kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb. a občanský soudní řád
kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č.
68/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb. a občanský soudní řád
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 odst. 1 se na konci připojuje tato věta včetně poznámky pod čarou č. 1a):
"Zvláštní zákony stanoví, ve kterých případech je výkon tohoto práva omezen 1a)
--------------------
1a)
Např.: Zákon č. 76/1959 Sb., o některých
služebních poměrech vojáků, ve
znění pozdějších předpisů
(úplné znění č. 361/1992 Sb.),
zákon ČNR č. 186/1992
Sb., o služebním poměru příslušníků
Policie České republiky, ve znění
zákona ČNR č. 26/1993 Sb.
zákon ČNR č. 555/D1992 Sb., o vězeňské službě a justiční stráži.".
2. § 2 odst. 1 zní:
"(1) Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.".
3. § 2 odst. 2 zní:
"(2) Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby.".
4. Uvozovací věta § 4 zní:
"Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,".
5. V § 5 se vypouští odstavec 3.
6. V § 5 se odstavec 4 označuje jako odstavec 3. Jeho věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:
"zakládat a organizovat činnost stran a hnutí na pracovištích nebo v případech stanovených zvláštními zákony 2), je nepřípustné.
--------------------
2) Např. § 2b zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).".
7. V § 6 odst. 2 se za slova "podává" vkládají slova "nejméně tříčlenný".
8. V § 6 odst. 2 písm. b) body č. 4, 5, 6 a 7 znějí:
"4. práva a povinnosti členů,
5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, včetně určení, které z nich mají být právnickými osobami,
6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,".
9. § 6 odst. s5 zní:
"(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bod 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 12 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).".
10. V § 7 odst. 5 se vypouští věta druhá.
11. V § 8 odst. 1 se za slova § 1 až 5" vkládají slova "a § 6 odst. 3 a 4.".
12. V § 8 odst. 5 věta první včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
"Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu opravný prostředek 2a).
--------------------
2a) § 25Om občanského soudního řádu.".
13. § 9 zní:
Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu. Evidenci stran a hnutí vede ministerstvo.".
14. Namísto zrušeného § 10 se zařazuje nový § 10, který zní:
Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje týkající se jména, příjmení a trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy do 15 dnů ode dne ustavení nebo změny statutárního orgánu. Oznámení musí být doloženo usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle stanov oprávněn v této věci rozhodovat; obdobně se doloží i ostatní podání týkající se údajů vedených v evidenci ministerstva (§ 11 a 12).".
15. § 11 odst. 2 zní:
"(2) Ustanovení § 7 a 8 platí pro změnu stanov obdobně.".
16. V § 13 odst. 6 se na konci první věty připojují slova: "nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena.".
17. § 14 odst. 1 zní:
"(1) Činnost strany a hnutí může být rozhodnutím soudu pozastavena až na dobu jednoho roku, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 18 odst. 1 nebo stanovami.".
18. § 14 odst. 2 zní:
"(2) Při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti."
19. V § 14 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
"(3) Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, rozhoduje o znovuobnovení jejich činnosti na základě návrhu strany a hnutí soud, s výjimkou znovuobnovení činnosti pozastavené z důvodů uvedených v § 6 odst. 5 a § 18 odst. 1, kdy se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.".
20. § 15 zní:
O rozpuštění strany a hnutí (§ 13 odst. 1 písm. b) ), pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyšší soud. Návrh podává prezident České republiky nebo vláda. ".
21. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:
(1) Považuje-li člen strany nebo hnutí rozhodnutí některého orgánu strany a hnutí, které se dotýká skutečností nezákonné nebo odporující stanovám, může požádat okresní soud o přezkoumání tohoto rozhodnutí ve lhůtě do 6 měsíců ode dne jeho vydání.
(2) Návrh na přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1, nejde-li o rozhodnutí o zrušení strany a hnutí, lze podat pouze v případech, kdy rozhodčí orgán strany a hnutí nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl ve lhůtě do 30 dnů ode dne jejího podání.
(3) Soud v řízení postupuje podle § 246a, § 246b odst. 2 a § 246c a podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu.
(4) Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle soud ministerstvu.".
22. V § 18 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Pokud tak v této lhůtě neučiní nebo je-li zpráva neúplná, dá Poslanecká sněmovna Parlamentu podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).".
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 9 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
"(5) Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní předpis.".
2. V § 120 odst. 2 se slova "obchodního resjstříku a " nahrazují slovy "obchodního rejstříku, v řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti a".
3. Za § 20Oh se vkládá nový § 20Oi, který včetně nadpisu zní:
Soud rozhoduje bez jednání usnesením. Opravné prostředky proti rozhodnutí nejsou přípustné.".
Strany a hnutí registrované ministerstvem, jejichž stanovy neodpovídají ustanovením tohoto zákona, uvedou své stanovy do souladu s tímto zákonem do 12 měsíců, ode dne jeho účinnosti a předloží je v této lhůtě ministerstvu. Pokud tak neučiní, dá ministersrtvo podnět k návrhu na pozastavení jejich činnosti.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Obecná část
Dne 1. listopadu 1991 nabyl účinnosti zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Na rozdíl od předchozí úpravy v zákoně č. 15/1990 Sb., o politických stranách, nahradil právně nedokonalé řízení o oznámení pro evidenci registračním řízením, při kterém lze užít opravných prostředků, upřesnil náležitosti stanov, otázky zrušení stran a hnutí a jejich hospodaření. Současná právní úprava v podstatě odpovídá úpravě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.
V důsledku zániku federace bylo třeba upravit ustanovení platná dosud pro činnost politických strana hnutí na území České i Slovenské republiky. Novelizace zákona č. 424/1991 Sb., ve znění zákona č. 468/1991 Sb., byla zahrnuta do zákonač. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, a zákona č. 189/1993 Sb.
Zároveň však dosavadní zkušenosti z aplikace tohoto zákona ukazují na nutnost věcné úpravy některých ustanovení tak, aby byly dány do souladu s ústavou a později vydanými právními předpisy a zároveň byla specifikována dosud nepřesná a neúplná ustanovení týkající se postavení a činnosti politických stran.
Zvláštní část
K Čl. I
K bodu 1
Text se doplňuje a odkaz na zvláštní zákony, kterými je výkon tohoto sdružovacího práva omezen.
K bodu 2
Z textu se jako nadbytečné vypouští charakteristika stran a hnutí jako dobrovolných sdružení. Tato vyplývá z § 1 zákona č. 424/1991 Sb. a čl. Ústavy.
K bodu 3
V souladu s čl. 20 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, která tvoří ve smyslu čl. 3 a 112 Ústavy České republiky součást jejího ústavního pořádku, je občanům přiznáno právo zakládat politické strany a hnutí a sdružovat se v nich.
Platná právní úprava, přestože používá dva odlišné termíny "politická strana" a "politické hnutí", neobsahuje jejich vymezení. Na rozdíl od předchozího zákona č. 15/1990 Sb., který výslovně umožňoval vznik politických hnutí jako seskupení politických stran i společenských organizací, jakož i občanů. Přijetím zákona č. 424/1991 Sb. jsou podle přechodných ustanovení tato hnutí považována za hnutí podle tohoto zákona. Otázka členství individuálního popř. kolektivního však zákonem řešena není. U nově vznikajících politických hnutí byla zpochybňována v případě kolektivního členství jejich registrace Ministerstvem vnitra.
Navrhovaná úprava vychází jednak ze současného stavu, kdy jsou registrována politická hnutí, jejichž členy jsou pouze občané, a jednak z již zmíněného textu Listiny, podle kterého mají občané právo zakládat politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. Oba instituty jsou zde postaveny na roveň a oba by tedy měly mít jednotně upravenu otázku členství.
Přijetí této úpravy nevylučuje možnost vytvářet seskupení politických strana a hnutí podle zvláštních právních předpisů. V současné době jde o zákon č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění pozdějších předpisů.
Navrženým textem se nahrazuje dosavadní text § 2 odst. 2, který je vzhledem k ust. § 1 odst. 3 písm. a) a § 13 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 4 zákona nadbytečným.
K bodu 4
Dosavadní text zaváděl k výkladu, že zánik strany a hnutí je možný přímo ze zákona bez předchozího rozhodnutí soudu. Znění se proto upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, že politické strany a hnutí mohou vznikat, popř. mohou být rozpuštěny pouze na základě registrace a rozhodnutí soudu.
K bodu 5
Vypouští se ustanovení zákona, podle kterého není povolena činnost strana hnutí v ozbrojených silách a v ozbrojených sborech a orgánech státu a místní samosprávy, o kterých to stanoví zvláštní zákony, neboť není obsahový rozdíl mezi "činností" a "organizováním činnosti" podle odstavce 4.
K bodu 6
Navržená úprava navazuje na úpravu provedenou pod bodem 5. Odstavec 4 se proto označuje jako odstavec 3 a jeho věta druhá se doplňuje o odkaz na zvláštní zákon, s ohledem na případy, kdy se činnost politických stran a hnutí zakazuje v místech, která nejsou pracovištěm ve smyslu zákoníku práce.
K bodu 7
Upřesňuje se minimální počet členů přípravného výboru podávajícího návrh na registraci politického subjektu.
K bodu 8
Upravují se náležitosti stanov, předkládaných k registraci. Pod bodem 4 se nově navrhuje zařadit úpravu práv a povinností členů, která by měla být další zárukou demokratičnosti vnitřního stranického řízení. Jde zejména o přijímání členů a jejich vystoupení, popř. vyloučení.
Dosavadní body 4 a 5 se slučují do bodu 6 vzhledem k duplicitám (statutární orgán a orgán oprávněný jednat jménem strany a hnutí) a naopak se doplňuje vymezení oprávnění jednotlivých orgánů významně pro vnitřní činnost strany nebo hnutí.
Dosavadní bod 6 se označuje jako bod 5 a zároveň se upřesňuje s ohledem na novou úpravu postavení právnických osob; návrh vychází z ust. § 18 odst. 2 písm. d) a § 19 odst. 2 občanského zákoníku, která umožňují považovat organizační jednotky strany a hnutí za právnické osoby vznikající jiným způsobem, než jakým je zápis do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku. Praxe tyto nejasnosti dosud překlenovala výkladem.
Upřesňuje se bod 7 s ohledem na ustanovení § 20 odst. 2 občanského zákoníku.
K bodu 9
Poznatky z praxe ukazují, že některé politické strany a hnutí nevytvoří po registraci orgány ve smyslu svých stanov a činnost vyvíjí v podstatě pouze přípravný výbor. Činnost politické strany nebo hnutí neumožňuje v tomto případu členům podílet se na řízení strany a hnutí, což lze považovat za rozpor se zásadou vyjádřenou v § 4 písm. b) zákona, která předpokládá demokratické ustavení orgánů. Zároveň byl v novém znění upraven odkaz na § 6 odst. 2 písm. b), vzhledem k úpravám provedeným pod bodem 8.
K bodu 10
Vypouští se ustanovení, podle kterého Ministerstvo vnitra vyrozumívá zmocněnce o dni zahájení správního řízení, jako nadbytečné. Řízení o registraci je zahájeno ze zákona dnem, kdy dojde ministerstvu bezvadný návrh. V případě, kdy Ministerstvo vnitra zjistí, že návrh nemá vady, přímo provede registraci, popř. vydá rozhodnutí o jejím odmítnutí, a to v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů.
K bodu 11
Jako důvod k odmítnutí registrace se stanoví případy, kdy přípravný výbor při podání návrhu na registraci, nebo v případě změny stanov statutární orgán strany nebo hnutí, trvají na názvu nebo zkratce, která se výrazně neliší od názvu strany nebo hnutí, které již na území České republiky vyvíjí činnost, anebo pokud na jejím území nemají sídlo. Jde o otázku hmotněprávní, nikoli otázku spojenou s úplností nebo nepřesností údajů v návrhu na registraci.
K bodu 12
Lhůta ve které lze podat u soudu návrh na přezkoumání rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace se sjednocuje s 3Oti denní obecnou lhůtou podle § 25Om občanského soudního řádu. Příslušným soudem k přezkoumání rozhodnutí ministerstva se na základě zákona č. 24/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, stává vrchní soud.
K bodu 13
Povinnost Českého statistického úřadu vést evidenci stran a hnutí je v souvislosti s novým státoprávním uspořádáním nadbytečná. V době existence federace bylo účelem této úpravy zajistit vedení jednotné evidence stran a hnutí registrovaných Ministerstvem vnitra ČR a Ministerstvem vnitra SR a v současnosti nemá uvedená úprava tudíž žádné opodstatnění. Vzhledem k tomu se navrhuje v zákoně výslovně stanovit, že tuto působnost vykonává Ministerstvo vnitra, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech sdružování ve stranách a hnutích.
K bodu 14
Dosavadní ustanovení § 10 bylo novelou zákona č. 424/1991 Sb. zahrnutou do návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, jako nadbytečné vypuštěno. Navrhuje se zařadit namísto něho ustanovení zakládající povinnost strany nebo hnutí oznámit Ministerstvu vnitra řádně ustanovené statutární orgány včetně jejich změn. Touto úpravou se předejde situaci, kdy za stranu nebo hnutí jedná ten, kdo k tomu není oprávněn. Ministerstvo vnitra, které nemělo statutární orgány označeny, pak takové oznámení přijalo, s čímž mohou být spojeny zásadní důsledky pro další činnost strany nebo hnutí. Zároveň se považuje za nezbytné, aby řádnost ustavení Byla prokazována usnesením příslušného orgánu strany.
K bodu 15
Text ustanovení se vzhledem k novému znění upřesňuje s tím, že v případě změny stanov postupuje Ministerstvo vnitra zcela podle ustanovení § 7 a 8 a zákona.
K bodu 16
Skutečnost, že strana a hnutí mohou být rozpuštěny, protože ve stanovené lhůtě neodstraní důvod, pro který byla jejich činnost pozastavena, je třeba vyjádřit přímo v ustanovení zákona, které se rozpuštění stran a hnutí týká.
K bodu 17
Ve stávajícím § 14 odst. 1 není stanovena doba, na kterou může být činnost strany a hnutí pozastavena. Činnost směřující k odstranění závadného stavu je přitom v odstavci 2 dovolena jen po dobu jednoho roku. Dochází proto k jeho upřesnění.
K bodu 18 - 19
Stávající právní úprava neřeší případy, kdy po uplynutí stanovené lhůty trvají důvody, které vedly k pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí, ani postup, kdy ve stanovené lhůtě strana a hnutí učinily opatření ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu.
K bodu 20
V návaznosti na budoucí postavení a úkoly státního zastupitelství se navrhuje ze zákona vypustit oprávnění generálního prokurátora ČR podávat návrh soudu na rozpuštění strany nebo hnutí a pozastavení jejich činnosti.
K bodu 21
Zakládá se právo člena, považuje-li rozhodnutí vydané orgánem strany a hnutí za nezákonné nebo odporující stanovám, obrátit se na soud se žádostí o přezkoumání takového rozhodnutí. Jedná se pouze o ta rozhodnutí, kterými mohou být dotčeny subjekty stojící mimo stranu a hnutí. Zároveň je třeba upravit pro tto případy postup soudu.
K bodu 22
Vzhledem k tomu, že některé politické strany nebo hnutí nepředložily ve stanoveném termínu České národní radě výroční finanční zprávu nebo předložily tuto zprávu neúplnou a svoji povinnost nesplnily ani přes upozornění, navrhuje se tuto nečinnost považovat za důvod k pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí.
K Čl. II
Navrhuje se provést potřebné změny a doplnění občanského soudního řádu tak, aby tento procesní předpis, jímž se řídí postup soudu i účastníků řízení, postihval specifika řízení o zrušení, pozastavení nebo znovuobnovení politické strany nebo politického hnutí.
Občanský soudní řád v § 9 vymezuje věcnou příslušnost soudů v občanském soudním řízení. Tato věcná příslušnost je stanovena tak, že k řízení jsou zásadně v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1) a krajské soudy jsou v prvním stupni příslušné k řízení ve věcech, uvedených v § 9 odst. 2 až 4. Již podle platné právní úpravy je však zákonem č. 424/1991 Sb. svěřeno rozhodování o zrušení a pozastavení politické strany nebo politického hnutí Nejvyššímu soudu a tuto agendu Nejvyššího soudu je nyní navrhováno rozšířit i o rozhodování a znovuobnovení jejich činnosti. Navrhuje se proto doplnit § 9 občanského soudního řádu tak, aby bylo pamatováno na případy, kdy k řízení v prvním stupni je příslušný i Nejvyšší soud.
Zákonem č. 171/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, byla provedena změna § 120. S výjimkou řízení uvedených v § 120 odst. 2 spočívá plně na účastnících řízení aktivita navrhovat důkazy na podporu svých tvrzení. Pokud takové důkazy nenavrhnou, je důsledkem neunesení tzv. důkazního břemene nepříznivé rozhodnutí ve věci samé. Pouze v řízeních uvedených v § 120 odst. 2 je povinností soudu provést i další důkazy než jsou účastníky navrhovány, ke zjištění skutkového stavu. Má se za to, že i v řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí a v řízeních o pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti je potřebné preferovat veřejný zájem na zjištění skutkového stavu věci. Navrhuje se proto i tato řízení doplnit mezi řízení uvedená v § 120 odst. 2.
Navrhuje se dále doplnit hlavu pátou občanského soudního řádu o nový § 20Oi, v němž by byla upravena odlišně od obecných procesních postupů některá specifika těchto řízení. Navržená úprava je vedena snahou, aby řízení bylo rychlé a efektivní.
Vzhledem k tomu, že k řízení je v prvním stupni příslušný Nejvyšší soud, je především potřebné vyloučit možnost řádných i mimořádných opravných prostředků, neboť není soudní instance, která by o nich mohla rozhodovat. Taková úprava se jeví postačující i vzhledem k tomu, že neústavnost nebo nezákonnost rozhodnutí soudu může být předmětem řízení před Ústavním soudem (čl. 87 odst. 1 písm.j Ústavy).
K Čl. III
Vzhledem k tomu, že se dále zpřesňují náležitosti stanov, je třeba, aby politické strany nebo hnutí, pokud jejich stanovy neobsahují tyto náležitosti, ve stanovené lhůtě je upravily a předložily Ministerstvu vnitra. Opomenutí této povinnosti by mělo být důvodem pouze k pozastavení jejich činnosti.
K Čl. IV
Vzhledem k tomu, že jde již o další dílčí novelizaci zákona, navrhuje se vyhlásit ve Sbírce zákonů České republiky jeho úplné znění.
Navrhovaná novela si nevyžádá další pracovníky ani nebude mít dopad na státní rozpočet.
V Praze dne 3. listopadu 1993