Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 90 odst. 2 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující otázku poslankyně Petry Buzkové na ministra zdravotnictví Luďka Rubáše. Otázka je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane ministře,

podle mých informací má být nemocnice s poliklinikou Na Homolce, Roentgenova ul. č. 2, Praha 5 prodána zahraniční firmě (s majetkovou účastí ředitele nemocnice a jeho náměstků). Vzniklý vlastnický subjekt by v této nemocnici provozoval tzv. "předplacenou zdravotní péči", tedy formou poskytování zdravotní péče výlučným skupinám obyvatelstva. Zřejmým důsledkem tohoto prodeje by bylo omezení dostupnosti některých zdravotnických služeb pro obyvatele jihozápadní části Prahy, omezení péče o pracovníky zahraničních diplomatických sborů, žáky a studenty škol s cizojazyčným vyučováním a zejména omezení kapacity pro poskytování vysoce specializované péče o nemocné, zejména kardiovaskulárními onemocněními a nemocné vyžadující neurochirurgickou péči, pokud by zamýšlená forma úhrady péče přesahovala jejich finanční možnosti.

Přitom se jedná o zařízení vybudované za minulého režimu pro jeho vedoucí představitele a další tehdy privilegované osoby. Veřejnost po listopadové revoluci právem očekávala, že toto zařízení bude odňato této úzké vrstvě vyvolených a bude ho využíváno ve prospěch občanů, kteří potřebují vysoce specializovanou zdravotní péči, kterou je toto zařízení schopno poskytnout.

Záměr prodat tuto prvotřídně vybavenou nemocnici, postavenou v nedávných letech velmi vysokým nákladem, zahraniční firmě v době, kdy je oprávněným předmětem kritiky celkové zaostávání technologické úrovně našich zdravotnických zařízení, je provázena okolnostmi, které mi připadají velmi podezřelé.

Proto se táži, zda je pravdou, že nemocnice má být prodána za účetní hodnotu 1,3 mld Kč, a to tak, že má být splácena po dobu 10 let v ročních splátkách, přičemž má přejít do majetku nabyvatelů již po první splátce. To by znamenalo, že nabyvatel by disponoval celým majetkem již v době, kdy by splatil pouhou desetinu celkové částky. Šlo by tedy vlastně o téměř bezplatný převod tohoto majetku do zahraničí za symbolickou cenu.

Můj další dotaz je směřován na přiměřenost důvodů (např. skutečná postradatelnost tohoto zařízení pro péči o zdraví našich občanů) prodeje této nemocnice. Pokud takovéto přiměřené důvody existují, ptám se, proč má být objekt prodán za účetní a ne za tržní cenu.

Poslední moje otázka je, zda pro nemocné, jejichž zdravotní péče bude omezena prodejem tohoto objektu, bude připravena jiná kapacita a jak vysoké náklady s tím budou spojeny.

Vzhledem k tomu, že podle mých informací má k rozhodnutí v této věcí dojít v nejbližší době, žádám o urychlenou odpověď na mé otázky a vysvětlení všech podezřelých momentů.

22. 12. 1993