kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 2 se zkratka "Kčs" nahrazuje zkratkou "Kč".
2. § 5 včetně nadpisu zní:
(1) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, kterým je ústřední orgán státní správy v čele s ministrem, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky. Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky, Nejvyšší kontrolní úřad České republiky, a Bezpečnostní informační služba České republiky přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:
funkce příplatek za vedení
Kč měsíčně
1. vedoucí oddělení
(zástupce ředitele odboru) od 2 000 do 5 000
2. ředitel odboru od 3 500 do 8 000
3. vedoucí Kanceláře prezidenta
republiky, Úřadu vlády
České republiky, Úřadu pro
legislativu a veřejnou správu
České republiky (včetně jejich
zástupců), náměstek ministra
a náměstkové ředitele Bezpečnostní
informační služby České republiky od 6 000 do 13 000
(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 v rámci těchto rozpětí:
funkce příplatek za vedení
Kč měsíčně
1. vedoucí zaměstnanec,
který řídí práci podřízených
zaměstnanců od 500 do 3 000
2. vedoucí zaměstnanec, který
řídí více útvarů organizace
s výjimkou zástupce statutárního
orgánu od 1 000 do 6 000
3. zástupce statutárního orgánu od 2 000 do 9 000
4. statutární orgán od 3 000 do 13 000
(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích 1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle § 23 stanovit sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí 500 Kč až 13 000 Kč měsíčně.
(4) Zaměstnanci, který není uveden v předchozích odstavcích, avšak je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1 500 Kč měsíčně.
(5) Výši příplatku za vedení určuje zaměstnanci zaměstnavatel. Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, určuje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, výši příplatku za vedení orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil. Vzniká-li pracovní poměr volbou, výši příplatku za vedení určuje orgán, který zaměstnance do funkce zvolil, nebo kterému tato povinnost vyplývá ze zvláštního zákona.".
3. V § 6 se za slovo "rozsahu" vkládají slova "jeho řídící".
4. V § 9 odst. 1 se zkratka "Kčs" nahrazuje zkratkou "Kč".
5. § 10 včetně nadpisu a poznámky zní:
(1) Za hodinu práce přesčas [§ 96 zákoníku práce.] přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25% průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50% průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část měsíčního platového tarifu a příplatek podle věty první.
(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu) [ § 91 odst. 1 zákoníku práce.] nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti)a [ § 95 odst. 1 až 3 zákoníku práce.]. V platu vedoucího zaměstnavatele, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.".
6. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a vkládají se nové odstavce 2 a 3, které znějí:
"(2) Za vykonávání práce ve směnném a nepřetržitém pracovním režimu se poskytuje zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Příslušníku ozbrojených sil vyslaném v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.".
7. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu a poznámky zní:
Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na dvě nebo více částí)b [ § 87 odst. 3 zákoníku práce.], se poskytuje příplatek ve výši 20 Kč za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň dvě hodiny.".
8. § 14 včetně nadpisu zní:
(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.
(2) Za hodinu práce ve svátek přísluší zaměstnanci příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatek podle věty první.".
9. V § 15 odst. 3 se vypouštějí slova "České republiky a vláda Slovenské republiky".
10. V § 15 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Je-li zaměstnanec převeden podle § 37 odst. 2, písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána, přísluší mu plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.".
11. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:
Při splnění podmínek stanovených nařízením vlády se zaměstnancům v kalendářním roce poskytují další platy.".
12. V § 16 se vypouští odstavec 4.
13. § 17 odst. 1 včetně poznámky zní:
"(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích)c [ § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.] a zaokrouhluje se do výše 50 haléřů včetně na celé koruny směrem dolů a část přesahující tuto částku na celé koruny směrem nahoru. Plat lze vyplácet v jiné než české měně, jen pokud to umožňuje tento zákon; ustanovení věty první o zaokrouhlování se použije přiměřeně.".
14. V § 18 odst. 2 se vypouštějí slova "České a Slovenské Federativní Republiky".
15. V § 19 odst. 1 se ve druhé větě slovo "druhé" nahrazuje slovem "třetí".
16. § 21 zní:
(1) Zaměstnancům s místem výkonu práce v cizině lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v jiné než české měně. Způsob poskytování platu těmto zaměstnancům v jiné než české měně stanoví vláda nařízením.
(2) Ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit pro jednotlivé státy na základě porovnání kupní síly jejich měny a kupní síly Kč v České republice koeficient pro přepočet platu zaměstnance nebo jeho části poskytované v jiné než české měně. Toto opatření se vyhlašuje ve Sbírce zákonů České republiky.".
17. Za § 21 se vkládá nová § 21a, který zní:
Při poskytování příplatku za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas a za práci ve svátek sčítá zaměstnavatel veškerou dobu příslušné práce, kterou zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci, a po sečtení poskytne příplatek pouze za celé hodiny. Obdobně postupuje při poskytování poměrné části měsíčního platového tarifu za práci přesčas.".
18. § 22 zní:
Ustanovení § 16 až 18 a § 21 se vztahují obdobně na odměnu za pracovní pohotovost a náhradu platu, pokud jde o jejich splatnost, výplatu a provádění srážek.".
19. § 23 zní:
Vláda stanoví nařízením
a) způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců,
b) katalogy prací a kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnice platových tarifů a způsob jejich určení,
c) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,
d) příplatky za vedení podle § 5 odst. 2 a 3,
e) hodnostní příplatky podle § 9,
f) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 11, příplatku za dělenou směnu podle § 11a a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši podle § 12,
g) podmínky pro poskytování odměn podle § 13,
h) míru vyučovací povinnosti učitelů, povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků a vychovatelů,
i) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru,
j) hodnosti pro příslušníky celní správy.".
20. § 24 zní:
Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na zaměstnavatelé a zaměstnance, pro které platí tento zákon, obsahují ustanovení
a) o mzdě nebo o služebním příjmu, rozumí se tím plat podle tohoto zákona,
b) o službě konané nad základní dobu služby v týdnu a o služební pohotovosti, řídí se jejich odměňování tímto zákonem.".
21. V § 25 se vypouští odstavec 3.
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., se mění takto:
1. V § 13 se vypouští písmeno b) a dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b) a na konci věty se vypouští tečka a doplňují slova "a dobu výsluhy let v hodnosti.".
2. V § 19 se vypouštějí odstavce 3 a 4 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
3. V § 44 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.
4. V § 45 se vypouští odstavec 2.
5. V § 45 se označuje dosavadní odstavec 3 jako odstavec 2, za slovo "pohotovosti" se vkládá tečka a další část věty se vypouští.
6. § 55 odst. 1 písm. a) zní:
"a) služební příjem podle zvláštních zákonů.".
7. V § 55 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova "nebo poskytované jako příspěvek věrnostní stabilizační povahy.".
8. V § 55 odst. 2 se za slovo "náležitostí" vkládají slova "podle odstavce 1 písm. b) a c).".
9. § 56 a § 57 se vypouštějí.
Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 55 odst. 1 zní:
"(1) Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může činit nejvýše 18 hodin. Délka pracovní pohotovosti na pracovišti bezprostředně navazující na pracovní směnu může činit nejvýše 6 hodin.".
2. V § 56 odst. 2 se vypouštějí slova "v rámci pracovní směny".
Zrušují se ustanovení § 23 písm. j) a k) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizačích a orgánech, ve znění tohoto zákona.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1994 s výjimkou Čl.
I bod 11, Čl. II, III a IV, které nabývají
účinnosti dnem 1. března 1994.
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně
za pracovní pohotovost v rozpočtových a v
některých dalších organizacích
a orgánech, nabyl účinnosti dnem 1. května
1992. Roční působení zákona
a nařízení vlády vydaných k
jeho provedení prokazuje, že koncepce této
právní úpravy je správná. Jednotný
systém odměňování všech
zaměstnanců ve veřejných službách
a správě, který odstranil dřívější
neodůvodněné rozdíly a položil
důraz na znalosti potřebné k výkonu
jednotlivých činností a na zkušenosti
získané jejich výkonem, umožňuje
při správné aplikaci žádoucí
diferenciaci platů, podporuje zvyšování
kvalifikační úrovně a zajišťuje
při využití vhodného systému
financování i účelné vynakládání
prostředků státního rozpočtu.
Systém není jako celek odmítán žádným
zaměstnavatelem ani odborovým svazem.
Návrh novelizace zákona reaguje na poznatky získané
při jeho uplatňování zejména
tím, že se zpřesňují některá
ustanovení, jejichž formulace umožňovala
různý výklad a s jejichž aplikací
v praxi byly spojeny určité problémy (odměňování
přesčasové práce a práce ve
svátek). Současně se doporučuje doplnit
zákon o ustanovení zmocňující
upravit obecně závazným právním
předpisem postup při usměrňování
výše prostředků na platy a odměnu
za pracovní pohotovost. Tuto úpravu dosavadní
zákon neumožňuje, i když je z hlediska
hospodárného vynakládání rozpočtových
prostředků a zachování stimulačního
působení platové soustavy účelná
a nutná. Změnu některých ustanovení
si vyžaduje i vznik samostatné České
republiky a s ním spojený přechod kompetencí
z dřívějších federálních
orgánů na orgány České republiky.
Navrhuje se také zvýšení sazeb příplatků
za vedení tak, aby se zachovala žádoucí
relace k platovým tarifům, jejichž úroveň
se zvýšila od 1. ledna letošního roku
(viz zvláštní část důvodové
zprávy).
V zájmu odstranění rozdílné
právní úpravy a uplatnění jednotného
systému odměňování zaměstnanců
všech rozpočtových organizací se navrhuje
současně s předloženou úpravou
zákona č. 143/1992 Sb. v platném znění
i změna zákona České národní
rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České
republiky, ve znění zákona České
národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona
České národní rady č. 26/1993
Sb. Navržená změna spočívá
zejména ve zrušení těch ustanovení
cit. zákona, která jsou ve vztahu k zákonu
č. 143/1992 Sb. duplicitní (splatnost a srážky
ze služebního příjmu). Navrhuje se rovněž
zrušit pravomoc ministerstva vnitra vydávat platové
předpisy pro příslušníky Policie
České republiky obecně závazným
právním předpisem nižší
právní síly než vyžaduje zákon
č. 143/1992 Sb. Platové poměry policistů
by se měly řídit tímto zákonem
a nařízením vlády vydaným k
jeho provedení. Dále se navrhuje zpřesnit
ustanovení zákona České národní
rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,
ve znění zákona České národní
rady č. 425/1990 Sb., která upravují délku
pracovní směny při nerovnoměrně
rozvržené pracovní době a nařízené
pracovní pohotovosti na pracovišti.
K bodu 1
K vyjádření výše minimálních
platových tarifů se používá označení
peněžní jednotky české měny
ve zkratce podle § 13 zákona České národní
rady č. 6/1993 Sb., o České národní
bance.
K bodu 2
Nařízení vlády České
republiky vydaná k provedení zákona č.
143/1992 Sb. stanovila platové tarify pro rok 1992 a s
účinností od 1. ledna 1993 zvýšené
platové tarify. Tímto zvýšením
se zúžily relativní rozdíly v platech
řadových a vedoucích zaměstnanců.
Pro zachování žádoucích platových
relací mezi těmito kategoriemi zaměstnanců
z hlediska delší časové perspektivy
a v zájmu přiměřeného ocenění
řídící práce se. navrhuje sazby
příplatku za vedení zvýšit. Vychází
se také z platné úpravy, podle které
nepřísluší vedoucím zaměstnancům
plat za práci přesčas (s výjimkou
práce přesčas konané v noci, v den
pracovního klidu a podle návrhu i při nařízené
nebo dohodnuté pracovní pohotovosti). Zaměstnavatel
proto musí v rámci příplatku za vedení
zohlednit i případnou práci přesčas
vedoucího zaměstnance.
Pro zaměstnavatele s jinou organizační strukturou,
než jakou předpokládá zákon,
se zachovává dosavadní možnost stanovit
příplatek za vedení v prováděcích
nařízeních vlády v rámci rozpětí
dolní hranice příplatku na nejnižším
stupni řízení a horní hranice příplatku
na nejvyšším stupni řízení.
Tím se rozšiřuje prostor pro přizpůsobení
platového předpisu konkrétním podmínkám
zaměstnavatelů se specifickou organizační
strukturou (např. armády a policie).
Nově se navrhuje stanovit příplatek za vedení
pro zaměstnance, kteří nejsou pověřeni
vedením na jednotlivých stupních řízení
organizace, avšak jsou oprávněni řídit
práci jiných zaměstnanců. Jde např.
o garážmistry, vedoucí podatelen velkých
úřadů, vedoucí účtáren,
pokud nejsou zřízeny jako samostatné organizační
útvary (oddělení), vedoucí závodních
jídelen a vrchní sestry. Návrhem se sleduje
ocenit náročnost řídící
práce i na nejnižší úrovni. Lze
předpokládat, že uplatnění tohoto
příplatku může vést i k racionálnějšímu
uspořádání organizačních
struktur rozpočtových organizací.
K bodu 3
Upřesňuje se rozsah činnosti zaměstnance,
který zastupuje vedoucího zaměstnance v tom,
že jde o zastupování vedoucího zaměstnance
v jeho řídící činnosti.
K bodu 4
Viz zdůvodnění k bodu 1.
K bodu 5.
"Dosažený plat" není jednoznačně
vymezen. To vede v praxi k rozdílnému postupu jednotlivých
zaměstnavatelů, který nelze sjednotit výkladem.
Navrhuje se proto úprava odstraňující
možnost nejednotné aplikace § 10 zákona
tím, že se za hodinu práce přesčas
stanoví nárok zaměstnance na část
měsíčního platového tarifu
připadajícího na jednu hodinu práce
bez práce přesčas v kalendářním
měsíci, ve kterém práci přesčas
koná. Ocenění práce přesčas
se navrhuje formou příplatku, který přísluší
zaměstnanci vedle uvedené části platového
tarifu. Základnou pro výpočet příplatku
zůstává nadále průměrný
výdělek a rovněž výše příplatku
se proti dosavadnímu "zvýšení dosaženého
platu" nemění.
Na rozdíl od současné úpravy se navrhuje
možnost poskytnout zaměstnanci místo platu
za práci přesčas (části měsíčního
platového tarifu připadající na hodinu
práce v měsíci a příplatku)
náhradní volno a v měsíci, kdy bude
náhradní volno čerpat, mu zachovat (nekrátit)
jeho plat. Tato změna zjednoduší postup zaměstnavatele
při výpočtu platu zaměstnance v souvislosti
s poskytnutím náhradního volna. Protože
náhradní volno se poskytuje podle zatím platné
úpravy místo "zvýšení dosaženého
platu" a nikoliv místo "platu za práci
přesčas", přísluší
zaměstnanci "dosažený plat" za každou
hodinu práce přesčas v kalendářním
měsíci. V kalendářním měsíci,
kdy zaměstnanec čerpá za práci přesčas
náhradní volno, mu zaměstnavatel poskytne
neplacené pracovní volno. Návrh předpokládá,
že při čerpání náhradního
volna za práci přesčas se nemění
plat zaměstnance v kalendářním měsíci,
kdy práci přesčas koná, ani v kalendářním
měsíci, kdy čerpá náhradní
volno. Řada zaměstnavatelů takto postupuje
z důvodu administrativního zjednodušení
i za současné právní úpravy,
ačkoliv pro uvedený postup chybí zákonný
podklad. Navržená změna § 10 zákona
legalizuje tento administrativně jednodušší
postup. Měla by také snížit výdaje
rozpočtových organizací na odměňování
přesčasové práce.
Zaměstnancům, kterým náleží
příplatek za vedení nebo hodnostní
příplatek, je podle současné právní
úpravy plat stanoven s přihlédnutím
k případné práci přesčas.
Plat za tuto práci jim proto přísluší,
jenom když ji konají v noci nebo v den pracovního
klidu. Nově se navrhuje, aby se uvedenému okruhu
zaměstnanců poskytoval plat za práci přesčas
i tehdy, jestliže jsou při nařízené
nebo dohodnuté pracovní pohotovosti mimo pracovní
dobu povoláni k výkonu práce. Tím
se umožní odměňovat práci přesčas
nejen vedoucím zaměstnancům, jejichž
režim práce je spojen zpravidla s výkonem pracovní
pohotovosti (např. primáři, vrchní
a staniční sestry, vedoucí laboranti), ale
i zaměstnancům s hodnostním příplatkem,
kteří vykonávají práci přesčas
zpravidla pouze v době nařízené pracovní
pohotovosti (např. hasiči).
K bodu 6
Příslušníkům ozbrojených
sil vyslaných v rámci jednotky mírových
sil mimo území České republiky se
poskytuje v současné době vedle platu v Kč
ještě podle směrnice ministra obrany příspěvek
v zahraniční měně, a to z prostředků
Organizace spojených národů, kterými
se hradí náklady spojené s vysláním
příslušníků do mírové
operace. Navrhuje se místo uvedeného příspěvku
poskytovat příslušníkům zvláštní
příplatek v zahraniční měně,
kterým budou oceněna rizika ohrožení
života a zdraví spojená s působením
v jednotkách mírových sil v bojových
podmínkách. Zahrnutí částek
vyplácených ve valutách do platu zaměstnanců
je systémovým opatřením, které
v podstatě právně potvrdí současný
faktický stav.
K bodu 7
Rozdělení pracovní doby téže
směny na dvě nebo více částí
umožňuje § 87 zákoníku práce
i v rozpočtových a příspěvkových
organizacích. V řadě případů
je rozdělení pracovní doby racionální
(např. u řidičů, topičů
a školníků) a účelné.
Stanovením možnosti poskytovat zvláštní
příplatek za výkon práce v rozdělené
směně se sledují dva cíle. Oceňují
se ztěžující a současně
se podporuje zájem zaměstnavatelů využívat
rozdělení pracovní doby a omezit tímto
způsobem neodůvodněný rozsah práce
přesčas u některých zaměstnanců.
K bodu 8
Z § 14 zákona č. 143/1992 Sb. se navrhuje vypustit
nárok na náhradu platu v případě,
že svátek připadne na obvyklý pracovní
den zaměstnance, protože všem zaměstnancům
rozpočtové sféry se poskytuje pouze měsíční
plat, který se z důvodu svátku.nekrátí.
Současně se navrhuje sjednotit terminologii zákona
a stanovit, že zaměstnanci přísluší
za práci ve svátek "příplatek"
a nikoliv "zvýšení platu". Pokud
je práce ve svátek současně prací
přesčas, odměňuje se podle §
10 zákona a zaměstnanci přísluší
také příplatek nebo náhradní
volno za práci ve svátek.
K bodu 9
Úprava se navrhuje v souvislosti se vznikem samostatné
České republiky.
K bodu 10
Do § 15 zákona č. 143/1992 Sb. se doplňuje
odstavec, který řeší převedení
zaměstnance na jinou práci v souvislosti se zahájením
trestního řízení pro podezření
z úmyslné trestné činnosti.
K bodu 11
Splatnost platu zaměstnanců, kteří
jsou příslušníky ozbrojených
sil a bezpečnostních sborů a služeb
ve služebním poměru, se navrhuje stanovit shodně
jako u ostatních zaměstnanců, tj. pozadu
za měsíční období.
K bodu 12
Zaokrouhlování platu, resp. jeho části
v případech, kdy zaměstnanec neodpracuje
stanovenou pracovní dobu z důvodu čerpání
dovolené na zotavenou, nemocí nebo čerpání
pracovního volna, a také pří vypočtu
platu za práci přesčas a v jiných
případech není dosud upraveno obecně
závazným právním předpisem.
Do zákona se proto navrhuje převzít současnou
úpravu provedenou opatřením ministerstva
financí z roku 1964 na základě usnesení
vlády č. 86/1964 a usnesení bývalé
Státní mzdové komise č. 22/1964.
K bodu 13
Viz zdůvodnění k bodu 9.
K bodu 14
Upřesňuje se odvolávka na navrhované
znění § 10.
K bodu 15
Zákon č. 143/1992 Sb. umožňuje poskytovat
zaměstnancům s místem výkonu práce
podle pracovní smlouvy v cizině plat nebo jeho část
v cizí měně. Protože se zákon
vztahuje i na zaměstnance ve služebním poměru
a výraz "pracovní smlouva" nevyjadřuje
ani skutečnost, že vedoucí zaměstnanci
jsou do funkcí jmenováni. navrhuje se vypustit formulací,
která obsahuje právní důvod výkonu
práce v zahraničí. Nově se navrhuje
i zmocnění, na jehož základě
se bude mocí stanovit koeficient pro přepočet
platu v české měně na plat vyplácený
ve valutách. Toto zmocnění bude možno
využít pro zaměstnance rozpočtových
organizací s místem výkonu práce v
zahraničí, kteří v zemí výkonu
práce žijí a je proto nutné jim část
platu poskytovanou v jiné než české
měně přepočítat podle spotřebního
koše země, v níž konají práci
a nikoliv jen platným kursem. Takovým způsobem
lze pružně reagovat i na případné
změny kursu Kč vůči jiným měnám.
K bodu 16
Úprava sleduje sjednocení dosavadní praxe
při vypočítávání nárokových
příplatků náležejících
zaměstnanci za příslušný kalendářní.měsíc.
K bodu 17
Návrh umožňuje zaměstnancům s
místem výkonu práce v zahraničí,
kterým se poskytuje část platu v zahraniční
měně, vyplácet v této měně
i náhrady platu a odměny za pracovní pohotovost
za stejných podmínek jako plat.
K bodu 18
Současná právní úprava (§
25 odst. 1 zákona č. 143/1992 Sb.) neumožňuje
využít § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku
práce a stanovit podmínky usměrňování
vývoje platů zaměstnanců rozpočtových
a některých dalších organizací
a orgánů, ani novelizovat vyhlášku bývalého
federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování
mzdových prostředků rozpočtových
a příspěvkových organizací,
ve znění vyhlášky č. 221/1992
Sb. Protože postup stanovený vyhláškou
již neodráží podmínky odměňování
zaměstnanců platné od května minulého
roku, je nezbytné tento předpis změnit.
Potřeba usměrňovat rozsah prostředků
vynakládaných na odměňování
zaměstnanců nevyplývá jen ze skutečnosti,
že jsou plně nebo zčásti hrazeny ze
státního rozpočtu, popřípadě
z rozpočtů zřizovatelů. Jsou to především
podmínky odměňování zaměstnanců,
ze kterých vyplývá potřeba vymezit
zaměstnavatelům jednotným způsobem
prostor pro poskytování těch složek
platu, jejichž výši nestanoví jednotlivým
zaměstnancům přímo zákon č.
143/1992 Sb. a příslušná nařízení
vlády, a zabránit tak vzniku neodůvodněných
výdělkových rozdílů vyplývajících
z větší či menší možnosti
využít finančních zdrojů organizace
a orgánů pro odměňování
zaměstnanců.
K bodu 19
Tato změna souvisí se změnou zákona
č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České
republiky, jejíž zdůvodnění se
uvádí k Čl. II.
K bodu 20
Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním
zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil, na který se § 25 odst. 3 zákona
č. 143/1992 Sb. odvolává, byl zrušen
zákonem č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení
vojáků a žáků škol ozbrojených
sil a jejich odpovědnosti za škodu. Pokud jde o úpravu
platových poměrů vojáků z povolání,
odkazuje cit. zákon na "zvláštní
zákony" (§ 3 odst.1), zejména na zákon
č. 143/1992 Sb. Nová úprava hmotného
zabezpečení vojáků proto nevyžaduje,
aby zákon č. 143/1992 Sb. vylučoval možnost
použití některých ustanovení
zákona č. 480/1992 Sb.
K bodu 1
Ustanovení § 13 písm. b) zákona č.
186/1992 Sb. neodpovídá úpravě provedené
zákonem č. 143/1992 Sb. Kvalifikační
předpoklady pro jednotlivé platové třídy
i pravidla pro postup v platových stupních a zápočet.doby
praxe. stanoví prováděcí nařízení
vlády. Doporučuje se proto vypustit ze zákona
c. 186/1992 Sb. zmocnění pro ministerstvo vnitra
k této úpravě obecně závazným
právním předpisem nižší
právní síly, než je nařízení
vlády.
K bodu 2
Poskytování příplatku za zastupování
stanoví § 6 zákona č. 143/1992 Sb. Samostatná
a odlišná úprava pro policisty není
nutná, protože pověření výkonem
funkce lze řešit shodně jako zastupování
nebo zařazení policisty do platové třídy
podle nejnáročnější práce
po dobu pověření.
K bodům 3 až 5
Navrhuje se zrušit ustanovení upravující
odměňování služby konané
nad základní dobu služby v týdnu a služby
za pohotovost, které se věcně kryjí
s prací přesčas a pracovní pohotovostí,
jejichž odměňování zákon
č. 143/1992 Sb. upravuje. Pravomoc ministerstva vnitra
stanovit obecně závazným právním
předpisem podrobnosti o nařizování
služební pohotovosti zůstává
zachována.
K bodům 6 a 7
Návrh odstraňuje dosavadní rozpor mezi zákonem
č. 186/1992 Sb. a zákonem č. 143/1992 Sb.
V zájmu sjednocení způsobu odměňování
zaměstnanců všech rozpočtových
organizací se navrhuje plně uplatnit zákon
č. 143/1992 Sb. i pro příslušníky
Policie České republiky a Vězeňské
služby České republiky. Tento návrh
vyžaduje změnit § 55 odst. 1 písm.a) zákona
č. 186/1992 Sb. tak, aby platové poměry policistů
a struktura jejich služebního příjmu
byly obdobně jako u vojáků upraveny zákonem
č. 143/1992 Sb. a nařízením vlády
vydaným k jeho provedení.
Pojem "služební příjem" se
doporučuje v zákoně č. 186/1992 Sb.
ponechat, protože zákon tento termín používá
i v dalších souvislostech. Podle § 24 zákona
č. 143/1992 Sb. se "služebním příjmem"
rozumí plat podle tohoto zákona.
K bodu 8
Prováděcím předpisem k zákonu
č. 143/1992 Sb. je nařízení vlády.
Kontroverzní ustanovení § 55 odst. 2 zákona
č. 186/1992 Sb. se navrhuje upravit tak, aby platové
poměry policistů nebylo možné upravovat
předpisem nižší právní síly.
K bodu 9
Ustanovení § 56 a § 57 zákona č.
186/1992 Sb. jsou obsahově shodná s ustanoveními
§ 16 a § 18 zákona č. 143/1992 Sb.
K bodu 1
Úprava provedená zákonem České
národní rady č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně, zahrnuje pracovní pohotovost zaměstnance
na pracovišti do pracovní doby. Tato úprava
je v rozporu s § 19 zákona č. 143/1992 Sb.,
a proto se navrhuje příslušná změna,
která zajišťuje jednotný způsob
odměňování pracovní pohotovosti.
K bodu 2
Úprava provedená v § 56 odst. 2 navazuje na
úpravu provedenou v § 55 odst. 1.
Zrušení ustanovení.§ 23 písm. j)
a k) zákona č. 143/1992 Sb., ve znění
tohoto zákona souvisí s nabytím účinnosti
nařízení vlády, kterým se upraví
platové poměry příslušníků
ozbrojených sil a bezpečnostních sborů
a služeb.
Rozsah změn a doplnění zákona č.
143/1992 Sb. si vyžaduje vyhlásit jeho úplné
znění ve Sbírce zákonů České
republiky.
Účinnost zákona se navrhuje stanovit tak,
aby před nabytím této účinnosti
mohla vláda projednat a schválit příslušná
prováděcí nařízení vlády,
která musí nabýt účinnosti
současně se zákonem. Nařízení
vlády, kterým se upraví platové poměry
příslušníků Policie České
republiky, Vězeňské služby České
republiky a příslušníků Sboru
požární ochrany, bude zpracováno společně
s nařízením vlády, kterým se
upraví platové poměry vojáků
z povolání a dalších bezpečnostních
sborů a služeb. Do té doby se navrhuje ponechat
v platnosti i úpravu služebního příjmu
provedenou zákonem České národní
rady č. 186/1992 Sb. a z technických důvodů
i dosavadní úpravu jeho splatnosti a specifickou
úpravu pracovní pohotovosti podle zákona
České národní rady č. 133/1985
Sb.