Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1994

I. volební období

897

INTERPELACE

poslanců Jana Jegly, Jaroslava Broulíka, Jiřího Drápely, Františka Kačenky, Jiřího Macháčka, Rudolfa Opatřila a Miloše Skočovského

na ministra dopravy Jana Stráského

ve věci rozvoje vodní dopravy a vodních cest

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslanců Jana Jegly, Jaroslava Broulíka, Jiřího Drápely, Františka Kačenky, Jiřího Macháčka, Rudolfa Opatřila a Miloše Skočovského na ministra dopravy Jana Stráského. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 29. března 1994

v. z. Jan Kasal v. r.

Příloha

ČESKOMORAVSKÁ STRANA STŘEDU

Poslanecký klub

Parlament České republiky

Sněmovní 4, 118 26 Praha 1

Vážený pan

PhDr. Jan Stráský

ministr dopravy vlády ČR

prostřednictvím

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

pana PhDr. Milana Uhdeho

Praha

 Praha, 23. března 1994

Věc: Interpelace v záležitostí rozvoje vodní dopravy a vodních cest

Vážený pane ministře,

kvalitní a levná doprava je jedním ze základních kamenů rozvoje hospodářství jednotlivých částí státu. Vláda svým usnesením č. 631/93 stanovila harmonogram a priority budování dálnic a čtyřproudových silnic pro motorová vozidla. K tomuto materiálu máme výhrady zejména pokud se týká typu komunikace a časové realizace některých částí toku směru Vídeň - Varšava, nicméně výstavba dálnic se uspokojivě rozbíhá.

Podle našich informací vláda obdobný materiál připravuje pro modernizace hlavních železničních koridorů, takže nejasná zůstává pouze otázka rozvoje vodních cest. Příslušné státní orgány v tomto směru vyvíjí podstatně menší aktivitu než u dvou dříve zmiňovaných dopravních oborů, což zřejmě vychází z neujasněné koncepce vodní dopravy a má za následek zaostávání výstavby vodních cest a pokles objemů přepravy zboží vodní dopravou, i když její ekologické parametry jsou nejlepší a ekonomické výhody bezkonkurenční, zejména na dlouhých trasách.

Více světla do této problematiky vnáší návrh zásad zákona o vnitrozemské plavbě, který však nepostihuje celou problematiku, např. mezinárodní vodní dopravu.

Rozdělením ČSFR na dva samostatné státy přestala být Česká republika podunajským státem, čímž byl pro obchodní činnost našich rejdařů zcela ztracen Dunaj a propojení z Dunaje na rýnskou oblast. Přijetím Ústavy ČR byl zrušen státní monopol vlastnictví vodních toků a část z nich, včetně okolních pozemků a přístavů byla již restituována nebo privatizována, takže se stáváme evropskou nebo dokonce světovou raritou.

Příkladů neřešených problémů by se dalo uvést více, ale není smyslem této interpelace je vyjmenovávat. Za zásadní příspěvek pro rozvoj mezinárodní dopravy považujeme vyřešení těchto základních organizačních a věcných problémů:

1) Vytvoření odpovědné organizace, kontinuálně (nikoli nárazově) připravující technické, ekologické, ekonomické a finanční podklady pro rozvoj vodních cest v České republice a odpovědné za postupnou realizaci.

2) Zlepšení plavebních podmínek na Labi mezi Střekovem a státní hranicí, dosažení závazných termínů a parametrů pro zlepšení plavebních podmínek na německém Labi po Magdeburk, popř. prodloužení splavnosti Labe do Pardubic.

3) Přivedení dunajské vodní cesty na naše území, např. propojením Vídeň Hodonín (s budoucí odbočkou k Bratislavě).

4) Přivedení oderské vodní cesty na naše území, např.splavnění Odry až do Kopytova, případně do Ostravy.

5) Aktivní úsilí o liberalizaci vstupu českých lodí na evropský dopravní trh.

Vyřešení těchto problémů by přineslo úspory exportérům, zvýšilo tržby českých dopravců a v neposlední řadě by znamenalo i daňový přínos pro stát.

Ve světle těchto skutečností vítáme ta ustanovení nového zákona o vnitrozemské plavbě, která by měla kompetenční vztahy k rozvoji vodních cest konečné zcela jasně stanovit. Nyní však půjde také o to, aby příslušná nová ustanovení byla i věcně naplněna. Těžko lze totiž považovat za "řešení" problematiky skutečnost, že ředitel odboru dopravy je členem dozorčích rad všech (!) pro plavbu rozhodujících Povodí (Povodí Labe, Povodí Vltavy a Povodí Moravy), protože nikdo ze zúčastněných není jinak motivován pro skutečně aktivní přístup, což ostatně i v minulých letech plně osvědčili.

Aby náš poslanecký klub mohl řádně posoudit a připomínkovat zásady zákona o vnitrozemské plavbě, potřebujeme znát Vaši odpověď na následující otázky, o jejichž zodpovězení Vás tímto žádáme:

1) Jak hodlá ministerstvo dopravy ČR napravit v evropských podmínkách unikátní situaci, kdy veřejné přístavy jsou umístěny vesměs na 100 % privatizovaných pozemcích? (V Evropě jsou běžně umístěny na státních nebo městských pozemcích, ostatně ani tuzemské železniční stanice neleží na soukromých plochách.)

2) Jaký systém rozvoje o provozování vodních cest předpokládá MD ČR po "zprivatizování" podniků Povodí? (Z péče o vody se totiž tímto způsobem vytratil prvek veřejného zájmu, obsažený v právních systémech Evropy od římských dob až po dnešek.)

3) Kdy a jak hodlá MD ČR dosáhnout stejně aktivního postoje k rozvoji vodních cest jako k rozvoji dálnic a železnic?

4) Jakou organizaci k tomuto účelu MD ČR ustaví a jakými ji vybaví pravomocemi v rámci příslušných zákonů?

5) Co vykoná MD ČR pro eliminování časové ztráty v přípravě podkladů k územním plánům a v přípravě skutečného rozvoje vodních cest?

6) Jaké úsilí (konkrétně) hodlá MD ČR vyvinout pro svrchovaně ekologické řešení nových a existujících vodních cest?

7) Jaké formy propagace svých nových přístupů hodlá MD ČR vůči veřejnosti využít?

8) Jakým způsobem chce MD ČR zvýšit svoji aktivitu v nutných mezinárodních jednáních ve vztahu k Německu, Slovensku a Rakousku, příp. k Polsku?

9) Jaká jednání se předpokládají pro získání případné zahraniční pomoci na rozvoj vodních cest ve smyslu závěrů Panevropské dopravní konference (Praha 1991)?

10) Jaký postup bude zvolen k dosažení liberálnějších podmínek pro naše rejdaře na evropských vodních cestách?

11) Jaké kroky se předpokládají pro možnost většího zapojení vodní dopravy do systémů kombinovaných přeprav (např. na trase Lovosice - Dresden, kde se již podařilo prohospodařit velice zajímavé nabídky spolkové i zemské vlády Německa před dvěma lety)?

Vážený pane ministře, jsme přesvědčeni, že padesátiletou stagnaci ve využití vodní dopravy pro exportní potřeby našeho hospodářství je nutné a možné překonat. Budeme rádi, pokud naše podněty podpoří potřebnou aktivitu v tomto jisté nemalém úkolu. Věříme, že budou vhodným stimulem pro činnost pracovníků Vašeho úřadu a že nám proto budete moci předložit nástin dynamického přístupu k této problematice.

 JUDr. Ing. Jan Jegla
 Ing. Jaroslav Broulík
 Ing. Jiří Drápela
 JUDr. František Kačenka
 Ing. Jiří Macháček
 Ing. Rudolf Opatřil
 Ing. Miloš Skočovský, CSc.





Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP