Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jiřího Šolera na místopředsedu vlády a ministra financí Ivana Kočárníka. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pán

Ing. Ivan Kočárník CSc.

místopředseda vlády a ministr financí české republiky

Vážený pane ministře,

v nedávné době jsme mohli sledovat nasazení nucené správy v Průmyslové a komerční bance a následně v bance Bohemia. Tato situace vyvolala znepokojení mezi drobnými vkladateli z řad prostých občanů a drobných podnikatelů, kterým hrozí ztráta celoživotních úspor či bankrot. Navíc v bance Bohemia byly uloženy např. i peníze odborářů a Hornické zaměstnanecké pojišťovny, tj. peníze sloužící jako sociální pojistka. Situace může způsobit platební neschopnost dalších organizací a další řetěz bankrotů, který připomíná serii bankrotů na začátku světové hospodářské krize 30. let. Ocitujme z knihy P. Johnsona dějiny 20, století: Začátkem roku 1929 však mnoho bankéřů ztratilo smysl pro skutečnost.... V létě 1931 bankrot přední rakouské banky Credit Anstalt (stará známá z kupónové privatizace) vyvolal řetězovou reakci v celé Evropě... V "normálních" letech vyhlašovalo úpadek asi 900 amerických bank. V letech 1931-2 jich zkrachovalo 5 096 s celkovou výší vkladu přes 3 miliardy dolart. Celý proces vyvrcholil začátkem roku 1933, kdy se americký bankovní systém v posledních týdnech Hooverovy vlády doslova zastavil.

Samozřejmě neočekávám, že ekonomika České republiky zahájí světovou hospodářskou krizi, na to je jí rozsah asi nestačí. Naopak kladná hodnocení naší ekonomiky úpadkovými organizacemi finančních spekulantů, jako je Světová banka či Mezinárodní měnový fond ukazuje, že po vyrabování Afriky a Jižní Ameriky hledají tito giganti světové ekonomiky další operační prostor. Potom čestné doktoráty a jiná vyznamenání pana premiéra těžce zaplatí naši drobní vkladatelé. např. při úpadku našich bank.

Často dnes hovoříme o úpadku morálky naší společnosti. Co je to ovšem proti hrabivé morálce hlavních představitelů spekulantských hyen světové ekonomiky. Jak příklad uvedu několik citátů z publikace George Sorose "Vyhlídka desintegraci Evropy":

Společností zpustošené komunismem se vlastními silami přerodit nemohou. Potřebují Evropu, která je otevřená a vnímavá a která jejich snažení všemožně napomáhá.... Já osobně se velmi intenzívně angažuji pomoci těm ostatním. Jak asi víte, zřídil jsem za tím to účelem síť nadací a zorný úhel mého pohled u na Evropu je touto skutečností přirozeně ovlivněn.

Tedy po zbohatnutí spekulací na měny západní Evropy na úkor jejich prostých obyvatel si tento geniální spekulant vytváří nový operační prostor ve východní Evropě.

Na procesu dynamické nerovnováhy se účastním i já sám, protože jsem investor v mezinárodním měřítku. Dříve jsem sám sebe nazýval spekulantem a žertem jsem dodával, že investice je spekulace, která nevyšla, ale s ohledem na kampaň proti spekulujícím finančníkům jsem žertování zanechal.

Mezinárodní investoři skutečně hráli důležitou úlohu při krachu Evropského měnového mechanismu, je ale nemožné mít společný trh bez volného (mezinárodního) pohybu kapitálu. Když z pádu Evropského měnového mechanismu obviníte spekulující finančníky, je to jako byste zastřelili posla, jehož úkolem je nepříjemnou zprávu pouze předat....

Musím se na tomto místě přiznat, že moje osobní subjektivní předpojatost totiž mé přání vidět Evropu sjednocenou, vzkvétající a otevřenou - se opravdu nesnáší nejlíp s mým počínáním na finančních trzích.

Tedy základním smyslem ekonomické integrace Evropy podle těchto pánů není vytvoření většího ekonomického prostoru odbouráním cel, který je základem lepši prosperity pro výrobce a při poskytováni služeb, ale větší ekonomický prostor pro veksláky a spekulanty. K tomu směřuje "pomoc" pana Sorose a podobných spekulantů. Jako člen zákonodárného sboru cítím potřebu obyvatele České republiky před soudobými moderními finančními Napoleony a Hitlery chránit. Pro ně není totiž otevřená společnost cílem, ale prostředkem pro další spekulační zisky samozřejmě na úkor skutečné ekonomické prosperity.

Společnosti, které se dokázaly proti podobným příživníkům ubránit, jsou dnes na vrcholu ekonomické prosperity. Např. země jihovýchodní Asie. Chceme-li je následovat, musíme i my podobné živly odmítnout.

Světová ekonomika se poučila z hospodářské krize a vyspělé země přijaly legislativní opatření k ochraně drobných vkladatelů před spekulacemi. Přiznám se, že nejsem ekonom a funkci různých bankovních konsorcií a záručních fondů příliš nerozumím. Žádám proto o přípravu podobného zákonodárství Vás a Vaše ministerstvo. Vždyť hybnou silou současné Klausovy ekonomiky jsou bývalí soudruzi s nakradeným komunistickým majetkem a veksláci, dnes spekulanti. Právě pro ně byl vytvořen obrovský operační prostor, místo toho, aby řadový občan byl před jejich řáděním chráněn. Jako poslanec zákonodárného sboru Vás vyzývám, abyste< naši finanční legislativu pomohl uvést do stavu, který je obvyklý ve vyspělých zemích.

S pozdravem