnoprávních médií v zahraničí. Rozhodujícím faktorem pro veškerou činnost Rady (aby nebyla jen povrchní a formální) je nalezení modu vivendi nejen uvnitř sebe samé jako orgánu kolektivního s kolegiálním rozhodováním, ale i ve vztahu k agentuře. na níž je značně závislá. To ovšem neznamená, že by přejímala slepě její postoje, názory, stanoviska a argumenty. Rada byla zvolena v zájmu laické veřejnosti, musí však sama získávat kompetentnost, aby nezůstala na laické úrovni. Se zvyšováním vlastní kvalifikace se bude její závislost na agentuře snižovat. Jde nejen o šíří, ale i o hloubku onoho záběru, ovšem tak, aby činnost Rady ani nesuplovala ani neomezovala činnosti generálního ředitele a operativy. Nesmí nastat situace "Rada místo ředitele" ani "Rada - orgán ředitele". Rada je samozřejmě vnímána jako orgán dosazený shora, což je záležitost velmi citlivá, vezmeme-li v úvahu špatné zkušenosti a tudíž oprávněné obavy z jakékoliv možnosti cenzury ve sdělovacích prostředcích. Vyplývá z toho závazek pro další činnost Rady: správně vyvážit potřebnou míru kritičnosti a spoluodpovědnosti.

1) Úvod

Česká tisková kancelář prošla v roce 1993 řadou změn, které přispěly ke zvýšení efektivity práce i ke zkvalitnění služeb agentury.

Díky úsporným organizačním opatřením se snížil počet zaměstnanců ze 632 na 510. Hlavní organizační změny zaznamenaly administrativní a tzv. obslužné složky agentury. Zrušeny byly některé funkce, resp. útvary, jejichž činnost bylo možno přenést na jiná pracoviště. Jde např. o funkci náměstka generálního ředitele a jeho sekretariátu a odbor obrany. V průběhu roku z agentury odešlo 274 pracovníků, nových nastoupilo 157. Ačkoliv mzdy v roce 1993 vzrostly v průměru o 30 %, stále zůstávají značně pod úrovní mnoha jiných sdělovacích prostředků. To je pak jednou z příčin velké fluktuace pracovníků.

ČTK hradí svou činnost z vlastních zdrojů. Není tedy napojena na státní rozpočet, s výjimkou zahraničního zpravodajství, kde byly v roce 1993 náklady zčásti kryty státní dotací. Dotace tak umožňuje agentuře plnit její poslání i v oblasti, kterou zatím není schopna bilancovat z vlastních prostředků. Proto agentura může získávat ze zahraničí zejména zprávy o aktivitách České republiky. Významné jsou však rovněž informace o politickém a hospodářském dění v zemích, které Českou republiku zvláště zajímají.

V roce 1993 se značně zvýšil objem produkce redakcí při současném snížení počtu pracovníků. Výrazná změna nastala v obchodní činnosti agentury poté, co byl ve druhé polovině roku vybudován prakticky úplně nový obchodní úsek. V technické oblasti došlo k dalšímu vývojovému skoku - do provozu byla uvedena nová databanka. V budově ČTK v Opletalově ulici v Praze pokračovaly rekonstrukční práce. Do nově upravených sálů se přestěhovaly redakce sportovní, bulletinová a exportní.

V roce 1993 byl dokončen administrativní převod nemovitostí, související s vypořádáním majetkových a jiných práv mezi Československou tiskovou kanceláří (ČSTK), Českou tiskovou kanceláří (ČTK) a Tlačovou kanceláriou Slovenskej republiky (TK SR). Majetkové a jiné právní poměry majetkové povahy mezi ČSTK a TK SR byly vypořádány delimitačním protokolem ze dne 26.6.1992 včetně dodatků. ČTK nabyla majetek na základě Protokolu o vypořádání majetkových a jiných práv mezi ČSTK a ČTK ze dne 20. listopadu 1992. Jednotlivé organizační složky ČTK a jejich práce jsou popsány níže.

2) Úsek slovního zpravodajství (ÚSZ)

ÚSZ je největší organizační jednotkou ČTK. Sdružuje sedm redakcí - domácí, zahraniční, sportovní, ekonomickou, exportní, bulletinovou a dokumentační. Celkem zde pracuje přes 200 lidí. ÚSZ je po obchodním úseku druhé středisko, kterého se nejvíce dotkla krize v ČTK. V roce 1993 z něho odešlo 96 lidí a bylo přijato 6. Přes tyto dramatické změny nezaznamenalo zpravodajství přílišný výkyv v kvalitě ani v kvantitě. Proti roku 1992 produkce zpravodajských redakcí vzrostla ze 118.212 na 159.640 zpráv, tj. o 35%.:

Byly zavedeny nové služby, např. ekonomické informační soubory, neekonomické báze a bulletiny, rozšířila se produkce grafu atd. Po rozdělení ČSFR se ČTK nedohodla se slovenskou agenturou TA SR o výměně zpravodajství, a přesto zajistila zpravodajství ze SR pro české klienty jak ve sdělovacích prostředcích, tak ve státní správě a v hospodářské sféře. Nezaujaté zpravodajství ze SR požadují od ČTK také zahraniční tiskové agentury, sdělovací prostředky, včetně slovenských, a hospodářské subjekty.

a) Operativní centrum (OC)

Pracují v něm ve směnném provozu dva řídící redaktoři. OC koordinuje operativní činnost redakcí ÚSZ. V případě větších zpravodajských akcí přebírá řízení, mění strukturu servisu, iniciuje výrobu nových produktů, vytváří a mění agenturní normy a řídí grafické pracoviště.

b) Zahraniční redakce (ZR)

Zahraniční redakce přináší informace z celého světa nepřetržitě 24 hodin denně. V ZR v Praze pracuje 21 lidí. Ke zpravodajství využívá světové agentury Reuters, AFP, AP, DPA a další, jakož i vlastní zpravodajskou síť, kterou na konci roku 1993 tvořilo celkem 24 zpravodajů. Odbočky ČTK jsou ve dvanácti evropských zemích, včetně Slovenska, a ve Spojených státech. Zahraniční zpravodajové se na cetkovém množství zpráv podílejí více než třetinou. Servis ČTK obohacují především tím, že jejich zpravodajství je původní a přihlíží k zájmům českých odběratelů. Ve snaze o větší úspornost a snížení nákladů se v ZR loni snížil počet pracovníků o čtvrtinu. Větším pracovním nasazením se nicméně podařilo dosáhnout toho, že toto omezení se na zpravodajství neprojevilo a odběratelům bylo možné ze zahraničí poskytnout kompletní a kvalitní servis. V rámci úsporných opatření byly v roce 1993 zrušeny odbočky v Havaně, Bukurešti a Sofii. Se zrušením odboček souvisí i potřeba častějších zpravodajských výjezdů do zahraničí. Jde zejména o velké konference, přímá jednání věnovaná problematice Evropské unie nebo summity různých institucí, které se dotýkají zájmů ČR. Do své kompetence naopak zahraniční redakce převzala zpravodajství ze Slovenska, kde došlo koncem roku 1993 k radikální personální obměně odbočky a ke změně struktury zpravodajství. Důraz je nyní položen na ekonomické zpravodajství, které zpracovávají redaktoři v Bratislavě, Prievidzi a Košicích. Všeobecné zpravodajství ze Slovenska je strukturována tak, aby uspokojilo české odběratele servisu ČTK, podávalo zahraničním odběratelům servisu ČTK soustavný a ucelený obraz o všech významnějších událostech a bylo vhodným a exkluzivním doplňkovým zdrojem pro slovenské odběratele. Pro ně byl zřízen speciální servis, do něhož jsou umísťovány vesměs vlastní zprávy ČTK spíše lokálního charakteru nebo jen dokreslující určitou událost. Ostatní zprávy, kromě ryze ekonomických, vydává ČTK běžným zahraničním servisem. Stěžejními odběrateli servisu ČTK na Slovensku jsou velké sdělovací prostředky (televize, rozhlas, Pravda, Sme, Profit, Šport), pro něž je ČTK základním zdrojem informací za situace, kdy TA SR není schopna poskytovat kompletní zpravodajství. Zájem je zejména o zahraniční a sportovní zprávy, hojně se však užívají vlastní zprávy ČTK ze Slovenska, kde ČTK jde často za rámec zpravodajství TA SR Vzhledem k tomu, že Slovensko je mimo ČR jediným regionem, kde ČTK může bez jazykové bariéry obchodně působit, usiluje o rozšíření okruhu odběratelů nejen ve sdělovacích prostředcích, ale zejména ve finanční a podnikové sféře, kde nabízí ekonomický servis.

ČTK získala v roce 1993 dotaci ze státního rozpočtu ve výši 29,3 milionu Kč na zahraniční zpravodajství. Agentura se snaží o maximální úspornost, např. stěhováním odboček do levnějších prostor. Nicméně náklady na provoz stále rostou. ČTK proto byla nucena za-ušit v roce 1993 další tři odbočky. Souvisí to rovněž s růstem krátkodobých cest do zahraničí (doprovázení státních představitelů apod.). Ze státní dotace je placen provoz zahraničních odboček a krátkodobé výjezdy zpravodajů. Ostatní náklady související se zahraničním zpravodajstvím hradila ČTK v roce 1993 ze svých zdrojů.

c) Domácí redakce (DR)

V pražském ústředí domácí redakce pracuje 32 reportérů a redaktorů, kteří zpracovávají veškeré důležité informace o dění v České republice. Významným zdrojem domácího servisu agentury jsou i telefonicky nebo telefaxem dodané texty mluvčích důležitých státních úřadů, politických stran a jiných organizací, které agentura po redakčním zpracování zařazuje do servisu.

Důležitým zdrojem zpravodajství z domova je i produkce oblastních redakcí ČTK umístěných ve 13 městech Čech a Moravy. Pracuje v nich 22 redaktorů, které využívá nejen domácí, ale i ekonomická a sportovní redakce. Díky napojení všech regionálních redakcí na centrální redakční systém jsou všechna oblastní pracoviště ČTK v neustálém operativním spojení s pražským ústředím. ČTK rovněž využívá služeb několika externích dopisovatelů, aby zajistila zpravodajství i z odlehlejších oblasti státu.

V domácím servisu vydává ČTK denně 80 až 140 zpráv. Jeho součástí jsou i pravidelné plány aktuálního zpravodajství a denní přehledy očekávaných politických, všeobecně ekonomických, kulturních, církevních a společenských událostí. Každý den vydává až několik desítek oznámení a pozvánek, jimiž nejrůznější klienti upozorňují novináře i veřejnost na události, které připravují. Často je tak agentura jediným kanálem. jímž tyto informace přicházejí k adresátům. Část domácího servisu tvoří také přehledy českého tisku, které jsou k dispozici již během noci, tedy ještě dříve, než jsou noviny v prodeji. ČTK monitoruje také hlavní zpravodajské relace televizních a rozhlasových stanic v ČR.

Soubor domácího zpravodajství získávají zákazníci buď jako celek včetně přehledů, plánů, souhrnů a informací o počasí, nebo jednotlivé jeho části zvlášť v samostatných souborech (jako např. FORUM, který poskytuje přehled o dění v parlamentu a ve vládě). DR vydává některé materiály, jako komuniké vlády, významné projevy prezidenta nebo premiéra, návrhy důležitých a diskutovaných zákonů, zásadní stanoviska osobností apod., v nezkráceném znění jako dokumenty.

Každé čtyři hodiny vydává ČTK přehledné souhrny nejdůležitějších informací z domova. Tato produkce, stejně jako obdobné souhrny zpravodajství ze zahraničí a ze sportu, tvoří samostatnou databázi v databance ČTK. Využívají ji zejména regionální rozhlasové stanice.

DR také provozuje Veřejnou informační službu, v jejímž rámci poskytuje za úplatu svoji telekomunikační síť těm, kteří chtějí dopravit sdělovacím prostředkům různá prohlášení a další informace, které se svým charakterem nehodí do zpravodajského servisu ČTK.

d) Sportovní redakce (SR)

Ve sportovní redakci pracuje v Praze 9 lidí, kteří spolupracují se 150 externími dopisovateli. Pro své odběratele zpracovává zpravodajství z domova a ze zahraničí. Z domova se soustřeďuje především na vrcholové soutěže celostátního charakteru, mezinárodní a mezistátní turnaje na území ČR a na působení organizací, které řídí sportovní činnost v České republice. Nevyhýbá se však ani událostem místního charakteru, pokud jsou zpravodajsky zajímavé. Ze zahraničí přináší sportovní redakce rovněž zpravodajství z vrcholových soutěži, přičemž se zvláště zaměřuje na účast českých reprezentantů, pro klienty na Slovensku zaznamenává v rámci možností i umístěni sportovců SR. Jako zdroj používá sportovní redakce agentury Reuters, AP, AFP, DPA, APA, německou specializovanou sportovní agenturu SID a v případě potřeby ITAR-TASS. Kromě toho sportovní redakce udržuje solidní kontakty s řadou národních agentur (švédská TT, finská STT, švýcarská SI), s nimiž si buď pravidelně vyměňuje zpravodajství, které není z běžných zdrojů dostupné (výsledky hokejových lig), nebo od nich žádá v případě startu českých sportovců speciální informace pro české odběratele. Totéž pro sportovní redakci dělají zahraniční zpravodajové ČTK. Informace o řadě startů českých sportovců v zahraničí získává redakce prostřednictvím telefonátů od vedoucích výprav či trenérů, nejvýznamnější události kryje vysíláním svých redaktorů. Odběrateli sportovního servisu jsou sdělovací prostředky. Prvním odběratelem mimo tuto sféru se stal Český olympijský výbor. Sportovní redakce vytváří rovněž specializovaný servis očekávaných událostí (databáze Obzor) a výsledků (Terno) pro šest sázkových kanceláří. V roce 1993 byl ve sportovní redakci zaveden kompletní tabulkový servis a rozšířen počet sledovaných soutěží o fotbalové divize.Vznikly základy databanky s historickými přehledy sportovních výsledků z vrcholových světových a domácích soutěží, jejíž dobudování je však dlouhodobou záležitostí.

e) Ekonomická redakce (ER)

V ekonomické redakci v Praze pracuje 25 lidí. Produktem ER je zejména ČETKOM, speciální ekonomické zpravodajství ČTK, které je určeno především hospodářské sféře všem, kteří pro odpovědné rozhodování potřebují aktuální ekonomické informace z domova i ze zahraničí. ER zpracovává makroekonomické informace z České republiky a ze světa, podnikové informace o aktivitě jednotlivých firem doma i v cizině, finanční a bankovní zprávy, burzovní zpravodajství, informace o surovinách, upozornění na možnosti spolupráce se zahraničními firmami, informace o připravovaných veletrzích, kontraktačních výstavách, seminářích, prodejních akcích a přehled ekonomického tisku. V souboru ČETKOM jsou nejčerstvější burzovní kotace kovů, energetických surovin, zemědělských plodin a produktů, textilních surovin a řady jiných položek. Tyto zprávy pocházejí z největších komoditních burz světa a odběratel jedná k dispozici prakticky okamžitě. Obsahem souboru jsou i informace o vývoji na devizových trzích a na domácích a zahraničních burzách cenných papíru.

V roce 1993 se rozsah zpravodajství ve srovnání s předchozím rokem více než zdvojnásobil. Bylo zavedeno devět ekonomických databází a nových týdenních bulletinů, do nichž je zpravodajství tematicky členěno:

DATA (souhrnné ekonomické informace o zemích a regionech)

FINANCE (banky, burzy, ceny)

PRŮMYSL 1 (hutnictví, strojírenství, energetika)

PRŮMYSL 2 (chemie, stavebnictví, lehký průmysl)

TRANSPORT (doprava, spoje, telekomunikace)

SUROVINY (plodiny, kovy, ropa)

AGRO (zemědělství, potravinářství, výživa)

PRIVATIZACE (transformace, podnikání, kapitál)

MERKUR (obchod, služby, turistika).

V roce 1993 bylo zahájeno vysílán ekonomického servisu prostřednictvím satelitu. Bylo podstatně omezeno zastaralé a pro zákazníky ČTK nevyhovující faxové vysílání. Zákazníci byli převedeni na nové druhy služeb. Získán byl nový, lepší zdroj informací ze světa, nový satelitní servis agentury Reuters. Síť oblastních odboček ČTK byla doplněna o ekonomické zpravodaje.Je připravována další nová databáze firem. Jako součást ekonomického servisu bylo zavedeno burzovní zpravodajství, zahrnující informace ze šesti nově vzniklých burz v Praze, Brně a Bratislavě. V současné době jedná ÚSZ s burzami o uzavření oboustranných smluv o dodávání informací. Podstatně vzrostl počet odběrateli z řad sdělovacích prostředků i konečných uživatelů. Redakce má potíže se získáváním informací z některých ústředních orgánů, které nemají tiskový odbor.