poslanců Tomáše Ježka, Vladimíra Budinského, Jiřího Haringera, Josefa Holuba
Do § 15 odst. 2 se vkládá písmeno b), které zní:
"k převodu 6,1 miliard Kč do Státního fondu životního prostředí, které budou použity na financování akcí k ozdravě ozduší.
Novela zákona navrhuje uvolnit peníze na nápravu škod působených na čistotě ovzduší zcela nevhodnou skladbou a technologií užití paliv. Jedná se přitom o škody, které jenom ztěží může postihnout soubor ekologických zákonů; rozsah těchto škod je však v řadě regionů rozhodující. Jsou to škody z lokáních nízkoemitujících zdrojů.
Uvolněná částka bude určena na urychlení plošné plynofikace postižených regionů spolu se zvýšením podílu přímotopného elektrického vytápění, na užití plynných paliv v městské dopravě, na livkidaci uhelných kalů na severní Moravě ekokologickým spalováním a na zklepšení ochrany ovzduší. Zejména budou úplně odstaněny emise, které vznikají při nechráněném spalování sirnatého uhlí v individálních nebo lokálních topeništích. Vzhledem k tomu, že průměrný podíl tohoto typu místně produktovaných školivin se v obydlených částech postižených regionů odhaduje na více než 50% celkového znečištění ovzduší, bude mít celá akce nepochybně rychlý a všemi vnímatelný efekt. Kromě tohto lze očkávat řadu dalších příznivých účinků, jako je vytvoření nových pracovních příležitostí a oživení ekonomiky zejména v postižených regionech.
Návrh, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu rozhodla uvolnit značnou částku právě na ochranu ovzduší, nevznil náhodně. Rozsáhlé a podrobné konzultace s Minsiterstvem životního prostředí ukázaly, že ministerstvo má jasnou strategii tvorby a ochrany ovzduší a souběžně vytváří mechanismus alokace a s účelného využití zdrojů, které by byly uvolněny. Kvalita vzduchu, který dýcháme, je zjevně nejvážnější příčinou nedobrého zdravotního stavu obyvatelstva, zvláště pak v nejvíce postižených regionch. Havarijní opatření vyhlašovaná při příležitosti nepříznivých rozptylových podmínek se valnou měrou míjejí účinkem,neboť více než polovina znečištění je produkována na místě spalováním uhlí v kamnech, etážových topeních a lokálních výtopnách, kterých se regulační opatření nedotýkají. Naopak producenti objemově velkých emisních zátěží, jako jsou třeba elektrárny, sice podléhají regulaci, avšak nemívají na znečištění regionu větší podíl, než je 5%
Odsíření elektráren se jistě kladně projeví v plošném snížení imisního zatížení, avšak z pohledu lidí žijících v postižných lokatitách se tím ovzduší zlepší je málo. Objem prostředků, Které by se měly touto novelou zákona zvolnit, tvoří necelou desetinu těch, které jsou určeny na odsíření elektráren. Avšak z pohledu ekologického cíle, jímž je zlepšení kvality ovzuší v obydlených částech postižených regionů, je možno za jednu korunu vydanou na plynofikaci a rozvoj přímého elektrického topení dosáhnout stonásobně věšího efektu než za korunu investovanou do odšířneí elekráren.
Základní charakteristiky programu na ozdravě ovzduší
1. Cíl programu
Náhrada hnědého uhlí, briket a uhelných kalů zemním plynem nebo elektřinou při lokálním vytápění bytů, ve spořebičích komunální a průmyslové energetiky s výkonem do 50 MW.
2. Na co budou prostředky uvolněny:
a) nákup vhodných plynových a elektrických spotřebičů pro otop domácností.
b) výstavbu městských a místních sítí plynu a přípojek,
c) výstavbu vysokotlakých přípojek ze sítě dálkovodů pro obce,
d) výstavbu domovních plynových kotelen,
e) dodatčné tepelné izolace budov, kde se zavádí plyn nebo elektrické topení.
f) přestavbu malých a středních jednotek průmyslové energetiky pro použití plynu, budování kogeneračních jednotek (kombinovaná výroba tepla a elektrické energie).
3. Oblasti prioritního uvolnění prostředků
Lokality pro přednostní uvolnění prostředků jsou města a obce specifikované vyhláškami MŽP č. 41/92 a 279/93
4. Mechanismus uvolnění prostředků
Prostředky z účtu "malé privatizace" do Fondu životního prostředí budou převedeny takto:
1994 - 1,0 miliarda Kč
1995 - 1,5 miliardy Kč
1996 - 2,0 miliardy Kč
1997 - 1,6 miliardy Kčs
jako účelově vázané položky pro uvedený program. Fond životního prosředí povede tyto prostředky odděleně se psecifickým určením na financování uvedeného programu.
5. Podmínky uvolnění prostředků
Pravidla uvolňování prostředků na jednotlivé druhy akcí a podmínky uvolnění prostředků jednotlivým okruhům subjektů zpracuje Fond životního prostředí v rámci Směrnice pro použití prostředků a svých interních předpisů ve spolupráci s odbornými útvary MŽP pro podnikatelské subjekty bude poskytnuta podpora především jako návratná půjčka s nízkým úrokem, pro nepodnikatelské subjekty a obce může být posyktnuta podpora i ve formě nenávratné dotace až do výše 70% rozpočtových či pořizovacích nákladů. Z celkového programu prostředků bude 40% použito pro podporu formou dotace a 60% pro podprou formou půjčky.
6. Přínosy programu
Lze odhadnout, roční emise popílku se při pouhé plynofikaci sníží o cca 160 tis. t, při realizaci celého programu pak o cca 30 tis. t roční emise S02 o cca 190 tis. t a při realizaci celého programu o cca 350 tis. t. Tímto skokovým zlepšením přestane být ovzduší v České republice společenským problémem.
Významnou podmínkou úspěšnosti investičních akcí podniknutých k ozdravění ovzduší budou doprovodná legislativní opatření. Nejspíše půjde o místní vyhlášky zakazující spotřebu uhlí pro výrobu tepla ve zdrojích do 6 MW a v individálních spotřebičích. Je zřejmé, že tyto místní vyhlášky budou obsahovat časový limit ve vazbě na dokončování investičních akcí, do kterého budou muset být změněny používané druhy paliva. Rovněž zřejmé je, že zejména s ohldem na sociální situaci obyvatel bude část nákladů spojená s přeměnou topného systému hrazena nenávratně ze zdrojů uvolněných pro Fond životního prostředí na základě návrhu novely tohoto zákona.
Celý program by měl být uskutečněn do roku 1998, příslušné částky budou uvolňovány postupně. První největší efekty by se měly dostavit již do roku 1996. Celková částka navrhovaná k uvolnění na ochranu ovzduší neohrozí žádný účel, jehož financování zákon ukládá, a nebude mít nežádoucí měnové účinky. Stav účtu "malé privatizace" k 31. 12. 1993 činí 32,1 mld. Kč, z toho 20 mld. Kč musí zůstat blokováno jako dlohodobý vklad, neboť úroky z tohoto vkladu se používají na podporu privtizace zdravotnictví.
T. Ježek, v.r.
V. Budinský, v.r.
J. Holub, v.r.
V. Lukáš, v.r.
P. Šafařík, v.r.