Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č.
35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, v platném znění,
předkládám poslancům následující
interpelaci poslanců Jana Jegly, Jaroslava Broulíka,
Jiřího Drápely, Františka Kačenky,
Jiřího Macháčka, Rudolfa Opatřila
a Miloše Skočovského na ministra dopravy Jana
Stráského. Interpelace je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Vážený pan
PhDr. Jan Stráský
ministr dopravy vlády ČR
prostřednictvím
předsedy Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky
pana PhDr. Milana Uhdeho
Praha
Praha, 23. března 1994 |
Věc: Interpelace v záležitostí rozvoje
vodní dopravy a vodních cest
Vážený pane ministře,
kvalitní a levná doprava je jedním ze základních
kamenů rozvoje hospodářství jednotlivých
částí státu. Vláda svým
usnesením č. 631/93 stanovila harmonogram a priority
budování dálnic a čtyřproudových
silnic pro motorová vozidla. K tomuto materiálu
máme výhrady zejména pokud se týká
typu komunikace a časové realizace některých
částí toku směru Vídeň
- Varšava, nicméně výstavba dálnic
se uspokojivě rozbíhá.
Podle našich informací vláda obdobný
materiál připravuje pro modernizace hlavních
železničních koridorů, takže nejasná
zůstává pouze otázka rozvoje vodních
cest. Příslušné státní
orgány v tomto směru vyvíjí podstatně
menší aktivitu než u dvou dříve
zmiňovaných dopravních oborů, což
zřejmě vychází z neujasněné
koncepce vodní dopravy a má za následek zaostávání
výstavby vodních cest a pokles objemů přepravy
zboží vodní dopravou, i když její
ekologické parametry jsou nejlepší a ekonomické
výhody bezkonkurenční, zejména na
dlouhých trasách.
Více světla do této problematiky vnáší
návrh zásad zákona o vnitrozemské
plavbě, který však nepostihuje celou problematiku,
např. mezinárodní vodní dopravu.
Rozdělením ČSFR na dva samostatné
státy přestala být Česká republika
podunajským státem, čímž byl
pro obchodní činnost našich rejdařů
zcela ztracen Dunaj a propojení z Dunaje na rýnskou
oblast. Přijetím Ústavy ČR byl zrušen
státní monopol vlastnictví vodních
toků a část z nich, včetně
okolních pozemků a přístavů
byla již restituována nebo privatizována, takže
se stáváme evropskou nebo dokonce světovou
raritou.
Příkladů neřešených problémů
by se dalo uvést více, ale není smyslem této
interpelace je vyjmenovávat. Za zásadní příspěvek
pro rozvoj mezinárodní dopravy považujeme vyřešení
těchto základních organizačních
a věcných problémů:
1) Vytvoření odpovědné organizace,
kontinuálně (nikoli nárazově) připravující
technické, ekologické, ekonomické a finanční
podklady pro rozvoj vodních cest v České
republice a odpovědné za postupnou realizaci.
2) Zlepšení plavebních podmínek na Labi
mezi Střekovem a státní hranicí, dosažení
závazných termínů a parametrů
pro zlepšení plavebních podmínek na
německém Labi po Magdeburk, popř. prodloužení
splavnosti Labe do Pardubic.
3) Přivedení dunajské vodní cesty
na naše území, např. propojením
Vídeň Hodonín (s budoucí odbočkou
k Bratislavě).
4) Přivedení oderské vodní cesty na
naše území, např.splavnění
Odry až do Kopytova, případně do Ostravy.
5) Aktivní úsilí o liberalizaci vstupu českých
lodí na evropský dopravní trh.
Vyřešení těchto problémů
by přineslo úspory exportérům, zvýšilo
tržby českých dopravců a v neposlední
řadě by znamenalo i daňový přínos
pro stát.
Ve světle těchto skutečností vítáme
ta ustanovení nového zákona o vnitrozemské
plavbě, která by měla kompetenční
vztahy k rozvoji vodních cest konečné zcela
jasně stanovit. Nyní však půjde také
o to, aby příslušná nová ustanovení
byla i věcně naplněna. Těžko
lze totiž považovat za "řešení"
problematiky skutečnost, že ředitel odboru
dopravy je členem dozorčích rad všech
(!) pro plavbu rozhodujících Povodí (Povodí
Labe, Povodí Vltavy a Povodí Moravy), protože
nikdo ze zúčastněných není
jinak motivován pro skutečně aktivní
přístup, což ostatně i v minulých
letech plně osvědčili.
Aby náš poslanecký klub mohl řádně
posoudit a připomínkovat zásady zákona
o vnitrozemské plavbě, potřebujeme znát
Vaši odpověď na následující
otázky, o jejichž zodpovězení Vás
tímto žádáme:
1) Jak hodlá ministerstvo dopravy ČR napravit v
evropských podmínkách unikátní
situaci, kdy veřejné přístavy jsou
umístěny vesměs na 100 % privatizovaných
pozemcích? (V Evropě jsou běžně
umístěny na státních nebo městských
pozemcích, ostatně ani tuzemské železniční
stanice neleží na soukromých plochách.)
2) Jaký systém rozvoje o provozování
vodních cest předpokládá MD ČR
po "zprivatizování" podniků Povodí?
(Z péče o vody se totiž tímto způsobem
vytratil prvek veřejného zájmu, obsažený
v právních systémech Evropy od římských
dob až po dnešek.)
3) Kdy a jak hodlá MD ČR dosáhnout stejně
aktivního postoje k rozvoji vodních cest jako k
rozvoji dálnic a železnic?
4) Jakou organizaci k tomuto účelu MD ČR
ustaví a jakými ji vybaví pravomocemi v rámci
příslušných zákonů?
5) Co vykoná MD ČR pro eliminování
časové ztráty v přípravě
podkladů k územním plánům a
v přípravě skutečného rozvoje
vodních cest?
6) Jaké úsilí (konkrétně) hodlá
MD ČR vyvinout pro svrchovaně ekologické
řešení nových a existujících
vodních cest?
7) Jaké formy propagace svých nových přístupů
hodlá MD ČR vůči veřejnosti
využít?
8) Jakým způsobem chce MD ČR zvýšit
svoji aktivitu v nutných mezinárodních jednáních
ve vztahu k Německu, Slovensku a Rakousku, příp.
k Polsku?
9) Jaká jednání se předpokládají
pro získání případné
zahraniční pomoci na rozvoj vodních cest
ve smyslu závěrů Panevropské dopravní
konference (Praha 1991)?
10) Jaký postup bude zvolen k dosažení liberálnějších
podmínek pro naše rejdaře na evropských
vodních cestách?
11) Jaké kroky se předpokládají pro
možnost většího zapojení vodní
dopravy do systémů kombinovaných přeprav
(např. na trase Lovosice - Dresden, kde se již podařilo
prohospodařit velice zajímavé nabídky
spolkové i zemské vlády Německa před
dvěma lety)?
Vážený pane ministře, jsme přesvědčeni,
že padesátiletou stagnaci ve využití vodní
dopravy pro exportní potřeby našeho hospodářství
je nutné a možné překonat. Budeme rádi,
pokud naše podněty podpoří potřebnou
aktivitu v tomto jisté nemalém úkolu. Věříme,
že budou vhodným stimulem pro činnost pracovníků
Vašeho úřadu a že nám proto budete
moci předložit nástin dynamického přístupu
k této problematice.
JUDr. Ing. Jan Jegla | |
Ing. Jaroslav Broulík | |
Ing. Jiří Drápela | |
JUDr. František Kačenka | |
Ing. Jiří Macháček | |
Ing. Rudolf Opatřil | |
Ing. Miloš Skočovský, CSc. |