Parlament České republiky
ve snaze zmírnit následky některých křivd spáchaných v minulosti na židovských spluobčanech a s úmyslem vytvořit důstojné podmínky pro život židovských společenství,
připomíná mimořádné utrpení a poškození židovské komunity a jejich jednotlivých příslušníků,
konstatuje, že komunistický režim nápravu těchto křivd nejen znemožnil, nýbrž potvrdil a prohloubil,
a na stvrzení své vůle, aby k podobným
křivdám už nikdy nedocházelo,
se usnesel na tomto zákoně:
Zákon se vztahuje na movitý majetek uvedený v tomto zákoně a nemovitý majetek uvedený v příloze tohoto zákona.
Oprávněnou osobou je osoba uvedená v příloze tohoto zákona.
Povinnou osobou je právnická osoba, které náleží vlastnické právo nebo právo hospodaření k nemovitému majetku uvedenému v příloze tohoto zákona.
(1) Sbírkové předměty a jejich soubory, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona součástí sbírek Státního židovského muzea v Praze a byly získány jeho právními předchůdci v době od 29. srpna 1906 do 31. prosince 1949, se převádí ke dni účinnosti tohoto zákona do vlastnictví Federace židovských obcí.
(2) Sbírkové předměty a jejich soubory uvedené v odst. 1 zůstávají v držení Státního židovského muzea v Praze do 31. prosince 1993.
(1) Povinná osoba vydá nemovitou věc na písemnou
výzvu oprávněné osobě.
(2) Oprávněná osoba vyzve povinnou osobu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne.
(3) Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou dohodu o vydání nemovité věci a tuto věc jí vydá nejpozději do třiceti dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2. Tato dohoda je účinná vkladem do katastru nemovitostí.
(4) Nevyhoví-li povinná osoba výzvě podle odstavce 2, může oprávněná osoba uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak právo zaniká.
(5) Soudní a správní poplatky související s vydáním nemovité věci se nevyměřují.
(1) Nemovitá věc se vydá oprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení písemné výzvy k vydání věci povinné osobě.
(2) Povinná osoba, pokud nevykonává právo hospodaření majetkem státu, může uplatnit náhradu investic vnesených do vydávané věci po 24. květnu 1991.
(1) Povinná osoba je povinna s nemovitými věcmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře; ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného ani přenechat jinému do užívání s výjimkou dohod o nájmu bytu vzniklých na základě dohody o výměně bytu. Takové právní úkony jsou neplatné.
(2) Právo na náhradu škody, kterou povinná
osoba způsobí osobě oprávněné
porušením povinností podle odstavce 1, zůstává
§ 8 nedotčeno.
Povinná osoba nemůže proti oprávněné osobě uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými nemovitými věcmi. Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána nemůže proti povinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou nemovitou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně.
(1) Nárok podle § 6 odstavce 2 lze uplatnit do tří měsíců ode dne vydání nemovité věci u ministerstva finanční České republiky. Jinak nárok zaniká.
(2) Ministerstvo financí České republiky vyplatí náhradu do jednoho roku ode dne jejího uplatnění podle odstavce 1.
(1) Dosavadním uživatelům nebytových prostor v nemovitostech uvedených v příloze tohoto zákona, kteří je užívají k poskytování služeb zdravotnických nebo sociálních nebo pro školství, kulturní činnost nebo pro výkon státní správy, vzniká nárok vůči oprávněné osobě, které byla nemovitost vydána, na uzavření dohody o nájmu nebytových prostor. Oprávněná osoba může smlouvu vypovědět nejdříve po uplynutí deseti let od účinnosti tohoto zákona. Tento závazek přechází na všechny další vlastníky v uvedené době.
(2) Uzavření dohody o nájmu nebytových prostor se řídí příslušnými platnými předpisy.
(3) Nedojde-li k dohodě o výši nájemného mezi dosavadními nájemci nebytových prostor v nemovisotech uvedených v příloze, kteří je užívají k účelům uvedeným v odstavci 1 a oprávněnou osobou, rozhodne o výši nájemného soud.
Zákon č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích v platném znění se doplňuje takto:
1. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Povinnost vydat věc se vztahuje i na ty případy, kdy o nároku na vydání věci podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, nebylo pravomocně rozhodnuto do dne 25. února 1948, nebo po tomto dni nebylo těmto restitučním nárokům vyhověno z důvodů uvedených v § 2 odstavce 1 písmene c) zákona, nebo došlo-li po 25. únoru 1948 k odmítnutí nároku v tísni."
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
Zákon č. 229/1991 SB., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona České národní rady č. 39/1993 Sb. a zákona 183/1993 Sb. se doplňuje takto:
1. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Povinnost vydat věc se vztahuje i na ty případy, kdy o nároku na vydání věci podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, nebylo pravomocně rozhodnuto do dne 25. února 1948, nebo po tomto dni nebylo těmto restitučním nárokům vyhověno z důvodů politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody."
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
(1) Nároky založené tímto zákonem v § 11 a § 12
a) mohou oprávněné osoby uplatnit do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona, pokud zvláštní zákon nestanoví lhůty delší,
b) se považují za uplatněné, došlo-li k jejich uplatnění před účinností tohoto zákona,
c) o kterých bylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, lze uplatňovat návrhem na obnovu řízení, podanným do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(2) Lhůty na uplatnění nároků u soudu uvedené v § 5 odstavce 4 a odstavce 5 zákona č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích se pro případy uvedené v odstavci 1 stanovují na šest měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem .1993
Úmyslem zákonodárce je vyrovnat se s dluhem našeho národa vůči židovským spoluobčanům, který trvá bezmála padesát let. Na jeho počátku stála vražedná mašinérie nacismu se svou nesmlouvavou genocídou vůči evropskému, tedy i českému Židovstvu. Událost v dějinách Evropy a naší země bezpříkladná. Bohužel stejně bezpříkladný byl i osud těch, kteří se vrátili z nacistických továren smrti typu Osvětim, Teblinka, Majdanek. Nejen, že je často provázela lhostejnost těch, kteří o jejich prožitém pekle ještě ani nevěděli, mnohým byli navíc ukradeny jejich domovy, jejich majetek. Vrátili se domů jako cizinci. Ještě se ani nestačili vzpamatovat z prožité hrůzy a už byli konfrontováni s novým bezprávým, snovým příkořím a novou vlnou antisemitismu.
Pád totalitarismu v roce 1989 znamenal pro židovskou pospolitost, stejně jako pro většinu naší společnosti, novou naději. Jestliže bylo přistoupeno k nápravě některých křivd spáchaných v minulosti na občanech naší republiky, byli to právě židovští spoluobčané, kterých se žádná z dosud přijatých náprav netýkala. Jejich specifický osud z dob nacistické nadvlády se ukázal jako překážkou k tomu, aby křivdy na nich spáchané byly také napraveny. Návrh zákona má vyplnit toto bílé místo a má být projevem obecného dějinného zadostiučinění a usmíření s židovskými spoluobčany a jejich komunitami existujícími na území České republiky. Má být současně projevem vůle našeho národa umožnit svobodný a nezávislý život těchto komunit do budoucna při plném respektu k hodnotám a morálním povinnostem, které jim jejich víra ukládá.
Struktura navrhovaného zákona je podřízena výše uvedenému cíli. Část první je enumerační norma, která upravuje majetkové vztahy židovských náboženských obcí. Vznik vlastnictví ke 202 položkám nemovitého majetku a sbírkám majetku movitého má být základem nezávislosti židovských náboženských obcí jak ve smyslu politickém, tak i ve smyslu ekonomickém. Základem nezávislosti totiž je právo vykonávat náboženskou víru sám či společně s druhými ve svých objektech a pokud možno ekonomicky nezávisle na státu.
Část druhá a třetí doplňují zákony č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích a č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v platných zněních. Existující právní úpravy restituce majetku se vyznačují nesourodností způsobenou tím, že nepřihlíží ke skutečnosti, že únor 1948 vstoupil do prostředí ne vždy určených majetkověprávních poměrů. Restituční nárok ze zákona č. 128/1946 SB. bylo možno uplatnit ve tříleté lhůtě, tedy až do 17. června 1949. Poúnorová moc však zajistila již 7. dubna 1948 Sb.,který jako novela zákona č. 128/1946 Sb., prakticky znemožnil věcnou restituci s poukazem na zájem veřejný a státního sektoru. Současné restituční zákony nepřihlížejí k tomu, že se obě skupiny restitučních norem ve své působnosti vzájemně překrývají.Nástupem totalitní moci zmařené restituce ze zákona č. 128/1946 Sb. tvoří dnes samostatnou právní kategorii a jednotně ji lze proto upravit pouze legislativní cestou.
Třídní justice ve zdlouhavých soudních procesech jednotlivé restituční návrhy odmítala na základě stanoviska Nejvyššího soudu. Zestátněn byl tak drobný nemovitý majetek právě těm osobám, kterým měl být, podle původního úmyslu zákonodárce, po ukončení jejich válečné perzerkuce urycheleně navrácen.
Pokud soudy ukončily poúnorová restituční řízení rozhodnutím, stalo se toto pravomocným a tedy dnes neopravitelným. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 87/1991 Sb., které nabízí zdůvodnění dnešního nároku: "jiným protiprávním postupem, k němuž došlo v rozhodném období jako důsledku politické perzekuce nebo pokládáno dnešními soudy za nástroj příliš slabý, než aby pravomocné soudní rozhodnutí zvrátil.
Zákon ČNR č. 243/1992 Sb., který upravuje restituci majetku československých občanů německé a maďarské národnosti trvale žijících na území ČR, zacelil mezery v restitučních zákonech velmi nedokonale, protože nepřiznává stejná majetková práva osobám rasově perzekvovaným, jejichž restituční nároky byly v rozhodném období odmítány podle stejných restitučních předpisů, nebylo státní občanství nikdy odejmuto a nemohlo být proto ani opětně vráceno.
Morální důvody přiznání rovných majetkových práv té skupině českých občanů, která byla zbavena vlastnických práv nejdříve, současně s odejmutím práva na život, tedy ve většině případů již jen jejich potomkům, by měly být dostatečně zřejmé.
Ekonomické dopady na státní rozpočet plynoucí z tohoto zákona jsou zanedbatelné vzhledem k velmi malému rozsahu majetku a velmi malému počtu osob, kterých se doplnění zákonů č. 87/1991 Sb. a č. 229/1991 Sb. týká.
K jednotlivým ustanovením
Preambule
Mimořádnost navrhované právní úpravy vyžaduje, aby zákonodárce zřetelně deklaroval důvody pro přijetí této právní normy. Současně je vyslovena vůle, aby k podobným křivdám už nikdy nedocházelo.
Část první
§ 1
Vymezuje se předmět zákonné úpravy.
§ 2
Definují se oprávněné osoby odkazem na přílohu zákona, která vymezuje jednotlivé židovské náboženské obce v záhlaví výčtu nemovitého majetku.
§ 3
Definuje povinné osoby jako právnické osoby, které vlastní nebo vykonávají právo hospodaření k nemovitému majetku uvedenému v příloze.
Povinnými osobami jsou především stát, obce a další právnické osoby. Majetek náboženských židovských obcí patří do majetku, který byl pro účely privatizace blokován v § 3 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a v § 29 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
Zákon ČNR č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí v § 4 odst. 2 stanoví, že "Do vlastnictví obcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu." Při přípravě návrhu zákona byly všechny obce, v jejichž katastru se nemovitosti uvedené v příloze zákona nacházejí, požádány o vyjádření k navrhované zákonné úpravě. Jak starostové, tak zastupitelstva se v drtivé většině vyjádřily pro přijetí navrhované právní úpravy. Některá svým usnesením již majetek na příslušnou židovskou obec převedla.
§ 4
Dne 29. srpna 1906 bylo v Praze Židovskou náboženskou obcí zřízeno Židovské muzeum, v němž byl soustředěn zejména inventář ze synagog zrušených a zbořených při asanaci pražského ghetta. V letech 1942 až 1945 byla do muzea svezena řada kultovních předmětů a inventářů ze synagog, 153 židovských obcí a z majetku soukromých osob z území Čech a Moravy. Dnem 1. ledna 1950 bylo zřízeno Státní židovské muzeum v Praze a výše uvedené předměty byly státem převzaty a zařazeny do jeho sbírek.
Státní židovské muzeum v Praze je v současné době řízeno Ministerstvem kultury České republiky. V jeho sbírkách je uloženo přibližně 40.000 sbírkových předmětů, které jsou spravovány podle zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích.
Za vlastnictví Federace židovských obcí v České republice se navrhuje zákonem prohlásit ty předmětgy uložené ve sbírkách Státního židovského muzea v Praze, které byly získány jeho právním předchůdcem (Židovským muzeem) do 31. 1. 1949, tedy do doby vzniku Státního Židovského muzea v Praze. Zároveň však musí být splněna podmínka, že uvedené předměty se ke dni účinnosti zákona nalézají ve sbírkách Státního židovského muzea v Praze. Jiné právní řešení převodu uvedených movitých věcí do vlastnictví Federace židovských obcí není schůdné, protože u těchto předmětů nelze doložit, jakým způsobem přešly do vlastnictví státu.
Ve vlastnictví státu a správě Státního židovského muzea v Praze zůstanou napříště pouze ty sbírkové předměty, které Státní židovské muzeum v Praze získalo po svém zřízení v roce 1950 darem, koupí nebo jiným způsobem.
§ 5
Dikce ustanovení § 5 vychází z koncepce, podle které se volí jako právní skutečnost, jejimž důsledkem je změna vlastnictví, právní úkon a nikoliv zákon. Oprávněná osoba je pro uplatnění nároku omezena výčtem nemovitostí uvedených v příloze zákona. Kombinací těchto dvou principů umožňuje se s aplikací s ryze výčtových zákonů v praxi již vedla. Právní nárok na vydání nemovité věci uvedené v příloze však zaniká jestliže příslušná židovská náboženská obec nevyzve povinnou osobu do šesti měsíců ode dne účinnosti zákona.
V případě, že povinná osoba nevyhoví oprávněné osobě, může se tato domáhat vydání nemovitosti soudní cestou ve lhůtě jednoho roku. Soudní a správní poplatky, jako u jiných obdobných předpisů se nevyměřují.
§ 6
Povinné osoby, pokud se nejedná o stát, mají právo na náhradu vnesených investic. Volené datum 24. května 1991 je den účinnosti zákona ČNR č. 172/1991 Sb. Umožňuje se proto především obcím dostat ze státního rozpočtu náhradu za vnesené investice.
§ 7
Přejímá se dikce zákona č. 87/1991 Sb., která blokuje další převody vlastnictví k nemovitosti, která je předmětem tohoto zákona. Škody způsobené po účinnosti tohoto zákona povinnou osobou mohou být oprávněnou osobou vymáhány.
§ 8
Ruší se všechny nároky povinné a oprávněné osoby s výjimkou těch, které plynou z tohoto zákona.
§ 9
Je stanoven správní orgán, u kterého lze uplatnit nárok vzniklý z ustanovení § 6 odst. 2. Jsou stanoveny lhůty jak pro upltňovatele, tak pro ministerstvo financí České republiky.
§ 10
Ukládá se věcné břemeno pro nabyvatele nemovité věci strpět po dobu deseti let činnosti poskytovaných služeb zdravotnických, sociálních, pro školství, kulturu a výkon státní správy.
Část druhá
§ 11
Doplňuje se zákon č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích tak, aby byla odstraněna diskriminace fyzických osob poškozených již za války, které nikdy nestratily československé státní občanství a které jsou podle dosud platné právní úpravy vyloučeny z procesu restitucí z důvodů uvedených v obecné části důvodové zprávy. Soudní praxe, vycházející z litery a nikoliv ducha zákona, který má napravovat křivdy spáchané na občanech v době nesvobody, nemá nástroj na rušení pravoplatných rozsudků vynesených po únoru 1948.
Část třetí
§ 12
Doplnění zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku odstraňuje stejnou diskriminaci jak je uvedeno u § 11.
Část čtvrtá
§ 13
Po schválení zákona č. 87/1991 Sb. řada občanů uplatnila nárok na vydání majetku zabraného v době nesvobody. Zákonem předepsaný postup však v konečném čase narazil na již popsanou soudní praxi. Další, v minulosti stejně postižené občany, tyto výsledky od uplatněnní svých nároků odradili. Je proto nutné poskytnout těmto občanům nové lhůty pro uplatnění svých nároků. Nároky uplatněné před účinností tohoto zákona jsou považovány za již uplatněné. U pravomocných rozhodnutí soudu lze postupovat návrhem na obnovu řízení. Jedná se sice o nepřímou novelou příslušných ustanovení občanského soudního řádu, platnou však pouze pro tyto speciální případy.
§ 14
Vzhledem k přesným lhůtám, se kterými zákon pracuje, se doporučuje stanovit účinnost zákona konkrétním datem.
Příloha k zákonu č.
1. Oprávněna osoba ŽIDOVSKÁ NÁBOŽENSKÁ OBEC BRNO:
Okres Blansko
1. Dům Boskovice
č.p. 349 budova se stavební plochou 607
pozemek č.k. 608 /zahrada/
Vlastník: Stát - OPBH Blansko
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Blansko na LV 348, k.ú. Boskovice
2. Dům Boskovice
čp. 600 budova se stavební plochou 1130
Vlastník: Bytová správa Boskovice, st.p.
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Blansko na LV 348, k.ú. Boskovice
3. Synagoga Boskovice
budova se stav. pl. č. k. 77
Vlastník: Stát - město Boskovice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Blansko na LV 1, k.ú. Boskovice
4. Synagoga Lomnice
č.k. 82 st. plocha se synagogou
Vlastník: obec Lomnice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Blansko v LV 1 k.ú. Lomnice
Okres Brno-město
5. Bývalý rabinát Brno
č.p. 1944 se stavební plochou 3602
Vlastník: Stát - Chepos st.p. Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 1417, k.ú. Brno-Černá Pole
6. Dům Brno /bývalý žid. obecní dům/
čp. 140 budova se stav. pl. 629
Vlastník: Stát - Sdružení zdravot. zařízení III Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno na KÚ Brno město na LV 7, k.ú. Brno-Zábrdovice
7. Bývalý židovský domov důchodců Brno
čp. 124 budova se stavební plochou 440
pozemek č.k. 441 /zahrada/
Vlastník: Stát - Městský ústav sociálních služeb Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 161, k.ú. Brno Ponava
8. Areál bývalého židovského gymnázia Brno
čp. 341 budova se st. plochou č. 1548 /část/, č. 1549
/část/, č. 1547
Vlastník: Stát - Prádelny a čistírny města Brna
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u ků Brno město na LV 224, k.ú. Staré Brno
čp. 340 budova se st. plochou č. 1550
pozemky č.k. 1531, 1532, 1533
Vlastník: Stát - PBH Brno 1
Uživatel: jako vlastník
Zapsánou KÚ Brno-město na LV 10, k.ú. Staré Brno
čp. 545 budova se st. plochou č. 1555, 1553, 1557, 1558, 1559, 1545, 1546, 1556, 1554
Vlastník: Stát - FN s poliklinikou u sv. Anny Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 565, k.ú. Staré Brno
č.p. 90 budova se st plochou č. 1526/2 /část/, 1524 /část/
Vlastník: STát - Ředitelství pošt a telekomunikací Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 122, k.ú. Staré Brno
pozemek č. 1527/1 /část/, 1529/1 /část/
Vlastník: Stát - Správa veř. majetku m. Brna
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 451, k.ú. Staré Brno
parcely č. 1528 /část/ a 1544 /část/
Vlastník: Stát - Městksá správa komunikací Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 246, k.ú. Staré Brno
9. Tělocvična a hřiště MACCABI Brno
č.p. 321 budova se st. pl. 936
Vlastník: Stát - TJ Rudá hvězda Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 755, k.ú. Brno-Pisárky
a pozemky č. 910, 933/6, 933/7, 937, 938, 940/1, 940/2
940/3, 940/6, 941, 942, 943,
Vlastník: Stát - MV ČR
Uživatel: vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 345, k.ú. Brno-Pisárky
10. Pozemek po synagoze Brno
parcela č. 630
Vlastník: Stát - Institut medicínského výzkumu Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 425, k.ú. Brno Zábrdovice
11. Pozemek po synagoze Brno
č.k. 1060/1 ostatní plocha /zeleň/
Vlastník: Stát - hotel International s.p. Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno - město na LV 70, k.ú. Brno-Trnitá
12. Pozemek Brno-Židenice
č.k. 4179/1 a 2, 8347 /ostatní plocha/
Vlastník: Stát - Městská správa komunikací Brno
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-město na LV 4543, k.ú. Brno-Židenice
13. Pozemek Brno
č.k. 386 ostatní plocha /hřiště/
Vlastník: STát - Technická zahradní správa města Brna
Uživatel: ing. Ladislav Reitoral a ludmila Jánská, Kamínky 33
Zapsáno u KÚ Brno - město na LV 5, k.ú. Brno-Židenice
Okres Brno-venkov
14. Bývalá židovská škola Dolní Kounice
č.p. 581 se stav. parc. č. 319
Vlastník: Stát - Oblastní podnik bytového hospod. Ivančice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-venkov Rosice na LV 1875, k.ú. Dol. Kounice
15. Dům Ivančice
čp. 42 se stav. parcelou č. 329/17
Vlastník: Stát - město Ivančice
Uživatel:jako vlastník
Zapsáno u KÚ Brno-venkov Rosice na LV 2718, k.ú. Ivančice
16. Synagoga Ivančice
č.p. 49 budova se stavební plochou 378
pozemky č.k. 377 stavební plocha /kolna/, 3179 manipulační plocha
Vlastník: Stát - město Ivančice
Uživatel: jako vlastník
Jan a Růžena Samlíkovi, Dolní Hlinky č, Ivančice
Zapsáno u KÚ Brno-venkov Rosice na LV 1, k.ú. Ivančice
Okres Břeclav
17. Pozemek Břeclav
č.k. 349/3 ostatní plocha
Vlastník: Agrochemický podnik Břeclav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Břeclav
18. Bývalá židovská škola Břeclav
č.p. 324 se stav. parcelou č. 437
Vlastník: Stát - MÚ Břeclav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Břeclav
19. Židovský hřbitov Břeclav
č.k. 401 ostatní plocha /hřbitov/, 370/2 ostatní plocha,
746 stavební plocha, 747 zastavěná plocha
Vlastník: obec Břeclav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Břeclav
20. Synagoga Hustopeče
č.p. 119 budova se stavební plochou 8
Vlastník: Okresní podnik služeb Břeclav
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 496, k.ú. Hustopeče
21. Židovský hřbitov Hustopeče
č.k. 2408 ostatní plocha
Vlastník: obec Hustopeče
Uživatel:jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Hustopeče
22. Židovský hřbitov Lednice
č.k. 95/4 ostatní plocha, 97/3 ostatní plocha,
144/1 stavební plocha /márnice/, 96 ostatní plocha
/sloučeno do čísla 1245/
Vlastník: obec Lednice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Lednice
23. Dům Mikulov
č.p. 75a budova se stavební plochou 521/3 /část/, 521/5 /část/
Vlastník: Okresní úřad Břeclav
Uživatel: obec Mikulov
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 2, k.ú. Mikulov
24. Dům Mikulov
č.p. 1082 se stavební plochou 521/2 /část/, 521/5 /část/
Vlastník: Okresní úřad Břeclav
Uživatel: obec Mikulov
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Mikulov
25. Dům Mikulov
č.p. 1093 budova se stavební plochou 108/1 /část/
Vlastník: obec Mikulov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Mikulov
26. Budovy Mikulov
č.p. 1071, 1073 /staré 151f, 151g/ budovy se stavební plochou,
117 /část/
Vlastník: obec Mikulov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Mikulov
27. Nemovitosti Mikulov
č.k. 521/1 /část/ stavební plocha /stavba/, 521/2 /část/ stavební plocha /stavba/, 521/5 ostatní plocha /dvůr/
2192/1 /část/ ost. pl.
Vlastník: Okresní úřad Břeclav
Uživatel: obec Mikulov
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 2, k.ú. Mikulov
28. Nemovitosti Mikulov
pozemek č.k. 512 /část/ budova se stavební plochou, 125/1 /část/ dvůr, 521/5 /část/ /dvůr/, 2191 /část/ ostatní plocha /komunikace
Vlastník: obec Mikulov
Uživatel:obec Mikulov, OSP Břeclav, Okresní úřad Břeclav
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, 2, k.ú. Mikulov
29. Pozemek Mikulov
č.k. 576/1 /část/ ostatní plocha /stavba/
Vlastník: obec Mikulov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Mikulov
30. Pozemek Mikulov
č.k. 2350 /část/ hřbitov - urnový háj
Vlastník: obec Mikulov
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Mikulov
31. Pozemek po nové synagoze Mikulov
č.k. 542 stavební plocha /synagoga/
Vlastník: Okresní úřad Břeclav
Uživatel: ŽNO Mikulov
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 2, k.ú. Mikulov
32. Stará synagoga Mikulov
č.p. 82 budova se stavební plochou 120/1
Vlastník: REgionální muzeum Mikulov
Uživatel: ŽNO Brno
Zapsáno u KÚ Mikulov na LV 358, k.ú. Mikulov
33. Židovská radnice Mikulov
č.p. 26 budova se stavební plochou 540 /část/
Vlastník: Okresní úřad sBřeclav
Uživatel: obec Mikulov
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 2, k.ú. Mikulov
34. Bývalá židovská škola Podivín
č.p. 24 budova se stavební plochou 742
Vlastník: obec Podivín
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Podivín
35. Pozemky Pohořelice
č.k. 3092, 3091, 3101
Vlastník: JM státní lesy Brno
Uživatel: LZ Židlochovice
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 773, k.ú. Pohořelice
č.k. 1353
Vlastník: Obec Pohořelice
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Břeclav na LV 1, k.ú. Pohořelice
Okres Hodonín
36. Dům Bzenec
č.p. 78 budova se stavební plochou 2331
Vlastník: Stát - MěNV Bzenec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Hodonín na LV 1, k.ú. Bzenec
37. Budovy Bzenec
č.p. 101 budova se stavební plochou 103
č.p. 816 budova /dříve umrlčí komora/ se stavební plochou 102
Vlastník : Stát - město Bezenec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Hodonín na LV 1, k.ú. Bzenec
38. Pozemek Bzenec
č.k. 2422/1 /část/
Vlastník: Stát - MěÚ Bzenec
Uživatel: jako vlastník
Zapsáno u KÚ Hodonín na LV 1, k.ú. Bzenec
39. Bývalý židovský hřbitov Hodonín
č.k. 310/1 ostatní plocha
Vlastník: Stát - město Hodonín
Uživatel: jako vlastník