Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 5. dubna 1994 v Moskvě.

kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 5. dubna 1994 v Moskvě.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsanou dne 5. dubna 1994 v Moskvě.

Dne 5.dubna 1994 byla v Moskvě podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Ruskou federací o podpoře a vzájemné ochraně investic.

Sjednáním Dohody mezi českou republikou a Ruskou federací o podpoře a vzájemné ochraně investic obě země potvrzují svůj zájem na rozvíjení oboustranně výhodných forem hospodářských vztahů a podněcují zájem investorů smluvních států o podnikání na území druhé smluvní strany.

Návrh Dohody obsahuje kromě doložky nejvyšších výhod i princip národního zacházení poskytnuty v článku 3 odst. 1, avšak jeho aplikace je modifikována odstavcem 2 téhož článku. Podle něho si "vláda každé smluvní strany vyhrazuje právo stanovit na základě svého právního řádu odvětví a sféry činnosti, ve kterých se vylučuje nebo omezuje činnost zahraničních investorů".

Návrh Dohody však dále stanoví, že žádná nová omezující opatření nemohou být aplikována na investice, které existují k datu vstupu těchto opatření v platnost.

Při expertních jednáních česká strana požadovala, aby jí ruská strana písemně podrobně informovala o rozsahu oblastí a sfér, do kterých nebudou mít zahraniční investoři přístup a v budoucnu také o změnách, ke kterým v této oblasti dojde. Takovouto informaci jsme však od ruské strany oficiální cestou neobdrželi.

Pokud je nám známo, byl v Ruské federaci schválen státní program privatizace, který současně upravuje přístup zahraničních investorů k přímým investicím v Rusku. Podle tohoto dokumentu podléhá schválení vládou Ruské federace nebo vládami jednotlivých republik možnost účasti zahraničních investorů v obranném průmyslu, ropném a plynárenském průmyslu, průmyslu těžby nerostných surovin strategického významu, drahokamů a polodrahokamů, drahých kovů, radioaktivních a vzácných prvků a dopravy a spojů.

Problém nepřiznání národního režimu se v minulosti již několikrát objevil. Režim národního zacházení není obsažen v dohodě s Austrálií. Dohoda s USA obsahuje rovněž ustanovení o tom, že každá smluvní strana má právo učinit nebo zachovat výjimky z režimu národního zacházení nebo doložky nejvyšších výhod v odvětvích nebo záležitostech uvedených v Dodatku k této dohodě. Po projednání ve vládě byly však nakonec tyto dohody podepsány a schváleny Parlamentem ČR a to zejména s ohledem na zájem o příliv kapitálu z těchto zemí.

Obchodní zákoník české republiky v zásadě přiznává stejné postavení českým i zahraničním investorům, k určitým modifikacím této zásady však také dochází - například u nabývání nemovitostí devizovými cizozemci nebo v některých případech u privatizace podniků, Tyto výjimky jsou pokryty těmi články dohod, které hovoří o tom, že smluvní strany budou investice "připouštět v souladu se svým právním řádem".

Předkládaný návrh Dohody je poněkud specifický také v tom směru, že podle článku 12 se vztahuje na investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany až po 1. lednu 1988. Toto ustanovení bylo zapracováno na základě striktního postoje ruské strany, která je zdůvodňovala tím, že teprve od tohoto data mohly na území bývalého SSSR vznikat na základě práva společné podniky se zahraniční účastí.

Podle dostupných informací neexistují na území Ruské federace podniky s kapitálovou účastí českých investorů, které by vznikly před uvedeným datem.

Dále jsou v Dohodě zakotveny záruky obvykle poskytované v těchto dohodách. Jde zejména o:

- závazek umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu;

- doložku nejvyšších výhod (záruka proti diskriminačnímu zacházení ve srovnáni s investory ze třetích států);

- záruky proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů s výjimkou vyvlastnění na základě zákona, ve veřejném zájmu a proti vyplacení okamžité a adekvátní náhrady;

- záruky volného převodu plateb souvisejících s investicí do zahraničí ve volně směnitelné měně;

- způsob řešení sporů mezi investorem a přijímající smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami navzájem.

Platnost předkládané Dohody byla sjednána na dobu 10 let s tím, že v případě ukončení její platnosti platí sjednané podmínky pro zřízené investice po dobu dalších 10 let.

Dohoda byla sjednána v jazyce českém a ruském, přičemž oba texty mají stejnou platnost.

Ruská federace představuje pro českou ekonomiku velmi významné teritorium, a to i přes značné problémy vyvolávané současnou ekonomickou a politickou situací v Rusku. Ruská ekonomika je v krizi, její zadluženost je odhadována na 80 miliard USD. Přes tyto skutečnosti existují na druhé straně v ruské ekonomice vhodné příležitosti pro české investory.

Navrhovaná Dohoda bude i přes svou atypičnost poskytovat českým investorům základní garance, které by za současného beze smluvního vztahu byly jinak více než problematické. Kladnou úlohu bude mít navrhovaná Dohoda i při kapitalizaci stávajících pohledávek české republiky v Rusku.

Podpisem Dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic navíc obě země potvrdily svůj zájem na rozvíjení oboustranně výhodných forem hospodářských vztahů.

Předkládaná dohoda je mezinárodní dvoustranná smlouva, která má povahu prezidentské smlouvy. To znamená, že po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky bude předložena prezidentu republiky k ratifikaci podle čl. 49 ústavního zákona české národní rady č. 1/1993 Sb., Ústavy české republiky.

Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná s Ruskou federací nevyžaduje změnu právního řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je česká republika vázána a není v rozporu s právem Evropského společenství.

Předmětná Dohoda nemá dopad na státní rozpočet České republiky.

V Praze dne ........ 1994

Vláda České republiky a vláda Ruské federace (dále jen "Smluvní Strany"),

vedeny přáním rozvíjet vzájemně výhodnou hospodářskou spoluprácí,

hodlajíce vytvořit příznivé podmínky pro investice investorů, jedné Smluvní Strany na území druhé Smluvní Strany,

vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic budou podněcovat podnikatelskou iniciativu v této oblasti.

se dohodly na následujícím

Pro účely této Dohody:

1. Pojem "investor" označuje.

a) jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze Smluvních Stran v souladu s jejím právním řádem:

b) jakoukoli právnickou osobu zaregistrovanou a působící v souladu s právním řádem některé ze Smluvních Stran, která má trvalé sídlo na území tohoto státu,

s podmínkou, že fyzická nebo právnická osoba mají v souladu s právním řádem svého státu oprávnění investovat na území druhého státu.

2. Pojem "investice" označuje všechny druhy majetkových hodnot, které investoři jedné ze Smluvních Stran vkládají na území druhé Smluvní Strany v souladu s jejím právním řádem při uskutečňování podnikatelské nebo jiné činnosti za účelem dosažení zisku a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:

a) movitý a nemovitý majetek a odpovídající majetková práva;

b) akcie, vklady a jiné formy účasti ve společnostech a podnicích;.

c) práva z peněžních pohledávek nebo závazků mající ekonomickou hodnotu;

d) práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, práva z vynálezů, průmyslových vzorů, výrobních značek, firemních jmen a také technologií, know-how, obchodních tajemství a goodwill;

e) jakákoli práva na provádění podnikatelské nebo jiné činnosti, poskytovaná na základě zákonů nebo smluv, zahrnující zejména práva na průzkum, těžbu a využití přírodních zdrojů.

Žádná změna formy, ve které jsou majetkové hodnoty investovány, nebude mí vliv na jejich postavení jako investice.

3. Pojem "výnosy" označuje částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisky, dividendy, úroky, příjmy, vznikající na základě nárůstu hodnoty majetku, licenční a jiné odměny.

4. Pojem "území" znamená území České republiky nebo území Ruské federace a ve vztahu k Ruské federaci též výlučnou ekonomickou zónu v kontinentální šelf, kde Ruská federace v souladu s mezistátním právem uplatňuje suverénní práva a pravomoc za účelem průzkumu, těžby a zachování přírodních zdrojů.

1. Každá ze Smluvních Stran bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé Smluvní Strany, aby investovali na jejím území a bude v souladu se svým právním řádem takové investice připouštět.

2. Každá ze Smluvních Stran zaručuje v souladu s právním řádem svého státu úplnou a bezpodmínečnou právní ochranu investicím investorů druhé smluvní Strany.

3. Každá ze Smluvních Stran bude zajišťovat na území svého státu investicím investorů druhé Smluvní Strany spravedlivý a rovnoprávný režim a bude se zdržovat přijetí neopodstatněných nebo diskriminačních opatření, která by mohla překážet správě, užívání, vlastnictví a disponování investicemi.

1. Každá ze Smluvních Stran poskytne na území svého státu investicím, výnosům a činnosti související s investicemi investorů druhé Smluvní Strany zacházení, které není méně příznivé než jaké poskytuje vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.

2. Každý ze států Smluvních stran si vyhrazuje právo určovat, na základě svého právního řádu, odvětví a sféry činnosti, v nichž je vyloučena nebo omezena činnost zahraničních investorů. Jakákoliv nová výjimka nebo omezení, stanovená státem Smluvní Strany, nebude uplatňována ve vztahu k investicím uskutečněným na jeho území investory druhé Smluvní Strany před vstupem této výjimky v platnost.

3. Doložka nejvyšších výhod, poskytnutá v souladu s odst. 1 tohoto článku, se nebude vztahovat k výhodám, které Smluvní Strana poskytuje nebo bude poskytovat v budoucnosti:

a) v souvislosti s její účastí v zóně volného obchodu, celní nebo hospodářské unii nebo dohodě o regionální hospodářské spolupráci:

b) v důsledku dohod mezi Ruskou federací a státy, které byly dříve součástí Svazu sovětských socialistických republik:

c) na základě dohody o zamezení dvojího zdanění nebo jiných úmluv týkajících se zdanění.

Smluvní Strana. na jejímž území utrpí škody, investice investorů druhé Smluvní Strany následkem války, ozbrojeného konfliktu, občanských nepokojů, zavedení výjimečného stavu nebo následkem jiných podobných událostí, poskytne těmto investorům, pokud jde o restituci majetku, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytne tato Smluvní Strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu. Platby s tímto související musí být uskutečňovány bez zbytečného prodlení.

1. Investice investorů jedné ze Smluvních Stran nebudou na území státu druhé Smluvní Strany vyvlastněny, znárodněny nebo podrobeny jiným opatřením, majícím podobné následky (dále jen "vyvlastnění") s výjimkou případě, kdy se taková opatření provádějí ve veřejné zájmu, v souladu s daným právním řádem na nediskriminačním základě a jsou doprovázena vyplacením přiměřené a efektivní náhrady. Vyplacení náhrady musí být uskutečněno bez zbytečného prodlení. Taková náhrada musí odpovídat tržní hodnotě vyvlastněných investic bezprostředně před vyvlastněním nebo před tím, než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně Až do okamžiku vyplacení náhrady budou k hodnotě náhrady připisovány úroky v souladu s úrokovou sazbou stanovenou na tržním základě a platnou na území státu Smluvní Strany, kde byly investice uskutečněny.

2. Investor, jehož investice byly vyvlastněny, má právo požádat o neodkladné přezkoumání svého případu soudním nebo jiným nezávislým orgánem, působícím v souladu s právním řádem státu té Smluvní Strany, na jehož území bylo vyvlastnění provedeno, a také na ohodnocení své investice v souladu s principy obsaženým v odst 1 tohoto článku.

1. Každá ze Smluvních Stran zajistí investorům druhé Smluvní Strany, po zaplacení stanovených daní a poplatků, volný převod plateb spojených s investicemi. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:

a) kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice:

b) výnosy, jak je uvedeno v odst. 3 čl. 1 této Dohady:

c) částky na splacení půjček, majících vztah k investicím:

d) částky obdržené investory z částečné nebo úplné likvidace nebo prodeje investice:

e) náhrady, jak je uvedeno v čl. a 5 této Dohody:

f) mzdy a jiné odměny občanů státu druhé Smluvní Strany v souladu s právním řádem státu té Smluvní Strany, na jejímž území byly uskutečněny investice.

2. Převod plateb, uvedených v tomto článku, bude prováděn ve volně směnitelné měně. Při převodu plateb bude použit přepočítací kurs platný k datu převodu, v souladu s devizovými předpisy státu té Smluvní Strany, na jejímž území byly uskutečněny investice.

1. Jestliže jedna Smluvní Strana nebo jí zmocněná agentura provedou platbu svému vlastnímu investorovi 2 důvodu záruky, která byla poskytnuta ve vztahu k investici na území státu druhé Smluvní Strany, uzná druhá Smluvní Strana postoupení každé ho práva nebo nároku investora, kterému byla v souladu se zárukou vyplacena náhrada, na tuto Smluvní Stranu nebo jí zmocněnou agenturu.

2. Smluvní Strana nebo jí zmocněná agentura získává právo uplatňovat jakákoli práva a nároky ve stejném rozsahu, v jakém by bylo toto právo uděleno investorovi.

1. Spory mezi jednou ze Smluvních Stran a investorem druhé Smluvní Strany, vzniklé v souvislosti s uskutečněním investic, včetně sporů souvisejících s rozsahem, podmínkami a způsobem vyplácení náhrady, budou řešeny, pokud to bude možné, formou jednání.

2. Jestliže takové spory nemohou být urovnány cestou jednání v průběhu šesti měsíců od data podáni odpovídající písemné žádosti investora jedné Smluvní Strany druhé Smluvní Strané, je investor oprávněn předložit spor buď:

a) kompetentnímu soudu nebo rozhodčímu soudu státu té Smluvní Strany, na jehož území byly uskutečněny investice:

b) mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (Středisko), jestliže Česka republika a Ruská federace jsou účastníky Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a fyzickými a právnickými osobami jiných států, podepsané ve Washingtonu D.C. 18.března 1965 (Úmluva) nebo cestou využití Dodatečné procedury Střediska, jestliže Česká republika nebo Ruská federace nejsou účastníky Úmluvy;

c) rozhodčímu soudu zřízenému "ad hoc", podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodni právo obchodní (UNCITRAL).

3. Rozhodčí nález k plnění bude pro strany ve sporu konečným a závazným.

Smluvní Strany mohou, na základě návrhu jedné z nich, provádět konzultace o otázkách týkajících se výkladu nebo použití této Dohody.

1. Spory mezi Smluvními Stranami, týkající se výkladu nebo použití této Dohody, budou řešeny jednáními. Pokud spor nebude takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost jedné ze Smluvních Stran předložen rozhodčímu soudu.

2. Rozhodčí soud bude ustanoven zvlášť pro každý konkrétní případ. Smluvní strany určí jednoho člena soudu. Určení rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou Smluvních Stran jmenován předsedou soudu Členové soudu musí být jmenováni ve lhůtě dvou měsíců od data, kdy jedna ze Smluvních Stran zašle druhé Smluvní Straně písemné sdělení o úmyslu předat spor k rozhodnutí rozhodčímu soudu Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.

3. Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebudou provedena nezbytná jmenování, může každá ze Smluvních Stran, jestliže neexistuje jiná dohoda, požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl nezbytná jmenování Je-li předseda občanem státu některé Smluvní Strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat toto pověření, bude o nezbytné jmenování požádán místopředseda Mezinárodního soudního dvora Je-li také místopředseda občanem státu některé Smluvní Strany nebo nemůže vykonat: toto pověření. bude o provedení nezbytného jmenování požádán následující nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem státu žádné Smluvní Strany.

4. Rozhodčí soud přijímá rozhodnutí, které je závazné, většinou hlasů. Každá ze Smluvních Stran uhradí náklady spojené s činností svého rozhodce. Náklady spojené s činností předsedy soudu a ostatní náklady budou hrazeny Smluvními Stranami rovným dílem. Pokud se jedná o další otázky, určí rozhodčí soud vlastní jednací pravidla.

V případě, že ustanovení jiné mezinárodní dohody, jejímiž stranami jsou nebo budou Česká republika a Ruská federace nebo jestliže jejich právní řády stanoví zacházení příznivější než to, které je obsaženo v této Dohodě, bude uplatněno příznivější zacházení.

Tato Dohoda se bude vztahovat na investice uskutečněné investory jedné Smluvní Strany na území státu druhé Smluvní Strany počínaje 1. lednem 1988.

1 Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem posledního písemného oznámení o splnění ústavních požadavků Smluvními Stranami nezbytných pro vstup Dohody v platnost.

2 Tato Dohoda se uzavírá na dobu 10 let a po této lhůtě bude její platnost pokračovat do uplynutí dvanácti měsíců ode dne doručení písemného oznámení jedné Smluvní Strany druhé Smluvní Straně o svém úmyslu ukončit platnost Dohody.

3. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této Dohody, zůstanou ustanovení této Dohody účinná po dobu 10 let od data ukončení platnosti této Dohody.

Dáno v Moskvě dne 5 dubna 1994 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém a ruském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.