Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Starobní důchod podle tohoto zákona je dávkou důchodového zabezpečení, pro kterou platí předpisy o sociálním zabezpečení [Zejména zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.110/1990 Sb., zákona č.180/1990 Sb., zákona č.1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č.589/1992 Sb., zákona ČNR č.37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č.160/1993 Sb., a zákon ČNR č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č.590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č.160/1993 Sb.], není-li dále stanoveno jinak.
Občan má nárok na starobní důchod podle tohoto zákona, jestliže
a) byl zaměstnán alespoň 25 roků,
b) po skončení zaměstnání byl veden nepřetržitě po dobu nejméně 180 kalendářních dnů v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, [§ 7 zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonač.578/1991 Sb.
§ 12 odst.1 písm.f) zákona ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanostia působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.]
c) ke dni uplynutí doby podle písmene b) do dosažení věku potřebného pro nárok na starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení [Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.] (dále jen "potřebný věk") mu chybí nejvýše dva roky.
Pro stanovení výše starobního důchodu podle tohoto zákona, pokud se nestanoví jinak v § 5, se základní výměra starobního důchodu uvedená v § 22 odst.1 nebo § 133 odst.1 zákona o sociálním zabezpečení snižuje o 1% průměrného měsíčního výdělku za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od něhož se přiznává starobní důchod podle tohoto zákona, do dosažení potřebného věku.
(1) Starobní důchod podle tohoto zákona se do dosažení potřebného věku
a) nezvyšuje podle § 23 zákona o sociálním zabezpečení,
b) nevyplácí po dobu zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod.
(2) Zaměstnáním podle odstavce 1 se rozumí zaměstnání uvedené v § 98 odst.3 zákona o sociálním zabezpečení, včetně takového zaměstnání v cizině.
(1) Po skončení zaměstnání vykonávaného v období od vzniku nároku na starobní důchod podle tohoto zákona do dosažení potřebného věku se na žádost tento důchod přepočte tak, že se tato doba zaměstnání započte do doby zaměstnání pro stanovení výše důchodu a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala základní výměra důchodu podle § 3. Pro přepočet důchodu podle předchozí věty se zaměstnáním rozumí zaměstnání uvedené v § 4 odst.2 a doba, po kterou občanu náleželo nemocenské.
(2) Starobní důchod podle tohoto zákona se po dosažení potřebného věku zvyšuje podle § 23 zákona o sociálním zabezpečení a po dobu dalšího zaměstnání vyplácí za podmínek stanovených v § 98 zákona o sociálním zabezpečení.
Starobní důchod podle tohoto zákona se nevyplácí po dobu, po kterou se občanu poskytuje hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
Žádost o přiznání starobního důchodu podle tohoto zákona musí být uplatněna na předepsaném tiskopisu a doložena potvrzením úřadu práce o tom, že občan byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu uvedenou v § 2 písm.b) a v případě, že tomuto občanu bylo poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, též o tom, kterým dnem byla jeho výplata zastavena.
Poživatel starobního důchodu podle tohoto zákona je v době do dosažení potřebného věku povinen do osmi dnů ohlásit plátci důchodu vstup do zaměstnání uvedeného v § 4 odst.2. Tato povinnost platí obdobně pro zaměstnavatele občana.
(1) Občanu, kterému byl přiznán starobní důchod podle tohoto zákona, se na žádost přizná starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení, a to nejdříve ode dne dosažení potřebného věku.
(2) Dnem, od kterého byl přiznán starobní důchod podle zákona o sociálním zabezpečení, zaniká nárok na starobní důchod podle tohoto zákona. Důchod přiznaný podle zákona o sociálním zabezpečení se přitom zúčtuje s důchodem přiznaným podle tohoto zákona a vypláceným za dobu, za kterou se přiznává důchod podle zákona o sociálním zabezpečení.
Zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č.305/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb. a zákona č.231/1992 Sb., se doplňuje takto:
V § 14 odst.1 písm.a) se za slovo "výjimkou" vkládají slova "starobního důchodu, na nějž vzniká nárok před dosažením potřebného věku, a".
Zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb., zákona České národní rady č. 272/1992 Sb. a zákona č. 84/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
V § 12 odst.1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:
"n) potvrzuje, že občan žádající o předčasné přiznání starobního důchodu byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a po jakou dobu, a v případě, že tomuto občanu bylo poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, den, kterým byla jeho výplata zastavena.".
Dosavadní písmena n) až q) se označují jako písmena o) až r).
Nárok na starobní důchod podle tohoto zákona vzniká nejdříve ode dne účinnosti tohoto zákona, i když podmínky nároku na tento důchod uvedené v § 2 byly splněny přede dnem účinnosti tohoto zákona.
(1) Starobní důchody přiznané podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č.118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č.116/1989 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č.578/1991 Sb. a zákona č.235/1992 Sb., se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za starobní důchody podle tohoto zákona, a to ve výši, ve které náležely ke dni účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 5 odst.1 a § 9 se na tyto důchody nevztahuje.
(2) Je-li poživatel starobního důchodu uvedeného v odstavci 1 zaměstnán i po dni nejbližší splátky tohoto důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona, jsou poživatel tohoto důchodu a jeho zaměstnavatel povinni oznámit tuto skutečnost plátci důchodu nejpozději do osmi dnů ode dne této splátky. Ohlašovací povinnost podle předchozí věty nemá poživatel starobního důchodu podle odstavce 1 ani jeho zaměstnavatel, jestliže poživatel tohoto důchodu ukončí zaměstnání v době předcházející třetí splátce tohoto důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.
(3) Výplata důchodu v případech uvedených v odstavci 2 nenáleží od třetí splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona, je-li poživatel starobního důchodu zaměstnán.
Zrušují se:
1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č.118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č.235/1992 Sb.,
2. nařízení vlády Československé socialistické republiky č.116/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č.118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1.ledna 1994.
Obecná část
Mimořádně poskytování starobního
důchodu před dovršením věku potřebného
pro vznik nároku na starobní důchod podle
zákona č.100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, bylo jedním z opatření,
kterými se řešila sociální stránka
důsledku tzv. restrukturalizace a přestavby národního
hospodářství již v roce 1988. Přístup
k podmínkám nároku na tento důchod
a ke stanoveni jeho výše vycházel z toho, že
se jedná o zcela mimořádné situace,
které se budou dotýkat nepočetného
okruhu občanů. Pod zorným úhlem této
výjimečnosti byl přijat velmi příznivý
způsob stanovení výše důchodu,
orientovaný na co nejlepší zabezpečen
í uvolňovaných pracovníků z
prostředků státního rozpočtu.
Změna sociálně ekonomických podmínek
ve společnosti změnila i úlohu a význam
mimořádného poskytování starobního
důchodu. Rozsáhlejší uplatňování
útlumových programů v řadě
hospodářských odvětví a snižování
počtu pracovníků obecně vedly nejen
k prudkému nárůstu počtu mimořádně
poskytovaných starobních důchodů,
ale i k rostoucímu tlaku na další rozšiřování
okruhu občanů, kteří by mohli získat
nárok na mimořádné poskytování
starobního důchodu. Svědčí
o tom skutečnost, že zatímco v roce 1990 bylo
mimořádně poskytováno pouze 1,5 tisíce
starobních důchodů, v roce 1991 jich bylo
vypláceno již 32 tisíc, koncem roku 1992 73
tisíc a v říjnu 1993 již 95 tisíc,
což představuje zvýšení výdajů
na důchody téměř o 3 mld Kč
ročně.
V současné době platná úprava
upravující podmínky pro mimořádné
poskytování starobního důchodu umožňuje
získat nárok na takový důchod každému,
kdo byl uvolněn z dosavadního zaměstnání
z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm.
a) až c) zákoníku práce, tedy z tzv.
organizačních důvodů. Dalšími
podmínkami, které musí občan splnit,
je získání alespoň 25 let zaměstnání,
do dovršení věkové hranice pro nárok
na starobní důchod mu ke dni uvolnění
chybějí nejvýše 2 roky a úřad
práce mu nemůže zajistit vhodné zaměstnání.
Důvody pro prudce se zvyšující počet
mimořádných starobních důchodů
spočívají zejména ve výši
důchodu a v možnosti jeho nekráceného
poskytování při výdělečné
činnosti. Skutečnost, že mimořádný
starobní důchod je přiznán před
dovršením věku potřebného pro
přiznání starobního důchodu
podle zákona o sociálním zabezpečení,
v žádném směru neovlivňuje výši
důchodu, protože doba chybějící
do příslušné věkové hranice
se hodnotí jako doba dopočtená.
Pokud jde o poskytování tohoto důchodu při
další výdělečné činnosti,
původní úprava z roku 1988 omezovala úhrn
důchodu a výdělku výší
průměrného měsíčního
výdělku, z něhož se starobní
důchod vyměřoval. Od 1.1.1992 bylo na tyto
důchody uplatněno tzv. daňové řešení,
spočívající v 100 zvyšování
daně ze mzdy pro pracující důchodce,
které pak bylo rozhodnutím Ústavního
soudu ČSFR od listopadu 1992 zrušeno. Tak se nyní
tento starobní důchod poskytuje při další
výdělečné činnosti bez jakéhokoliv
omezení.
Současná důchodová soustava je z hlediska
výdajů značně nákladná.
Nová opatření by proto měla směřovat
nejen k řešení sociálních potřeb
důchodců, ale i k zachování přijatelné
únosnosti z nich vyplývající sociální
zátěže pro pracující jako plátců
pojistného. Jedním z hlavních důvodů
nákladnosti systému je, že platné věkové
hranice jsou ve srovnání s evropským standardem
relativně nízké. Připravovaná
koncepce důchodového pojištění
proto počítá s jejich postupným zvýšením.
Platná úprava podmínek pro mimořádně
poskytovaný starobní důchod však de
facto znamená snížení věkové
hranice o 2 roky. Proto je třeba přijmout zásadní
změnu, která by měla zamezit tomu, aby podmínky
pro mimořádné poskytování starobního
důchodu motivovaly občany k předčasnému
odchodu do důchodu. Současně by měla
zajistit, že příslušné státní
orgány se budou muset po určitou dobu snažit
tyto občany umístit na trhu práce. Je to
odůvodněné i proto, že výše
hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti
je již dnes v průměru nižší
než starobní důchod. Dále je nezbytné,
aby výše důchodu předčasně
poskytovaného před dosažením věku
potřebného pro nárok na starobní důchod
podle zákona o sociálním zabezpečení
byla s ohledem na delší dobu výplaty tohoto
důchodu snížena. Jde o obdobu principu uplatňovaného
při pokračování ve výdělečné
činnosti po dosažení věkové hranice
pro nárok na starobní důchod bez jeho pobírání,
kdy se tento důchod naopak o 4 ročně zvyšuje.
Podle návrhu zákona záleží na
rozhodnutí občana, zda si zvolí zabezpečení
důchodem anebo zůstane na trhu práce. Přitom
pokud se kdykoliv po přiznání předčasného
důchodu občan rozhodne pro návrat do zaměstnání,
projeví se to při pozdějším obnovení
výplaty zvýšením důchodu.
V nové úpravě se navrhuje upustit od podmínky
tzv. kvalifikovaných důvodů pro ukončení
zaměstnání a podmínky prokazování
nemožnosti získání nového zaměstnání,
neboť v praxi se tyto důvody dají snadno obejít,
podmínky jsou jen formální a navíc
diskriminují osoby samostatně výdělečně
činné, které je splnit nemohou.
Podle návrhu se výše starobního důchodu,
který bude přiznán před dosažením
věkové hranice pro nárok na starobní
důchod podle zákona o sociálním zabezpečení,
stanoví podle doby zaměstnání skutečně
získané ke dni přiznání důchodu,
tj. bez dopočtu doby chybějící od
přiznání důchodu do dosažení
věkové hranice. Podle délky chybějící
doby se také stanoví snížení
procentní sazby důchodu (1 % průměrného
měsíčního výdělku za
každých i započatých 90 kalendářních
dnů). Ke změně výše takto stanoveného
důchodu by následně docházelo pouze
v případech, kdy důchodce po vzniku nároku
na takový důchod pracoval bez pobírání
tohoto důchodu a dále v případě
valorizace důchodů nebo jiného obecného
zvýšení důchodu. Po dosažení
věkové hranice pro nárok na starobní
důchod by byl na žádost důchodce vyměřen
starobní důchod podle zákona o sociálním
zabezpečení, tedy již bez snížení
za dobu předčasného odchodu do důchodu
o 10 za každých 90 dní. Starobní důchod
by se pak tedy již lišil od současného
stavu pouze o nezapočítání doby pobírání
předčasného důchodu, tj. maximálně
o 2 průměrného měsíčního
výdělku.
Podle navrhované úpravy nebude při vykonávání
výdělečné činnosti vyplácen
předčasný starobní důchod.
Současných možností k předčasnému
odchodu do starobního důchodu podle stavu k říjnu
1993 využilo 95 tisíc občanů a jejich
počet bude zřejmě dále narůstat.
Ve srovnání s předkládaným
návrhem jsou tyto současné možnosti
poměrně omezené, pokud jde o okruh pracovníků,
kterých se dotýká, ale jsou výhodnější,
pokud jde o výši důchodu, a proto také
pro důchodce lákavější a z hlediska
výdajů na důchody nákladnější.
Finanční dopad
Očekává se, že bezprostřední
finanční dopad navrhovaných opatření
bude minimální. Na jedné straně totiž
zřejmě dojde ke zhoršení situace na
trhu práce a tedy i k většímu zájmu
o předčasný odchod do starobního důchodu,
současně by však navrhované zpřísnění
výpočtu důchodu a podmínek pro souběh
s výdělkem mělo tento zájem omezit
a umožnit předčasný odchod do důchodu
skutečně jen těm občanům, pro
něž na trhu práce není žádné
uplatnění.
Zvýšeně náklady na výplatu mimořádně
poskytovaných starobních důchodů jsou
značné již v současné době
(cca 3 z celkových výdajů na důchody)
a bez přijetí navrhovaného řešení
by dále rychle rostly. Návrh by tak měl zajistit,
že podíl výdajů na předčasné
poskytování starobního důchodu na
celkových výdajích se nebude již v budoucnu
zvyšovat.
Předložená právní úprava
se provádí formou zákona, na rozdíl
od dosavadní právní úpravy, která
je provedena nařízením vlády. Nutnost
úpravy zákonem vyplývá z nového
ústavního stavu. Nárok na starobní
důchod, představující hmotné
zabezpečení ve stáří, patří
mezi základní sociální práva
občanů, která musí být upravena
zákonem (čl. 30 Listiny základních
práv a svobod).
Zvláštní část
K § 1
Nárok na starobní důchod podle předloženého
návrhu zákona je nárokem ze sociálního
zabezpečení a vzniká před dovršením
věku stanoveného pro vznik nároku na starobní
důchod, tj. před dovršením věku
60 let u mužů a věku 53 - 57 let u žen,
popřípadě věkové hranice, která
je stanovena pro nárok na starobní důchod
u občanů, kteří získali stanovenou
dobu zaměstnání v preferován pracovní
kategorii. Jde tedy o starobní důchod, kdy podmínky
pro nárok i výše je stanovena rozdílně
od podmínek nároku a výše platné
pro starobní důchod podle zákona o sociálním
zabezpečení.
Ze skutečnosti, že starobní důchod podle
navrhovaného zákona je dávkou důchodového
zabezpečení s odchylně stanovenými
podmínkami, vyplývá úprava, že
se na uvedený důchod vztahuje, není-li v
předloženém návrhu stanoveno jinak,
zákon o sociálním zabezpečení
a další předpisy sociálního zabezpečení.
K § 2
Uvedené ustanovení stanoví podmínky
nároku na starobní důchod. Podle návrhu
je stanovena podmínka potřebné doby zaměstnání
alespoň 25 roků tak, jak je tato podmínka
určena pro vznik nároku na starobní důchod
podle zákona o sociálním zabezpečení;
zaměstnáním se přitom rozumí
zaměstnání, které se hodnotí
podle § 8 citovaného zákona.
Navrhovaný starobní důchod je určen
především pro občany, kteří
nemohou získat pracovní uplatnění
s ohledem na svůj vyšší věk či
zdravotní stav. Proto lze tento důchod přiznat,
jen jestliže občan má ukončené
zaměstnání. Na podmínku skončení
zaměstnání pak navazují další
podmínky, a to, že byl občan veden nepřetržitě
v evidenci uchazečů o zaměstnání
po dobu aspoň 180 dnů a od uplynutí nejméně
180. dne do dovršení potřebného věku
neuplynula doba delší než 2 roky. Takto stanovené
podmínky zajistí, že nárok na starobní
důchod podle předloženého návrhu
nemůže vzniknout dříve než v období
2 let před dosažením potřebného
věku.
Pokud jde o evidenci uchazečů o zaměstnání,
nemusí počátek evidence navazovat bezprostředně
na ukončení zaměstnání. To
znamená, že od výstupu ze zaměstnání
do počátku evidence může uplynout i
delší doba. Tato úprava zajistí nárok
na navrhovaný starobní důchod i těm
starším občanům, kteří
ukončili zaměstnání, z jakýchkoliv
důvodů, již v minulosti.
Nárok na starobní důchod vznikne splněním
časově poslední podmínky.
K § 3
Jednou z rozhodujících skutečností,
které ovlivňují výši důchodu,
je délka doby zaměstnání. S ohledem
na charakter navrhovaného starobního důchodu
není nadále důvodné, tak jako tomu
je u dosavadní úpravy o mimořádném
poskytování starobního důchodu, započítávat
pro výši důchodu neodpracovanou dobu. Naopak
je třeba při stanovení výše důchodu
motivovat občana spíše k tomu, aby si zajišťoval
své potřeby příjmem z pracovní
činnosti. Podle návrhu se proto procentní
výměra důchodu snižuje o 1 % průměrného
měsíčního výdělku za
každých i započatých 90 kalendářních
dnů. Prakticky to znamená, že bude-li občanu
scházet do dovršení potřebného
věku např. 1 rok, bude jeho předčasný
důchod nižší o 5 ve srovnání
s důchodem, na který by mu vznikl nárok,
pokud by pracoval až do dovršení potřebného
věku.
K § 4
Důchod, jehož výplata nebyla prováděna
v důsledku zaměstnání, se zvyšuje
podle § 23 zákona o sociálním zabezpečení
pouze za dobu tohoto zaměstnání vykonávaného
po dosažení věku stanoveného pro nárok
na starobní důchod podle zákona o sociálním
zabezpečení. Je odůvodněné,
aby způsob zvyšování důchodových
nároků byl v tomto případě
stejný jak pro starobní důchod přiznaný
podle zákona o sociálním zabezpečení,
tak pro starobní důchod přiznaný podle
navrhovaného zákona.
Předčasný starobní důchod se
nebude vyplácet v případě, že
jeho poživatel vstoupí do zaměstnání.
V tomto směru dochází oproti dosavadnímu
stavu ke změně, která je v souladu s podmínkami
a charakterem tohoto důchodu.
K § 5
Pokud poživatel starobního důchodu podle navrhovaného
zákona byl zaměstnán v době do dosažení
potřebného věku a starobní důchod
se mu proto v této době nevyplácel, má
možnost požádat o přepočet starobního
důchodu s přihlédnutím k nově
získané době zaměstnání.
Přepočet se provede tak, že se o získanou
dobu zaměstnání zkrátí doba,
pro níž došlo ke snížení důchodu
podle § 3.
Po dosažení potřebného věku může
občan požádat o nové přiznání
starobního důchodu podle zákona o sociálním
zabezpečení. Jinak se na starobní důchod
přiznaný podle tohoto zákona pohlíží
jako na starobní důchod podle zákona o sociálním
zabezpečeni a zvyšuje se za dobu dalšího
zaměstnání o 4 průměrného
měsíčního výdělku za
360 kalendářních dnů zaměstnání,
popř. o 1 % tohoto výdělku za každých
90 kalendářních dnů zaměstnání.
Pokud se poživatel důchodu nevzdá jeho výplaty,
má také možnost po dovršení potřebného
věku, nechat si vyplácet při zaměstnání
starobní důchod podle § 98 zákona o
sociálním zabezpečení.
K § 6
Skutečnost, že je občanu přiznán
starobní důchod podle navrhovaného zákona,
nevylučuje, aby se občan ucházel u úřadu
práce o zaměstnání, popř. byl
veden v jeho evidenci uchazečů o zaměstnání.
Nevylučuje se také, aby občanu, který
splňuje nárok na výplatu navrhovaného
starobního důchodu, vznikl po skončení
zaměstnání nárok na hmotné
zabezpečení uchazečů o zaměstnání.
V návrhu zákona je proto nutno řešit
konkurenci starobního důchodu a hmotného
zabezpečení uchazečů o zaměstnání
tak, že starobní důchod v případě
vzniku obou nároků nebude náležet.
K § 7
Starobní důchod podle předloženého
zákona bude přiznáván na základě
žádosti. V žádosti bude občan povinen
uvést skutečnosti rozhodné pro posouzení
nároku na uvedený důchod. Ustanovení
§ 7 určuje, které potřebné doklady
musí být k žádosti o důchod přiloženy.
K § 8
Vzhledem k tomu, že starobní důchod podle navrhovaného
zákona se nebude po dobu zaměstnání
vykonávaného do dosažení potřebného
věku vyplácet, je nutno upravit ohlašovací
povinnost poživatele tohoto důchodu i jeho zaměstnavatele
pro případ, že poživatel tohoto důchodu
do zaměstnání vstoupí. Návrh
stanoví povinnost ohlásit vstup do zaměstnání
do 8 dnů; taková lhůta je obvykle v sociálním
zabezpečení pro ohlašovací povinnost
stanovena.
K § 9
Po dosažení věku stanoveného pro nárok
na starobní důchod podle zákona o sociálním
zabezpečení může občan požádat
o nové přiznání starobního
důchodu podle zákona o sociálním zabezpečení.
Přiznáním starobního důchodu
podle zákona o sociálním zabezpečení
zanikne nárok na předčasný starobní
důchod a částky vyplacené za dobu,
za kterou se má vyplácet starobní důchod
podle zákona o sociálním zabezpečení,
se zúčtují, aby nedošlo k dvojí
výplatě.
K § 10
V tomto ustanovení jde o přímou novelizaci
§ 14 odst. 1 písm.a) zákona o zaměstnaností,
která spočívá v tom, že se umožňuje
poskytovat hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání i pro případy,
kdy občan splňuje nárok na starobní
důchod v době před dosažením
potřebného věku, na rozdíl od dosavadní
úpravy, kdy se poskytování hmotného
zabezpečení v případě splněn
podmínek na uvedený důchod vylučovalo.
Uvedená změna vytváří předpoklady
ke zvýšení motivace občanů, aby
namísto pobírán starobního důchodu
vykonávali výdělečnou činnost.
Právně je zajištěno, že pobírání
důchodu a hmotného zabezpečení se
navzájem vylučuje.
K § 11
Doplňuje se zákon upravující působnost
úřadů práce, a to v návaznosti
na § 7; úřady práce budou povinny vystavovat
příslušné potvrzení, kterého
je třeba k uplatnění nároku na přiznán
i předčasného starobního důchodu.
K § 12
Někteří občané mohli splnit
podmínky stanovené pro nárok na starobní
důchod podle návrhu zákona již přede
dnem účinnost navrhovaného zákona.
Aby se zabránilo pochybám, zda těmto občanům
vzniká po uvedeném datu nárok na tento důchod
či nikoliv, stanoví návrh přechodným
ustanovením, že se starobní důchod přizná
i v tomto případě, avšak nejdříve
ode dne účinnosti předloženého
zákona.
K § 13
Ustanovení § 11 stanoví jakým způsobem
se posuzují dříve získané nároky
tak, že se zajišťuje jejich zachování
a to ve stejné výši v jaké byly přiznány.
Jiný postup by znamenal přepočítávání
všech dosud mimořádně poskytovaných
starobních důchodů přiznaných
podle nař.vl.č.118/1988 Sb., v platném znění,
a snížení již jednou přiznaných
nároků. ve vztahu k zaměstnání
poživatelů starobních důchodů
přiznaných podle cit. nařízení
vlády, budou platit podmínky stanovené touto
právní úpravou s tím, že se stanoví
ohlašovací povinnost pro poživatele důchodu
i pro jeho zaměstnavatele. Z důvodu praktického
provádění je nutné dát plátcům
důchodů určitý časový
prostor pro zastavení výplaty důchodu. Jinak
by vznikaly přeplatky, které by nebylo možné
(za předpokladu splnění ohlašovací
povinnosti) vymáhat ani na jeho zaměstnavateli.
Navrhovanou úpravou se také zamezuje zbytečnému
podávání hlášení v případech,
kdy dojde v tříměsíční
lhůtě k ukončení zaměstnání.
Důvodem pro stanovení uvedené tříměsíční
lhůty je také skutečnost, aby se umožnilo
občanu skončit zaměstnání ve
výpovědní lhůtě dvou měsíců,
aniž by došlo ke zkrácení důchodových
nároků.
K § 14
S přijetím navrhované úpravy se zrušují
předpisy, které dosud upravují mimořádné
poskytování starobního důchodu.
1. Počet vyplácených mimořádných
důchodů
2. Přehled o starobních důchodech přiznaných
v roce 1992
3. Počet mimořádně poskytovaných
starobních důchodů
4a. Porovnání výše mimořádně
poskytovaného starobního důchodu (při
plné době zaměstnání a věkové
hranici 60 let) a hmotného zabezpečení uchazečů
o zaměstnání
4b. Porovnání výše mimořádně
poskytovaného starobního důchodu (při
plné době zaměstnání a věkové
hranici 55 let) a hmotného zabezpečení uchazečů
o zaměstnání
5. Porovnání výše mimořádně
poskytovaného starobního důchodu a hmotného
zabezpečení uchazečů o zaměstnání
Příloha č. 1 |
Počet vyplácených mimořádných
starobních důchodů
k 31.12.1990 | 1 480 |
k 31. 1.1991 | 2 070 |
k 28. 2.1991 | 2 661 |
k 31. 3.1991 | 3 251 |
k 30. 4.1991 | 3 678 |
k 31. 5.1991 | 4 438 |
k 30. 6.1991 | 6 210 |
k 31. 7.1991 | 7 682 |
k 31. 8.1991 | 10 430 |
k 30. 9.1991 | 12 959 |
k 31.10.1991 | 15 344 |
k 31.11.1991 | 20 207 |
k 31.12.1991 | 32 135 |
k 31. 1.1992 | 37 225 |
k 29. 2.1992 | 41 691 |
k 31. 3.1992 | 46 888 |
k 30. 4.1992 | 49 193 |
k 31. 5.1992 | 51 938 |
k 30. 6.1992 | 53 898 |
k 31. 7.1992 | 59 980 |
k 31. 8.1992 | 63 460 |
k 30. 9.1992 | 65 724 |
k 31.10.1992 | 67 923 |
k 30.11.1992 | 70 788 |
k 31.12.1992 | 72 928 |
k 31. 1.1993 | 75 800 |
k 28. 2.1993 | 77 793 |
k 31. 3.1993 | 79 579 |
k 30. 4.1993 | 84 165 |
k 31. 5.1993 | 86 091 |
k 30. 6.1993 | 89 037 |
k 31. 7.1993 | 91 181 |
k 31. 8.1993 | 92 685 |
k 30. 9.1993 | 93 964 |
k 31.10.1993 | 95 023 |
k 30.11.1993 | 96 035 |
Příloha č. 2 |
Přehled o starobních důchodech přiznaných
v roce 1992 *)
muži | ženy | celkem | |
celkový počet přiznaných důchodů | 49 009 | 54 154 | 103 163 |
z toho - řádných | 27 914 | 31 872 | 59 786 |
- mimořádných | 21 095 | 22 282 | 43 377 |
výdaje na všechny přiznané důchody v mil. Kč | 913 | 762 | 1 675 |
z toho na - řádné v roce 1992 | 578 | 502 | 1 080 |
- mimořádné do konce r. 1992 | 335 | 260 | 594 |
výdaje na mimořádné předčasné důchody do vzni- | |||
ku nároku na starobní důchod v mil. Kč | 1 197 | 794 | 1 991 |
počet měsíců pobírání předčasného důchodu | |||
- na 1 případ v roce 1992 | 5.3. | 5.4 | 5.3 |
- na 1 případ do vzniku nároku | 19.0 | 16.4 | 17.6 |
průměrná měsíční výše důchodu v Kč - | 3 | 2 | 3 |
- bez státního vyrovnávacího příspěvku | 2 991 | 2 176 | 2 602 |
- včetně státního vyrovnávacího příspěvku | 3 211 | 2 396 | 2 822 |
*) údaje ze souboru rozhodnuti o důchodech za rok
1992.
Příloha č. 4 a |
dřívější odchod o | ||||||||
výměra důchodu 2) | ||||||||
se snižuje o | ||||||||
mzda | ||||||||
2 500 | 2 500 | 1 933 | 1 063 | 2 398 | 2 300 | 2 235 | 2 138 | 2 073 |
3 000 | 2 667 | 2 261 | 1 244 | 2 543 | 2 439 | 2 369 | 2 265 | 2 196 |
3 500 | 2 833 | 2 591 | 1 425 | 2 688 | 2 577 | 2 504 | 2 393 | 2 320 |
4 000 | 3 000 | 2 920 | 1 606 | 2 833 | 2 716 | 2 638 | 2 521 | 2 443 |
4 500 | 3 167 | 3 250 | 1 788 | 2 978 | 2 855 | 2 772 | 2 649 | 2 567 |
5 000 | 3 333 | 3 579 | 1 968 | 3 123 | 2 993 | 2 907 | 2 777 | 2 690 |
5 500 | 3 500 | 3 909 | 2 150 | 3 269 | 3 132 | 3 041 | 2 905 | 2 819 |
6 000 | 3 667 | 4 238 | 2 331 | 3 414 | 3 271 | 3 176 | 3 033 | 2 937 |
6 500 | 3 717 | 4 568 | 2 512 | 3 458 | 3 313 | 3 216 | 3 071 | 2 979 |
7 000 | 3 767 | 4 896 | 2 693 | 3 501 | 3 354 | 3 256 | 3 109 | 3 017 |
7 500 | 3 817 | 5 226 | 2 874 | 3 545 | 3 396 | 3 297 | 3 148 | 3 048 |
8 000 | 3 867 | 5 555 | 3 055 | 3 588 | 3 437 | 3 337 | 3 186 | 3 085 |
8 500 | 3 917 | 5 885 | 3 237 | 3 632 | 3 479 | 3 377 | 3 224 | 3 122 |
9 000 | 3 967 | 6 210 | 3 300 | 3 675 | 3 521 | 3 417 | 3 263 | 3 160 |
9 500 | 4 017 | 6 521 | 3 300 | 3 719 | 3 562 | 3 458 | 3 301 | 3 197 |
10 000 | 4 067 | 6 830 | 3 300 | 3 762 | 3 604 | 3 498 | 3 339 | 3 234 |
rozdíl návrhu proti současnému stavu v Kč | ||||||||
5) | ||||||||
2 500 | 2 500 | 1 933 | 0 | -98 | -163 | -260 | -325 | |
3 000 | 2 667 | 2 261 | 0 | -104 | -173 | -277 | -347 | |
3 500 | 2 833 | 2 591 | 0 | -211 | -184 | -295 | -368 | |
4 000 | 3 000 | 2 920 | 0 | -117 | -195 | -312 | -390 | |
4 500 | 3 167 | 3 250 | 0 | -124 | -206 | -329 | -412 | |
5 000 | 3 333 | 3 579 | 0 | -130 | -217 | -347 | -433 | |
5 500 | 3 500 | 3 909 | 0 | -137 | -228 | -364 | -455 | |
6 000 | 3 667 | 4 238 | 0 | -143 | -238 | -381 | -477 | |
6 500 | 3 717 | 4 568 | 0 | -145 | -242 | -387 | -483 | |
7 000 | 3 767 | 4 896 | 0 | -147 | -245 | -392 | -490 | |
7 500 | 3 817 | 5 226 | 0 | -149 | -248 | -397 | -496 | |
8 000 | 3 867 | 5 555 | 0 | -151 | -251 | -402 | -503 | |
8 500 | 3 917 | 5 885 | 0 | -153 | -255 | -407 | -509 | |
9 000 | 3 967 | 6 210 | 0 | -155 | -258 | -413 | -516 | |
9 500 | 4 017 | 6 521 | 0 | -157 | -261 | -418 | -522 | |
10 000 | 4 067 | 6 830 | 0 | -159 | -264 | -423 | -529 |
1) v 60 letech lze získat 42 let zaměstnání
2) na rozdíl od současného právního
stavu se podle návrhu nebude dopočítávat
neodpracovaná doba (1 rok = 1 %) a za každých
90 dní předčasného odchodu do důchodu
se procentní výměra sníží
o 1.0%
3) výše důchodu a zároveň výše
mimořádně poskytovaného starobního
důchodu podle dosavadní právní úpravy.
K důchodům je připočten stát.vyr.přísp
4) PMV = průměrný měsíční
výdělek
5) v průměru 55% výdělku, max. 1.5
násobek fikt. výdělku (2200 Kč)
Příloha č. 4 b |
dřívější odchod o | ||||||||
výměra důchodu 2) | ||||||||
se snižuje o | ||||||||
mzda | ||||||||
2 500 | 2 500 | 1 933 | 1 063 | 2 235 | 2 138 | 2 073 | 1 975 | 1 910 |
3 000 | 2 667 | 2 261 | 1 244 | 2 369 | 2 265 | 2 196 | 2 092 | 2 023 |
3 500 | 2 833 | 2 591 | 1 425 | 2 504 | 2 393 | 2 320 | 2 209 | 2 135 |
4 000 | 3 000 | 2 920 | 1 606 | 2 638 | 2 521 | 2 443 | 2 326 | 2 248 |
4 500 | 3 167 | 3 250 | 1 788 | 2 772 | 2 649 | 2 567 | 2 443 | 2 361 |
5 000 | 3 333 | 3 579 | 1 968 | 2 907 | 2 777 | 2 690 | 2 560 | 2 473 |
5 500 | 3 500 | 3 909 | 2 150 | 3 041 | 2 905 | 2 814 | 2 677 | 2 586 |
6 000 | 3 667 | 4 238 | 2 331 | 3 176 | 3 033 | 2 937 | 2 794 | 2 699 |
6 500 | 3 717 | 4 568 | 2 512 | 3 216 | 3 071 | 2 974 | 2 829 | 2 733 |
7 000 | 3 767 | 4 896 | 2 693 | 3 256 | 3 109 | 3 011 | 2 864 | 2 766 |
7 500 | 3 817 | 5 226 | 2 874 | 3 297 | 3 148 | 3 048 | 2 900 | 2 800 |
8 000 | 3 867 | 5 555 | 3 055 | 3 337 | 3 186 | 3 085 | 2 935 | 2 834 |
8 500 | 3 917 | 5 885 | 3 237 | 3 377 | 3 224 | 3 122 | 2 970 | 2 868 |
9 000 | 3 967 | 6 210 | 3 300 | 3 417 | 3 263 | 3 160 | 3 005 | 2 902 |
9 500 | 4 017 | 6 521 | 3 300 | 3 458 | 3 301 | 3 197 | 3 040 | 2 935 |
10 000 | 4 067 | 6 830 | 3 300 | 3 498 | 3 339 | 3 234 | 3 075 | 2 969 |
rozdíl návrhu proti současnému stavu v Kč | ||||||||
5) | ||||||||
2 500 | 2 500 | 1 933 | 0 | -98 | -163 | -260 | -325 | |
3 000 | 2 667 | 2 261 | 0 | -104 | -173 | -277 | -347 | |
3 500 | 2 833 | 2 591 | 0 | -111 | -184 | -295 | -368 | |
4 000 | 3 000 | 2 920 | 0 | -117 | -195 | -312 | -390 | |
4 500 | 3 167 | 3 250 | 0 | -124 | -206 | -329 | -412 | |
5 000 | 3 333 | 3 579 | 0 | -130 | -217 | -347 | -433 | |
5 500 | 3 500 | 3 909 | 0 | -137 | -228 | -364 | -455 | |
6 000 | 3 667 | 4 238 | 0 | -143 | -238 | -381 | -477 | |
6 500 | 3 717 | 4 568 | 0 | -145 | -242 | -387 | -483 | |
7 000 | 3 767 | 4 896 | 0 | -147 | -245 | -392 | -490 | |
7 500 | 3 817 | 5 226 | 0 | -149 | -248 | -397 | -496 | |
8 000 | 3 867 | 5 555 | 0 | -151 | -251 | -402 | -503 | |
8 500 | 3 917 | 5 885 | 0 | -153 | -255 | -407 | -509 | |
9 000 | 3 967 | fi 210 | 0 | -155 | -258 | -413 | -516 | |
9 500 | 4 017 | 6 521 | 0 | -157 | -261 | -418 | -522 | |
10 000 | 4 067 | 6 830 | 0 | -159 | -264 | -423 | -529 |
1) v 55 letech lze získat 37 let zaměstnání
2) na rozdíl od současného právního
stavu se podle návrhu nebude dopočítávat
neodpracovaná doba (1 rok = 1 %) a za každých
90 dní předčasného odchodu do důchodu
se procentní výměra sníží
o 1%
3) výše důchodu a zároveň výše
mimořádně poskytovaného starobního
důchodu podle dosavadní právní úpravy.
K důchodům je připočten stát.vyr.příspěvek
4) PMV = průměrný měsíční
výdělek
5) v průměru 55% výdělku, max. 1.5
násobek fikt. výdělku (2200 Kč)