Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Tento zákon upravuje podmínky pro poskytování příspěvku na nájemná a úhradu některých plnění poskytovaných s užíváním bytu (dále jen "příspěvek"). Příspěvek je státní dávkou, která je určena nájemcům bytů s nízkými příjmy.

Podmínky nároku na příspěvek

(1) Nárok na příspěvek má nájemce bytu (obytné místnost), který užívá na základě nájemní smlouvy pouze jeden byt (obytnou místnost), je plátcem nájemného

a) padle předpisu a nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu [Vyhláška ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytů a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.],

b) podle předpisů o družstevních bytech [§ 11 a násl. výnosu FMF, MF ČR a MF SR, SBČS ze dne 22. února 1997, o podmínkách poskytování finanční pomoci na družstevní bytovou výstavbu (reg. částka č. 78/1991 Sb.)], nebo

c) v zařízení určeném k trvalému bydlení [§ 717 občanského zákoníku.] a nevlastní žádný byt (dále jen "nájemce").

(2) Příspěvek náleží pouze nájemci, který je fyzickou osobou s trvalým pobytem na území České republiky.

(3) Nárok na příspěvek má nájemce, jestliže

a) jeho příjem spolu s příjmy osob s ním pro účely tohoto zákona společné posuzovaných podle § 4 nepřesáhne 1,3 násobek součtu částek považovaných za potřebné podle zvláštního zákona k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb [§ 3 odst.2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

§ 2 nařízení vlády č.81/.993 Sb., o zvýšení částek životního minima.] a částky považované podle zvláštního zákona za potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost [] odpovídající počtu těchto osob; u nájemců a pro účely tohoto zákona společně posuzovaných osob, jimž byly přiznány mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P), se částka považovaná podle zvláštního zákona za potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost [§ 3 odst.3 zákona č. 463/1991 Sb.

§ 2 nařízení vlády č. 81/1993 Sb.] zvyšuje způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně [§ 2 odst.2 zákona ČNR č.482/1991 Sb., o sociál.ní potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb.], (dále jen "součet částek životního minima").

Při stanovení součtu částek životního minima nájemce a osob s ním společně posuzovaných platí částky životního minima platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, na které se příspěvek uplatňuje, a věk dítěte, kterého dítě dosáhne v prvním měsíci tohoto pololetí,

b) prokáže, že řádně uhradil nájemné a úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu za kalendářní pololetí předcházející kalendářnímu pololetí, na které se nárok na příspěvek uplatňuje; řádnou úhradou se rozumí též úhrada stanovených záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu, a

c) podal v termínu stanoveném v § 10 odst.2 žádost o přiznání příspěvku.

(4) V případě společného nájmu bytu náleží příspěvek jen jednomu ze společných nájemců.

(5) Podmínky nároku uvedené v odstavcích 1 a 2 musí být splněny k prvnímu dni kalendářního pololetí, na které se příspěvek poskytuje.

(6) Změna skutečností uvedených v odstavci 3 písm. a) v průběhu kalendářního pololetí, na které příspěvek náleží, nemá vliv na nárok na příspěvek ani jeho výši.

(7) Nárok na příspěvek zaniká od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k zániku nájemního poměru [§ 710 občanského zákoníku.], k uzavření další nájemní smlouvy, k zániku trvalého pobytu nájemce na území České republiky, anebo ke vzniku vlastnického práva k bytu. Ustanovení předchozí věty neplatí, jestliže došlo k zániku nájemního poměru [§ 710 občanského zákoníku.] rozhodnutím soudu, který přivolil k výpovědi nájmu bytu z důvodů; které nájemce sám nezavinil, a na základě rozhodnutí soudu v bytě nadále bydlí.

(1) Pra nárok na příspěvek se příjmem nájemce a osob s ním pro tyto účely společně posuzovaných rozumí příjem stanovený ve zvláštním zákoně [§ 5 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona č. 84/1993 Sb.], s výjimkou příspěvku.

(2) Příjem se zjišťuje, pokud se dále nestanoví jinak, za kalendářní pololetí předcházející kalendářnímu pololetí, na které se nárok na příspěvek uplatňuje, a stanovuje se jako měsíční průměr.

(3) U osob samostatné výdělečně činných se příjmem ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní měsíc rozumí dvojnásobek měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. [§ 14 zákona ČNR č. 559/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. /1993 Sb.]

(4) U poživatelé důchodu se výše důchodu zjišťuje za kalendářní měsíc předcházející prvnímu kalendářnímu měsíci kalendářního pololetí, na které se nárok na příspěvek uplatňuje.

Společně posuzovanými osobami jsou pra účely tohoto zákona ostatní společní nájemci a všechny fyzické osoby, které užívají byt s nájemcem. Za osoby užívající byt se považuji osoby, které mají v bytě k prvnímu dni kalendářního pololetí, na které se příspěvek poskytuje, trvalý pobyt.

Nájemným a úhradou některých plnění poskytovaných s užíváním bytu se pro účely tohoto zákona rozumí úhrada za

a) základní nájemné,

b) nájemné za vybavení bytu,

c) úklid společných prostor v domě,

d) osvětlení společných prostor v domě,

e) užívání výtahu,

i) kontrolu a čištění komínů,

g) odvoz popela a smetí,

h) odvoz splašků a čištění žump,

i) vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou (dále jen "hrubé nájemné").

(1) Výše příspěvku nájemce uvedeného v § 2 odst. 1 písm. a), jehož příjem spolu s příjmy osob s ním společně posuzovaných nepřesahuje součet částek životního minima, se stanoví jako rozdíl vzniklý zvýšením mezi hrubým nájemným sjednaným na kalendářní měsíc k prvnímu dni kalendářního pololetí, na které se nárok na příspěvek uplatňuje (dále jen "sjednané hrubé nájemné"), a hrubým nájemným sjednaným na kalendářní měsíc k 1. prosinci 1993 (dále jen "hrubé nájemné roku 1993"). Hrubým nájemným roku 1993 je hrubé nájemné nájemce uplatňujícího nárok na příspěvek.

(2) Maximální výše sjednaného hrubého nájemného, ke které se přihlíží, činí měsíčně

a) 610 Kč, užívá-li byt jedna osoba,

b) 730 Kč, užívají-li byt dvě osoby,

c) 900 Kč, užívají-li byt tři nebo více osob.

(3) Výše příspěvku stanovená podle předchozích odstavců může činit měsíčně nejvýše

a) 170 Kč, užívá-li byt jedna osoba,

b) 210 Kč, užívají-li byt dvě osoby,

c) 250 Kč, užívají-li byt tři nebo více osob.

(4) Činí-li rozdíl mezi sjednaným hrubým nájemným a hrubým nájemným roku 1993 méně než 50 Kč, příspěvek nenáleží.

(5) Nelze-li zjistit hrubé nájemné roku 1993 nebo nebylo-li sjednáno, činí výše příspěvku v závislosti na počtu osob užívajících byt 0,7 násobek částky uvedené v odstavci 3.

Nájemci uvedenému v § 2 odst. 1 písm. a), jehož příjem spolu s příjmem osob s ním společně posuzovaných je vyšší než součet částek životního minima, náleží příspěvek ve výši uvedené v příloze č. 1, která je součástí tohoto zákona. Ustanovení § 6 odst. 2 platí obdobně.

(1) výše příspěvku nájemce uvedeného v § 2 odst. 1 písm.b) nebo c), jehož příjem spolu s příjmem osob s ním společně posuzovaných nepřesahuje součet částek životního minima, činí měsíčně

a) 85 Kč, užívá-li byt jedna osoba,

b) 105 Kč, užívají-li byt dvě osoby,

c) 125 Kč, užívají-li byt tři nebo více osob.

(2) Nájemci uvedenému v § 2 odst. 1 písm.b) nebo c), jehož příjem spolu s příjmem osob s ním společně posuzovaných je vyšší než součet částek životního minima, náleží příspěvek ve výši uvedené v příloze č. 2, která je součástí tohoto zákona.

(1) Příspěvek se témuž nájemci (společným nájemcům) při splnění podmínek nároku vyplácí nejdéle po dobu dvou let.

(2) Doba poskytování příspěvku není omezena podle odstavce 1, jestliže nájemce a všechny s ním společně posuzované osoby jsou starší 72 let nebo invalidní. [§ 29 odst.2 zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.]

(1) Příspěvek se poskytuje na základě žádosti podané nájemcem. Nájemce je povinen podávat žádost na předepsaném tiskopisu vydaném ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Příspěvek se při splnění podmínek přiznává na kalendářní pololetí. Žádost o příspěvek je třeba uplatnit na I. pololetí kalendářního roku do konce února tohoto roku a na II. pololetí kalendářního roku do konce srpna tohoto roku.

(1) Žádost musí obsahovat

a) jméno, příjmení, adresu bytu a rodné číslo nájemce a osob s ním společně posuzovaných;

b) výši příjmu nájemce a osob s nim společně posuzovaných z pracovněprávního nebo obdobného vztahu za kalendářní pololetí (§ 3 odst.2) doloženou potvrzením plátce příjmu;

c) potvrzení o výši důchodu vydané poštou, popřípadě plátcem důchodu;

d) u osob samostatně výdělečně činných potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;

e) potvrzení o ostatních příjmech; nelze-li ostatní příjmy doložit potvrzením, čestné prohlášení o výši takových příjmů; poskytovaná s užíváním bytu [§ 11 odst. 1. vyhlášky ministerstva financí č.176/1993 Sb.] za kalendářní pololetí předcházející kalendářnímu pololetí, na které se nárok na příspěvek uplatňuje,

2. potvrzení pronajímatele nebo jiný doklad o výši sjednaného hrubého nájemného a hrubého nájemného roku 1993;

g) u nájemce uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) nebo c) potvrzení pronajímatele nebo jiný doklad o řádné úhradě nákladů obdobných hrubému nájemnému a dalších plnění poskytovaných s užíváním bytu za kalendářní pololetí (§ 3 odst.2);

h) čestné prohlášení nájemce o tom, že není nájemcem jiného bytu a žádný byt nevlastní.

(2) Potvrzení o výši příjmu z pracovněprávního nebo obdobného vztahu je povinen bezúplatně poskytnout zaměstnavatel. Potvrzení o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je povinen bezúplatné poskytnout pronajímatel bytu.

(3) Lze-li skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů [Například:

§ 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č.590/1992 Sb.

§ 12 odst. 2 písm.b) zákona ČNR č. 9/1.991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.] nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení,

(1) Příspěvek se vyplácí za uplynulé kalendářní čtvrtletí, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení tohoto čtvrtletí.

(2) Nárok na výplatu příspěvku zaniká ve lhůtě jednoho roku od posledního dne kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí, za které měl být příspěvek vyplacen.

(3) Příspěvek se do ciziny nevyplácí.

O příspěvku rozhoduje a vyplácí jej pověřený obecní úřad [§ 60 odst. 1 písm.c) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb.], v jehož obvodu se nachází byt, ke kterému je uplatňován nárok na příspěvek. V hlavním městě Praze náleží působnost podle předchozí věty městským částem.

(1) Zjistí-li plátce příspěvku dodatečně, že byl příspěvek přiznán nebo vyplacen v nižší částce, než v jaké náležel, nebo bylo-li neprávem přiznání příspěvku odepřeno, příspěvek zvýší nebo přizná ode dne, od něhož byl. podmínky nároku splněny, nejvýše však za jeden rok nazpět ode dne zjištění uvedených skutečností nebo uplatnění nároku na příspěvek nebo na jeho zvýšení. Pokud dodatečně plátce přípěvku zjistí, že příspěvek je vyplácen neprávem nebo ve vyšší výší, než náleží, odejme ho nebo sníží od kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které již byl vyplacen.

(2) Jestliže nájemce zavinil, že příspěvek byl přiznán neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Nárok na vrácení příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, kdy plátce příspěvku tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím tří let ode dne, za který byl příspěvek vyplacen.

(3) Nájemce, který podal žádost o přiznání příspěvku, je povinen oznámit plátci příspěvku do osmi dnů zánik nájemního poměru, zánik trvalého pobytu na území. České republiky, vznik vlastnického práva k bytu a uzavření další nájemní smlouvy.

Řízení a přiznání příspěvku se řídí správním řádem, s výjimkou příslušnosti stanovené v § 13.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

1) Výše příspěvku, užívá-li byt jedna osoba

2) Výše příspěvku, užívají-li byt dvě osoby

3) Výše příspěvku, užívají-li byt tří nebo více osob

Výše přípěvku nájemce uvedeného v 8 odst. 2 (v Kč/měs.)

Obecná část:

Návrh zákona zavádí příspěvek na nájemné formou státní dávky, kterou stát bude přispívat sociálně slabým nájemcům na zvýšené náklady na bydlení. K předložení tohoto návrhu dochází zejména v souvislosti se zvýšením nájemného, k němuž má dojít od 1. ledna 1994 na základě vyhlášky ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době jiná forma státní dávky, kterou by bylo přispíváno na zvyšující se náklady na bydleni, není zavedena (se zavedením příspěvku na bydlení se počítá v rámci systému stát.ní sociální podpory nejdříve v průběhu roku 1995), navrhuje se poskytovat příspěvek podle tohoto zákona nejen nájemcům ve státních a obecních bytech, ale též nájemcům družstevních bytů a tzv. svobodáren, příspěvek se navrhuje neposkytovat vlastníkům rodinných domů a bytů, neboť podmínkou poskytování příspěvku by měl být nájemní vztah. Vzhledem k přechodnému charakteru příspěvku (kromě osob starších 72 let a invalidních se bude poskytovat nejvýše dva roky) nepředpokládá zákon jeho valorizaci.

Příspěvek se navrhuje zavést formou státní dávky náležející nájemci bytu s trvalým pobytem na území České republiky, který není vlastníkem bytu, užívá pouze jeden byt z titulu nájemní smlouvy, splňuje podmínku stanovené výše příjmu, úhrady plné výše nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu a který ve stanoveném termínu předložil pověřenému obecnímu úřadu v místě.bytu žádost o příspěvek se všemi předepsanými náležitostmi. Navržený systém umožňuje poskytovat nájemcům bytů s nízkými příjmy příspěvek na tzv. hrubé nájemné, t. j. na základní nájemné a některé nesporné, nájemcem převážně neovlivnitelné náklady související s užíváním bytu v sektoru s regulovaném nájemným; v ostatních sektorech bydlení na srovnatelné náklady.

Příspěvek je určen sociálně slabému nájemci na základě posouzeni jeho příjmové situace a příjmové situace všech osob užívajících byt společné s ním. Výše skutečného příjmu nájemce a osob s ním společně užívajících byt se porovnává se součtem částek považovaných padle zákona o životním minimu za potřebné k zajištění nezbytných nákladů na výživu, ostatní základní osobní potřeby a na domácnost všech těchto osob a podle poměru tohoto příjmu k součtu částek životního minima (v násobcích) se stanov. výše příspěvku podle rozdílu původního a nově stanoveného tzv. hrubého nájemného, se snižováním výše příspěvku s mírou překročení životního minima (s hranicí do 30 %). U nájemců bytů družstevních a obytných místností určených k trvalému bydlení se navrhuje výše příspěvku v pevných částkách odvozených ze srovnatelných nákladů s tím,.že závislost na výši příjmu a počtu společně posuzovaných osob je obdobná jako u nájemců státních a obecních bytů.

Zdrojem finančního krytí nákladů na poskytování příspěvku bude státní rozpočet. Příspěvek budou poskytovat pověřené obecní úřady příslušné padle místa bytu, které vyplácejí dávky sociální péče.

Zavedení samostatného příspěvku na hrubé nájemné znamená, že od ledna 1994 bude souběžně uplatňována ochrana sociálně potřebných domácností vedle zákona o životním minimu a zákona o sociální potřebnosti též podle tohoto zákona. Tento možný souběh dávek podmíněných sociální potřebností a příspěvku na nájemné je nezbytný mimo jiné proto, že hrubé nájemně činí cca 40 - 50% celkových nákladů na bydlení, k nimž patří také náklady na vytápění a teplou vodu, elektrickou energii, plyn aj., a tak bude v některých případech vedle příspěvku na nájemné poskytována k doplnění příjmu též dávka sociální péče podmíněná sociální potřebností, s ohledem na skutečné celkové odůvodněné náklady na bydlení. Přitom ze zákona o sociální potřebnosti vyplývá, že dávka sociální péče podmíněná sociální potřebností je přiznána až po uplatnění nároku na příspěvek na nájemné, který je státní dávkou. Do příjmu pro posouzení sociální potřebnosti se tento příspěvek započítává.

Ekonomický dopad:

Předpokládá se, že příspěvek na nájemné bude poskytován 27 - 24 % nájemců v navrženém vymezeném sektoru bydlení; odhadovaný počet domácností s příjmem do 1,3 násobku životního minima činí cca 380 - 550 tisíc domácností.

Kvantifikace potřeby finančních prostředků vychází z horní hranice počtu příjemců dávky, tj. 550 tisíc, a odhadu průměrného příspěvku ve výši 150 Kč měsíčně.

Příspěvek na nájemné bude poskytován čtvrtletně pozadu a v roce 1994 bude vyplacen celkem třikrát. Platba za IV. čtvrtletí 1994 bude realizována již z prostředků státního rozpočtu na rok 1995.

V prvním roce zavedení příspěvku na nájemné, tj. v roce 1994, bude činit celkový finanční dopad na státní rozpočet cca 806,3 mil. Kč.

Potřeba finančních prostředků na dávky vyplácené pověřenými obecnými úřady z rozpočtové kapitoly 728 se předpokládá ve výši 742,5 mil. Kč.

Administrativní výdaje rozpočtové kapitály 719 na tisk tiskopisů a výdaje spojené se zasíláním rozhodnutí o dávce a s poukazováním peněžních prostředků občanům jsou odhadovány ve výši 27,0 mil. Kč.

Vytváření technických předpokladů pro přiznávání a výplatu dávek u pověřených obecních úřadů (předpokládá se cca 460 výplatních míst; skutečný počet bude ovlivněn případným rozhodnutím dalších statutárních měst převést výplatu dávky na městské části) a pro sběr dat, na jejichž základě bude možno posoudit účelnost této dávky a navrhnout další postup po roce 1995, si vyžádá 36,8 mil. Kč, a to na hardware 21,5 mil. Kč, na software 3,5 mil. Kč, na instruktáž pracovníků pověřených obecních úřadů a pracovníků okresních úřadů 0,3 mil. Kč a na ostatní výdaje zabezpečované centrálním zpracováním výsledků (poštovné, magnetická media, tiskopisy 1,5 mil. Kč. Tyto výdaje budou realizovány prostřednictvím kapitoly 313 - MPSV ČR. Výpočetní technika bude financována z kapitoly ústředního orgánu v zájmu jednotnosti vybavení. Hromadným nákupem bude kromě toho docílena úspory rozpočtových prostředků. Výpočetní technika bude územním orgánům ministerstvem práce a sociálních věcí pouze zapůjčena.

Potřebné prostředky jsou zajištěny v návrhu státního rozpočtu na rok 1994. V kapitole všeobecná pokladní správa v rámci prostředků na bytovou politiku je uvažováno pro tyto účely s částkou 1 mld. Kč; tím je vytvořen prostor pro případný neočekávaný vývoj v potřebě finančních prostředků na příspěvek v roce 1994.

V roce 1995 budou realizovány čtyři platby příspěvku. Tím se zvýší potřeba prostředků na dávky ve srovnáni s rokem 1994 o cca 250 mil. Kč. Pro rok 1995 bude nutné opětovně počítat s výdaji na poštovné, poukazečné a s výdaji na tiskopisy. Prostředky pro rok 1995 budou zapracovány do návrhu rozpočtu na tento rok.

Zvláštní část:

K § 1:

Formou příspěvku bude stát přispívat nájemcům bytů s nízkými příjmy po přechodnou dobu na nájemné s tím, že vytvořený časový prostor by měl umožnit těmto nájemcům vyřešit svou bytovou situaci tak, aby byli schopni nést zvýšené náklady sami.

K § 2:

Příspěvek je při splnění podmínek nárokovou dávkou. Je určen uvedenému okruhu nájemců k částečnému krytí nákladů na nájemné a úhradu některých dalších (nájemcem zpravidla neovlivnitelných) plnění spojených s užíváním bytu. U družstevních bytů a obytných místnosti určených k trvalému bydleni se příspěvkem přispívá na náklady odpovídající svým charakterem nákladům na tzv. hrubé nájemně ve státních a obecních bytech. Oprávněným je občan užívající byt (v případě tzv. svobodáren obytnou místnost) z titulu nájemní smlouvy. Vzhledem k charakteru dávky je podmínkou nároku plná úhrada nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za uplynulé stanovené období. Zkoumá se celková příjmová situace nejen nájemce, ale i všech dalších osob užívajích s ním byt. Kritérium přijmu má vazbu na částky životního minima, nebo ty v porovnání se skutečnými příjmy vymezují rodiny s nízkými příjmy. U občanů, kterým byly přiznány mimořádné výhody III. stupně (držitelé průkazu ZTP/P), se částka životního minima považovaná podle zákona o životním minimu za potřebnou k úhradě nezbytných nákladů na domácnost zvyšuje stejným způsobem jako při posuzování sociální potřebnosti, tj. ve stanovených případech o 500 Kč měsíčně.

Stejně jako u ostatních státních dávek se nárok nájemce na příspěvek váže na splnění podmínky trvalého pobytu na území České republiky.

Ustanovení řeší i skutečnost, že byt může být užíván několika společnými nájemci. Obdobně jako společní nájemci ručí společně a nerozdílně za závazky vyplývající z užívání bytů, stanovuje se, že nárok na příspěvek vzniká v případě společného nájmu jen jednou, a je tedy věcí vzájemného vypořádání mezi nimi skutečnost, že dávka byla na základě žádosti přiznána jednomu z nich.

Příspěvek se přiznává na základě splnění rozhodných skutečností; pro skutečnosti, u nichž může dojít v průběhu pololetí, na které příspěvek náleží, ke změnám, se stanovuje datum, k němuž se zjišťují.

V průběhu kalendářního pololetí, na které příspěvek při splněni podmínek nároku k prvnímu dni tohoto pololetí náleží, se nepřihlíží ke změnám skutečností podmiňujících nárok na příspěvek, s výjimkou zániku nájemního poměru, zániku trvalého pobytu na území České republiky, vzniku vlastnického práva k bytu a uzavření další nájemní smlouvy. Ostatní změny, např. snížení či zvýšení počtu společně posuzovaných osob, věk nájemce či společně posuzovaných osob přiznání mimořádných výhod III. stupně, zvýšení či snížení příjmu, budou mít vliv na nárok na příspěvek až v následujícím kalendářním pololetí.

K § 3:

Okruh započitatelných příjmů je stejný jako v zákoně o životním minimu, pouze není započítáván příspěvek na nájemné. Vychází se ze skutečných příjmů, výjimkou jsou osoby samostatně výdělečně činné, u nichž zjištění skutečných příjmů není v průběhu roku možné (bylo by zkreslující), a tak se při stanovení příjmu vychází z výše měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné, který je odvozen od výše skutečného příjmu, Vzhledem k tomu, že uvedený vyměřovací základ činí 35 % skutečného "čistého" příjmu, považuje se za příjem těchto osob dvojnásobek uvedeného vyměřovacího základu, který více odpovídá výši skutečného příjmu.

Příjem se zjišťuje za předchozí kalendář pololetí, obdobně jako u státního vyrovnávacího příspěvku, a při posuzování sociální potřebnosti. Pouze při zjišťování výše důchodu se vychází z výše v kalendářním měsíci předcházejícím bezprostředně příslušnému kalendářnímu pololetí, a to jednak proto, že výše tohoto příjmu je relativně trvalá, a dále též vzhledem k neúměrné administrativní zátěži, která by byla spojena s vydáváním potvrzení o výší důchodu za celé pololetí (musel by vydávat vždy plátce důchodu).

K § 4:

Okruh společně posuzovaných osob je stanoven bez ohledu na vzájemné vyživovací povinnosti osob užívajících společně byt s tím, že i osoby bez vzájemné vyživovací povinnosti by se měly podílet na nákladech za užívání bytu. Za osoby užívající byt se přitom považují osoby s trvalým pobytem v bytě.

K § 5:

Vedle nájemného se formou státního příspěvku přispívá i na některá další plnění poskytovaná s užíváním bytu, a to převážně ta, jejichž rozsah nemůže nájemce ovlivnit. Naopak nepřispívá se na spotřebu elektrické energie, plynu apod.

K § 6:

Výše příspěvku u nájemce užívajícího nájemní byt s regulovaným nájemným se odvozuje od zvýšení hrubého nájemného proti výchozímu období, kterým je rok 1993. Za obě období se používá sjednané nájemné, neboť prokazování skutečné výše nájemného by poskytování příspěvku značně zkomplikovalo (problém zúčtováni zálohových plateb, časový posun plateb apod.). Za nájemné výchozího období se považuje nájemné sjednané k 1.prosinci 1993, protože nejpřesněji vyjadřuje rozdíl hrubého nájemného v příslušném a výchozím období.

Pokud nově sjednané hrubé nájemné přesahuje zákonem stanovenou maximální výši hrubého nájemného, která je brána v úvahu, používá se při výpočtu zvýšení hrubého nájemného tohoto maxima. Určeném maximální započitatelné výše hrubého nájemného se nepřímo stanoví norma bydlení podle počtu osob užívajících byt. Maximální výše hrubého nájemného vychází z průměrné výše základního nájemného v roce 1993 zvýšeného o 40 %, ostatní úhrady zahrnované do hrubého nájemného jsou uvažovány ve výši roku 1993.

Úhrada nárůstu hrubého nájemného je limitována částkami stanovenými podle počtu osob užívajících byt. Horní hranice příspěvku na hrubé nájemné tvoří rozdíl standardu hrubého nájemného v roce 1994 proti roku 1993, zvýšený o možná rizika vývoje (růst úhrad za služby zahrnované do hrubého nájemného, diferencovaný dopad nového způsobu výpočtu nájemného včetně vlivu polohy bytů v obcích).

Nájemné je zjišťováno vždy ve vazbě k nájemci; nikoliv k bytu. V případě, kdy nájemné nelze zjistit nebo doložit (přestěhování, získání prvního bytu), vychází se z částek příspěvku uvedených v zákonné snížených o 30%. V těchto případech odpovídá výše příspěvku předpokládané průměrné výši této dávky u všech příjemců.

Pokud je hrubé nájemné roku 1993 vyšší než hrubé nájemné nové sjednané (k 1. lednu 1994 nebo k 1. červenci 1994 a dále po kalendářních pololetích), nárok na příspěvek nevzniká.

K § 7:

Zákon upravuje poskytování příspěvku též nájemcům, jejichž příjmy (spolu s příjmy osob společně posuzovaných) přesahují částky životního minima, avšak výše příspěvku je oproti. nájemcům s příjmem pod životním minimem při stejném rozdílu původního a nově stanoveného nájemného nižší. Konkrétní výše příspěvku je stanovena v pevných částkách v příloze č. 1 a závisí vedle rozdílu nájemného též na počtu osob užívajících byt a výši příjmu. Přitom maximální výše příjmu, při níž lze příspěvek přiznat, nesmí překročit životní minimum o více než 30 % (tj. maximálně příjem ve výši 1,3 násobku životního minima).

K § 8:

Příspěvek nájemci užívajícímu družstevní byt nebo obytnou místnost v zařízeni určeném k trvalému bydlení (tzv. svobodárny) se vzhledem ke značné obtížnosti zjišťování nediferencuje padle nárůstu nákladů. Je podílem na limitovaných částkách přiznávaných nájemcům užívajícím byt s regulovaným nájemným. Tento podíl vychází ze vztahu mezi hrubým nájemným a odpovídajícími náklady na bydlení v těchto bytech; dosahuje přibližně úrovně 50% nákladů na hrubé nájemné v bytech s regulovaným nájemným.

Při výpočtu stanovených pevných částek příspěvku nájemci užívajícímu družstevní byt se braly v úvahu úhrady za náklady na opravu a údržbu bytového domu, na pojištění domu, náklady spojené se správou domu a na služby jako u hrubého nájemného. Nepřihlíželo se k částkám na úhradu úvěrů a úroků z něho, které jsou různé podle typů a stáří domů a v čase neměnné.

V zařízeních určených k trvalému bydlení (svobodárnách) se vycházelo z výše celkové úhrady stanovené podle cenového výměru č. 016/1930, jejíž jednotlivé nákladové položky nelze vyčlenit.

Pro nájemce užívající družstevní byt nebo obytnou místnost v zařízení určeném k trvalému bydlení s příjmem nepřesahujícím součet částek životního minima jsou částky uvedeny přímo v zákoně; u nájemců s příjmem vyšším (nejvýše do 1,3 násobku životního minima) je výše příspěvku stanovena rovněž formou pevných částek, v závislosti na výši příjmu ve vztahu k částkám životního minima a podle počtu osob užívajících byt, v příloze č. 2 zákona.

K § 9:

Příspěvek by měl po přechodnou dobu přispívat na zvýšené náklady na bydlení (zejména nájemného) po 31.prosinci 1993. V konkrétním případě nebude dávka poskytována déle než dva roky, což by měla být dostatečně dlouhá doba buď k zajištění levnějšího bydlení (menší byt, popřípadě v jiné lokalitě) nebo k překlenutí období, s nižšími příjmy.

U osob invalidních a starších 72 let se navrhuje dobu poskytování příspěvku časově neomezovat vzhledem k horší adaptabilitě těchto osob na jiné prostředí. Invaliditou se rozumí plná invalidita; skutečnost, jestli je takový občan poživatelem invalidního důchodu, nemá na uznání této podmínky vliv, neboť důvodem jejího stanovení je zdravotní stav občana. Invalidní občan nemusí být poživatelem invalidního důchodu (nesplnil např. podmínku doby zaměstnání), nebo může mít přiznán z důvodu invalidity důchod sociální nebo důchod manželky apod.

K § 10:

Příspěvek se při splnění podmínek nároku na základě žádosti přiznává na kalendářní pololetí. Žádost musí být podána ve stanovených termínech, jejichž dodržení je jednou z podmínek nároku /vyplývá z 2 odst. 3 písm.c)/.

K § 11:

Žádost musí obsahovat všechny náležitosti, které mají vliv na nárok na dávku a na její výši. U skutečností ověřitelných při podávání žádosti z předložený dokladů se umožňuje pouhé ověření potřebných údajů (např. výše výživného z rozsudku soudu, výše hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání z rozhodnutí úřadu práce o jeho přiznání apod.).

K § 12:

Příspěvek se vyplácí po uplynutí kalendářního čtvrtletí vždy za tři měsíce zpětně; stanovuje se lhůta, ve která je plátce povinen příspěvek vyplatit. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní dávku, nevyplácí se obdobně jako jiné státní dávky (např. rodičovský příspěvek, státní vyrovnávací příspěvek) do ciziny.

K § 13:

Přípěvek budou vyplácet pověřené obecní úřady podle místa, kde se byt nachází, neboť tyto orgány vyplácejí i ostatní dávky sociální péče, včetně dávek podmíněných sociální potřebností, a tím již mají některé údaje o občanech k dispozici.

K § 14:

Zákon stanovuje povinnosti, příjemce a plátce dávky, zejména s ohledem na možné přeplatky na dávce, výplatu neoprávněnou apod. a dále též povinnost nájemce, který je poživatelem příspěvku, hlásit změny mající vliv na nárok na dávku. Takovou změnu je v průběhu období, na které se dávka přiznává, zánik nájemného poměru, zánik trvalého pobytu na území České republiky, vznik vlastnického práva k bytu a uzavřeni další nájem smlouvy. Jiné změny, včetně změny výše příjmu a počtu společně posuzovaných osob, v průběhu kalendářního pololetí, na které byla dávka přiznána, nemají. na nárok na příspěvek ani na jeho výši vliv.

K § 15:

Při řízení a dávku se bude postupovat podle správního řádu, pouze pro místní příslušnost k výplatě dávky je stanovena přímo v zákoně odchylka.

K § 16:

Zákon by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 1994, aby mohly být vytvořeny zejména v souvislosti se zvýšením nájemného, k němuž má dojít rovněž od 1.ledna 1994, předpoklady pra přispívání na zvýšené náklady na bydleni již na měsíc leden 1994 (i když zpětně až v dubnu 1994).