Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Václava Grulicha na předsedu vlády Václava Klause. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

POSLANEC

POSLANECKÉ SNĚMOVNY

PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY

na předsedu vlády doc. ing. Václava Klause, CSc. ve věci postupu při privatizaci n. p. Plzeňský Prazdroj

V Praze dne 28. 4. 1994

Vážený pane premiére,

žádám Vás o odpověď na otázky které nevyhnutelně plynou z rozhodnutí vlády privatizovat n.p. Plzeňský Prazdroj vkladem jeho majetku do a.s. Plzeňské pivovary.

Vztahem mezi těmito dvěma podniky a hospodařením s ním souvisejícím jsem se již zabýval ve své loňské interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zemědělství ing. Josefa Luxe. Jeho odpověď byla již tehdy nedostačující a vyhýbala se některým položeným otázkám. Spokojil jsem se však s výslovným ujištěním pana ministra, že již požádal FNM ČR o provedení kontroly v a.s. Plzeňské pivovary a pokud tak FNM neučiní, požádá o ni Nejvyšší kontrolní úřad. K tomu jak známu nedošlo, přestože pan ministr svůj slib vyhlásil veřejně. Na dopis člena presidia NKÚ dr. Holečka, který ho k podání podnětu vyzýval, se pan ministr ani nenamáhal odpovědět.

Jsem tedy nucen pří novém rozhodnutí vlády znovu interpelovat a ta zejména se zřetelem na právo NKÚ kontrolovat i akciové společnosti, pokud existuje podezření z rozkrádání státního majetku. Okolnosti privatizace někdejšího s.p. Plzeňské pivovary a vzniku akciové společnosti téhož jména jsou takové, že činí podezření vysoce důvodným.

Rozhodnutí tehdejšího privatizaci pro správu a jeho privatizaci ing. Tomáš Ježka CSc. o schválení privatizačního projektu existuje ve dvou verzích. Obě mají stejné datum 30/31/1329/92, stejný text první strany, liší se však textem na straně druhé.

Rozdělení akcii je zde uvedeno v těchto zněních:

Tuto samu o sobě podezřelou informaci ještě násobí údaje z Informací o I. vlně kupónové privatizace, str. 18, kde se počet akcií na kupóny uvádí částkou 806 870, což je 67% ze základního jmění, uváděného tamtéž částkou 1 204 215 00,- Kčs, tedy dle prvního znění schváleného projektu. Jelikož však nebyl vyjasněn bezúplatný převod na obce, zůstává otázka, kdo a za jakých podmínek získal zbývající 3% akcií a.s. Plzeňský pivovary .

Tato otázka nabývá na závažnosti i ve vztahu k privatizaci n.p. Plzeňský Prazdroj vložením jeho majetku do a.s. Plzeňské pivovary řešit privatizaci Prazdroje uvedeným způsobem , je o to diskutabilnější, že oba podniky nemají dodnes svůj majetek jasně vymezen a oddělen.

Vzhledem k tomu také dosud nebyl vyřešen problém majetkových vztahů mezi n.p. Plzeňský Prazdroj a s.p. Plzeňské pivovary.. Když náměstek ministra zemědělství ing. K. Burda žádal dopisem ze 6.81993 o výmaz s.p.. Plzeňské pivovary z obchodního rejstříku ke 31.7.1993 (což je už samo o sobě pozoruhodná časová následnost), odmítla předsedkyně Okresního soudu Plzeň-Město JUDr. V. Formánková jeho žádost dopisem ze 24.8.1993, kde výslovně uvádí, že "z dosud předložených dokladů nelze ani dovodit, že hodnota majetku s.p. Plzeňské pivovary je nulová a že uvedená zůstatková hodnota je hodnotou n.p. Plzeňský Prazdroj".

Už to samo o sobě zpochybňuje koncepci vložení majetku n.p. Plzeňský Prazdroj do a. s. Plzeňské pivovary, neboť jak hodnota 414 485 000,- Kč (správně 414 458 000,- Kč), uváděná v citovaném dopisu rám. Burdy, tak 364 735 000,- Kč, uváděná v nejnovějším rozhodnuti vlády ČR o privatizaci n.p. Plzeňský Prazdroj nemusí být nutně jen majetkem tohoto podnik.u, ale též v rejstříku stále vedeného a tudíž právně dosud existujícího s.p. Plzeňské pivovary.

Důvodem tohoto stavu je především fakt, že MZe ČR přes upozornění svého kontrolního odboru nikdy nenapravilo zmatečnost vlastnických práv k pozemkům. Vzhledem tomu trvá přinejmenším od roku 1964 nesoulad mezi zápisy v evidenci nemovitostí a interní evidencí majetku Plzeňského Prazdroje i Plzeňských pivovarů, který se: různými reorganizacemi léta prohluboval. Vládní rozhodnutí privatizaci Plzeňského Prazdroje, ale i již provedená privatizace s.p. Plzeňské pivovary jsou tudíž napadnutelné pro nevyjasněnost majetkových podstat všech tří podniků, a existujících dnes alespoň po právní stránce, tj. n.p. Plzeňský Prazdroj, s.p. Plzeňské pivovary a a.s. Plzeňské pivovary.

K tomu ještě přistupují další komplikace, začínající už tím, že část pozemků má údajně dodnes statut zemědělské půdy, se všemi následky pro jejich uživatele z hlediska současných restitučních zákonů a tím spíše jejich dalších případných novel, o které usilují někteří poslanci vládní koalice.

Největší i komplikací jsou však v tomto případě práva várečná. Spoléhá-li vláda opravdu na dohodu se Spolkem plzeňských právovárečníků jako na pojistku oproti problémům z uplatňování těchto práv, pak zřejmě není informována o skutečnosti, že. spolek nezastupuje ani zdaleka všechny držitele těchto práv. Bod 3 rozhodnutí vlády, kterým se poskytnutí akcií Spolku právovárečníků váže na odvolání všech současných žalob a závazek odškodnit a.s. Plzeňské pivovary za plnění z žalob podaných v budoucnu, je buď iluze, nebo doklad, že ochota dohodnout se s právovárečníky je pouze předstíraná. Musím tak bohužel soudit, neboť lze těžko předpokládat, že by vláda neměla ponětí o nemožnosti, aby se Spole právovárečníků zavazoval za třetí osoby.

Mezinárodni.registrace ochranné známky Plzeňský Prazdroj a Pilsner Urquell ani její prohlášení za "proslulou" s platnosti od 25.1.1994 nemění nic na tom, že dosud patřila n.p. Plzeňský Prazdroj. Jak ji bude možno dále chránit, jestliže tento podnik bude dle vládního rozhodnut zrušen bez likvidace výmazem v soudním rejstříku, aniž by byla předem vyřešena otázka majetkoprávních vztahů k obojím Plzeňským pivovarům a právovárečných? Jakákoli smlouva o převodu práv z průmyslového nebo duševního vlastnictví, vypracovaná dle vládního rozhodnutí, bude za této situace již předem zpochybnitelná.

Nebude-li navíc možno výmaz - podobně jako v případě s.p. Plzeňské pivovary - provést, nastane situace, kdy FNM či z jeho pověřeni a.s. Plzeňské pivovary začnou užívat ochrannou známku z vlastnictví právně existujícího podniku, neschopného však vyvíjet reálnou hospodářskou činnost. Možnosti využití a přímo zneužití této situace si není těžké představit. Veřejně vyhlášený záměr a.s. Plzeňské pivovary využit podobnosti etiket k výrobě Plzeňského Prazdroje v Indii a Číně otevřít přitom ještě problém možného zdruhovění známky za této situace, kdy by ji neužíval právoplatný majitel, ale jiný podnik.

Ani pokud by k takovéto situaci nedošlo, nabylo by udržení ochranné známky Plzeňský Prazdroj-Pilsner Urquell v českých rukách zajištěno, přitom zanikne dle přijatého rozhodnutí vlády uplynutím deseti let od vydání akcie se zvláštními právy, na kterou se váže. Majoritními akcionáři jsou dnes investiční fondy, zejména HC and C, SIS, KI, PIAS, ŽB Trust apod., které za deset let mohou být dávno i formálně v rukách zahraničního kapitálu, zejména prodají-li na mezinárodním kapitálovém trhu podíly vykoupené ad českých DIKů.

Koncepce udržení ochranné známky prostřednictvím akcie se zvláštními právy je ostatně pochybně pochybná i z hlediska obchodního zákoníku. Její držitel nemá a při respektování ducha obchodního zákoníku ani nemůže mít právo veta proti změně stanov společnosti kvalifikovanou většinou, která tudíž může snadno zrušit i jeho právo veta při rozhodnutích o nakládání se známkami. Jedinou reálnou cestou, jak udržet ochranné známky dnešního n.p. Plzeňský Prazdroj v českých rukách, je udržet též "kontrolní balík" FNM v nově vytvořené společnosti - přirozeně za předpokladu, že zástupci FNM budou hájit české zájmy lépe, než v případě boleslavské Škodovky.

Rozhodnutí vlády vložit majetek n.p. Plzeňský Prazdroj do Plzeňské pivovary bylo dle "Důvodové zprávy" motivováno snahou zachovat ochrannou známku Plzeňský Prazdroj v českých rukou, netrhat provozně a technicky propojený celek Prazdroje a dalších plzeňských pivovarů a předejít právním komplikacím z uplatňování restitučních nároků právovárečníků. Musím bohužel konstatovat, že přijaté řešení nezajišťuje žádný z těchto deklarovaných záměrů.

Kromě toho se musím pozastavit naci skutečností, že rozhadnutí vlády "bylo vydáno na základě privatizačního projektu vedeného v evidenci MSNMP ČR pod č. 1595, zpracovaného Investiční bankou a.s. Praha a s.p. Plzeňské pivovary Plzeň." Pod uvedeným číslem je ale veden privatizační projekt podniku Dopravní stavby Brno.

Patrně. se má jednat a privatizační projekt č. 1959, který byl ovšem vypracován jako povinný privatizační projekt na s.p. Plzeňské pivovary, o jehož zvláštnostech jsem se již zmiňoval. Vláda,tedy v případě privatizace Plzeňských pivovarů a Plzeňského Prazdroje několikrát porušila platné zákony:

K privatizaci Plzeňských pivovarů, s.p. došlo, aniž by byla splněna povinnost zakladatele a vedení podniku řádně vymezit majetek privatizovaného podniku.

K privatizaci n.p. Plzeňský Prazdroj má dojit buď na základě privatizačního projektu dopravních staveb Brno, nebo zákonným podmínkám nevyhovujícího privatizačního projektu Plzeňských pivovarů. V žádném případě však nebylo splněno ustanovení zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby,. který vyžaduje vypracování privatizačního na daný podnik..

Ze všech těchto důvodů žádám, aby byla privatizace n.p. Plzeňský Prazdroj pozastavena až do vyřešení všech uvedených nedostatků a současně o odpověď na otázky:

1) Jak vláda napraví porušeni zákonů, k nimž došlo a dochází při vzájemně spjaté privatizaci s.p Plzeňské pivovary a n.p. Plzeňský Prazdroj?

2) Jak vláda splní svůj slib zachovat ochranné známky Plzeňský Prazdroj - Pilsner Urquell v českých rukách a co k tomu zatím podnikla?

3) Jsou již vyřešeny nejasnosti v majetkových právech k pozemkům Plzeňského Prazdroje n.p. a Plzeňských pivovarů a.s. a pokud nikoli, jak je zajištěno, že k nápravě dojde do realizace rozhodnuti vlády privatizovat n.a. Plzeňský Prazdroj vložením jeho majetku do Plzeňské pivovary?

4) Můžete sdělit počet držitelů práv várečných a počet členů Spolku plzeňských právovárečníků (případně souhrnný podíl členů a nečlenů tohoto spolku na těchto právech), do něhož řada držitelů práv údajně vůbec nevstoupila a řada z něj odešla?

5) Pokládáte ve světle výše uvedených skutečnosti rozhodnutí vlády o způsobu privatizace n.p. Plzeňský Prazdroj za udržitelné?