Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb., a zákon České národní rady č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 211/1993 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 4 se na konci doplňuje nové písm. h), které včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:

" h) měřením emisí silničních motorových vozidel ověření, zda silniční motorové vozidlo v provozu splňuje limity emisí, stanovené zvláštním předpisem^2a).

__________

2a) Vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb.".

2. § 5 včetně nadpisu zní :

Limity znečišťování a přípustná tmavost kouře

(1) Emisní limit je nejvýše přípustné množství znečišťující látky vypouštěné do ovzduší ze zdroje znečišťování vyjádřené jako hmotnostní nebo objemová koncentrace znečišťující látky v odpadních plynech nebo hmotnostní tok znečišťující látky za jednotku času nebo hmotnostní množství znečišťující látky vztažené na jednotku produkce.

(2) Imisní limit je nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší.

(3) Depoziční limit je nejvýše přípustné množství znečišťující látky usazené po dopadu na jednotku plochy zemského povrchu za jednotku času.

(4) Přípustná tmavost kouře je nejvýše přípustný stupeň znečištění ovzduší při spalování paliv vyjádřený zbarvením kouřové vlečky.

(5) Seznam znečišťujících látek, kategorizaci zdrojů znečišťování a limity znečišťování pro zdroje uvedené v § 3 odst.2 písm. a) až c) a přípustnou tmavost kouře vyhlásí Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Imisní limity a způsob jejich kontroly vyhlásí Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví po vzájemné dohodě.

(6) Vyhlášené emisní limity lze zpřísnit nejdříve za pět let od jejich účinnosti a zpřísnění musí být vyhlášeno nejpozději tři roky před dnem stanoveným jako den nabytí účinnosti zpřísněného limitu. Emisní limity pro znečišťující látky nebo zdroje znečišťování, které dosud nebyly stanoveny, musí být vyhlášeny nejméně tři roky přede dnem stanoveným jako den nabytí jejich účinnosti.

(7) Emisní limity pro mobilní zdroje znečišťování uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) stanoví Ministerstvo dopravy obecně závazným právním předpisem.

(8) Množství vypouštěných znečišťujících látek ze zdroje se zjišťuje měřením, nebo se stanoví bilančním výpočtem. Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází k dalšímu čištění nebo ředění vypouštěných plynů. Podrobnosti o místě a způsobu měření stanoví zvláštní předpis.".

3. § 7 odst. 1 písm.b) zní:

"b) dodržovat stanovené emisní limity (§ 5 odst. 5 až 7) apřípustnou tmavost kouře (§ 5 odst. 4 a 5),".

4. V § 7 odst. 1 písm. g) se vypouští čárka a doplňuje text:

"a předložit ho orgánu státní správy ochrany ovzduší ke schválení,".

5. V § 8 odst. 1 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

"d) dodržovat přípustnou tmavost kouře.".

6. § 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3a) zní:

Základní povinnosti provozovatelů mobilních zdrojů znečišťování

(1) Provozovatelé mobilních zdrojů znečišťování jsou povinni provozovat a udržovat tyto zdroje v souladu s podmínkami stanovenými výrobci těchto zařízení a v souladu s emisními limity.

(2) V oblastech vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší jsou provozovatelé mobilních zdrojů, nejde-li o železniční kolejová vozidla, povinni dodržovat vyhlášená regulační opatření orgánů ochrany ovzduší podle zvláštního předpisu^3a). Při regulaci provozu mobilních zdrojů orgány ochrany ovzduší spolupracují s orgány Policie České republiky.

______________________________

3a) § 4 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 389/1991 Sb. o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování.".

7. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

Povinnosti provozovatelů silničních motorových vozidel

(1) Držitelé vozidla zapsaní v technickém průkazu silničního motorového vozidla (dále jen "provozovatelé silničních motorových vozidel") jsou povinni přistavit vozidlo k pravidelnému měření emisí a uhradit náklady s tímto měřením spojené.

(2) Pravidelné měření emisí provádějí právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, pověřené Ministerstvem dopravy. U silničních motorových vozidel ozbrojených sil pravidelné měření emisí provádějí právnické osoby pověřené Ministerstvem obrany.

(3) V případě splnění emisních limitů vystaví právnická nebo fyzická osoba, oprávněná podle odstavce 2, doklad o provedeném měření emisí se záznamem o splnění emisních limitů a současně označí zadní státní poznávací značku vozidla kontrolní nálepkou, s vyznačením termínu následujícího měření emisí. Doklad o provedeném měření emisí je povinným dokladem silničního motorového vozidla.

(4) Provozovatelé silničních motorových vozidel jsou povinni přistavit vozidlo k prvnímu měření emisí:

a) do 24 měsíců od data jejich evidence v České republice, pokud jde o vozidla používaná k podnikatelské činnosti,

b) do 36 měsíců od data jejich evidence v České republice, pokud jde o vozidla ostatní.

(5) K následným měřením jsou provozovatelé silničních motorových vozidel povinni přistavit vozidlo nejpozději:

a) do 12-ti měsíců u vozidel používaných k podnikatelské činnosti,

b) do 18-ti měsíců u ostatních vozidel od posledního měření emisí.

(6) Dodržování povinností provozovatelů silničních motorových vozidel, stanovených v odstavcích 1, 3, 4 a 5, kontrolují orgány Policie České republiky a u vozidel ozbrojených sil orgány Vojenské policie. Pokud řidič vozidla při kontrole orgány Policie České republiky nebo orgány Vojenské policie nepředloží na vyzvání platný doklad o měření emisí se záznamem o provedeném měření, je to důvod pro zadržení osvědčení o technickém průkazu vozidla.

(7) Pravidelná měření emisí silničních motorových vozidel ozbrojených sil, kromě vozidel zvláštního určení a vozidel skladovaných po dobu přesahující 12 měsíců, používaných v silničním provozu, se provádí podle tohoto zákona a v souladu s emisními limity stanovenými zvláštním předpisem^2a).".

8. V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova "nebo Slovenské republiky".

9. V § 11 odst. 1 písm. g) se na konci textu čárka nahrazuje středníkem a připojují se tyto věty:

"v rámci souhlasu ke změnám využívání technologických zařízení může orgán ochrany ovzduší stanovit s ohledem na charakter změny další emisní limity, popřípadě zpřísnit emisní limity pro technologická zařízení. Na stanovení těchto limitů se nevztahují omezení stanovená v § 5 odst. 6,".

10. V § 12 odst. 2 písm. b) se za slovy "emisní limit" vkládají slova "nebo přípustnou tmavost kouře".

11. V § 14 odst. 1 se za slova "znečišťující látky" doplňují slova "a přípustnou tmavost kouře".

12. V § 14 odst. 2 se slova v závorce "§ 5 odst. 4" nahrazují slovy "§ 5 odst. 5".

13. V § 14 odst. 3 se slova "30. června 1993" nahrazují slovy "31. prosince 1994".

14. V § 14 odst. 4 se slova "orgány státní správy republik určené zákony České národní rady a Slovenské národní rady" nahrazují slovy "Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem".

15. § 16 odst. 2 zní :

"(2) Je-li předpovězen orgánem ochrany ovzduší vznik smogové situace, vyhlásí tento orgán varovné opatření.".

16. V § 16 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí :

"(3) Vznikne-li smogová situace, vyhlásí neprodleně orgán ochrany ovzduší regulační opatření k omezování emisí ze zdrojů znečišťování, které se na znečišťování ovzduší rozhodujícím způsobem podílejí.

(4) Provozovatelé zdrojů znečišťování jsou povinni dodržovat varovná a regulační opatření po celou dobu jejich vyhlášení.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

17. V § 17 odst. 2 se vypouští slovo "pravidelně".

18. V § 18 odst. 1 až 6 se slovo "Kčs" nahrazuje slovem "Kč".

19. V § 19 se slova "Federální statistický úřad" nahrazují slovy "Český statistický úřad".

20. V ustanoveních § 10, § 14 odst. 5, § 16 odst. 3, § 17 odst. 1 a § 20 se slovo "zákony" nahrazuje slovem "zákon" a vypouštějí se slova "a Slovenské národní rady".

(1) Provozovatelé silničních motorových vozidel evidovaných v České republice před nabytím účinnosti tohoto zákona, jsou povinni přistavit vozidlo k prvnímu měření emisí :

a) u vozidel se zážehovými motory bez katalytického konvertoru nebo s katalytickým konvertorem neřízeným, používaných k podnikatelské činnosti, do dvou měsíců,

b) u ostatních vozidel se zážehovými motory bezkatalytického konvertoru nebo s katalytickým konvertoremneřízeným, do šesti měsíců,

c) u všech vozidel se vznětovými motory a u vozidel sezážehovými motory s řízeným katalytickým systémem dodvanácti měsíců,

a to od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Měření emisí provedené před účinností tohoto zákona podle zvláštního předpisu^2a) se považují za první měření emisí⁷⁾.

^{_____________________}

7) § 9a odst. 4 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb., a zákona č. /1994 Sb.

Zákon České národní rady č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č.211/1993 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 písm. c) se slovo "organizace" nahrazuje slovy "právnické nebo fyzické osoby" a doplňují slova "meteorologickou předpověď vzniku smogové situace,".

2. V § 3 odst.1 písm. d) se nahrazují slova "velké a střední" slovem "vybrané".

3. § 3 odst. 1 písm. e) se vypouští.

4. § 4 odst. 1 písm. d) zní :

"d) vyhlašuje v dohodě s dotčenými orgány obcí za smogové situace varovná a regulační opatření k omezení emisí ze zdrojů znečišťování, kromě vybraných zdrojů znečišťování, a kontroluje jejich dodržování; zjistí-li porušení povinností, informuje o tom orgány obce, a pokud jde o velké zdroje znečišťování, též inspekci.".

5. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 12a) až 12c) zní:

" (2) Okresní úřad kontroluje

a) dodržování varovných a regulačních opatření vyhlášených pro zdroje znečišťování za smogové situace, uvedených v regulačních řádech pro provoz zdrojů znečišťování, nejde-li o vybrané zdroje znečišťování, a za nedodržení těchto opatření ukládá jejich provozovatelům pokuty,^12a)

b) dodržování povinností výrobců, dovozců a prodejců paliv, stanovených zvláštním předpisem upravujícím požadavky na kvalitu paliv, způsob jejich dodávky a prodej ^12b) a za porušení stanovených povinností ukládá pokuty ^12c).

_____________________________

12a) § 18 odst. 5 zákona č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

12b) Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 206/1993 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv k přímému spalování a jejich prodej.

12c) § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/1991 Sb."

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

6. V § 5 odst. 2 se text písm. a) až f) nahrazuje textem písm. a) až d), který včetně poznámek pod čarou č. 14) a 15) zní: "a) mohou stanovit obecně závaznou vyhláškou :

1. městské zóny s omezením provozu zdrojů znečišťování

2. zvláštní požadavky na druh paliva pro malé zdrojeznečišťování

b) kontrolují dodržování povinností provozovateli malýchzdrojů znečišťování a za nedodržení povinnosti jimukládají pokuty¹⁴⁾,

c) kontrolují dodržování přípustné tmavosti kouře u provozovatelů velkých, středních a malých zdrojůznečišťování a za nedodržení povinností jim ukládajípokuty¹⁵⁾,

d) ukládají provozovatelům malých zdrojů znečišťování,kteří neplní povinnosti při ochraně ovzduší, opatření kezjednání nápravy, včetně zastavení nebo omezení provozuzdroje znečišťování ¹⁰⁾.

___________________

14) § 18 odst. 4 zákona č. 309/1991 Sb.

15) § 18 odst. 1, 4 a 6 zákona č. 309/1991 Sb.".

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena e) a f).

7. V § 6 odst. 2 a 3 se vypouštějí slova "a poplatek vybírá".

8. V § 7 odst. 2 se slovo "Kčs" nahrazuje slovem "Kč", na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se text " a to způsobem uvedeným v příloze; povinnost platit poplatky se nevztahuje na fyzické osoby provozující malé zdroje znečišťování o tepelném výkonu do 50 kW, pokud takový zdroj není používán k výkonu podnikatelské činnosti.".

9. V § 8 odst. 2 v první větě se za slova "v oznámení a " vkládají slova "zjistí-li skutečnosti rozhodné pro stanovení poplatku,".

10. V § 8 odst. 4 se slovo "Kčs" nahrazuje slovem "Kč" a na konci se doplňuje nové písmeno d), které zní : "do výše 2 tis. Kč jednorázově.".

11. V § 8 odst. 6 se za slovo "ovzduší" vkládají slova "(§ 6 odst. 2 až 4)", slovo "Kčs" se nahrazuje slovem "Kč" a na konci se připojuje nová věta, která zní: "Pokud není tato povinnost splněna ani v dodatečně stanovené lhůtě, lze pokutu uložit opětovně.".

12. V § 8 se doplňuje nový odstavec 7, který zní :

"(7) Skutečnosti zakládající vznik nebo odůvodňující změny výše poplatků, které vznikly v běžném kalendářním roce, jsou provozovatelé povinni oznamovat příslušnému orgánu ochrany ovzduší (§ 6 odst. 4) do 15 dnů od jejich zjištění jako podklad pro vydání nového nebo změnu původního rozhodnutí podle odstavce 2.".

13. § 12 písm. a) zní:

"a) seznam kategorizace stacionárních zdrojů znečišťování, znečišťujících látek, limity znečišťování, přípustnou tmavost kouře a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů znečišťování,".

14. § 13 se vypouští.

15. Za § 14 se vkládá nový § 14 a), který zní :

Pokuty uložené okresními úřady a orgány obcí za porušení povinností a za znečišťování ovzduší jsou vždy příjmem orgánu, který o pokutě rozhodl, a musí být účelově vázány k ochraně ovzduší na území svěřeném do jeho působnosti. Okresní úřady a orgány obcí jimi uložené pokuty za znečišťování ovzduší vybírají a vymáhají.".

16. Dosavadní text části B přílohy se označuje jako oddíl I s tímto nadpisem: "Sazby poplatků pro velké a střední zdroje znečišťování".

17. V části B oddíl I přílohy se slovo "Kčs" nahrazuje slovem "Kč" a v bodě 3 se za slova "hořící plochy" doplňuje slovo "nebo".

18. V části B přílohy se doplňuje nový oddíl II, který včetně nadpisu zní :

"Oddíl II) Sazby poplatků pro malé zdroje znečišťování

Zrušuje se § 39 odst. 9 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb.

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, (zákon o ovzduší), jak vyplývá z pozdějších předpisů, a dále úplné znění zákona České národní rady č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Na základě plánu legislativních úkolů vlády na II. pololetí 1993 a též se zřetelem na usnesení vlády ze dne 21. července 1993 č. 403 o opatřeních ke zlepšení životního prostředí ekologicky postižených oblastí Severních Čech a okresu Sokolov a ke kontrolní zprávě o plnění Programu ozdravění životního prostředí v bývalém Severočeském kraji a okresu Sokolov na léta 1991 až 1995 a s výhledem do roku 2000 připravilo Ministerstvo životního prostředí návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb., a zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 211/1993 Sb.

Vláda schválila uvedený návrh zákona svým usnesením ze dne 6. dubna 1994 č. 176.

Na základě dosavadních zkušeností z aplikace právní úpravy ochrany ovzduší je navrhovaná novelizace zaměřena zvláště do těchto oblastí :

1. Zvláštní ochrana ovzduší.

Rozbor smogových situací, které se vyskytly v uplynulých sezónách ukázal, že současné znění § 16 zákona o ovzduší umožňuje vyhlásit varovná opatření až poté, kdy jsou překročeny zvláštní imisní limity, přičemž tato opatření se mohou uplatňovat pouze po dobu trvání smogové situace. Proto následná regulační opatření nedokáží za této situace výraznějším způsobem čelit dalšímu nárůstu přízemních koncentrací.

S ohledem na technickou a ekonomickou náročnost regulací je nezbytné poskytnout provozovatelům zdrojů znečišťování ovzduší potřebný čas, aby se na regulaci mohli připravit. Proto navrhovaná úprava umožňuje vyhlášení varovných opatření, resp. upozornění na možnost vzniku smogové situace již na základě meteorologické předpovědi zhoršených rozptylových podmínek, které mohou vyvolat smogovou situaci. Meteorologickou předpověď vydává Český hydrometeorologický ústav.

Při aplikaci navrhovaného postupu nedojde ke zvýšení počtu regulací, ale k prodloužení celkové doby regulací.

Zároveň je zakotvena povinnost provozovatelů velkých a středních zdrojů nechat si odsouhlasit zpracovaný regulační řád, který představuje výčet opatření ke snížení emisí, kterými se provozovatelé řídí za smogové situace.

2. Úprava ve stanovení emisních limitů.

Návrh zákona odstraňuje blokaci provedenou ustanovením § 5 odst. 7 zákona č. 218/1992 Sb. týkající se změn vyhlášených emisních limitů tak, aby bylo umožněno upravovat limity v souladu s právem Evropských společenství a současně garantuje dostatečné lhůty pro zpřísňování vyhlášených limitů.

3. Změny ve využívání technologických zařízení.

Navrhovaná úprava blíže rozvádí podmínky, za nichž je orgán státní správy ochrany ovzduší oprávněn dát podle § 11 odst. 1písm. g) zákona č. 309/1991 Sb. souhlas ke změně využívání technologických zařízení velkých a středních zdrojů znečišťování, přičemž umožňuje, aby tento orgán stanovil přísnější podmínky ochrany ovzduší.

4. Mobilní zdroje znečišťování.

Novelizace je vyvolána potřebou vyplnit chybějící zákonnou úpravu v oblasti provozu vozidel na pozemních komunikacích t.j. zákona o provozu na silnicích. Zákon o ovzduší je proto doplněn o úpravu základních povinností provozovatelů mobilních zdrojů znečišťování, zvláště silničních motorových vozidel pokud jde o dodržování emisních limitů stanovených vyhláškou Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb., a dále pokud jde o pravidelné měření emisí. Tyto povinnosti jsou dosud nedostatečně řešeny pouhou vyhláškou, která nemůže nahradit zákonnou úpravu. Současně se řeší i nezbytná působnost příslušných orgánů státní správy na tomto úseku, zvláště Policie České republiky. Policie České republiky nemá v současné době možnost účinně kontrolovat a postihovat porušení povinností týkajících se měření emisí z motorových vozidel. Tento nedostatek napravuje navrhovaná novela zákona o ovzduší.

Povinné pravidelné měření emisí silničních motorových vozidel, jehož materiální zázemí je v České republice již připraveno pověřením více než 500 právnických, nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, není pouze kontrolou dodržení emisních limitů. Na těchto pracovištích je možno, na přání provozovatele vozidla, provést i potřebné seřízení nebo dílčí úpravu motoru, popřípadě jeho dílů ovlivňujících složení emisí tak, aby vozidlo vyhovělo požadavkům na splnění emisních limitů. Provedení takovéto komplexní služby je vedle rozdílných intervalů mezi kontrolami, rozhodujícím odlišením od systému celkových technických prohlídek bez možnosti okamžitého odstranění zjištěných závad v současných stanicích technické kontroly. Jednoduchost a nižší investiční náročnost pracovišť měření emisí a využití principů tržního mechanismu je příčinou rychlého vzniku těchto pracovišť, na rozdíl od stanic technické kontroly, jejichž systém je poznamenán dobou vzniku v direktivním hospodářském modelu.

Zavedení samostatných pracovišť měření emisí bude, vedle obměny vozového parku, znamenat rozhodující přínos pro snížení emisí motorových vozidel, jak to ukazují zkušenosti z motoristicky vyspělých zemí, kde takto pojatý systém měření emisí již řadu let úspěšně probíhá (SRN, Švýcarsko, Skandinávie).

5. Přípustná tmavost kouře

Tmavost kouře obecně bývá nejčastěji projevem technologické nekázně a špatně udržovaného zařízení, za které je zodpovědný jeho provozovatel.Proto navrhovaná úprava vyjímá přípustnou tmavost kouře ze systému emisních limitů, kam věcně nepatří. Tím odpadá povinnost České inspekce životního prostředí stanovovat v rámci emisních limitů pro stávající zdroje znečišťování i limity pro tmavost kouře.

Podle názoru předkladatele není navrhovaná úprava v rozporu s právem Evropských společenství.

Navrhovaná úprava nevyžaduje zvýšení nároků na státní rozpočet.

Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1993 Sb.

K bodu 1

Nově se doplňuje vymezení pojmu měření emisí motorových vozidel včetně odkazu na příslušný zvláštní předpis ministerstva dopravy.

K bodu 2

Za účelem zjednodušení postupu orgánu ochrany ovzduší a zvýšení účinnosti při postihu nedodržení přípustné tmavosti kouře se tato vyčleňuje z mechanismu stanovení emisních limitů pro stávající velké a střední zdroje. Proto se z dosavadního odstavce 1 § 5 vyjímá tmavost kouře a převádí se do nového ustanovení odstavce 4. Definice emisního limitu se rozšiřuje tak, že se vztahuje i na mobilní zdroje znečišťování v provozu.

K vydávání emisních limitů v rámci ČSFR byl kompetentní Federální výbor pro životní prostředí. Orgány státní správy republik mohly pouze rozšířit seznam znečišťujících látek, kategorizaci zdrojů a již vydané emisní limity zpřísnit. Zánikem ČSFR přešly tyto kompetence na MŽP ČR.

Dosud nebylo možné operativně doplňovat seznam znečišťujících látek a kategorizaci zdrojů, protože dikce zákona toto umožňovala provést nejdříve po pěti letech, přičemž změna musela být vyhlášena tři roky přede dnem stanoveným jako den účinnosti. Novela zákona tuto možnost poskytuje.

Naproti tomu ustanovení o možnosti zpřísnění emisních limitů pro stávající velké a střední zdroje v termínu pět let od vyhlášení a ustanovení o nutnosti tuto změnu vyhlásit tři roky přede dnem účinnosti zůstává zachováno. Při vyhlašování emisních limitů pro nové technologie a zařízení, popřípadě pro jednotlivé znečišťující látky, na které nebyly dosud tyto limity stanoveny,se nově provádí ve lhůtě 3 let přede dnem stanoveným jako den účinnosti.

Pro stávající zdroje platí i nadále lhůta 5 let podle § 5 odst. 6 tohoto zákona. Tato změna významně zjednoduší i přístup k direktivám Evropského společenství.

K bodu 3

V souvislosti s vyčleněním tmavosti kouře z emisních limitů je třeba uložit provozovatelům velkých a středních zdrojů povinnost dodržovat přípustnou tmavost kouře.

K bodu 4

V ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) se doplňuje nově povinnost předkládání regulačního řádu ke schválení orgánu státní správy ochrany ovzduší.

Orgán ochrany ovzduší má za současného stavu pravomoc kontrolovat dodržování této povinnosti včetně dodržování stanoveného obsahu regulačních řádů. Obsah regulačního řádu je závazně stanoven vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.41/1992 Sb., kterou se stanoví zásady vytváření a provozu smogových a regulačních systémů a některá další opatřeník ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 279/1993 Sb.

Za jednu z příčin nedostatečné účinnosti regulací zdrojů znečišťování ovzduší za smogových situací je považována i skutečnost, že regulační řády, které jsou provozovatelé zdrojů znečišťování ovzduší podle § 7 odst. 1 písm. g) zákona o ovzduší povinni vypracovat pro účely regulace emisí, ale jejich obsah výslovnému souhlasu orgánu ochrany ovzduší nepodléhá.

K bodu 5

Rozšiřují se v § 8 odst. 1 zákona o ovzduší povinnosti provozovatelů malých zdrojů znečišťování o povinnost dodržovat přípustnou tmavost kouře.

K bodu 6

Nové znění § 9 především odstraní nejasnou dikci "zpřísněné emisní limity".

Legislativa Ministerstva dopravy, v jehož výlučné pravomoci je stanovení emisních limitů pro mobilní zdroje, pojem "zpřísněné emisní limity" nezná.

V České republice platí pro emise silničních motorových vozidel emisní limity, které jsou od počátku sedmdesátých let uplatňovány v souladu s předpisy Evropské hospodářské komise- OSN. Tyto emisní limity jsou v souladu s požadavky ochrany životního prostředí a dosaženým technickým rozvojem postupně revidovány a zpřísňovány. Jejich výčet je uveden ve zvláštním předpisu, kterým je vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb.

Nové znění § 9 v odstavci 2 zakládá povinnost provozovatelů mobilních zdrojů znečišťování, nejde-li o železniční kolejová vozidla, dodržovat regulační opatření orgánů ochrany ovzduší při smogových situacích v oblastech vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší. Tyto oblasti vymezuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá další opatření k ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 279/1993 Sb. Působnost orgánů ochrany ovzduší upravuje zákon ČNR č.389/1991 Sb. Současnou novelizací zákona ČNR č.389/1991 Sb.dochází k přechodu působnosti při regulaci provozu zdrojů znečišťování ovzduší za smogových situací z orgánů obcí na okresní úřady.

Současně se zde nově upravuje nezbytná spolupráce orgánů ochrany ovzduší s orgány Policie České republiky při regulaci dopravy za smogové situace.

K bodu 7

Nedostatečná legislativa v oblasti provozu na pozemních komunikacích, t.j. neexistence zákona o provozu na silnicích (zatím platí vládní nařízení č.54/1953 Sb.)a současné znění vyhlášky o podmínkách provozu na pozemních komunikacích (vyhl.č.41/1984 Sb., ve znění vyhl. č.248/1991 Sb.), zabraňuje zavedení systému pravidelného měření emisí silničních motorových vozidel.

Proto v navrhovaném § 9a se nově zavádějí základní povinnosti provozovatelů silničních motorových vozidel, týkající se povinného pravidelného měření emisí a současně se upravuje i nezbytná působnost orgánů státní správy.

Navrhovaná novelizace zákona o ovzduší v části týkající se měření emisí motorových vozidel řeší:

- povinnost provozovatelů vozidel dostavit se k měření emisí bez vyzvání v předepsaných termínech. Tím se odstraňuje nevyhovující režim založený dosud pouhou vyhláškou, a to v § 39 odst. 9 vyhlášky č. 41/1984 Sb., ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb. Tento režim je nevyhovující i v tom že provozovatel čeká, až bude k měření emisí vyzván a měření emisí pak nepřináší očekávané výsledky.

- termíny prvních měření emisí u všech motorových vozidel a intervaly mezi dalšími následnými měřeními. Na podkladě statistických údajů o ročních kilometrových probězích vozidel v České republice jsou v § 9 a odstavci 4 stanoveny termíny prvních měření emisí u nových vozidel na 24 měsíců od uvedení vozidla do provozu pro vozidla používaná k podnikatelské činnosti a na 36 měsíců od uvedení do provozu pro ostatní vozidla. Totéž platí i pro vozidla s motory vznětovými.

- sankční opatření za nesplnění povinnosti uložené zákonem, přičemž se v této souvislosti upravuje působnost orgánů Policie České republiky.

K bodu 8

Úprava vyplývající ze změn ve státoprávním uspořádání.

K bodu 9

V případě změn využití technologického zařízení velkých a středních zdrojů se jedná o případy, kde podmínky ochrany ovzduší pro původní technologii obyčejně nepostačují. Bez stanovení dalších podmínek, mezi které náleží i doplňující emisní limity či emisní limity zpřísněné, by nebylo možno z hlediska ochrany ovzduší k takovým změnám dávat souhlas. Jedná se zvláště o jednoduchá a z hlediska ochrany životního prostředí prospěšná řešení, která s ohledem na jejich variantnost a specifičnost však nelze postihnout obecně závazným právním předpisem. Proto konkrétní podmínky budou stanoveny v rámci správního řízení podle § 11 odst. 1 písm. g) zákona o ovzduší.

K bodu 10 a 11

Protože tmavost kouře není podle navrhovaného zákona již zahrnuta do emisních limitů, je třeba promítnout tuto změnu do příslušných ustanovení, na něž tato změna dopadá.

K bodu 12

Úprava vyplývající ze změn číslování odstavců v § 5.

K bodu 13

Podle § 14 odst. 3 platného zákona o ovzduší měly být do 30.června 1993 stanoveny orgány ochrany ovzduší emisní limity pro stávající zdroje znečišťování. Stanovení emisních limitů přichází prakticky v úvahu u velkých a středních zdrojů znečišťování, neboť ty mají v § 7 odst.1 písm. b) výslovně uloženou povinnost tyto limity dodržovat. Emisní limity pro stávající zdroje znečišťování podle § 3 odst. 2 písm. h) zákona ČNR č. 389/1991 Sb. a ve znění zákona o ovzduší je oprávně nastanovit Česká inspekce životního prostředí.

V uvedeném termínu byly stanoveny tyto emisní limity pro veškeré velké zdroje znečišťování, a pokud jde o střední zdroje znečišťování, ve více než 10% případů. Vzhledem k nepřiměřeně krátkému pořádkovému termínu stanovenému v zákoně se nepodařilo tyto limity přes veškeré úsilí při stávajícím personálním vybavení v uvedeném termínu stanovit a práce i nadále pokračují. Proto se navrhuje posunout tento termín do 31.12.1994.

K bodu 14

Úprava vyplývající ze změn ve státoprávním uspořádání oproti stavu v době přijetí zákona č. 309/1991 Sb.

K bodu 15 a 16

Stávající znění § 16 definuje smogovou situaci jako mimořádné znečištění ovzduší, kdy úroveň znečištění překročí zvláštní imisní limity, a předepisuje též, že varovná regulační opatření se uplatňují po celou dobu trvání smogové situace, tedy nikoli před jejím výskytem.

Navržená nová dikce § 16 tento nedostatek odstraňuje tím, že umožňuje vyhlášení varovných opatření již na základě meteorologické předpovědi vzniku zhoršených rozptylových podmínek.

K bodu 17

Zpřesňuje se dikce ustanovení § 17 odst. 2 zákona o ovzduší odstraněním slova "pravidelně", které v souvislosti s výkladem tohoto ustanovení navádělo k nežádoucímu subjektivnímu uvážení.

K bodu 18 až 20

Úpravy vyplývající ze změn ve státoprávním uspořádání.

V nově zařazeném přechodném ustanovení § 22a se určují termíny provedení prvních měření emisí vozidel (bod 7 - § 9a odst. 4) uvedených do provozu před nabytím účinnosti navrhovaného zákona. V zájmu zamezení tvrdosti se umožňuje, aby v těchto případech byla první měření provedena později, tj.do uplynutí určité lhůty po nabytí účinnosti zákona. Měření emisí provedená před nabytím účinnosti zákona podle § 9 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č.248/1991 Sb., bude platné a bude považováno za první měření ve smyslu § 9a odst. 4 zákona. V těchto případech se provozovatel dostaví až k následnému měření (§ 9 a odst. 5 zákona), aniž by musel znovu absolvovat první měření.

K bodu 1

Bod 1 je promítnutím nově navrhovaného textu § 16 odst. 2 v Čl.I - bod 14.

K bodům 2 až 5

V souvislosti s přesunem kompetence k vyhlašování varovných a regulačních opatření na zdrojích znečišťování, s výjimkou vybraných zdrojů, z orgánů obcí na okresní úřady je třeba přenést na okresní úřady i kontrolní pravomoc potřebnou ke kontrole dodržování těchto varovných a regulačních opatření i pravomoc k ukládání sankcí za porušení těchto opatření,včetně porušení regulačních řádů pro tyto zdroje znečišťování.

S ohledem na stávající působnost okresních úřadů pokud jdeo zpracování koncepce ochrany ovzduší na svěřeném územís přihlédnutím ke složení fondu paliv, se jim nově svěřuje kontrola dodržování povinností výrobců, dovozců a prodejců paliv stanovených ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 206/1993 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv k přímému spalování a jejich prodej. Současně se jim svěřuje i pravomoc k ukládání pokut za porušení stanovených povinností.Toto opatření má přispět k žádoucí celoplošné záměně lokálních topenišť spalujících vysokosirná paliva za ekologicky příznivější vytápění, která představuje významný úkol v ochraně ovzduší směřující k odstranění znečišťování z lokálních topenišť jako jednoho z nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší.

K bodu 6

Působnost obcí se rozšiřuje o zákonné zmocnění pro vydání obecně závazné vyhlášky, kterou mohou upravit zvláštní požadavky na druh paliva používaného pro malé zdroje znečišťování. Účelem této úpravy je posílení kompetence obcí s cílem přispět k prosazování použití ekologicky šetrnějších paliv. Je to v souladu s koncepcí Ministerstva životního prostředí v ochraně ovzduší aktuálně zaměřenou, vedle emisí z motorových vozidel, na celoplošné náhrady lokálních topenišť spalujících vysokosirnaté uhlí ekologicky šetrnými zdroji.

S tím souvisí i rozšíření kompetencí obcí k ukládání sankcí provozovatelům malých zdrojů. Vzhledem k tomu, že povinnosti provozovatelů malých zdrojů byly rozšířeny o povinné dodržování přípustného stupně tmavosti kouře, budou obce oprávněny ukládat sankce i za porušení těchto povinností.

Na základě dosavadních zkušeností se ukazuje jako účinnější vyhlašování smogových varovných a regulačních opatření na zdrojích znečišťování z pozice orgánu působícího na větším území než je území obce, a to i proto, že regulace se nemusí dotýkat jen stacionárních, nýbrž i mobilních zdrojů, kde je nutno přijímat doprovodná opatření k regulaci dopravy ve spolupráci s Policií České republiky. Proto dochází k přesunu kompetence k vyhlašování a kontrole smogových varovných a regulačních opatření na zdrojích znečišťování, včetně ukládání sankcí na okresní úřady.

V souvislosti s přesunem kompetence kompetence na okresní úřady týkající se vyhlašování a kontroly smogových varovných a regulačních opatření na zdrojích znečišťování, včetně ukládání sankcí, a dále proto, že působnost obcí byla rozšířena o zmocnění k vydání obecně závazné vyhlášky, kterou by obce mohly upravit zvláštní požadavky na druh paliva pro malé zdroje znečišťování, byl zvolen pro zjednodušení orientace legislativně technický postup spočívající v náhradě textu písmen a) až f) celým novým textem.

K bodu 7

Cílem úpravy je sjednocení se způsobem tzv. dělené správy poplatků mezi orgány působícími v ochraně životního prostředí a finančními úřady - v souladu s obecnou úpravou daní a poplatků v zákoně č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti později, než zákon ČR č.389/1991 Sb.

K bodu 8

Cílem, kromě aktualizace označení státní měny, je zajištění návaznosti paragrafované části a nově připojené části přílohy zákona, která řeší diferencovaným způsobem sazby poplatků za znečišťování ovzduší malými zdroji znečišťování. Jde v tomto případě o řešení ověřené již v praxi, jehož cílem je stimulace provozovatelů malých zdrojů na ekologicky příznivějším způsobu vytápění a ve svých důsledcích by to mělo přispět i k celkovému snížení emisí z malých zdrojů znečišťování. Používáním ušlechtilých paliv se snižuje znečištění ovzduší z lokálních topenišť, a v některých případech je produkce znečištění tak malá, že v souvislosti s ustanovením § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1992 Sb.,nedochází k výraznému znečišťování ovzduší. Proto se v těchto případech poplatek za znečišťování neplatí. Tento přístup by rovněž měl přispět k vytvoření podmínek pro provádění celoplošné konverze topidel a paliv a diferencovat a zvýhodnit ekologické chování podporované zákonem.

Osvobození malých zdrojů o tepelném výkonu do 50 kW od zpoplatnění v případech, že nejde o zdroj používaný k podnikatelské činnosti, zavedla již novela zákona 309/1991Sb. z roku 1992 (zákon č. 218/1992 Sb.) a do zákona ČNR č.389/1991 Sb., se převádí tento text ze systematických důvodů.Současně bylo z výrazu "pravidelně", užíván k výkonu podnikatelské činnosti" vypuštěno slovo "pravidelně", s ohledem na obtíže při aplikaci v praxi pramenící z možnosti subjektivního a v důsledku toho i nejednotného posouzení obsahu tohoto výrazu, který není právním pojmem.

K bodům 9 až 12

Zpřesňuje se dikce ustanovení na základě zkušeností z aplikační praxe a aktualizuje se označení státní měny. Zařazením nového odstavce 7 se umožňuje zohlednit pružně změny skutečností rozhodných pro placení poplatků za znečišťování ovzduší, k nimž dochází zvláště při privatizaci národního hospodářství a v dalších případech, například při záměně topidel za ekologicky příznivější druhy, při odstavení zdroje, a podobně.Cílem je důsledně zajistit, aby poplatek platil jen ten, kdo provozem zdroje skutečně znečišťuje ovzduší. Zdroj, který není v provozu, není vlastně zdrojem znečišťování ovzduší podle § 3 zákona o ovzduší. Zabrání se i nežádoucímu vázání finančních prostředků na vrub provozovateli.

K bodu 13

V souvislosti se zánikem České a Slovenské federativní republiky rozšiřuje se kompetence Ministerstva životního prostředí tak, že Ministerstvo životního prostředí upravuje vyhláškou seznam látek, seznam kategorizace zdrojů, limity znečišťování a přípustnou tmavost kouře v plném rozsahu.Kompetence Ministerstva životního prostředí se rozšiřuje o technické podmínky provozu zdrojů znečišťování, což je účelné z hlediska ochrany ovzduší.

K bodu 14

Na základě výsledku jednání s Ministerstvem zdravotnictví se ustanovení § 13 vypouští. Nebylo nikdy realizováno.

K bodu 15

Pokuty ukládané vymáhané okresními úřady a obcemi jsou příjmem okresu či obce, který je účelově vázán na zlepšení ovzduší. To se netýká pokut za porušení povinností ukládaných Českou inspekcí životního prostředí, které jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ten na základě § 2 odst. 3 zák. ČNR č.388/1991 Sb. převádí 50% příjmů z těchto pokut do rozpočtu obce, na jejímž katastru k porušení povinností došlo.

K bodům 16 až 18

Cílem úpravy je technické začlenění nově připojené části přílohy zákona a upřesnění její dikce.

V důsledku zařazení bodů 6 a 7 Čl. I je ustanovení § 39 odst.9 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb.,o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, veznění vyhlášky č. 248/1991 Sb., plně nahrazeno zákonem, a proto se navrhuje jeho zrušení.

S ohledem na skutečnost, že se navrhuje novelizace zasahující řadu ustanovení platné právní úpravy, která již byla jednou novelizována, a v zájmu usnadnit přístup k zákonům zvláště orgánům obcí i široké veřejnosti, považuje se za vhodné vydání úplného znění obou novelizovaných zákonů.

Je zapotřebí, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve.

V Praze dne 6. dubna 1994