Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. V § 37 odst. 2 se za slovo "na výstavbu" vkládají další slova "a obecným technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu [Vyhl. SK VTIR č. 53/1985 Sb., o obecných technických požadavcích ůzabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu.]."
2. V § 60 doplnit odstavec 3:
"(3) Stavební úřad zastaví u staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností stavební řízení, nebude-li dokumentace stavby zajišťovat podmínky pro její užívání osobami se omezenou schopností pohybu1) a nebude-li dokumentace ve lhůtě podle § 60 odst. 1 doplněna".
3. V § 63 doplnit text:
"Dokumentace jednoduchých a drobných staveb občanského vybavení musí být přezkoumána i z hlediska užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu1)."
4. V § 68 doplnit odstavec 3:
"(3) Další závaznou podmínkou podle předchozího odstavce je u staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností zajištění přístupu a užívání osobám s omezenou schopností pohybu1)."
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
V roce 1976, kdy byl přijat stále platný zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), byla přijata také Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Teprve v roce 1985 byla přijata vyhláška, která měla zabezpečit užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu (Vyhl. č. 53/1985 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu).
Požadavek na bezbarierovost staveb není zaměřen jen na úzkou skupinu tělesně postižených, či zdravotně postižených vůbec (např. zrakově postižení), ale týká se i osob starých nebo dětí, proto také jak vyhláška č. 53/85 Sb. tak tato novela používá termínu "osoby s omezenou schopností pohybu".
Jelikož nelze jednoznačně určit tzv. dotčený orgán státní správy, jehož postavení je upraveno v § 126 odst. 1 stavebního zákona, má předkladatel za to, že posuzování splnění podmínek Vyhlášky č. 53/1985 Sb. musí provádět přímo Stavební úřad. Dotčený orgán nelze určit, protože jeho činnost zasahuje do mnoha oblastí státní správy (např. hygiena, požární ochrana, bezpečnost práce, telekomunikace a další).
V tomto smyslu ukládá novela
stavebnímu úřadu povinnost dohlížet
na plnění podmínek zabezpečujících
užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu v základních fázích stavebního
řízení, tj. při vydávání
územního rozhodnutí a stavebního povolení.
Z toho také vyplývá povinnost stavebního
úřadu před vydáním kolaudačního
rozhodnutí zjistit, zda byly tyto podmínky splněny,
tak jak ukládá územní rozhodnutí
či stavební povolení.