Obecná část
Od 1. ledna 1993 byla zavedena zákonem České
národní rady č.338/1992 Sb. daň z
nemovitostí. V tomto roce byla podána první
daňová přiznání a byly získány
první zkušenosti z praxe. Ta prokázala, že
je nezbytné formulovat některá ustanovení
zákona jednoznačněji, např. vymezení
předmětu daně, základu i sazby daně
tak, aby byla zajištěna jednotná aplikace zákona.
Z tohoto požadavku vycházejí navrhované
legislativně technické úpravy, které
neznamenají věcné změny zákona.
V rámci přípravy novely zákona bylo
zvažováno osvobození pozemků zatravňovaných
a zalesňovaných v souvislosti s koncepcí
útlumu zemědělské výroby. Po
posouzení dané problematiky bylo upuštěno
od řešení stimulace zvýhodněním
těchto pozemků formou daňové úlevy.
Bylo rozhodnuto řešit tuto záležitost
poskytnutím dotací, jejichž výše
přesáhne zvažovanou daňovou úlevu.
Pokud jde o věcné změny, týkají
se především těchto oblastí:
- vymezení poplatníků daně ze zemědělských
pozemků.
V zemědělství dochází k transformaci
zemědělských družstev a k likvidaci
státních statků, s čímž
je spojeno vydávání zemědělských
pozemků. Současně dochází k
legislativním změnám, které tento
proces upravují. Uvedené změny si vyžádaly
úpravu vymezení poplatníka daně ze
zemědělských pozemků. Stav v evidenci
nemovitostí zatím neumožňuje určit
ve všech případech poplatníkem daně
vlastníka pozemku. Proto za podmínek stanovených
v zákoně budou poplatníky daně nadále
i nájemci nebo uživatelé.
- odstranění nesouladu ve vymezení předmětu
daně u pozemků
a staveb. Podle dosavadní úpravy podléhají
dani pozemky zastavěné stavbami vyňatými
z předmětu daně. Navrhovaná novela
vychází z toho, že důvody, pro které
jsou předmětné stavby vyňaty z předmětu
daně platí i pro pozemek, který je touto
stavbou zastavěn.
- zrušení úlev na dani, poskytovaných
na základě žádosti poplatníka
a zapracování části této problematiky
do těch ustanovení zákona, která upravují
osvobození od daně.
Dosavadní úprava zakládá značné
administrativní nároky na poplatníky i správce
daně. Důvodem navržené úpravy
je tedy omezení administrativy, jakož i odstranění
subjektivního rozhodování o výši
daňové povinnosti. Pro případy poddolovaných
pozemků, pozemků umístěných
ve vyhlášených pásmech ochrany zdrojů
pitné vody a v chráněných oblastech
přirozené akumulace vod se předpokládá
poskytnutí úlevy nařízením
vlády, k jehož přijetí zákon
zmocňuje vládu v § 17 odst. 2.
- uplatňování koeficientů, jimiž
se násobí sazba daně z nemovitostí.
Podle dosavadní úpravy jsou obce zmocněny
rozhodnout u staveb obytných domů a stavebních
pozemků umístěných v jednotlivých
částech obce o použití koeficientu o
jednu až tři kategorie nižším. Navržená
úprava umožní obcím rozhodnout i o použití
koeficientu o jednu kategorii vyšším a vyjádřit
tak lépe rozdílné kvalitativní podmínky
spojené s umístěním nemovitosti. Zároveň
se obce zmocňují k vydání obecně
závazných vyhlášek, které stanoví
koeficient pro vybrané druhy staveb. Jedná
se o stavby garáží, stavby k individuální
rekreaci a stavby pro podnikatelskou činnost. Koeficient
stanovený obcí pro tento druh nemovitosti bude platit
vždy pro celou obec, nikoli pro její jednotlivé
části. Navrhovaná ustanovení rozšiřují
možnost spolupůsobení obcí v oblasti
daně z nemovitostí s ohledem na jejich znalost místních
podmínek a potřeb. Pro výkon správy
daně bylo nezbytné, do návrhu novely zapracovat
povinnost pro obce předložit vždy příslušnému
finančnímu úřadu vydanou obecně
závaznou vyhlášku v zákonem stanovených
termínech.
Nutnost novely vyvolaly i změny legislativních podmínek,
k nimž došlo od platnosti zákona o dani z nemovitostí.
Jedná se především o změnu názvu
státu. vznik katastru nemovitostí a novelu zákona
o pozemkových úpravách.
Navrhované úpravy by si vyžádaly, zejména
v důsledku rozšíření pravomoci
obcí v úpravě koeficientů rozhodných
pro stanovení sazby, předložení více
než 500 tis. nových daňových přiznání.
Z tohoto důvodu návrh novely zákona obsahuje
opatření, které umožní uplatnit
zjednodušený administrativní postup. Nové
daňové přiznání nebude vyžadováno
v těch případech, kdy nedojde ke změně
v osobě poplatníka, ale pouze ke změně
v předmětu daně (např. ke změně
ve využití nemovitosti s dopadem na příslušné
sazby daně, ke změně výměru
nemovitosti, ke změně v počtu nadzemních
podlaží a pod.). V těch případech,
kdy dojde ke změně koeficientů platných
pro části obce, bude vyžadováno pouze
sdělení poplatníka o změně
koeficientu platného pro jeho nemovitost. V návaznosti
na vyhlášku obce upravující koeficienty
u vybraných druhů staveb v celé obci, provede
výpočet daňové povinnosti příslušný
správce daně aniž by byla vyžadována
součinnost poplatníka daně z nemovitosti.
O výši daňové povinnosti budou poplatníci
informováni hromadným předpisným seznamem
nebo platebním výměrem. Výše
uvedená opatření znamenají přenesení
řady úkonů, které by jinak musel plnit
daňový poplatník, na správce daně.
Z tohoto důvodu se navrhuje zachovat termíny splatnosti
daně platné pro rok 1993 i pro další
zdaňovací období, aby byl vytvořen
časový prostor pro úkoly správců
daně spojené s vyměřením daně.
Podle celkové kvantifikace finančního dopadu
navrhovaných změn na výnos daně se
očekává zvýšení výnosu
o cca 700 mil. Kč, pokud obce využijí zmocnění
dané zákonem k úpravě sazeb koeficienty.
Zvláštní část
Většina navrhovaných ustanovení sleduje
upřesnění právní úpravy
daně z nemovitostí a její zpřehlednění.
V souvislosti s tím dochází k převzetí
ustanovení zákona o správě daní
a poplatků, týkajících se výlučně
daně z nemovitostí, do navrhované právní
úpravy. Jedná se zejména o úpravu
týkající se daňového přiznání
a vyměření daně. Celkově možno
konstatovat, že vedle upřesnění dosavadní
obsahové náplně zákona o dani z nemovitostí,
představuje navržená novela ve vazbě
na rozpočtové určení výnosu
daně, významné posílení pravomoci
a finanční soběstačnosti obcí.
1. K § 2 odst. 1
Navrhovaná právní úprava reaguje na
změnu právní úpravy státní
evidence nemovitostí. Evidenci nemovitostí upravuje
zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon),
v němž jsou pozemky evidovány v členění
podle druhů. Z tohoto členění vychází
zákon o dani z nemovitostí při stanovení
základu a sazby daně z pozemků. Podle předchozí
právní úpravy byla evidence nemovitostí
vedena středisky geodezie, dnes správu katastru
nemovitostí vykonávají katastrální
úřady.
2. K § 2 odst. 2 písm. a)
Navrhovaná úprava upřesňuje vymezení
částí pozemků, které nejsou
předmětem daně, a to z důvodu jejich
zastavění stavbami podléhajícími
dani ze staveb. Dalším důsledkem zpřesnění
tohoto ustanovení je vypuštění §
7 odst. 2 zákona, jako nadbytečného. Dosavadní
právní úprava nevyjímá z předmětu
daně pozemky zastavěné stavbami, které
nejsou předmětem daně z nemovitostí.
Jedná se o stavby přehrad, stavby, jimiž se
upravuje vodní tok, stavby vodovodních řadů
a vodárenských objektů včetně
úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních
objektů a čistíren odpadních vod,
jakož i stavby, určené k předchozímu
čištění vod před jejich vypouštěním
do kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi,
stavby k zavlažování a odvodňování
pozemků, stavby rozvodů energií a veřejných
dopravních cest. Současnou právní
úpravou docházelo k situacím, kdy stavba
byla z celospolečenského zájmu vyjmuta z
předmětu daně, ovšem zdanění
podléhaly pozemky zastavěné uvedenými
stavbami. Proto se navrhuje vyloučit z předmětu
daně i tyto pozemky.
3. K § 2 odst. 2 písm. d)
Důvodem navrhované legislativní úpravy
je skutečnost, že armáda ČR využívá
k zabezpečení obrany státu nejen pozemky
ve vlastnictví státu nebo obcí ve vojenských
újezdech, které jsou vymezeny odkazem na zákon
č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, a
které nejsou předmětem daně, ale i
pozemky fyzických osob, na kterých se nacházejí
vojenské objekty a zařízení a které
jsou rovněž určeny k zabezpečení
obrany státu. Zrušením odkazu přestanou
být i posledně jmenované pozemky předmětem
daně.
4. K § 3 odst. 1 a 2
Navrhovaná právní úprava reaguje na
rychlé a v mnoha případech živelně
probíhající změny v oblasti zemědělství,
transformaci zemědělských organizací,
u kterých nedochází k zaznamenání
právního stavu pozemku v příslušných
katastrálních úřadech. V současně
době při určení osoby poplatníka
nelze jednoznačně vycházet z map zpracovaných
na základě vlastnických vztahů, ale
ani map zpracovaných na základě vztahů
uživatelských. Z těchto důvodů
se na nejbližší přechodnou dobu navrhuje
stanovit poplatníkem daně z pozemků skutečného
uživatele v terénu reálně existujících
pozemků. Současně je provedena legislativně
technická úprava, která spočívá
v novém označení odstavců.
5. K § 4 odst. 1 písm.b)
Navrhovaná úprava vypuštěním
písmena b) odstraňuje nerovné podmínky
subjektů, které mají daňovou povinnost
za majetek státu nebo obce. Pozemky ve vlastnictví
státu a obce budou od daně osvobozeny za předpokladu,
že nebudou využívány k podnikatelské
činnosti nebo pronajímány.
6. K § 4 odst. 1 písm.c)
Navržená úprava reaguje na rozdělení
ČSFR.
7. K § 4 odst. 1 písm. d)
Důvodem úpravy je nutnost omezit osvobození
pozemků převedených na Fond národního
majetku České republiky v případech,
kdy dochází k jejich pronájmu a vytvořit
tak rovné daňové podmínky. Poplatníkem
daně bude v těchto případech podle
§ 3 odst. 1 zákona nájemce.
8. K § 4 odst. 1 písm. f)
Z daného ustanovení se navrhuje vypustit osvobození
pro politické strany a hnutí, neboť toto osvobození
se vztahovalo pouze na jejich majetek, nikoli na nemovitosti jimi
najaté. Sdružení občanů se prozatím
ponechávají osvobozeny od daně do doby při
jetí právní úpravy o neziskových
právnických osobách
9. K § 4 odst. 1 písm.m)
Věcná náplň dosavadního znění
zůstává nezměněna. Předmětné
ustanovení bylo třeba pouze jazykově upravit.
10. K § 4 odst. 1 písm.n)
Navrhovaná právní úprava reaguje na
změnu ve vymezení poplatníka daně
z pozemků v § 3 odst. 1 zákona a neznamená
věcnou změnu.
11. K § 4 odst. 1 písm.p)
Dosavadní právní úprava osvobozuje
mimo jiné i části pozemků, které
tvoří půdorys stožárů
rozvodu elektrické energie a části pozemků,
na kterých jsou zřízeny nadzemní části
zařízení pro rozvod topných plynů.
Rozvody energií podle § 7 odst.3 nejsou předmětem
daně ze staveb. Vzhledem k tomu, že navrhovaná
úprava § 2 odst.2 vylučuje z předmětu
daně pozemky zastavěné stavbami. které
nejsou předmětem daně ze staveb, lze ustanovení
§ 4 odst. 1 písm. p) vypustit.
12. K § 4 odst. 3
Úpravou dosavadního znění se řeší
osvobození pozemků, ke kterým mají
nájem rozpočtové organizace. Tímto
způsobem je reagováno na vypuštění
osvobození od daně z pozemků ve smyslu §
4 odst. 1 písm. b).
13. a 14. K § 4 odst.4, 5 a 6
Navrženou úpravou se přejímá
ustanovení § 92 zákona č. 337/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 35/1993 Sb., do
zákona o dani z nemovitostí. Důvodem je přehlednost
právní úpravy této daně. Dále
se zde pro účely daně z nemovitostí
vymezuje pojem "osoby blízké, " a to v
zájmu odstranění pochybností v této
věci.
15. K § 5 odst. 1
Dosavadní právní úprava vychází
z toho, že ceny půdy, pro účely daně
z nemovitostí odvozené z bonitovaných půdně
ekologických jednotek a přiřazené
k jednotlivým katastrálním územím,
upraví vyhláška ministerstva zemědělství
s tím, že platí ceny vyhlášené
k 1. 1.1993. V praxi však dochází k tomu, že
vznikají nová katastrální území
(rozdělením stávajících), pro
která je třeba ceny půdy stanovit. Z tohoto
důvodu se navrhuje vypustit výše uvedenou podmínku.
Pro stanovení ceny jsou upravena přesná kriteria,
nehrozí tedy subjektivní rozhodování
o ceně pozemku a v důsledku toho i o základu
daně.
16. K § 6 odst. 1
Vypuštěním daného slovního spojení
se předchází nesprávnému výkladu
a možným nesrovnalostem při stanovení
sazby daně. Úprava vychází ze zkušeností
vyplývajících ze současné praxe.
17. K § 6 odst. 3
Dosavadní právní úprava byla zpracována
v době před novelou stavebních předpisů,
které obsahovaly v územně plánovací
dokumentaci mimo jiné i institut seznamu pozemků
pro výstavbu rodinných domků. Novelou stavebního
zákona byl tento institut vypuštěn. Z tohoto
důvodu již nelze seznam pozemků pro výstavbu
rodinných domků používat jako kriterium
pro určení stavebního pozemku. Současně
se vypouští další hledisko vymezující
stavební pozemky, a to schválený územní
projekt zóny. Územní projekt zóny
není zpracován všemi obcemi a pro svoji obecnost
a nekonkrétnost není dostatečným kritériem
pro stanovení charakteru stavebního pozemku. Současně
se vypouští kritérium objektivní zastavitelnosti
pozemku. Důvodem je změna hledisek určujících
charakter pozemku jako stavebního vzhledem k tomu, že
vlastník pozemku má ve vztahu k ust. § 38 stavebního
zákona prioritní postavení a bez jeho souhlasu
nelze vydat územní rozhodnutí o umístění
stavby. Jedinou výjimkou je vydání rozhodnutí
o umístění stavby pro účely,
kde lze vyvlastnit. I v těchto případech
je však nutné s vlastníkem pozemku záměr
projednat.
18. K § 6 odst. 4 písm. a)
Jde o legislativně technickou úpravu, která
upřesňuje postup při uplatnění
koeficientu, jímž se násobí sazba daně
19. K § 6 odst.4 písm. b)
Navrženou úpravou se obcím umožňuje
zvýšit koeficienty, kterými se násobí
sazba daně. Reaguje se tak na požadavky obcí
v tomto směru. Dále se navrhuje převzít
do zákona ustanovení odst. 7 § 92 zákona
o správě daní a poplatků, který
stanoví způsob jakým obce mohou upravit koeficienty
a upřesňuje se skutečnost, že obecně
závaznou vyhláškou mohou být sníženy
nebo zvýšeny koeficienty pouze pro jednotlivé
části obce a nikoli pro jednotlivé pozemky
v jednotlivých částech nebo pro celé
obce.
20. K § 7 odst. 2
Návrhem nového znění § 2 odst.
2 písm. a) je dostatečně vyjádřena
skutečnost, že předmětem daně
z pozemků nejsou ty části pozemku, které
jsou zastavěny stavbami podléhajícími
dani ze staveb, a to v rozsahu půdorysu nadzemní
části stavby. Z tohoto důvodu se § 7
odst. 2 stává nadbytečným. V důsledku
vypuštění daného odstavce se dosavadní
odstavce nově označují.
21. K § 7 odst. 2
Vymezení staveb, které nejsou předmětem
daně, se rozšiřuje v oblasti tzv. vodohospodářských
děl. Jedná se o stavby upravující
vodní toky (regulace vodních toků), stavby
na ochranu před povodněmi a stavby k zavlažování
a odvodňování pozemků. U těchto
staveb je stejný celospolečenský zájem
na jejich realizaci, rozvoji a údržbě jako
u vodohospodářských děl. Je tedy důvodné
i tyto stavby vyloučit z předmětu daně.
22. K § 7 odst. 3
Zákon o pozemních komunikacích č.
135/1961 Sb., v úplném znění vyhlášeném
pod č. 55/1984 Sb. a jeho prováděcí
vyhláška zná mimo dálnic, silnic a místních
komunikací i veřejné účelové
komunikace, které rovněž splňují
kriteria veřejné dopravní cesty. Z tohoto
důvodu je nutné doplnit dosavadní znění
výše uvedeného ustanovení. Veřejnou
dopravní cestou není pouze účelová
komunikace neveřejná tj. komunikace v uzavřených
prostorech a objektech nebo komunikace prohlášená
za neveřejnou příslušným orgánem
státní správy.
23. K § 8 odst. 1
Návrhem tohoto doplnění § 8 odst. 1
se řeší otázka poplatníka v případě
pronájmu staveb převedených na Fond národního
majetku.
24. K § 9 odst. 1 písm. b)
Navrhovaná úprava odstraňuje nerovné
podmínky subjektů (stát, obec, rozpočtové
organizace a příspěvkové organizace),
které mají daňovou povinnost za majetek státu
nebo obce. Stavby ve vlastnictví státu a obce, event.
jejich části, budou od daně osvobozeny za
předpokladu, že nebudou využívány
k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.
25. K § 9 odst. 1 písm. d)
Důvodem úpravy je nutnost omezit osvobození
staveb převedených na Fond národního
majetku České republiky v případech,
kdy dochází k jejich dalšímu pronájmu.Poplatníkem
daně bude v těchto případech nájemce.
Navržené úpravě odpovídá
i úprava ustanovení § 8 tohoto zákona
týkající se poplatníků daně
ze staveb.
26. K § 9 odst. 1 písm. c)
Navržená úprava reaguje na rozdělení
ČSFR.
27. K § 9 odst. 1 písm.e)
Vzhledem k tomu, že navrhovanou úpravou § 9 odst.
1 se vypouštějí slova "a jejich části"
je zřejmé ze znění odst. 2 téhož
paragrafu, že nárok na osvobození lze uplatnit
i na část stavby. K obsahové změně
písm. e) nedochází.
28. K § 9 odst. 1 písm.f)
Stejně jako u pozemků se navrhuje vypustit z dosavadní
úpravy osvobození od daně ze staveb ve vlastnictví
politických stran a hnutí. Platná právní
úprava osvobozuje pouze stavby ve vlastnictví těchto
subjektů. Pokud měly tyto subjekty stavby v nájmu,
osvobození nepřichází v úvahu
a daň musí být vlastníkem stavby placena.
Stavby ve vlastnictví sdružení občanů
se ponechávají osvobozeny do doby při jetí
právní úpravy neziskových právnických
osob.
29. K § 9 odst. 1 písm. g)
Navržená změna dosavadního znění
spočívá v gramatické úpravě
textu, jejímž výsledkem je soulad § 9
odst. 1 písm. g) s § 9 odst. 3 zákona. Navrhovaná
úprava znamená, že novostavba obytného
domu může být na dobu 15 let osvobozena i z
části s tím, že osvobození nemůže
být uplatněno na nebytové prostory sloužící
pro podnikatelské účely.
30. K § 9 odst.1 písm. h) a i)
Vzhledem k zapracování definice pojmu "osob
blízkých" ruší se odkaz na občanský
zákoník.
31. K § 9 odst. 1 písm. j)
Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava z textu
jednotlivých. ustanovení § 9 odst. 1 vypouští
slova "části staveb", bylo v tomto smyslu
upraveno i předmětné ustanovení. Odkazem
na příslušné právní předpisy,
na základě kterých došlo k převodu
bytů do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví
státu, obcí a družstev se vysvětluje,
že osvobození se vztahuje pouze na obytné domy
s byty ve vlastnictví fyzických osob, které
jim byly převedeny na základě zákona
č. 52/1966 Sb. popř.modifikovaného zákonem
č. 42/1992 Sb.. Zároveň se zamezuje nesprávnému
určení rozhodné skutečnosti zakládající
právo na osvobození.
32. K § 9 odst. 1 písm. k) Navrhuje se rozšířit
osvobození pro sdružení občanů
zdravotně postižených. Jedná se o nezisková
sdružení, která slouží obdobným
účelům jako zdravotnická zařízení
a zařízení sociální péče.
Na svoji činnost dostávají účelově
vázané státní dotace. I částečné
zdanění těchto staveb, které slouží
těmto sdružením, by mělo za následek
zvýšení nákladů na provoz a následně
i na úhrady za poskytované služby zdravotně
postiženým.
33. K § 9 odst. 1 písm. 1)
Z termínu "stavby sloužící k zabezpečení
hromadné osobní přepravy" je zřejmé,
že se jedná o provozní, výpravní
budovy pro autobusovou dopravu, garáže, dílny,
opravny apod.. Dosavadní pojem "veřejné
služby" by se mohl ve výkladu týkat rovněž
i dalších služeb pro cestující
veřejnost, např. stánky s tiskem, občerstvením
apod. Tento extenzivní výklad neměl zpracovatel
zákona v úmyslu.
34. K § 9 odst. 1 písm.n), o), p) a r)
Dosavadní právní úprava umožňuje
fyzickým osobám, které jsou držiteli
průkazu ZTP a ZTP/P podat žádost správci
daně o úlevu na dani. Na úlevy není
právní nárok, tzn. že poskytnutí
úlevy záleží na uvážení
správce daně. Navrhovanou úpravou se přiznává
zákonný nárok na osvobození, jestliže
žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky.
Dosavadní právní úprava umožňovala
vlastníkovi stavby kulturní památky podat
žádost o úlevu na dani. Na tuto úlevu
rovněž nebyl právní nárok a pouze
příslušný správce daně
rozhodl o tom, zda bude úleva na dani poskytnuta, v jaké
výši a na jaké časové období.
Podle navrhované právní úpravy by
vlastníci kulturních památek měli
na osvobození nárok, pokud prokáží
použití finančních prostředků
získaných osvobozením na stavební
úpravy, na které bylo vydáno stavební
povolení. Současná právní úprava
umožňuje požádat o daňovou úlevu
ze staveb s ekologickým vytápěním.
Ani na tuto úlevu není právní nárok.
Vzhledem k zájmu společnosti na zlepšení
stavu životního prostředí a k motivaci
jednotlivých poplatníků daně z nemovitostí
na stavu životního prostředí v lokalitě,
ve které se nachází jejich stavba, navrhuje
se zařadit tuto úlevu do oblasti osvobození.
35. K § 9 odst. 2
Navržená úprava řeší po
stránce věcné a formulační
zjištění rozsahu nároku na osvobození
části stavby, a to pouze z poměru podlahových
ploch v nadzemní části stavby.
36. K § 9 odst. 4
Navržená úprava navazuje na provedené
změny v § 9 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí
pokud jde o osvobození částí staveb
a současně řeší osvobození
staveb, ke kterým mají nájem rozpočtové
organizace. Tímto způsobem je reagováno na
vypuštění osvobození od daně
ze staveb ve smyslu § 9 odst. j. písm. b).
37. K § 9 odst. 5
Navrhovaná právní úprava § 9
odst.1 zákona rozšiřuje osvobození o
písm. n), o), p) a r), t. j. o případy dosud
řešené formou daňových úlev.
Proto se rovněž doplňuje § 9 odst. 5,
který stanoví případy, kdy je poplatník
povinen uplatnit nárok na osvobození v daňovém
přiznání.
38. K § 9 odst. 6
Vzhledem k tomu, že navrhovaná právní
úprava § 9 odst. 1 písm. p) váže
osvobození kulturních památek na prokázání
použití finančních prostředků
získaných osvobozením na stavební
úpravy a udržovací práce, je třeba
této navrhované úpravě přizpůsobit
i ustanovení § 9 odst. 6 zákona, které
upravuje postup při prokazování tohoto nároku.
39. K § 9 odst. 8
V návaznosti na navržené osvobození
stavebně upravovaných kulturních památek,
navrhuje se i na tyto případy vztahovat ustanovení
§ 9 odst.6, kterým se staví běh lhůt
pro vyměření, doměření
a placení daní v obdobných případech.
40. K § 9 odst. 9
Pro účely daně z nemovitostí se navrhuje
upravit taxativní vyčet osob, stejně jako
u § 4 odst. 6 zákona.
41. K § 10
Úpravou dochází k převzetí
§ 92 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb.,o správě
daní a poplatků, ve znění zákona
č. 35/1993 Sb..
42. K 11 odst. 1 písm. a)
Dané ustanovení se doplňuje o odkaz na právní
předpis obsahující definice pojmů
"bytový dům, rodinný dům".
43. K § 11 odst. 1 písm.b)
Úprava odstraňuje nerovné daňové
podmínky vlastníků staveb, užívaných
pro individuální rekreaci, což je předmětem
kritiky se strany obcí i samotných poplatníků.
44. K § 11 odst. 1 písm. d) bod 2
Navrhovanou úpravou se rozšiřuje základní
sazba daně 5 Kč i pro podnikatelskou činnost
v dopravě. Dosavadní sazba daně 10 Kč
za 1 m2 působila neúměrně
tvrdě zejména u staveb zpevněných
ploch v areálech nákladové dopravy a zasilatelství.
Realizace předmětných zpevněných
ploch byla důsledkem ekologických opatření
(vysvahované zpevněné plochy k lapolům,
zamezení případnému pronikaní
pohonných hmot a olejů do zdrojů pitné
vody a půdy apod.).
45. K § 11 odst. 2
Navrhovaná právní úprava odstraňuje
nesrovnalosti při výpočtu výsledné
sazby daně u vícepodlažních staveb (typu
hotelových zařízení, nákupních
center, administrativních budov apod), kdy zastavěná
plocha dalších nadzemních podlaží
z architektonických důvodů zpravidla nepřesahuje
více než dvě třetiny zastavěné
plochy celou stavbou. Jako příklad lze uvést
kombinovanou stavbu hotelu s nákupním střediskem
v přízemí.
46. a 47. K § 11 odst. 3 a 4
K odst. 3 písm. a) - navrhovaná úprava přejímá
odst. 7 § 92 zákona o správě daní
a poplatků, který upravuje způsob, jakým
obce mohou zvýšit nebo snížit koeficienty
stanovené zákonem. Dále se změnou
tohoto ustanovení upřesňuje skutečnost,
že obecně závaznou vyhláškou mohou
být zvýšeny nebo sníženy koeficienty
pouze pro jednotlivé části obce a nikoli
pro stavby v jednotlivých částech, nebo pro
celé obce.
K odst.3 písm. b) a odst. 4 - navrhovaná právní
úprava zmocňuje obce stanovit koeficient, kterým
se násobí sazba daně u vybraných druhů
staveb na území celé obce. To znamená
například, že bude vydána obecně
závazná vyhláška, která stanoví
1,5 pro stavby k individuální rekreaci a pro podnikatelskou
činnost. U staveb pro podnikatelskou činnost je
možno koeficient stanovit pro stavby uvedené v rámci
jednoho bodu písmena d), např. pro ostatní
podnikatelskou činnost. Koeficient bude platit vždy
pro celou obec, nikoli pro její jednotlivé části.
Navrhovaná ustanovení rozšiřují
možnost spolupůsobení obcí v oblasti
daně z nemovitostí s ohledem na jejich znalost místních
podmínek a potřeb.
Z důvodu legislativně technických podmínek
ve vztahu ke schválenému tiskopisu daňového
přiznání došlo k zapracování
všech navržených úprav pouze do ustanovení
odstavce 3 a 4.
48. K § 11 odst.6
Praxe prokázala, že většina staveb sloužících
podnikatelské činnosti je využívána
pro dvě i více odvětvových činností,
popř. ostatní stavby jsou částečně
využívány k podnikatelské činnosti.
Navrhovaná úprava tedy zakotvuje do zákonného
ustanovení postup při řešení
tohoto problému. Současně je řešena
otázka, kdy dochází k rovnosti výměr
podlahových ploch sloužících k různým
podnikatelským činnostem a podnikatelská
činnost je provozována částečně
i v ostatních stavbách vymezených v §
11 odst.1 písm.e).
49. K § 12
Navrhovaná úprava vypouští tituly pro
úlevu podle odst. 1 písm. a) vzhledem k tomu, že
poskytování dalších úlev nad
rámec osvobození podle § 4 není opodstatněné.
Ceny za pozemky jsou cenami průměrnými, odvozenými
z bonitovaných půdně ekologických
jednotek v každém katastrálním území.
Pokud jde o dosavadní úlevy u poddolovaných
pozemků a pozemků umístěných
ve vyhlášených pásmech ochrany zdrojů
pitné vody a v chráněných oblastech
přirozené akumulace vod, předpokládá
se, že postup při uplatňování
úlev nebo osvobození bude upraven nařízením
vlády, k jehož vydání zákon zmocňuje
v § 17 odst. 2.
Zároveň se vypouští možnost úlevy
při rekonstrukcích staveb, stavební uzávěry
nebo umístění stavby na poddolovaném
pozemku. Ostatní tituly pro daňové úlevy
uvedené v písm. b) byly v návrhu zapracovány
do § 9 zákona jako osvobození od daně.
Praxe prokázala, že uplatnění dosavadních
ustanovení § 12 je velmi komplikované a neúměrně
administrativně náročné. Ve většině
případů nejsou vynaložené náklady,
jak ze strany správce daně tak i ze strany poplatníka,
adekvátní poskytnuté úlevě.
Kromě toho neexistují objektivní podklady
a údaje, k nimž by mohlo být při rozhodování
přihlédnuto.
50. K § 13
Navrhuje se do zákona o dani z nemovitostí zapracovat
některá ustanovení ze zákona o správě
daní a poplatků.
51. K § 13a a 13b
Stejně jako u § 13 se zapracovávají
některá ustanovení ze zákona o správě
daní a poplatků. K omezení administrativní
náročnosti při správě daně
z nemovitostí, navrhuje se zavést dílčí
daňová přiznání, která
by byla podávána v případech, ze nedochází
ke změně v osobě poplatníka, ale v
předmětu daně (např. přístavba
domu, změna v účelu využití nemovitosti).
V souvislosti se změnami koeficientů (které
jsou v kompetenci obcí), jimiž se násobí
sazby daně, navrhuje se připustit forma sdělení
této změny na předepsaném tiskopise.
V případě, že se jedná o koeficienty,
které se stanoví pro celou obec, postačí
finančnímu úřadu pro správu
daně znalost obecně závazné vyhlášky.
Tímto opatřením se výrazně
omezí počet podávaných daňových
přiznání, která obsahují mnohé
údaje, které již má správce daně
k dispozici.
52. K § 14 odst. 2
Navrhovanou úpravou dochází pouze k upřesnění
povinnosti poplatníka zaokrouhlovat daň z nemovitostí,
pokud jde o jednotlivé druhy pozemků nebo jednotlivé
stavby a souhrny staveb.
53. K § 15 odst. 1 písm. a)
Mezi subjekty provozující zemědělskou
výrobu, které platí daň z nemovitostí
formou splátek se zařazují poplatníci
provozující chov ryb, neboť mají srovnatelné
podmínky.
54. K § 15 odst. 1 a 2
Navrhuje se ponechat dosavadní termín 31. května,
platný pro zdaňovací období roku 1993
i pro následující zdaňovací
období. Hlavním důvodem této navrhované
právní úpravy je rozšíření
kompetencí obcí upravit sazby daně pomocí
koeficientů. Tato úprava zvýší
nároky na správu daně a posunutí termínu
splatnosti daně oproti termínu pro podání
daňového přiznání umožní
lépe informovat poplatníky o výši jejich
daňové povinnosti. Původní termín
splatnosti daně je shodný s termíny splatnosti
daně z příjmu fyzických osob, která
je stejně jako daň z nemovitostí placena
převážně složenkami a došlo
by ke kumulaci prací správce daně při
identifikaci plateb jednotlivých poplatníků.
55. K § 15 odst. 3 a 4 Pro rok 1994 je třeba upravit
odlišně způsob placení daně pro
případy, kdy poplatníci nepodávají
nové nebo dílčí daňové
přiznání a praxe prokázala, že
si nezaznamenali svoji daňovou povinnost z roku 1993. S
ohledem na skutečnost, že nebude ve všech případech
daň vyměřena, navrhuje se zcela výjimečně
uplatnit zálohy na daň ve výši loňské
daňové povinnosti až do doby vyměření
daně. Poplatníci daně budou o tomto způsobu
placení daně informováni.
Navrhovaná právní úprava v tomto ustanovení
stanovuje minimální částku daně,
do které se daň z nemovitostí neplatí.
Rozhodujícím kriteriem pro tuto úpravu je
efektivnost správy daně tzn. že náklady
na správu daně by neměly převýšit
výnos daně.
56. K § 16
Vzhledem k tomu, že do zákona o dani z nemovitostí
byla zapracována některá ustanovení
týkající se správy daní, působí
zákon o správě daní a poplatků
subsidiárně tam, kde zákon o dani z nemovitostí
tuto problematiku neřeší.
57. K § 16a
S ohledem na výkon správy daně je nezbytné,
aby měl finanční úřad k dispozici
obecně závazné vyhlášky již
před počátkem zdaňovacího období.
Termín 1. srpna se stanoví s ohledem na tvorbu státního
rozpočtu, místních rozpočtů
a potřeby podnikatelských subjektů.
58. K § 17 odst. 1
Jde o legislativně technickou úpravu navazující
na zrušení § 12.
59. K § 18 odst. 3
Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava §
12 vypouští zcela nebo z části úlevy
na dani z pozemků a staveb je nutné doplnit odpovídající
právní úpravu v přechodných
a závěrečných ustanoveních,
a zachovat úlevy o nichž již bylo rozhodnuto.
60. K § 6, 11, 14 a 15
Navrhovaná úprava zajišťuje změnu
označení měny v celém rozsahu zákona.
61. K § 20a
K odst. 1 - poplatníci hospodařící
sami na pozemcích vydaných podle zákona o
půdě při uplatnění osvobození
od daně z pozemků dokládají samostatné
provozování zemědělské výroby
podle zákona č. 35/1993 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, zápisem do evidence podle
zvláštních předpisů. Rozumí
se tím osvědčení samostatně
hospodařícího rolníka nebo zápis
do obchodního rejstříku.
Vzhledem ke skutečnosti, že zákon c. 35/1993
Sb. byl uveřejněn až v lednu roku 1993, došlo
k zápisu do evidence u některých poplatníků
daně až po 1. lednu 1993, ačkoli provozování
zemědělské výroby bylo započato
již v předchozím roce. Pokud by byla uplatněna
zásada stavu rozhodného k prvnímu lednu,
byl by faktický stav jiný, než stav, který
je možno doložit.
K odst. 2 - zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí
v § 20 stanoví, že daň z nemovitostí
se vyměří podle tohoto zákona poprvé
na rok 1993 podle stavu k 1. lednu 1993. Obdobné ustanovení
je obsaženo i v zákonu č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků ve znění pozd. předpisů,
kde navíc je v § 92 odst. 2 uvedeno, že ke změnám
skutečností rozhodných pro daňovou
povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího
období se nepřihlíží. Vzhledem
k tomu, že nastala řada případů,
kdy byly nemovitosti - pozemky zemědělské
a pozemky hospodářských lesů - předány
oprávněným osobám až po 1. lednu
1993, je třeba připustit, aby za poplatníky
daně mohli být označeni i nabyvatelé
těchto pozemků. V praxi v současné
době již existuje řada případů,
kdy osoby povinné vydat pozemky podle zákona o půdě
nesplnily povinnost podání daňového
přiznání s odůvodněním,
že pozemky již byly předány jejich vlastníkům
a tito podal i daňové přiznání.
Tímto přechodným ustanovením se legalizuje
stav, který již v období mezi 1. lednem t.
r. a termínem pro podání daňového
přiznání nastal. Současně budou
nadále tito noví držitelé pozemků
poplatníky daně, takže navrhované opatření
zjednodušuje administrativu daně a zkvalitní
vypovídací schopnost vytvářeného
registru zdaňovaných nemovitostí.
K odst. 3 - zákon o dani z nemovitostí umožňuje
osvobození od daně ze staveb v § 9 odst. 1
písm. h) u obytných domů vrácených
do vlastnictví fyzickým osobám z titulu restituce
podle zvláštních předpisů za
předpokladu, že prostředky získané
osvobozením budou vynaloženy na stavební opravy,
modernizace nebo rekonstrukce stavby.
Není zde výslovně uvedena možnost osvobození
též části stavby. V řadě
případů však byla vrácena z titulu
restituce pouze část stavby obytného domu,
přičemž zbývající část
stavby zůstala ve vlastnictví státu nebo
obce. Z hlediska spravedlnosti daně je nezbytné
umožnit osvobození i pro ty poplatníky, kterým
byla vrácena pouze část obytného domu.
Současně se umožňuje osvobození
i pro část stavby obytných domů ve
vlastnictví fyzických osob za splnění
podmínek uvedených v § 9 odst.1 písm.
i).
K odst. 4 - výkladem ministerstva financí ve prospěch
poplatníka bylo umožněno uplatnit nárok
na osvobození i v těchto shora uvedených
případech, z důvodů spravedlivého
uplatnění daně pro všechny poplatníky.
Z časových důvodů však nebylo
možno uplatnit nárok ve všech případech
formou opravného daňového přiznání.
Navrhovaná přechodná ustanovení proto
umožňují uplatnit uvedená osvobození
všem poplatníkům daně za části
restituovaných obytných domů a pozemky navrácené
podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění
pozd. předpisů v žádosti, která
nebude podléhat správnímu poplatku 100 Kč.
62. K § 22a
V návaznosti na § 20a je třeba upravit odlišně
účinnost tohoto ustanovení.
63. Jedná se o samostatný bod, který souhrně
uvádí nové znění odkazů
předložených v novele.
K Čl. II.
1. K § 92
Daná ustanovení se zapracovávají do
navrhované novely zákona.
K Čl. III
Vzhledem k tomu, že daný právní předpis
se vztahuje na široký okruh daňových
subjektů, je třeba úplném zněním
zákona zajistit, aby bez větších problémů
získali poplatníci přehled o svých
právech a povinostech.