Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 580/1991 Sb., zákona České národní rady č. 23/1993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 580/1991 Sb., zákona České národní rady č. 23/1993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V nadpisu nad § 4 se vypouštějí slova "okresních a obvodních".

2. Za § 5b se vkládá nový § 5c, který zní:

(1) K řízení ve věcech, jež náležely ke dni účinnosti tohoto zákona do pravomocí vojenských soudů 4a/, je příslušný:

a) obvodní soud pro Prahu 3, jestliže by jinak byl příslušný obvodní soud v obvodu městského soudu v Praze,

b) okresní soud Praha - západ, jestliže by jinak byl příslušný okresní soud v obvodu krajského soudu v Praze,

c) okresní soud v Českých Budějovicích, jestliže by jinak byl příslušný okresní soud v obvodu krajského soudu v Českých Budějovicích,

d) okresní soud v Plzni-město, jestliže by jinak byl příslušný okresní soud v obvodu krajského soudu v Plzni,

e) okresní soud v Litoměřicích, jestliže by jinak byl příslušný okresní soud v obvodu krajského soudu v Ústí nad Labem,

f) okresní soud v Hradci Králové, jestliže by jinak byl příslušný okresní soud v obvodu krajského soudu v Hradci Králové,

g) městský soud v Brně, jestliže by jinak byl příslušný okresní soud v obvodu krajského soudu v Brně,

h) okresní soud v Olomouci, jestliže by jinak byl příslušný okresní soud v obvodu krajského soudu v Ostravě.".

3. Poznámka pod čarou č. 4a/ zní:

"4a/ § 14, 15 a 20 odst. 3 trestního řádu.".

4. § 16a včetně poznámky pod čarou č. 12a se vypouští.

5. V § 31 písm, c) se za slovy "jeho předsedou" tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

"d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 32 příslušný předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmene a) nebo c).".

1. Dnem účinnosti tohoto zákona je k dalšímu řízení ve věcech bývalého vojenského obvodového soudu příslušný okresní soud, v jehož obvodu měl vojenský obvodový soud sídlo, a ve věcech vojenského obvodového soudu v Praze obvodní soud pro Prahu 3.

2. Dnem účinnosti tohoto zákona je k dalšímu řízení příslušný ve věcech bývalého vyššího vojenského soudu v Táboře krajský soud v Českých Budějovicích a ve věcech bývalého vyššího vojenského soudu v Olomouci krajský soud v Ostravě.

3. Dnem účinnosti tohoto zákona se stávají přísedící vojenských soudů, pokud s tím souhlasí, přísedícími těch okresních a krajských soudů na které je tímto dnem přenesena působnost vojenských obvodových soudů a vyšších vojenských soudů, u nichž vykonávali svou funkci.

4. Přísedícího, který byl zvolen do funkce podle zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, zprostí funkce, nebo ho může z funkce odvolat zastupitelstvo, v jehož obvodu je přihlášen k trvalému pobytu. Pokud v obvodu příslušného soudu nemá přísedící trvalý pobyt, zprostí ho funkce nebo rozhodne o jeho odvolání zastupitelstvo, v jehož obvodu je přísedící zaměstnán.

5. Justiční čekatelé vojenských soudů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají pracovníky krajského soudu, v jehož obvodu bylo sídlo vyššího vojenského soudu, u něhož ke dni 31.12.1993 vykonávali přípravnou službu justičního čekatele.

6. Práva a povinnosti z majetkových a jiných obdobných vztahů ohledně majetku užívaného vojenskými obvodovými soudy,vyššími vojenskými soudy, vojenským kolegiem vrchního soudu v Praze a vojenským kolegiem Nejvyššího soudu přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo spravedlnosti, pokud dohodou mezi ním a Ministerstvem obrany nebude stanoveno jinak.

7. Pokud nárok na náhradu škody podle zvláštního zákona 21/ směřuje proti rozhodnutím vojenských soudů, vydaným do dne účinnosti tohoto zákona, je ústředním orgánem podle zvláštního zákona 22/ Ministerstvo obrany.

21/ Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů.

22/ § 9 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.

Zrušuje se zákon č. 141/1992 Sb., o zřízení vojenských soudů, stanovení jejich sídel a obvodů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Obecná část

Ústava České republiky v čl. 110 zakotvila jako dočasnou součást stavy soudů České republiky i vojenské soudy a to do 31. prosince 1993. Tímto dnem ukončí vojenské soudy svou činnost a jejich dosavadnímu převezmou tzv. obecné soudy.

Zákon ČNR č. 17/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 5/1991 Sb.,o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., čl. II bodu 5. zakotvil, že ustanovení tohoto zákona, pokud se vztahují na činnost vojenských soudů a postavení vojenských soudců přísedících vojenských soudů, pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 93. Současně toto ustanovení umožňuje, aby se vojenský soudce, za lnění zákonem stanovených podmínek, stal soudcem přiděleným obecnému soudu téhož stupně.

Předkládaný návrh zákona provádí některé další legislativní změny související s ukončením činnosti vojenských soudů a přechodem jejich agendy na tzv. obecné soudy. Jeho účelem je umožnit:

a)soustředění agendy dosud vyřizované vojenskými obvodovými soudy u vybraných okresních soudů a specializací přispět ke zkvalitnění této, pro obecné soudy nové, rozhodovací činnosti,

b) aby přísedící vojenských soudů, pokud s tím vysloví souhlas, se mohli stát přísedícími obecných soudů a posílit tak personálně nepostačující sbor přísedících, a současně na přechodnou dobu upravit způsob jejich zproštění nebo odvolání z funkce,

c) provést potřebné změny v oblasti státní správy soudů a

d) řešení majetkových a jiných obdobných vztahů ohledně majetku užívaného vojenskými soudy a vojenskými kolegii vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu.

Současně se navrhuje provést dílčí úpravu ve vyřizování stížností to v zájmu pružnějšího vyřizování této agendy.

Zvláštní část:

K Čl. I, bodům 1. až 3.:

Navrhovaná úprava má umožnit soustředění věcí dosud projednávaných vojenskými obvodovými soudy, v nichž bude dána příslušnost k projednání a rozhodování v I. stupni okresním (obvodním) soudům u jednoho okresního (obvodního) soudu v rámci kraje. Umožní se tak, aby tato agenda, která bude pro okresní soudy agendou novou a s jejímž vyřizováním nemají zkušenosti, mohla být vyřizována specializovanými senáty, což by mělo přispět k jejímu kvalitnímu vyřizování.

K Čl. I, bod 4.:

Podle platné právní úpravy provedené zákonem č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, správa vojenských soudů náleží do působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany vykonává též správu vojenských kolegií vrchních soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu a to v dohodě s ministrem spravedlnosti.

V souvislosti s ukončením činnosti vojenských soudů pozbývá důvodnosti úprava obsažená v § 16a, odkazující na shora uvedenou úpravu v oblasti státní správy vojenských soudů. Navrhuje se proto její vypuštění.

K Čl. I. bodu 5.:

Ustanovení § 29 až 32 upravující postup při vyřizování stížností fyzických a právnických osob na postup soudu stanoví příslušnost orgánu státní správy soudů k vyřizování těchto stížností.

V praxi se často vyskytují případy, kdy ve věcech projednávaných v prvním stupni okresním soudem je podána stížnost, která směřuje jak proti postupu soudu nebo soudních osob tohoto okresního soudu, tak i soudu krajského. Podle ustanovení § 31 a § 32 je pak k vyřízení stížnosti z části příslušný předseda okresního soudu a z části příslušný předseda krajského soudu. Praxe důvodně poukazuje na to, takový postup prodlužuje dobu vyřízení takové stížnosti a je i nehospodárný. Navrhuje se proto aby v těchto případech stížnost v celém rozsahu vyřizoval předseda krajského soudu.

K Čl. II, bodům 1. a 2.:

V návaznosti na Čl. I bod 2 se navrhuje, aby na soudy, u nichž bude soustředěno vyřizování věcí, v nichž byla dána příslušnost vojenských obvodových soudů, přešlo i projednání a rozhodování těch věcí, které nebudou vojenskými obvodovými soudy ke dni účinnosti tohoto zákona skončeny.

Pokud jde o neskončené věci vojenského obvodového soudu v Praze, navrhuje se jejich soustředění u obvodního soudu pro Prahu 3, neboť jejich rozdělení mezi tento soud a okresní soud Praha - západ by bylo obtížné a komplikované.

Agenda, v níž byla dána příslušnost vyšších vojenských soudů, bude v budoucnu vyřizována všemi krajskými soudy a jejich příslušnost se bude řídit příslušnými ustanoveními trestního řádu. U neskončených věcí vyšších vojenských soudů se z obdobných důvodů jako v případě neskončených věcí vojenského obvodového soudu v Praze se navrhuje jejich soustředění u krajských soudů v Českých Budějovicích a v Ostravě.

K Čl. II, bodům 3. a 4.

Navrhuje se, aby přísedící vojenských obvodových soudů a vyšších vojenských soudů, pokud s tím projeví souhlas, se stali přísedícími okresních (obvodních) i krajských soudů, které budou vyřizovat věci, dosud projednávané vojenskými soudy. U řady soudů působí nepostačující počet přísedících a rozšíření agendy soudů o další věci projednávané a rozhodované senáty, by ohrožovalo plynulost řízení. Tím, že zákon umožní, aby přísedící vojenských soudů se stali přísedícími tzv. obecných soudů, se rozšíří počty přísedících u těchto soudů. Současně se tím umožní aby řízení ve věcech, které soudy po ukončení činnosti vojenských soudů převezmou jako neskončené, mohl dokončit senát ve složení, v němž začal věc projednávat.

S ohledem na odchylný způsob volby přísedících vojenských soudů a přísedících tzv. obecných soudů, je potřebné odchylným způsobem řešit i způsob jejich zproštění nebo odvolání z funkce.

K Čl. II, bodu 5.:

V souvislosti s ukončením činnosti vojenských soudů je řešeno dokončení přípravné služby justičních čekatelů vojenských soudů.

K Čl. II, bodu 6.:

Navrhovanou úpravou se sleduje zajistit, aby majetek dosud užívaný vojenským soudnictvím byl účelně využit a to jak z hlediska potřeb výkonu soudnictví tzv. obecnými soudy, tak í z hlediska armádních potřeb.

K Čl. II, bodu 7.:

Považuje se za účelné, aby i po ukončení činnosti vojenských soudů zůstala zachována působnost Ministerstva obrany podle § 9 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb., směřuje-li nárok proti rozhodnutím, v nichž byla do 31.12.1993 dána pravomoc vojenských soudů.

Jako hledisko, rozhodné pro určení příslušnosti Ministerstva obrany, se volí doba vydání, tj. vyhlášení rozhodnutí, které má za následek vznik škody. Hledisko právní moci takového rozhodnutí nebylo zvoleno z toho důvodu, že zákon č.58/1969 Sb. v § 4 odst.2 a § 5 nevyžaduje, aby takové rozhodnutí vůbec nabylo právní moci.

K Čl. III:

Navrhuje se zrušení platného právní.ho předpisu, který v souvislosti s ukončením činnosti vojenských soudů pozbývá účel.

K Čl. IV:

Navrhuje se nabyti účinnosti dnem, k němuž vojenské soudnictví ukončí svou činnost.

Navrhovaný zákon nemá dopad na pracovní síly ani nevyžaduje zvýšené náklady ve státním rozpočtu.