Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předseda vlády Václav Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jaroslava Nováka dopisem ze dne 25. listopadu 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď předsedy vlády Václava Klause na interpelaci poslance Jaroslava Nováka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Václav KLAUS

předseda vlády České republiky

Vážený pane poslanče,

ve své interpelaci ze dne 26. října 1993 jste vznesl dotaz ohledně politiky vlády České republiky ve vztahu k okresu Bruntál a dalším příhraničním oblastem severní Moravy.

Mohu Vás ujistit, že vláda pozorně sleduje vývoj v regionech a nezříká se své odpovědnosti za něj. Regionální hospodářská politika vlády, schválená usnesením vlády ČR č. 759/1992 je založena na principu nepřipustit silnou regionální diferenciaci v ekonomické výkonnosti. Jejím smyslem je působit tržně konformními nástroji na podporu rozvoje nových aktivit v oblastech, které vykazují dlouhodobě nižší ekonomickou výkonnost nebo v kterých se vzhledem ke struktuře ekonomických aktivit nepříznivě projevuje průběh přechodu na tržní hospodářství. Mezi takové oblasti byly výše uvedeným usnesením vlády zařazeny i severomoravské okresy Bruntál, Šumperk, Frýdek-Místek, Karviná, Vsetín a Ostrava. Opatření regionální hospodářské politiky jsou zejména zaměřena na iniciování a přilákání podnikatelských aktivit, na podporu rozvoje infrastruktury, zpracování rozvojových regionálních programů, koncepcí aj. Tato politika je dále postavena na principu, že

-region sám se musí v prvé řadě starat o své problémy, iniciovat jejich řešení,

- nelze dělat z Prahy (na úrovni vlády či ministerstva) program či koncepci rozvoje okresu, protože o tom, co okre s nejvíce tíží, ví nejlépe místní lidé a místní orgány.

K Vaší otázce, zda vláda má zpracovanou koncepci rozvoje pohraničních oblastí severní Moravy, proto uvádím, že takovéto koncepce přirozeně vznikají na místní úrovni jako výraz aktivity příslušných orgánů v těchto územích (samospráva, státní správa i ostatní orgány, často ve vzájemné součinnosti). Jednotlivé ústřední orgány, zejména pak Ministerstvo hospodářství, v jehož působnosti jsou otázky regionální politiky a územního plánování, metodicky i finančně podporují tvorbu takovýchto dokumentů a zároveň hledají a realizují cesty k podpoře hospodářsky problémových oblastí. Jde např. o zpracování územních plánů velkých územních celků Ostravsko-karvínské aglomerace a regionu Jeseníky (kde je pořizovatelem Ministerstvo hospodářství, rozvojového konceptu regionu Jesenicka, který je zabezpečován v gesci sdružení obcí Jesenicka a je zařazen do seznamu akcí švýcarské neinvestiční pomoci České republice nebo o vypracování koordinační studie česko-polského pohraničí v rámci přeshraniční spolupráce (vypracování iniciovalo Ministerstvo hospodářství).

Systémová opatření centra na podporu problémových oblastí jsou orientována zejména na podporu podnikání, aktivní politiku zaměstnanost.i a na vytváření institucí, řešících problematiku rozvoje daného území.

V rámci podpory podnikání jsou v gesci Ministerstva hospodářství vyhlašovány programy podpory malého a středního podnikání, jejichž realizací je pověřena Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Praha, které umožňují podnikatelům získat zejména záruky za úvěry a příspěvky k úrokům. Rozsáhlá státní podpora agrárního programu ČR je realizována Ministerstvem zemědělství. Z hlediska rozsahu a významu je nejdůležitější dotační titul I. Podpora zemědělské prvovýroby a služeb pro zemědělskou prvovýrobu. Od roku 1994 je přitom připravována změna systému poskytování podpor v agrokomplexu prostřednictvím Podpůrného a úvěrového rolnického a lesnického fondu. S podporou podnikání do značné míry souvisí opatření aktivní politiky zaměstnanosti, zejména pokud jde o vytváření společensky účelných pracovních míst. Ve všech třech výše uváděných systémech podpory byla oblast severomoravského regionu zvýhodněna ve vztahu k celkovému rozsahu podpory, poskytované v České republice.

Na základě pilotního projektu programu PHARE, zaměřeného na restrukturalizaci regionu Horního Slezska a severní Moravy (včetně okresu Bruntál) byly vyčleněny prostředky ve výši 10 mil. ECU, které budou uvolněny v letech 1993 - 1995 na činnost nově vzniklé a již fungující Agentury pro regionální rozvoj a.s. (2 mil. ECU) a na základní kapitál Regionální investiční společnosti (8 mil. ECU), která zahájí činnost začátkem roku 1994. Činnost obou institucí se zaměří na realizaci projektů spojených s restrukturalizací hospodářské základny regionů, především prostřednictvím podpory vzniku a rozvoje malých a středních podniků a tím k vytváření nových pracovních příležitostí a stabilizace obyvatelstva v regionu.

Tato opatření vlády reagují právě na skutečnost, že v uplynulém období se situace na trhu práce ve zmíněné oblasti poněkud zhoršila. Zatímco míra nezaměstnanosti se v celé ČR zvýšila mezi listopadem 1992 a říjnem 1993 z 2,5% na 3,2%, v prostoru severomoravského regionu byl nárůst podstatně vyšší a vzrostl z 3,7% na dnešních 7%.

Je skutečností, že v uvedené pohraniční oblasti, zejména pak v prostoru okresů Bruntál a Šumperk došlo ke zhoršení dopravní obsluhy území, a to proto, že leží zcela mimo rozvojové dopravní koridory a provoz všech druhů dopravy byl ekonomicky velmi ztrátový. Z toho důvodu je zvažována možnost zadávat služby ve veřejném zájmu u soukromých dopravců.

Ministerstvo dopravy se těmito otázkami zabývá, jde však o poměrně komplikovanou záležitost, vyžadující součinnost více resortů.

Společná hranice České republiky a Polska, která je dnes plně otevřená, je hranicí dvou zemí, které mají shodnou nedávnou politickou minulost, která i poznamenala ekonomický vývoj obou zemí, jež je v mnohém podobný. Území obou států přiléhající k hranici je třeba aktivizovat. K této aktivizaci právě slouží v těchto dnech dokončovaná společná koordinační studie rozvoje čs. - polského pohraničí, která zejména objektivizuje nejdůležitější problémy, snaží se vyjádři jejich priority a hledá způsoby realizace navržených námětů. Soustřeďuje se zejména na otázky otevírání nových hraničních přechodů, rekonstrukce a dovybavení potřebnou technickou infrastrukturou (kanalizace, vodovody, místní komunikace, propojování silniční sítě stejných kategorií), dále pak na otázky spolupráce při záchranných službách a katastrofách, v cestovním ruchu, rozvoji malého a středního podnikání a řešení společných problémů životního prostředí.

Tato studie vyjadřuje oboustranný konsensus na hierarchii společných problémů a je základem pro jejich budoucí řešení při spoluúčasti státu, místní správy i podnikatelských aktivit.

Na druhé straně, některé Vámi uváděné údaje o velké emigraci a množství prázdných bytů nejsou statistickými daty potvrzené. Tak např. celkové saldo migrace v roce 1992 v okresech Bruntál a Šumperk bylo v podstatě nulové při relativně vysokém přírůstku obyvatel přirozenou měrou. Procento neobydlených bytů z úhrnu bytového fondu zjištěného při sčítání lidu, domů a bytů 1991 bylo v okresech Bruntál a Šumperk nižší než celkový průměr za Českou republiku (7,6% a 7,5% oproti průměru ČR 9,1%). Rozhodující část neobydlených bytů je přitom v soukromém vlastnictví (rodinné domky) a významnou část zde hrají rekreační chalupy, nevyčleněné z bytového fondu.

Vaše obavy ohledně návratu sudetských Němců považuji za bezpředmětné.

S pozdravem

Vážený pan

MUDr. Jaroslav Novák

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha