0
o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č.301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č.121/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky a o některých opatřeních s tím souvisejících
(1) Československá obchodní a průmyslová komora [Zákon č.42/1980 Sb.,o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č.102/1988 Sb. , zákona č.113/1990 Sb., zákona č.513/1991 Sb. a zákona č.228/1992 Sb.] se slučuje s Hospodářskou komorou České republiky [Zákon ČNR č.301/1992 Sb.,o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,ve znění zákona č.121/1993 Sb.
];
Československá obchodní a průmyslová komora zaniká dnem účinnosti tohoto zákona.
(2) Tímto dnem vstupuje Hospodářská komora České republiky do veškerých majetkových a jiných práv, jakož i povinností Československé obchodní a průmyslové komory jako její právní nástupce.
Členové Československé obchodní a průmyslové komory se dnem účinnosti tohoto zákona stávají členy Hospodářské komory České republiky.
(1) Rozhodčí soud působící při Československé obchodní a průmyslové komoře se dnem účinnosti tohoto zákona stává stálým rozhodčím soudem působícím při Hospodářské komoře České republiky a jeho označení se mění na Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky. Předsednictvo dosavadního Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory je předsednictvem Rozhodčího soudu Hospodářské komory České republiky; Statut a Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory je Statutem a Řádem Rozhodčího soudu Hospodářské komory České republiky.
(2) Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky je rozhodčím soudem ve smyslu Úmluvy o řešení občanskoprávních sporů vznikajících ze vztahů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v rozhodčím řízení [Vyhláška federálního ministerstva zahraničních věcí č.115/1974 Sb., o Úmluvě o řešení občanskoprávních sporů, vznikajících ze vztahů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v rozhodčím řízení.].
(3) Rozhodčí smlouvy odkazující na pravomoc a příslušnost Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory nebo Rozhodčího soudu působícího při Československé obchodní a průmyslové komoře, se považují nadále za rozhodčí smlouvy uzavřené ve prospěch Rozhodčího soudu Hospodářské komory České republiky.
Změna zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky,ve znění zákona č.121/1993 Sb.
Zákon České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 4 odst.1,písm. f) se na konci věty doplňují slova "šíří znalosti o ekonomických podmínkách a právních předpisech, týkajících se obchodních vztahů se zahraničím a v souvislosti s tím vydávají a rozšiřují informativní a odborné publikace,".
2. V § 4 odst. 1, písm. g) se čárka na konci nahrazuje středníkem a za středník se doplňují slova "tato osvědčení mají povahu veřejných listin,".
3. V § 14 odst.4 písm. d) se tečka za větou nahrazuje čárkou a za písmenem d) se doplňuje písmeno e), které zní:
"e) na návrh předsednictva rozhodčího soudu schvaluje statut a řád tohoto rozhodčího soudu.".
4. § 19 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
(1) Při Hospodářské komoře České republiky působí jako stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky.
(2) Agrární komora České republiky je oprávněna zřídit jako stálý rozhodčí soud působící při Agrární komoře České republiky Rozhodčí soud Agrární komory České republiky.
(3) V čele stálého rozhodčího soudu (dále jen "rozhodčí soud") je předsednictvo jmenované představenstvem komory na dobu tří let. Předseda rozhodčího soudu je po dobu výkonu své funkce členem představenstva komory.
(4) Rozhodčí soud rozhoduje majetkové spory podle zvláštního zákona [Zákon č.98/1963 Sb.,o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.".].
(5) Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností rozhodčího soudu upravuje Statut a Řád rozhodčího soudu.
Zrušují se § 43 až 48 zákona č.42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb., zákona č. 113/1990 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předkládaný návrh, který je součástí celkového řešení zákonných úprav sdružování v komorách, legislativně upravuje sjednocení Československé obchodní a průmyslové komory a Hospodářské komory České republiky, jejichž působnost se překrývá. Obě komory spolu těsně spolupracují a po vzájemné dohodě usilují o vytvoření jedné Hospodářské komory České republiky. Sloučení komor v jeden subjekt - hospodářskou komoru - je přijatelné, protože komora bude mít nepovinné členství, nerozhoduje o přístupu do povolání a neměla by tak ohrožovat soutěž na trzích. Sloučení není možné realizovat prostou dohodou obou komor, protože každá z nich působí na základě zvláštního zákona. Jedině přijetí navrhovaného zákona sloučení umožňuje legislativně realizovat.
Se sloučením Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky v jeden subjekt bezprostředně souvisí i nutné zachování další existence a činnosti Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory, působícího při této komoře. Rozhodčí soud jako jediný zatím umožňuje řešit obchodní spory v mezinárodním obchodě v rozhodčím řízení, tedy "mimosoudní cestou". Bude-li schválen návrh zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, připravovaný Ministerstvem spravedlnosti, bude moci Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky řešit obchodní spory i mezi tuzemskými podnikateli mimo okruh obecných soudů a tím jim odlehčí.
Podle předkládaného návrhu zákona se nejen mění označení Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory na Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky ale Rozhodčí soud působící při Československé obchodní a průmyslové komoře se prohlašuje za stálý Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky.Cílem návrhu je tedy mimo jiné upravit zákonem skutečnost, že stálý rozhodčí soud pokračuje nepřetržitě ve své činnosti s tím, že bude po sloučení komor na základě předkládaného návrhu přiřazen k Hospodářské komoře České republiky, která se stane právním nástupcem po bývalé Československé obchodní a průmyslové komoře. Tento stálý rozhodčí soud je procesně nezávislý orgán, bez vlastní právní subjektivity, kterou měla pouze Československá obchodní a průmyslová komora a po přijetí navrhovaného zákona ji bude mít pouze Hospodářská komora České republiky. Statut a řád rozhodčího soudu schvaluje představenstvo komory.
V souvislosti se sloučením komor se zrušují příslušná ustanovení zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, která právně upravovala činnost Československé obchodní a průmyslové komory, doplňuje se a mění zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, v ustanoveních, která se týkají zahraničních obchodních vztahů a stálého rozhodčího soudu.
Samotný organizační postup při realizaci navrhovaného zákona byl projednán v nejvyšších orgánech obou komor, kde byl vysloven předběžně souhlas se sloučením s tím, že realizace tohoto záměru nebude vyžadovat žádná náročná administrativní opatření.
Vypořádání Československé obchodní a průmyslové komory mezi republikami v souvislosti se zánikem ČSFR nepřichází v úvahu, protože bylo již provedeno za trvání federace. Ve Slovenské republice byla s účinností od 16. ledna 1992 na základě zákona SNR č. 9/1992 Sb., o obchodných a priemyselných komorách, zřízena Slovenská obchodná a priemyselná komora se sídlem v Bratislavě. V souvislosti se vznikem tohoto subjektu bylo provedeno mimo jiné i majetkové vypořádání a pod názvem Československá obchodní a průmyslová komora již od této doby realizovala činnost pouze česká část komory.
Slučitelnost s právem Evropské unie není nutné u tohoto předkládaného návrhu speciálně posuzovat, protože se prakticky jedná pouze o právní dočištění procesu sloučení dvou institucí sdružujících podnikatele. Z hlediska rozhodčího soudu je návrh zpracován v souladu s návrhem zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, připravovaným Ministerstvem spravedlnosti, který je slučitelný s právem Evropské unie.
K § 1
Ustanovení upravuje samotné sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky.V dalším období budou na území republiky na základě zákona působit pouze Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky.Hospodářská komora se stává právním nástupcem po bývalé Československé obchodní a průmyslové komoře.
V souvislosti s právním nástupnictvím Hospodářské komory České republiky se potvrzuje i přechod práv a povinností, uvedených v odstavci 2.Tato skutečnost je důležitá především z hlediska pokračování v zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti podnikatelských aktivit.
K § 2
Členskou základnu Československé obchodní a průmyslové komory přebírá tímto ustanovením Hospodářská komora České republiky. Členství v obou komorách je dobrovolné.
K § 3
Ustanovení zachovává kontinuitu v činnosti Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory. Po sloučení komor stálý rozhodčí soud pokračuje ve své činnosti, je však přiřazen k právnímu nástupci, to znamená k Hospodářské komoře České republiky. Navrhované ustanovení nemění postavení ani organizační uspořádání tohoto stálého rozhodčího soudu, mění se jeho označení v souladu s označením právního subjektu od kterého odvíjí svoji činnost.
V odstavci 3 je dána pravomoc Rozhodčího soudu Hospodářské komory České republiky k řešení sporů u případů, kde byly uzavřeny rozhodčí smlouvy ve prospěch Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory.
Podle údajů Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory ke konci roku jsou v řešení tohoto rozhodčího soudu případy, ve kterých se jedná o celkovou hodnotu cca 3,7 miliardy Kč. Především z tohoto důvodu pro zajištění právní jistoty subjektů, které mají rozhodčí smlouvy uzavřené ve prospěch tohoto rozhodčího soudu, se zachovává kontinuita v jeho činnosti po sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky.
K § 4, bod 1
Tento bod doplňuje působnost Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky o otázky související s obchodními vztahy se zahraničím, které byly dříve v působnosti Československé obchodní a průmyslové komory podle zákona č. 42/1980 Sb.
K § 4, bod 2
Pro zdůraznění důkazní hodnoty osvědčení o skutečnostech důležitých v právních vztazích v mezinárodním obchodě, vydávaných oběma komorami se doplňuje, že tato osvědčení mají povahu veřejných listin, což je důležité především při řešení případných sporů rozhodčím soudem.
K § 4, bod 3 a 4
Návrh zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů,připravovaný Ministerstvem spravedlnosti předpokládá, že se bude jednat pouze o procesní předpis s tím, že umožní vznik stálých rozhodčích soudů pouze na základě zákona. Otázku případného schvalování, změn statutů a řádů stálých rozhodčích soudů ponechává návrh Ministerstva spravedlnosti na právní úpravě v zákonech, na základě kterých budou stálé rozhodčí soudy vznikat.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se v bodě 3 doplňuje působnost představenstva obou komor o schvalování statutu a řádu rozhodčího soudu.
Podle bodu 4 tohoto článku po sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky a po převzetí jejího stálého rozhodčího soudu bude při Hospodářské komoře České republiky působit jako stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud Hospodářské komory České republiky.
Možnost zřídit si stálý rozhodčí soud se ponechává i Agrární komoře České republiky.
Předseda stálého rozhodčího soudu je po dobu výkonu své funkce členem představenstva komory.
K § 5
V tomto ustanovení se zrušují příslušné paragrafy zákona č. 42/1980 Sb., o činnosti Československé obchodní a průmyslové komory a jejího rozhodčího soudu s ohledem na právní nástupnictví Hospodářské komory České republiky. Veškerá právní úprava činnosti stálého Rozhodčího soudu Hospodářské komory České republiky je soustředěna do předkládaného návrhu zákona a do zákona ČNR č. 301/1992 Sb.
K § 6
Vzhledem k tomu, že zákon ČNR č. 301/1992 Sb. je důležitým právním předpisem pro podnikatelskou sféru a s ohledem na skutečnost, že předkládaný návrh obsahuje již druhou novelizaci tohoto zákona, upravuje tato část zmocnění pro předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu k vyhlášení úplného znění.
K § 7
Návrh zákona byl připravován od prosince 1993 a bylo tudíž možno zajistit veškerá organizační a technická opatření, související s realizací návrhu zákona v praxi tak, aby v případě jeho schválení mohl nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Organizační a technická příprava na aplikaci předkládaného návrhu do praxe probíhala v úzké spolupráci se zástupci Československé obchodní a průmyslové komory a se zástupci Hospodářské komory České republiky.