Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona č. 161/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 3 odst. 3 se za slova "výhod a imunit" doplňují slova "nebo pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů".

2. V § 3 odst. 2 se za slova "v obchodním rejstříku" vkládají slova "popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku, nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice".

3. V § 6 odst. 2 písm. i) se slovo "prokurátoři" nahrazuje slovy "státní zástupci".

4. V § 6 odst. 2 písm. j) se vypouštějí slova "prezidiální rady".

5. Dosavadní text § 20b se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:

"(2) Za poživatele důchodů z důchodového zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. b) se považují poživatelé důchodů přiznaných po 31. prosinci 1992 s přihlédnutím k dobám zaměstnání uvedeným v čl. 20 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení[Smlouva byla vyhlášena pod č. 228/1993 Sb.] a poživatelé důchodů, které byly přiznány podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky o sociálním zabezpečení před 1. lednem 1993.".

Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona č. 161/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 3 odst. 1 se na konci doplňuje tečka za slovem "pojištění" a vypouštějí se slova "(zabezpečení), s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou" a vkládají se nové věty, které znějí: "Do vyměřovacího základu se zahrnují i příjmy zúčtované po skončení tohoto zaměstnání. Do vyměřovacího základu se nezahrnují tyto příjmy:".

2. Poznámka pod čarou č. 3 zní: "3) Například § 131 Zákoníku práce.".

3. § 3 odst. 1 písm. f) zní: "f) naturální požitky a jiná obdobná nepeněžní plnění, popřípadě finanční náhrady za ně,".

4. V § 3 odst. 1 se za písmeno g) připojuje nové písmeno h), které zní: "h) příjmy, které byly zaměstnanci poskytnuty za dobu před vznikem jeho nemocenského pojištění.".

5. V § 4 odst. 3 větě druhé se slova "výpisu z daňového přiznání" nahrazují slovy "přehledu podle § 24 odst. 2".

6. § 7 odst. 2 zní:

"(2) Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem."

7. V § 8 odst. 1 se připojuje tato věta: "Pokud za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost je plátcem pojistného i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce této činnosti platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí formou doplatku podle odstavce 4.".

8. V § 8 odst. 3 v první větě se slova "v období aspoň" nahrazují slovy "v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období" a vypouštějí se slova "v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné".

9. V § 9 odst. 4 v první větě se slova "v období aspoň" nahrazují slovy "v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období" a vypouštějí se slova "v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné".

10. § 15 včetně nadpisu zní:

(1) Dlužné pojistné jsou osoby uvedené v předchozích ustanoveních povinny doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla osoba pojištěna v období, za něž dluží pojistné. Pokud byla osoba pojištěna u několika zdravotních pojišťoven, je doplatek pojistného stanoven poměrně podle doby pojištění u každé zdravotní pojišťovny a je splatný na účet každé takové pojišťovny.

(2) Má-li plátce pojistného splatný závazek vůči příslušné zdravotní pojišťovně, je povinen ho splácet v tomto pořadí:

a) pokuty,

b) penále,

c) přirážka k pojistnému,

d) nedoplatky pojistného.

Jednotlivé dlužné částky podle písmene a) až d) je plátce pojistného povinen odvádět samostatně na příslušné účty zdravotní pojišťovny".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Obecná část

Účelem navrhované novely je provést v této oblasti potřebné změny, které vyplývají z procesu transformace systému sociálního zabezpečení, neboť oba systémy spolu úzce souvisí a nebylo by účelné, aby docházelo k odlišnostem tam, kde takové odlišnosti nejsou opodstatněné. Změny se týkají zejména zpřesnění okruhu pojištěnců, kteří jsou plátci pojistného z titulu pracovního či obdobného poměru na našem území, a to i ve vztahu k zahraničním firmám, dále se provádí zpřesnění vyměřovacího základu u osob v pracovním nebo obdobném poměru včetně úpravy některých ustanovení týkajících se příjmů nezapočitatelných do vyměřovacího základu. Navrhuje se rovněž změna lhůt pro placení záloh na pojistné osobami samostatně výdělečně činnými, a to z dosavadního placení "dopředu" na placení "pozadu".

Vzhledem, k tomu, že změny předpisů o sociálním zabezpečení by měly nabýt účinnosti dnem 1. ledna 1994 je nezbytné, aby i tento zákon nabyl účinnosti ke stejnému datu.

Navrhovaná opatření nemají dopad na státní rozpočet; pokud jde o dopad na příjmy zdravotních pojišťoven, je vyčíslen ve zvláštní části odůvodňující článek II bod 6 a 7 předkládaného návrhu.

Zvláštní část

K článku I

K bodu 1:

Navrhuje se, obdobně jako je tomu u nemocenského pojištění, aby u zahraničních firem podnikajících na území České republiky byl za pracovní poměr považován jen pracovní poměr uzavřený podle tuzemského práva, tj. podle zákoníku práce. Právní vztahy sjednané se zahraničními zaměstnavateli podle cizího práva by tedy nezakládaly účast na zdravotním pojištění.

K bodu 2:

Některé organizační složky organizací, které nemají sídlo na území České republiky, nemusí být zapsány v obchodním rejstříku a přitom by též měly být vytvořeny předpoklady pro účast jejich zaměstnanců na zdravotním pojištění. Proto se navrhuje, aby i v případě, že taková organizační složka je v České republice zapsána v jiném než obchodním rejstříku nebo je vedena v jiné příslušné evidenci, byla podmínka, že zaměstnavatel má sídlo na území České republiky, považována za splněnou.

K bodu 3 a 4:

Výčet osob, které se považují za osoby v pracovním nebo obdobném poměru, se aktualizuje v návaznosti na jiné právní předpisy.

K bodu 5:

Smyslem navrhovaného ustanovení je řešit stávající neúnosnou situaci, do níž se dostali někteří občané důchodci po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na dva samostatné státy. Pokud totiž někteří občané mají trvalý pobyt v České republice, ale důchod je jim vyplácen ze Slovenské republiky (tedy z ciziny), nemají nárok na to, aby zdravotní pojištění za ně platil stát. Přestože jejich důchod je nižší z důvodů devalvace Sk i nižší valorizace, musí si pojistné na zdravotní pojištění platit sami. Navrhovaná úprava umožní, s použitím článku 26 (odstranění tvrdosti) Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení, vyrovnání rozdílů mezi výší slovenského důchodu a výší důchodu vyměřeného podle českých předpisů, a to individuálně na žádost občana trvale žijícího v České republice. Výplatu důchodů pak takovým občanům bude provádět Česká správa sociálního zabezpečení a budou tak moci být považováni za osoby, které jsou poživateli důchodů podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění. Pro účely zákona o všeobecném zdravotním pojištění se pak budou moci zařadit do skupiny, za kterou platí zdravotní pojištění stát.

K článku II

K bodu 1:

Navrhovaným zněním se zajišt'uje povinnost platit pojistné též z příjmů dodatečně vyplácených po skončení pracovniho nebo obdobného poměru (např. prémie, odměny, podíly apod.).

K bodu 2 až 4:

Zpřesňují se formulace, pokud jde o okruh nezapočitatelných příjmů do vyměřovacího základu. Navrhuje se do vyměřovacího základu nezahrnovat příjmy, které byly zaměstnanci poskytnuty za dobu před vznikem jeho nemocenského pojištění, obdobně jako je navrhováno u pojistného na sociální zabezpečení.

K bodu 5:

Zpřesňuje se formulace v návaznosti na znění § 24 odst. 2.

K bodu 6 a 7:

Navrhuje se sjednotit splatnost záloh na pojistné osob samostatně výdělečně činných s ostatními plátci pojistného (zaměstnanci a zaměstnavatelé), s cílem odstranit dosavadní dvouměsíční rozdíl v platbě pojistného, dosud osobami samostatně výdělečně činnými placeného do 20. dne měsíce, předcházejícího v měsíci, na který se platí, oproti zaměstnancům a zaměstnavatelům, kteří platí po uplynutí měsíce, na který je platba učena. Současně se navrhuje, aby osoby, za které je plátcem pojistného i stát, v prvním roce podnikání nebyly povinny hradit zálohy. Navrhovaná úprava bude v roce 1994 znamenat výpadek dvou měsíčních platech pojistného za osoby samostatně výdělečně činné, tj. cca 450 mil. Kč.

K bodu 8 a 9:

Zpřesňuje se znění ustanovení umožňujících za určitých podmínek snížit zálohy na pojistné, a to tak, aby snížení záloh bylo možné provést vždy jen v kalendářním roce, za který se platí pojistné.

K bodu 10:

Stanoví se pořadí, v jaké je plátce pojistného povinen splácet dlužné částky.