Obecná část
Současně platná právní úprava na úseku požární ochrany nabyla účinnosti dne 1. července 1986. Závažné společensko-ekonomické změny však způsobily, že některá její ustanovení lze jen obtížně aplikovat na praktické situace vzniklé v oblasti organizace a řízení požární ochrany, při výkonu státního požárního dozoru a při operativně taktické činnosti jednotek požární ochrany. Rovněž na některé změny obecně závazných právních předpisů v jiných oblastech je třeba na úseku požární ochrany reagovat. Jelikož tvorba nové právní úpravy požární ochrany je otázkou dlouhodobějšího řešení, bylo rozhodnuto přistoupit k novelizaci stávajícího zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb. Tím by měly být vytvořeny podmínky k uspokojivému fungování požární ochrany do doby, než bude vypracován a schválen nový zákon o požární ochraně a prováděcí předpisy k němu.
Novelizace by měla zejména zmocnit orgány požární ochrany k vydávání obecně závazných právních předpisů v oblasti požární bezpečnosti staveb, technologií, výrobků a činností. Zákonem č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, skončila 31. prosince 1993 platnost oborových norem a 31. prosince 1994 skončí závaznost státních norem. Pro další činnost dosavadních správ Sboru požární ochrany při výkonu státního požárního dozoru, která byla na těchto technických předpisech závislá, je třeba vytvořit odpovídající právní základ.
Dále je třeba novelizací upravit povinnosti fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů. Rozvojem podnikatelské činnosti vznikla řada provozů ve vlastnictví fyzických osob, jejichž požární nebezpečí přesahuje riziko činnosti některých právnických osob. V takových případech je třeba některé povinnosti právnických osob vztáhnout i na tyto fyzické osoby.
Podstatně se však zužuje rozsah zákonem stanovených povinností. Podle návrhu se povinnosti uvedené v § 6a budou vztahovat jen na ty subjekty, které budou provozovat činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, nebo budou vlastníky objektů, kde se bude shromažďovat větší počet osob. Stejně se bude rozhodovat o subjektech, u nichž se bude vykonávat státní požární dozor. U ostatních se bude uplatňovat jednodušší režim preventivních požárních kontrol. Tím se sleduje, aby uvedenými činnostmi nebyl ohrožován život a zdraví, případně majetek jiných osob.
Rovněž je třeba vyřešit postavení a působnost dosavadních správ a útvarů Sboru požární ochrany. Současné ustanovení zákona o požární ochraně řeší správy Sboru požární ochrany jako zvláštní orgány okresních úřadů. Útvary Sboru požární ochrany zřizované okresními úřady sice své postavení zákonem stanovené nemají, vychází se však z toho, že jejich příslušníci jsou v pracovněprávním vztahu k okresním úřadům. Proto by měly správy a útvary být, obdobně jako okresní úřady, rozpočtovými organizacemi. V současné době se však faktický stav s právním stavem rozchází. Výše uvedené úzké propojení s okresními úřady je však nevhodné, neboť charakter činnosti příslušníků Sboru požární ochrany se podstatně od charakteru běžných činností na okresním úřadu odlišuje. Jako nejvhodnější se jeví zřízení funkce okresního požárního rady (obdobně jako okresní hygienik), který by plnil úkoly okresního úřadu při výkonu státní správy na úseku požární ochrany. Současně by stál v čele Hasičského záchranného sboru okresu, příspěvkové organizace zřízené okresním úřadem. Hasičský záchranný sbor okresu by připravoval podklady pro opatření tohoto orgánu v oblasti státní správy na úseku požární ochrany a plnil by další úkoly na úseku požární ochrany.
Postavení ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky se řeší jako dosud, tedy jako organizační součást Ministerstva vnitra v čele s vrchním ředitelem, neboť právní předpisy upravující konstituování ústředních orgánů státní správy pojem zvláštního orgánu neznají.
Návrh novelizace by dále měl vytvořit možnost, aby některé méně náročnější činnosti v rámci Hasičského záchranného sboru mohli vykonávat zaměstnanci. Na tyto zaměstnance, kteří by neměli nárok na stejnokroj a hodnostní označení, by se nevztahovaly odchylky pracovněprávních vztahů podle zmocnění v § 5 zákoníku práce. Kromě úspor finančních prostředků by toto opatření mělo vyvolat částečné zcivilnění této složky.
Návrh dále řeší možnost propůjčit hodnosti příslušníkům jmenovaným do řídících funkcí. Umožňuje též sdružit prostředky více subjektů pro zřízení společné jednotky požární ochrany a vytváří sbory dobrovolných hasičů s územní působností větší než je územní obvod zřizovatelské obce. Tím mají být řešeny případy, kdy ze závažných důvodů některá obec nebo jiný subjekt nebudou schopny zřídit vlastní jednotku požární ochrany.
Návrh rovněž umožňuje jednotkám požární ochrany a Hasičskému záchrannému sboru provádět některé odborné práce založené na charakteru jejich hlavní činnosti a to za úplatu, za předpokladu, že nedojde k oslabení jejich akceschopnosti.
V návrhu jsou využity poznatky z řešení požární ochrany v ostatních, zejména evropských státech. Skoro ve všech je ústředním orgánem státní správy na úseku požární ochrany Ministerstvo vnitra (výjimka Řecko - Ministerstvo spravedlnosti, Švédsko - Ministerstvo obrany). Kontrolou dodržování zásad požární bezpečnosti jsou stejně, jako v předloženém návrhu, pověřeny orgány státní správy a v jednodušších případech obce. Posuzování dokumentace staveb z hlediska požární ochrany je svěřeno též orgánům státní správy. Oprávnění rozhodovat o zřízení jednotek požární ochrany přísluší zpravidla orgánům státní správy, jen výjimečně obci. Ministerstvem vnitra jsou též vydávány předpisy nižší právní síly na úseku požární ochrany. Náklady na zajištění požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a na zřizování jednotek požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob nesou tyto subjekty. Předkládaný návrh se od uvedených poznatků podstatně neodchyluje.
Nejpočetnějšími úpravami návrhu jsou změny názvosloví a odborné terminologie vyvolané jak novými společenskými poměry, tak zrušením národních výborů všech stupňů, vytvořením nových orgánů státní správy a samosprávy apod. Za nejdůležitější lze považovat změnu názvu Sboru požární ochrany na Hasičský záchranný sbor České republiky, použití termínů právnická osoba, fyzická osoba, podnikající fyzická osoba, okresní úřad, obec, obecní úřad, magistrátní úřad, jednotka sboru dobrovolných hasičů obce a podniku, hasičský záchranný sbor podniku, použití názvu ředitel místo názvu náčelník, názvu občanské sdružení za název společenská organizace apod. Tyto úpravy se promítají do převážné většiny ustanovení zákona.
Realizace návrhu nevyžaduje zvýšení počtu pracovníků, nevyvolává požadavky na finanční prostředky ani zvýšení administrativní náročnosti. Náklady na poskytování ozdravného pobytu budou hrazeny z prostředků Hasičského záchranného sboru.
Zvláštní část
Článek I
Úvodní ustanovení a Část první (§ 1 až § 22, bod 1 až 25)
K bodu 1
V § 1 se vypouští původní odst. 1 jako proklamativní. Současně se do účelu zákona doplňuje odlišná úprava některých pracovněprávních vztahů příslušníků Sboru PO.
Doplňuje se nový odstavec 2, který obsahuje základní povinnost každého k ochraně života a zdraví občanů a majetku včetně povinnosti poskytnout potřebnou osobní a věcnou pomoc. S ohledem na nový zákon na ochranu zvířat je tato skutečnost do uvedeného ustanovení rovněž doplněna.
K bodu 4
Zde je vyřešena odpovědnost konkrétní osoby za zabezpečování požární ochrany u uvedených subjektů. Současně je zde řešena možnost zajištění požární ochrany pro více subjektů ve společných objektech společně.
K bodu 5
S ohledem na zásadní změnu v postavení ústředních orgánů ve vztahu k právnickým osobám se podstatně mění dosavadní § 3. Nadále vyjadřuje jen úkoly ústředních orgánů státní správy. Vypouští se rovněž poznámka č. 1.
Zrušení krajských národních výborů a národních výborů vůbec si vyžádalo zrušení odst. 2.
K bodu 7 a 8
K podstatné změně dochází v úpravě povinností právnických osob, které s ohledem na nebezpečí vzniku požárů při rozvoji podnikatelské činnosti, se budou vztahovat i na některé fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost. Na rozdíl od současného stavu se však tyto povinnosti i dozor nad jejich plněním nebude uplatňovat plošně, ale bude se odvíjet od výsledku posouzení požárního nebezpečí. Bude tak zaručeno, že určitá nutná omezení v oblasti požární ochrany se budou vztahovat jen na právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které budou provozovat činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Ty to skutečnosti budou rozhodné při výběru subjektů, u nichž bude vykonáván státní požární dozor (§ 35). U ostatních se bude uplatňovat mírnější režim preventivních požárních kontrol (§ 39). Vymezení činnosti a objektů, kde se bude posuzovat požární nebezpečí, je uvedeno v příloze tohoto zákona.
K bodu 10
S ohledem na zrušení povinnosti zřizovat k plnění úkolů požární ochrany funkci technika požární ochrany a specialisty požární ochrany a jejich nahrazení v některých závažnějších případech odborně způsobilou osobou, bylo nutno upravit obsah odborné způsobilosti i získávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti.
K bodu 15
Jelikož povinnosti je nadále možno upravovat pouze zákonem, § 16 v tomto smyslu byl doplněn určením osob, na které se vztahuje povinnost právnické a podnikající fyzické osoby školení zajistit.
K bodu 16
Ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) se zařazuje podle požadavku Ministerstva hospodářství, které je ústředním orgánem státní správy v oblasti provádění kominických služeb. Uvedené povinnosti mají zajistit bezpečný provoz těchto zařízení.
K bodu 17 a 24
V návaznosti na čl. 12 Listiny základních práv a svobod má toto ustanovení garantovat, že do objektů občanů bude možné za uvedeným účelem vstoupit jen na základě příslušného souhlasu.
K bodu 6, 9, 11 a 13
S ohledem na to, že některé skutečnosti zákonem upravené byly vývojem překonané, novelizací byly zrušeny § 4, § 5, § 7, § 8, § 9, § 10, § 12 a § 14 řešící plnění některých úkolů na úseku požární ochrany a povinnost organizace zřídit požární hlídku, není-li zřízena jednotka požární ochrany uvedená v § 13 odst. 2 apod. Bez náhrady se ruší § 14 upravující zřízení požárně technické komise, jejíž činnost byla naprosto formální. V návaznosti na vypuštění § 8 se vypouští též § 12 a část věty u § 16 odst. 2. Ruší se rovněž povinnost zřizovat funkci technika požární ochrany a specialisty požární ochrany (§ 7 a § 10) a je nahražena obecnějším ustanovením o plnění některých úkolů odborně způsobilou osobou.
K bodu 20 a 25
V těchto bodech jsou vyjádřeny změny obecně závazných právních předpisů, na které se text v poznámkách pod čarou odvolává, nebo zrušení poznámky pod čarou.
K bodu 23
Dosavadní znění § 22 odst. 2 bylo doplněno o povinnost subjektu organizujícího cvičení jednotky požární ochrany uvědomit vlastníka nebo uživatele nemovitosti 24 hodiny předem o konání cvičení. Je to další upevnění právní jistoty a poskytnutí další možnosti obrany proti svévolnému postupu rozhodujícího orgánu.
K bodu 2, 3, 12, 14, 18, 19, 20, 21, 22 a 25
V těchto bodech nejde o věcné změny, ale o nové názvosloví a odbornou terminologii vyvolanou společenskými a ekonomickými změnami. Jde zejména o nahrazení pojmu organizace pojmy právnická osoba a podnikající fyzická osoba, pojmu vedoucí organizace pojmem statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba, pojem místní národní výbor se nahrazuje pojmem obec, pojem okresní národní výbor se nahrazuje pojmem okresní úřad. Názvy Československá lidová armáda, Sbor národní bezpečnosti a Sbor nápravné výchovy se nahrazují názvy Armáda České republiky, Policie České republiky a Vězeňská služba. Nově se doplňuje Bezpečnostní informační služba České republiky.
Část druhá (§ 23 až 42, bod 26 až 49)
K bodu 26
S ohledem na zrušení národních výborů všech stupňů, zřízení okresních úřadů jako orgánů státní správy a zřízení obcí jako samosprávných orgánů bylo nutno tuto skutečnost promítnout i do nadpisu části druhé a oddílu prvního.
K bodu 27
V § 23 se jako dosud vyjadřuje, že orgánem státní správy je Ministerstvo vnitra a okresní úřady. Na rozdíl od předchozího stavu, kdy orgány státní správy byly národní výbory všech stupňů, v současné době obce jako samosprávné orgány plní úkoly státní správy v přenesené působnosti.
K bodu 28
Působnost Ministerstva vnitra kontrolovat výkon státního požárního dozoru okresními úřady, vložená do § 24 odst. 1 písm. c) je převzatá ze zrušeného § 33.
Nová formulace písm. d) vyjadřuje, že na rozdíl od současného stavu, kdy Ministerstvo vnitra finančně krylo vybranou požární techniku pro Sbor požární ochrany a dobrovolné jednotky požární ochrany obcí, nadále tyto prostředky, včetně staveb, bude zajišťovat jen pro Hasičský záchranný sbor. Nové znění respektuje ekonomickou samostatnost obcí.
K bodu 29
Koncepci rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky a sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí bude zabezpečovat Ministerstvo vnitra.
Na rozdíl od současného stavu, kdy prostředky na Sbor požární ochrany rozdělovalo ze svého rozpočtu Ministerstvo vnitra, bude tyto prostředky jako účelové dotace rozdělovat do rozpočtu okresních úřadů Ministerstvo financí na návrh Ministerstva vnitra. Tím předložený návrh předpokládá obnovení působnosti okresních úřadů ve financování požární ochrany zabezpečované Hasičskými záchrannými sbory okresů. Navržený stav se liší od stavu za vedeného na základě usnesení vlády ČSR č. 304 ze dne 14. listopadu 1990, podle něhož byla v letech 1991 až 1993 tato činnost rozpočtově zabezpečována v rámci resortní kapitoly Ministerstva vnitra.
K bodu 30
Formulace § 24 odst. 1 písm. m) reaguje na fakt, že ministr vnitra rozhodl podle usnesení 5. schůze Rady obrany státu a 7. schůze rady obrany České republiky o přechodu požární služby civilní obrany z nevojenské části civilní obrany do části nespecifických struktur k 1. lednu 1993 a vytvoření požární ochrany pro období branné pohotovosti státu. Totéž se týká § 28 odst. 1 písm. h) a § 29 odst. 2 písm. d) (bod 35 a 36).
K bodu 31
Dosavadní působnost Ministerstva vnitra vyhradit si v závažných případech posuzování dokumentace staveb se mění na poskytování odborné pomoci v případech, kdy o to okresní úřad požádá. Činnost v prvním stupni tak zůstává na úrovni okresu.
K bodu 32
Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách zrušil k 31. prosinci 1993 platnost oborových norem a k 31. prosinci 1994 závaznost státních norem a odkazuje úpravu těch otázek, kde další závaznost některých ustanovení je nutná, do obecně závazných právních předpisů vydávaných ústředními orgány státní správy. V oblasti požární ochrany jsou některé závažné skutečnosti upraveny v technických normách, proto je nutné zmocnit Ministerstvo vnitra k vydávání obecně závazných právních předpisů. Toto zmocnění se konkrétně promítá do § 101 písm. a).
K bodu 33 a 39
V těchto bodech je uvedena změna obecně závazného právního předpisu vztahujícího se k novelizaci § 25 odst. 1 a § 32 odst. 1 písm. b) pozdějšími předpisy.
K bodu 34 a 40
Vypouští se § 26 a 27, neboť se vztahovaly k působnosti zrušených národních výborů. § 27 byl zrušen bez náhrady, některé úkoly z § 26 byly převedeny do § 29, tedy do působnosti obcí. Vypuštění § 33 je umožněno tím, že kontrola výkonu státního požárního dozoru Ministerstvem vnitra na okresních úřadech je doplněna do § 24. Bez náhrady se vypouští § 34 v návaznosti na úpravy provedené zákonem ČNR č. 425/1990 Sb., úplné znění č. 403/1992 Sb.
K bodu 35
Ustanovení § 28 navrhuje, aby k plnění úkolů státní správy na úseku požární ochrany na úrovni okresního úřadu byla zřízena funkce tzv. okresního požárního rady (obdobně jako okresní hygienik). V působnosti okresního úřadu podle odst. 1 jsou jen úkoly týkající se výkonu státní správy na úseku požární ochrany. Ve způsobu jmenování do funkce a odvolání okresního požárního rady ve srovnání s funkcí náčelníka okresní správy Sboru požární ochrany, k věcným změnám nedochází. Obdobně se postupuje u jeho zástupce.
V odstavci 4 je zmocnění k vydávání obecně závazné vyhlášky podle ustanovení § 3 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, úplné znění č. 403/1992 Sb. a podle ustanovení § 24 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Těmito obecně závaznými vyhláškami bude řešeno vydávání požárních poplachových plánů okresů a některých dalších podmínek týkajících se požární bezpečnosti ve zvláštních případech.
K bodu 36
Specifické úkoly obcí na úseku požární ochrany mají rozdílný charakter. Z toho vyplynula nutnost rozdělit je na část zabezpečovanou v samosprávné působnosti a část spadající do přenesené působnosti. Ze znění § 29 je zřejmý převažující charakter úkolů v samosprávné působnosti obcí, zejména hašení požárů v územním obvodu vlastní obce, zabezpečování potřeb požární ochrany po materiální a finanční stránce, výstavba a údržba objektů a zařízení požární ochrany apod. Úkoly na úseku požární ochrany v přenesené působnosti představuje hašení požárů mimo územní obvod vlastní obce, provádění preventivních požárních kontrol, postih přestupků na úseku požární ochrany a úkoly pro období branné pohotovosti státu.
V § 26 současného zákona jsou některé působnosti společné pro bývalé národní výbory všech stupňů. Jelikož toto ustanovení je navrženo ke zrušení, úkoly pod písm. a) a c) bylo nutno zařadit do působnosti obce.
K bodu 38
Z dosavadní obsahové náplně § 31 odst. 1 se vypouští písm. b) upravující posuzování typizačních prací, neboť zrušením vyhl. FMTIR č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě zákonem č. 262/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zanikla i typizace ve výstavbě. Naopak se do § 31 odst. 1 nově doplňuje písm. e) řešící zjišťování příčin vzniku požáru. Zahrnutí tohoto úkolu do státního požárního dozoru je zejména v posledním období požadováno správami Sboru požární ochrany.
K bodu 39
V § 32 dochází k věcné změně v zúžení působnosti Ministerstva vnitra při výkonu státního požárního dozoru jen na ústřední orgány státní správy, dále bylo vypuštěno posuzování typizačních úkolů, typových podkladů a typizačních směrnic z důvodu uvedeného ve zdůvodnění bodu 38. Zrušení odst. 4, který řešil platnost posudků vydaných při zkoušení výrobků orgány požární ochrany Slovenské republiky i na území České republiky, navazuje na zánik federace. Ostatní obsah zůstává bez změny.
K bodu 41
Jde o ustanovení, které určuje působnost okresního úřadu při výkonu státního požárního dozoru, avšak v rozsahu § 31 odst. 1. Oproti současnému stavu se tato působnost okresního úřadu rozšiřuje o posuzování výrobků, které neschvalují státní zkušebny, s negativním vymezením, kdy tento dozor nepřísluší Ministerstvu vnitra. Celkově se však rozsah působnosti zúžuje jen na subjekty určené podle posouzení požárního nebezpečí.
K bodu 42 a 44
V současné době chybí v pravomoci orgánů státního požárního dozoru zákaz činností vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a dosavadní vyloučení věcí, které svými nedostatky ohrožují požární bezpečnost, z užívání, a zastavení provozu všechny negativní případy neřeší. Proto byly do § 36 odst. 1 a § 38 zákaz této činnosti a obnovení zákazané činnosti doplněny.
K bodu 45
Vymezení objektů pro provádění preventivních požárních kontrol se nemění. V souladu s Listinou základních práv a svobod se však budou preventivní požární kontroly na dále provádět jen v nebytových objektech občanů.
K bodu 46
V § 40 odst. 2 se mění dosavadní možnost obcí zřídit pro organizování a vyhodnocování preventivních požárních kontrol preventistu požární ochrany, na povinnost.
K bodu 37, 43, 47, 48 a 49
V těchto ustanoveních nejde opět o věcné změny, ale o nové názvosloví a odbornou terminologii, jejichž úpravu vyvolaly nové společenské a ekonomické změny. Týká se to především nahrazení názvu místní nebo okresní národní výbor názvy obec nebo okresní úřad, pojmu vedoucí organizace pojmy statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba anebo její odpovědný zástupce, pojmu organizace pojmy právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, nahrazení pojmu občan pojmem fyzická osoba apod.
Část třetí (§ 43 až § 64, bod 50 až 71)
K bodu 50
V souvislosti se změnami názvosloví se mění i nadpis části třetí a nadpis oddílu prvního části třetí.
K bodu 51 a 52
Na rozdíl od současného stavu, kdy součástí Sboru požární ochrany jsou ze zákona správy a útvary Sboru požární ochrany se do Hasičského záchranného sboru zařazují i vzdělávací a technická zařízení.
V § 44 se jako dosud vyjadřuje, že k plnění úkolů na úseku požární ochrany si Ministerstvo vnitra zřizuje svůj orgán, kterým je ředitelství Hasičského záchranného sboru České repbuliky. Hasičský záchranný sbor vzniká i na úrovni okresů. Ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky je součástí Ministerstva vnitra. Hasičský záchranný sbor okresu je příspěvkovou organizací a funkci jeho ředitele ze zákona vykonává okresní požární rada. Pro zabezpečení plnění úkolů státní správy na úseku požární ochrany v době jakékoliv dlouhodobé nepřítomnosti okresního požárního rady se zřizuje funkce jeho zástupce stejným způsobem. Vzdělávacím a technickým zařízením se rozumějí dosavadní Střední odborná škola požární ochrany, odborná učiliště požární ochrany a Technický ústav požární ochrany.
K bodu 53
S ohledem na rozdělení působnosti orgánů požární ochrany na úrovni okresu je v § 45 vyjádřeno jaké úkoly plní Hasičský záchranný sbor okresu.
Za nejdůležitější lze považovat, že Hasičský záchranný sbor okresu připravuje pro opatření okresního požárního rady při výkonu státní správy podklady. Hasičský záchranný sbor okresu sám nevykonává státní správu a jeho ostatní úkoly se soustřeďují do oblasti výkonu služby v jednotkách požární ochrany, jejich odborné přípravy apod.
S ohledem na specifický charakter výkonu služby i na zabezpečení činnosti Hasičského záchranného sboru jako celku při přípravě podkladů pro výkon státní správy na úseku požární ochrany a při likvidaci rozsáhlých požárů, živelních pohrom a mimořádných událostí se řeší řízení a kontrola Hasičských záchranných sborů okresů způsobem obdobným současné kontrole ve Sboru požární ochrany.
K bodu 54
V § 46 dochází, kromě změny názvosloví, pouze k jedné změně. Spočívá v tom, že nadále organizaci a početní stavy Hasičského záchranného sboru okresu stanoví místo ministra vnitra vrchní ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky.
K bodu 57
Slib, uvedený v § 48 odst. 1 se mění s ohledem na změněné společenské poměry.
K bodu 55, 56, 65 a 68
V uvedených bodech nejde o věcné změny, ale o změnu názvosloví a odborné terminologie vyvolané novými společenskými a ekonomickými poměry. Je to zejména změna názvu Sboru požární ochrany na Hasičský záchranný sbor České republiky, změna československého státního občana na občana České republiky, změny správ Sboru požární ochrany na ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a Hasičský záchranný sbor okresu, změna názvu náčelníka na ředitele a změna pojmu organizace na pojem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.
K bodu 58
Vypouští se odst. 1 § 49, který stanoví, že příslušníci jsou v pracovněprávním vztahu k příslušným národním výborům.
K bod u 59
Převedení příslušníka na jinou práci a přeložení do jiného místa výkonu služby je odchylkou od řešení v zákoníku práce. Proto se do § 50 vkládá nový odstavec 3, který konkretizuje, co se rozumí pod pojmem "důležitá potřeba služby". Toto ustanovení je v souladu s čl. 9 Listiny základních práv a svobod.
K bodu 60
S ohledem na zrušení krajských správ Sboru požární ochrany se nadále budou příslušníci Hasičských záchranných sborů okresů vysílat k plnění mimořádných úkolů jen na požádání ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Co se rozumí mimořádnými úkoly Hasičského záchranného sboru České republiky je dosud upraveno v prováděcí vyhlášce k zákonu. Tato část se navrhuje uvést přímo v zákoně.
K bodu 61
Dosavadní povinnosti příslušníků v § 53 odst. 1 se rozšiřují o povinnost prokazovat svou odbornou a fyzickou způsobilost zkouškou.
K bodu 62
Odměny uvedené v § 54 se zúžují o písemnou pochvalu a kárná opatření se rozšiřují o prodloužení doby výsluhy let v hodnosti o jeden rok. Navrhuje se zrušit pravomoc velitelů útvarů a ponechat jen pravomoc ministra vnitra, vrchního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky a ředitelů Hasičských záchranných sborů okresů a přednostů okresních úřadů. S ohledem na zrušení kárných opatření v zákoníku práce je zde upraven i postup při ukládání kárných opatření.
K bodu 63
Úprava pracovní doby v § 55 doznává změn v délce přestávek na jídlo a oddech, které se prodlužují shodně se zákoníkem práce na 30 minut. Jako odchylka od zákoníku práce se požaduje, aby všechny byly započítány do pracovní doby. Rovněž se jako odchylka navrhuje snížit délku nepřetržitého odpočinku mezi směnami až na 6 hodin při požárech a jiných mimořádných událostech, včetně zabezpečení akceschopnosti jednotek.
K bodu 64
Kromě začátku a konce pracovní doby příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky je nutné jednotně stanovit i rozvržení pracovní doby.
K bodu 66
Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky kromě hašení požárů provádějí též likvidaci následků živelních pohrom, různých průmyslových a chemických havárií ohrožujících nejen život, zdraví a majetek, ale též životní prostředí a zasahují u řady mimořádných událostí (dopravní nehody, vyprošťování osob apod.).
Specifický charakter těchto činností vykonávaných v extrémních podmínkách (nadměrné fyzické a psychické zatížení, stresové situace, prudké střídání teplot, používání dýchací techniky a ochranných obleků, práce ve výškách, nemožnost dodržovat základní bezpečnostní předpisy, různé nepředvídatelné způsoby ohrožení) budou vyvolávat u příslušníků Hasičského záchranného sboru nadměrné ohrožení a poškození zdraví. Ke zmírnění následků těchto vlivů se navrhuje řešit ozdravný pobyt pro vybraný okruh příslušníků.
K bodu 67
V § 58 se řeší plnění některých pomocných administrativních a jiných úkolů tzv. zaměstnanci Hasičského záchranného sboru. Nevztahují se na ně odchylky od zákoníku práce a nenáleží jim stejnokroj a hodnosti. Ministerstvo vnitra se zmocňuje stanovit funkce, na které se tato odchylka vztahuje.
K bodu 69
Nové zařazené odstavce 2, 3 a 4 do § 61 se přebírají ze Směrnice MV ČSR č. 11/1986 Ústředního věstníků ČSR, kterými se podrobněji upravují některé pracovněprávní vztahy a hodnosti příslušníků Sboru požární ochrany ve znění výnosu MV ČR čj. PO-3025/V-91 (reg. v částce 38/1992 Sb.), neboť s ohledem na jejich věcný obsah patří do zákona.
K bodu 70
Řešení zásadních otázek týkajících se hodností, uvedených v současné době v prováděcí vyhlášce k zákonu, se navrhuje upravit přímo v zákoně. To vyžaduje doplnění nového paragrafu pod označením § 61a. Jedná se o zavedení tzv. propůjčování hodností, kterým se řeší jmenování schopných příslušníků v nižších hodnostech do některých funkcí. Ve smyslu provedených úprav se rozšiřuje i zmocnění k úpravě podrobností obecně závazným právním předpisem.
Dosavadní pravomoc náčelníka hlavní správy Sboru požární ochrany při povyšování důstojníků do hodnosti kapitána se odstavcem 4 přenáší na ředitele Hasičského záchranného sboru okresu.
K bodu 71
Dosavadní znění § 64 se rozšiřuje o zmocnění k úpravě podrobnosti při jmenování do hodností, povyšování a propůjčování hodností.
Část čtvrtá (§ 65 až § 73, bod 72 až 91)
K bodu 72 až 76
V § 65 až § 68 se mění zejména názvy dosavadních jednotek požární ochrany za nové, a to útvar Sboru požární ochrany za jednotku Hasičského záchranného sboru okresu, závodní požární útvar na jednotku hasičského záchranného sboru podniku, dobrovolný veřejný požární sbor a dobrovolný závodní požární sbor na jednotku sboru dobrovolných hasičů obce a jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Mění se rovněž pojem organizace na pojem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba a pojem nadřízený orgán se mění na pojem zakladatel nebo zřizovatel.
K bodu 73
V § 65 odst. 2 dochází oproti současnému stavu ke změně v tom, že nadále se pro členství v zásahové jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a sboru dobrovolných hasičů podniku bude vyžadovat dosažení věku 18 let. S ohledem na nebezpečí vyplývající z uvedené činnosti jde o požadavek oprávněný. Nové znění odst. 3 umožňuje ministerstvu vnitra zřídit si jednotku Hasičského záchranného sboru pro plnění specifických úkolů.
K bodu 74
K ochraně hospodářsky významných, klíčových podniků se navrhuje zachovat podle § 66 odst. 2 zřízení jednotky Hasičského záchranného sboru okresu u těchto subjektů. Na rozdíl od předchozí úpravy by však nadále tyto případy určovala vláda.
K bodu 77
Zřízení požární hlídky u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud nezřizují jednotku požární ochrany, se do § 69 přesunuje z § 13 odst. 2. Jelikož jednotku požární ochrany zřizuje právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které okresní úřad určí, je odůvodněné, aby i v tomto případě povinné subjekty určoval okresní úřad, a to na základě posouzení požárního nebezpečí.
K bodu 78
Nový § 69a, který se doplňuje, má umožnit, aby Hasičský záchranný sbor okresu, právnické osoby, podnikající fyzické osoby a obce mohly sdružit prostředky ke zřízení společné jednotky požární ochrany. Jinak dává návrh okresním úřadům možnost koordinovat postup uvedených subjektů při tomto zabezpečení požární ochrany.
K bodu 81
K řešení některých otázek operativně taktické činnosti jednotek požární ochrany se jeví jako nutné konkretizovat pojem "výkon služby". Tento pojem byl převzat z návrhu novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o požární ochraně, neboť svým charakterem patří do zákona.
K bodu 84
Doplnění pojmu "příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky" do § 72 odst. 1 má umožnit, aby všem příslušníkům mohly být stanoveny požadavky na odbornou způsobilost.
K bodu 80, 86 a 91
Poznámkou pod čarou u § 70 odst. 2 a u § 73 odst. 4 se vypouští zrušené právní předpisy, u § 72 odst. 3 se přečíslovává odkaz.
K bodu 87
V § 72 se doplňují nové odstavce 5, 6 a 7, kde je řešeno ověřování odborné způsobilosti příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb u ostatních jednotek požární ochrany. Tato část se přebírá z prováděcí vyhlášky k zákonu o požární ochraně, neboť svým obsahem patří do zákona.
K bodu 79, 82, 83, 85, 86, 87, 88, 89 a 90
V uvedených ustanoveních se neřeší věcné změny, ale pouze změny názvosloví a odborné terminologie vyvolané změnou společenských a ekonomických poměrů. Jde zejména o změnu názvu Sbor požární ochrany za Hasičský záchranný sbor České republiky, slovo požární se nahrazuje slovem hasičský, pojem organizace se mění na pojem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, název Sbor národní bezpečnosti nahrazuje Policie České republiky, národní výbory se nahrazují slovem obce a název okresní národní výbor názvem okresní úřad.
Část pátá (§ 74 a § 75, bod 92 až 100)
K bodu 92 až 100
V celé uvedené části k podstatným věcným změnám nedochází, mění se pouze názvosloví a odborná terminologie vyvolané změnou společenských a ekonomických poměrů. Týká se to změny názvu společenské organizace za název občanská sdružení, pojmů organizace, okresní národní výbor a místní národní výbor za pojmy právnická osoba, podnikající fyzická osoba, okresní úřad a obec a názvu dobrovolný veřejný požární sbor za název jednotka sboru dobrovolných hasičů obce.
Část šestá (§ 76 až § 79, bod 101 až 106)
K bodu 101, 103 a 106
V těchto ustanoveních se nejedná o věcné změny, ale o změny názvosloví a odborné terminologie vyvolané změnou společenských a ekonomických poměrů. Zejména jde o změnu pojmu organizace a občan za pojem právnická osoba, podnikající fyzická osoba a fyzická osoba, změnu názvu okresní národní výbor za název okresní úřad, název místní národní výbor se nahrazuje názvem orgán obce apod.
K bodu 102
Podle § 76 odst. 1 a 2 pokutu za porušení právních povinností na úseku požární ochrany nadále v první instanci nebude ukládat Ministerstvo vnitra, ale jen okresní úřad. Důvodem je, že tato možnost nebyla Ministerstvem vnitra využívána a možné komplikace, které by nastaly, pokud by proti rozhodnutí tohoto ústředního orgánu státní správy byl podán rozklad.
Vymezení sankcí odpovídá povinnostem uvedeným v zákoně, zejména povinnostem, které obsahuje § 6, § 6a, § 15, § 16, § 19, § 22, § 32, § 36 a § 69 návrhu. Dílčí změny provedené ve znění uvedených ustanovení byly promítnuty i do § 76.
K bodu 104
Ustanovení § 78 se na rozdíl od současného znění řeší způsobem, který vychází ze zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, to je uvedením všech skutkových podstat přestupků v jednom odstavci.
Dosavadní výše pokut 1, 3 a 5 tisíc Kč se upravuje na 5, 10 a 15 tisíc Kč v souladu se zvyšujícím se trendem v ostatních obdobných předpisech. Zavádí se zákaz činnosti až na dobu 6 měsíců.
K bodu 105
V odkazu pod čarou se upřesňují právní předpisy vztahující se k uvedeným činnostem a přitom se zákon č. 60/1961 Sb., který byl zrušen, nahrazuje zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Část sedmá (§ 80 až § 84, bod 107 až 117
K bodu 117
V této části dochází pouze k jediné věcné změně. V § 84 se dosud řešila náhrada věcné škody vzniklé v souvislosti s pomocí poskytnutou při zdolávání požáru nebo při cvičení pouze ve vztahu k fyzickým osobám. Návrhem se nárok rozšiřuje i na právnické osoby.
K bodu 107 až 116
V § 80 až 84 řešících náhradu škody jsou úpravy vyjadřující změnu názvosloví a odborné terminologie vycházející ze změn společenských a ekonomických poměrů. Zejména je to nahrazení pojmu okresní národní výbor pojmem okresní úřad, vypuštění názvu Česká socialistická republika, nahrazení slova osoba pojmem fyzická osoba, názvu dobrovolný závodní požární sbor názvem jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku a názvu závodní požární útvar názvem jednotka hasičského záchranného sboru podniku, změna pojmu organizace za pojem právnická osoba a podnikající fyzická osoba a upřesnění právních předpisů vztahujících se k § 80 odst. 1 písm. b) v poznámce pod čarou.
Část osmá (§ 85 až § 104, body 118 až 143
K bodu 118, 119, 121 až 124, 127, 128, 130 a 132 až 135
V těchto ustanoveních k věcným změnám nedochází, vyjadřují úpravu názvosloví a odborné terminologie vzniklé změnami společenských a ekonomických poměrů. Jsou zde uvedeny především změny názvů okresní národní výbor na okresní úřad, změny názvů Československá lidová armáda, Sbor národní bezpečnosti a Sbor nápravné výchovy na názvy Armáda České republiky, Policie České republiky a Vězeňská služba, změny názvů Československá socialistická republika za název Česká republika, nahrazení pojmů organizace a občané pojmy právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby, změny názvů požárních na hasičské, dobrovolných veřejných požárních sborů a dobrovolných závodních požárních sborů na jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, změna označení náčelníka správy Sboru požární ochrany pojmem ředitel Hasičského záchranného sboru okresu, nebo okresní požární rada apod.
K bodu 120
Na žádost Českého báňského úřadu bylo do § 85 odst. 1 písm. b) doplněno, že v báňských dílech v podzemí tento úřad vykonává i státní správu.
K bodu 125
Změna v § 88 odst. 2 písm. b) spočívá v tom, že oprávnění umožňující příslušníkům Sboru požární ochrany a veliteli zásahu předvést osobu, která porušuje předpisy o požární ochraně a neprokáže hodnověrně svoji totožnost, bylo vypuštěno.
K bodu 126
V § 88 odst. 2 se vkládá nové písm. c), které umožňuje po skončení likvidace požáru provést nutná opatření k zabránění opětovnému vzniku požáru. Takové opatření se neodkladně oznamuje orgánu vykonávajícímu státní požární dozor, který by měl přiměřenost tohoto postupu posoudit a případně korigovat.
K bodu 129
V tomto bodu jsou upraveny změny, ke kterým dochází v obecně závazných právních předpisech, na které se poznámka odvolává. Rovněž dochází ke změně číslování poznámky.
K bodu 131, 140 a 143
Vypouští se ustanovení § 91 odst. 2 a § 98, § 99, § 100 a § 102.
K bodu 136
V § 94 se jako dosud řeší působnost hlavního města Prahy na úseku požární ochrany podle tohoto zákona. Vychází se při tom ze zásady, že případné přenesení některých působností na městské části rozhodne zastupitelstvo hlavního města Prahy a provede ve Statutu vydaném podle § 20 odst. 2 písm. b), c) nebo d) zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, úplné znění č. 90/1993 Sb.
Na rozdíl od současného stavu se v tomto ustanovení řeší též působnost měst Brna, Ostravy a Plzně, a to podle § 5 odst. 4 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, úplné znění č. 403/1992 Sb., podle kterého v uvedených městech vykonávají působnost okresních úřadů magistráty těchto měst. Současně řeší i postavení a působnost orgánů těchto měst na úseku požární ochrany.
K bodu 137
Z navrženého znění § 95 vyplývá, že na rozhodování při posuzování dokumentace staveb, posuzování výrobků, rozhodování o ukládání kárného opatření a při soustřeďování a nasazování jednotek a prostředků požární ochrany se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
K bodu 138
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby budou zabezpečovat požární ochranu ve svých objektech podle velikosti objektů, charakteru skladovaných a používaných surovin, podle rozsahu požárního nebezpečí vyplývajícího z technologie výroby apod. Rozsah těchto opatření nelze charakterizovat podle druhu subjektu, neboť v některých případech bude riziko vyplývající z uvedených skutečností větší u podnikající fyzické osoby, než u právnické osoby a naopak. Proto je ustanovení § 96, umožňující orgánu vykonávajícímu státní požární dozor provést korekci, nutné.
K bodu 139
Na rozdíl od současné právní úpravy zakazující používat jednotky požární ochrany a požární techniku na činnosti nesouvisející s požární ochranou, nový § 97 tyto činnosti umožňuje při splnění uvedených podmínek.
K bodu 141
V § 101 písm. a) je novým doplňkem vydání obecně závazného právního předpisu podle zmocnění v § 24 odst. 2 zákona. V ustanovení § 101 písm. c) a d) se promítá změna v názvu příslušných ministerstev, kompetentních spolu s Ministerstvem vnitra k vydání uvedených předpisů.
K bodu 142
Toto ustanovení zmocňuje Ministerstvo hospodářství k úpravě podrobností vztahujících se k čistění komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, neboť tato záležitost patří do kompetence uvedeného resortu. Zákon o požární ochraně je však v současné době jediným právním předpisem, kde taková povinnost může být řešena.
K bodu 144
V tomto ustanovení se řeší souhrně pro celý návrh změny pojmů organizace, občan, vedoucí organizace a pracovník za pojmy právnická osoba, fyzická osoba, statutární orgán právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba anebo její odpovědný zástupce a zaměstnanec. Stejně se řeší záměna pojmů obecně závazný právní předpis za pojem právní předpis. Rovněž zde jsou uvedená ustanovení, u kterých toto pravidlo neplatí.
Článek II
Ustanovení nyní umožňuje, aby dřívější správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany byly jednotně považovány za Hasičské záchranné sbory okresů. To též se týká příslušníků Sboru požární ochany s tím rozdílem, že pracovníci zařazení na některých funkcích budou v souladu s § 58 zákona považováni za zaměstnance. Článek dále řeší obdobně postavení dalších jednotek požární ochrany a lhůtu k posouzení požárního nebezpečí právnickými a podnikajícími fyzickými osobami.
Článek III
Velký počet změn zejména v názvosloví, v odborných termínech a v úpravě různých názvů vyvolaných změnou společenských a ekonomických poměrů vyžaduje, aby k dosažení přehlednosti zákona bylo vydáno jeho úplné znění.
Článek IV
Předpokládá se, že by novelizace měla nabýt účinnosti dnem vyhlášení.
V Praze dne 6. dubna 1994