Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I. volební období


911 A

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslankyně Petry Buzkové

na místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe

ve věci dopisu čj. 6767/93 - 100 zaslaného velmistrovi Německého řádu opatu Amoldu Wielandovi

Místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux zaslal odpověď na interpelaci poslankyně Petry Buzkové dopisem ze dne 29. dubna 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe na interpelaci poslankyně Petry Buzkové. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 29. dubna 1994

Milan Uhde v. r.

Příloha

Místopředseda vlády

a ministr zemědělství

České republiky

Ing. Josef Lux

 
V Praze dne 29. 4. 1994
 
Č.j. 2142/94-100

Vážená paní poslankyně,

k Vaší interpelaci Vám sděluji, že jsem dne 16. listopadu 1993 zaslal dopis ve věci majetkových poměrů panu Dr. P. Amoldu Wielandovi, opatu-velmistrovi "Ordo Fratrorum Domus Hospitalis Sanctae Mariae Teutonicorum in Jeruzalem", jak se od roku 1970 nazývá "Řád německých rytířů" (dále jen Řád).

Formulace mého dopisu byla ovlivněna tím, že stojím v čele ministerstva, které konfiskaci majetku uvedeného řádu podnítilo spisem č. 10.764/46-IX/1 ze dne 13. února 1946), přestože k tomu nebylo dekr. č. 12/1945 Sb. zmocněno a nerespektovalo usnesení vlády republiky z 23. a 26, dubna a ze 14. května 1946. Tehdejší ministerstvo zemědělství navíc ve svém spise č. 49. 173/19 (koncept; datován 9. listopadu 1949) konstatuje, že výměr Zemského národního výboru expozitury v Moravské Ostravě č.j. VIII/35-731/30-1946 ze dne 9. března 1946 nebyl Rádu doručen a proto výměr není proti Řádu vydán. ministerstvo zemědělství nebylo oprávněno dne 30. srpna 1946 převzít majetek Rádu a dále s ním disponovat. Původní výměr nebylo možné doručit, také proto, že byl zřejmě vadný. Také vydání nového konfiskačního výměru nebylo prakticky možné, neboť by bylo třeba přihlédnout mimo jiné k meritorním námitkám Řádu proti konfiskaci a bylo v platnosti usnesení vlády z 10.12.1916, aby konfiskace církevního majetku nebyl.a prozatím prováděna.

K odstranění - i podle názoru tehdejšího ministerstva zemědělství protiprávního stavu nebyl zvolen jednoduchý postup, uznání neplatnosti konfiskace dle dekr. 12/1945 Sb. a zábor majetku dle zák. č. 142%1947 Sb., příp. č. 46/1948 Sb., přestože ministerstvo školství a národní osvěty jako nejvyšší orgán státní správy ve věcech církevních (které nebylo přesvědčeno o pravomocné konfiskaci majetku Řádu) předložilo spisem č.P 1654/49-P/6 ze dne 14. února 1949 soupisovou přihlášku Řádu podle zák. č. 46/1948 Sb. Místo toho byl zvolen postup, který je poněkud zvláštní, ale zřejmě odpovídá tehdejšímu stavu právní kultury.

Řád podal proti konfiskaci dne 25. října 1946 stížnost Nejvyššímu správnímu soudu, který ji svým nálezem č. 690/46/6 ze dne 2. února 1948 vyhověl a převzetí majetku ministerstvem zemědělství zrušil. Tento svůj nález znovu potvrdil dne 17. prosince 1948. Žádný z těchto nálezů nebyl dosud doručen.

Tehdejší ministerstvo zemědělství se rozhodlo požádat správní soud, aby nález nebyl Řádu vydán a zároveň byly vráceny správní spisy s tím, že provede ve vlastní pravomoci revizi konfiskačního procesu. Vrácení správních spisů bylo vyžádáno telefonicky dne 20. dubna 1950 (byly vráceny dne 4, května 1950). Obdobným způsobem bylo zřejmě zabezpečeno úřední nevydání nálezu Nejvyššího správního soudu.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo mělo "správní spisy" k dispozici rovněž mezi 21. červnem a 27. červencem 1949, nelze vyloučit, že v době před zpracováním shora uvedeného spisu byl nález správního soudu, resp. Nejvyššího správního soudu ministerstvu v konceptu zapůjčen. Pokud by byla tato skutečnost prokázána (přímý doklad chybí), znamenalo by seznámení alespoň jedné strany s nálezem, že nález nabyl právní moci.

Revize konfiskačního řízení měla být provedena na základě spisu ministerstva zemědělství č.j. 1866/50-IX/A 23 ze dne 13. ledna 1950 a navazujícího spisu KNV r Ostravě zn. 551-19/1-1950-IX/4 ze dne 23. ledna 1950 okresním.i národními výbory, resp. Jednotným národním výborem v Opavě usnesením bez zveřejnění a zápisem poznámky konfiskace v pozemkových knihách. Doklad o provedení konfiskace příslušnými ONV nebyl zjištěn, pozitivně bylo zjištěno pouze že poznámka konfiskace do pozemkových knih zapsána nebyla do uzavření pozemkových knih. Navíc se dopis Ministerstva zemědělství ze dne 13. ledna 1950 opírá o nepravdivý předpoklad, že žádost Řádu o navrácení nacisty konfiskovaného majetku nebyla podána. Ve skutečnosti byla podána dne 22. července 1945.

V interpelované záležitosti jsem přesně vzato nezaujal stanovisko, pouze jsem zveřejnil skutečnosti, vyplývající ze spisů ministerstva zemědělství, zejména v č. 49 179/49 ze dne 29. listopadu 1949 a spisů předcházejících, z usnesení vlády republiky, zejména ze dne 26. dubna a 10. prosince 1946 (pravděpodobně dosud platných) a opakovaných vyjádření ministerstva školství a národní osvěty a Zemského národního výboru, expozitury v Moravské Ostravě z let 1946 až 1949, jakož i z nálezu Nejvyššího správního soudu č. 690/46/6 ze dne 2. února a 17. prosince 1946, které nutně předpokládají navrácení majetku, konfiskovaného předtím nacisty, podle dekr. č. 5/1945 Sb. a 124/1945 Sb. Podotýkám, že Řád měl v době vydání mého dopisu všechny dokumenty v ověřených kopiích k dispozici.

Českou vládu nezavazuje můj dopis, ale zjištěné skutečnosti a platný právní řád, jehož respektování ve svém dopise č.j. 6767/93-100 ze dne 16.11.1993 vyžaduji.

Interpelovaný dopis není překročením kompetencí, vyplývající z mých vládních funkcí.

Vaše interpretace, paní poslankyně JUDr. Petro Buzková, v tom smyslu, že lze na základě mého dopisu vymáhat majetek na fyzických osobách, je mylná. Fyzické osoby nabyly vlastnictví "bona fide" a lze pro ně mimo jiné použít ustanovení dekr. č. 28/1945 Sb., § S, odst.2, věty prvé, takže jejich vlastnictví není ohroženo.

Ing. J. Pejřimovský ke svému výroku v rozhovoru pro Lidovou demokracii ze dne 9, března 1994 sdělil, že jde o věc již soudně rozhodnutou, byť rozsudek nebyl oficiálně doručen, a navíc v době, která byla právům Řádu naprosto nepříznivá a proto nepovažuje za pravděpodobné vyneseni podstatně odlišného rozsudku. Formulaci v článku považuje za nešťastnou.

Pokud bude paní poslankyně požadovat, poskytnu jí velice ochotně další informace.

S pozdravem

Josef Lux

Vážená paní

JUDr. Petra Buzková

poslankyně poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Na vědomí:

PhDr. Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu

Praha



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP