Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický zaslal odpověď na interpelaci poslance Pavla Seifera dopisem ze dne 26. listopadu 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického na interpelaci poslance Pavla Seifera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

přípisem předsedy Poslanecké sněmovny PČR č. j. 4116/93, který mi byl doručen dne 25. října 1993, jsem obdržel Vaši další interpelaci ve věci privatizace kamenolomu Dobkovičky. Tato Vaše poslední interpelace obsahově navazuje na předchozí podání a znovu vyjadřuje Váš nesouhlas s rozhodnutím ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci z počátku t. r. o privatizaci státního podniku Kamenolom Dobkovičky formou veřejné soutěže. Znovu, byť nepřímo, naznačuje Vaši favorizaci privatizace tohoto subjektu formou přímého prodeje společnosti s r.o. Kamenolom Dobkovičky za účetní hodnotu podle privatizačního projektu předloženého vedením státního podniku.

V této souvislosti mi dovolte, abych pro přehlednost rekapituloval a charakterizoval Vaše podání k uvedené kauze:

1. V poslaneckém dopise, který jste mi zaslal dne 24. února 1993, jste vyslovil kritiku okolnosti, že nebyl schválen privatizační projekt na přímý prodej kamenolomu společnosti s r.o. Kamenolom Dobkovičky. Se zřetelem k tomu, že byla schválena privatizace subjektu veřejnou soutěží podle konkurenčního projektu předloženého akciovou společností ITALPRAG, jste v této souvislosti vyjádřil názor, že cizí kapitál diktuje privatizaci nerostného bohatství ČR.

Na tuto Vaši stížnost sem Vám odpověděl dopisem ze dne 11. 3. 1993 č. j. 620/0737/93, ve kterém jsem Vám podal vysvětlení, že na jmenovaný privatizovaný státní podnik byly podány ještě další 3 konkurenční privatizační projekty na přímý prodej a to se srovnatelným podnikatelským záměrem k základnímu privatizačnímu projektu a 1 konkurenční privatizační projekt na veřejnou soutěž. Současně jsem Vám podal vysvětlení proč bylo rozhodnuto ve prospěch veřejné soutěže. K tomu ještě dodávám, že tuto formu privatizace schválila v konečné fázi i vládní privatizační komise (složení ministři financí, hospodářství; průmyslu a obchodu, zemědělství, kontroly, pro správu národního majetku a jeho privatizaci a vedoucí Úřadu vlády ČR)s tím, že okruh účastníků soutěže bude omezen na tuzemské fyzické a právnické osoby a že v kupní smlouvě bude uvedeno, že po dobu 5 let nelze převést vlastnictví jednotky na jiné osoby než na jaké byl vymezen okruh účastníků veřejné soutěže.

2. V krátkém časovém odstupu jste pak na mne vznesl interpelaci (přípis předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 29. dubna 1993) ve stejné kauze s odůvodněním, že privatizace tohoto kamenolomu veřejnou soutěží způsobí značné ekologické škody a že by proto v jejím rámci měly býti stanoveny podmínky těžby (limit těžby, způsob přepravy a sankce), případně aby byl obnoven celý privatizační proces s větším zohledněním ekologických hledisek.

Na tuto Vaši interpelaci jsem Vám podrobně odpověděl ve svém vyjádření ze dne 11. června t. r. s poukazem na kompetence Českého báňského úřadu, orgánů ochrany přírody a stavebních úřadů ve správním řízení v otázkách, které byly základem Vaší interpelace. Vedle toho jsem Vám podrobně popsal podmínky realizace veřejných soutěží a postup pro projednávání a schvalování privatizačních projektů vymezený v inkriminovaném údobí zejména usnese ním vlády č. 562 ze dne 23. září 1992 o změně pravidel vlády, kterými se upravuje projednávání a schvalování privatizačních projektů.

Tato má odpověď byla na pořadu jednání 12. schůze Poslanecké sněmovny, konané ve dnech 14. - 16. září 1993, přičemž Váš nesouhlas s odpovědí nebyl sněmovnou odsouhlasen (tisk 294).

3. Poslední Vaše interpelace ve věci privatizace kamenolomu Dobkovičky znovu, jak jsem již uvedl v úvodu mého vyjádření, naznačuje Vaše výhrady k schválené veřejné soutěži a na základě Vámi konstruovaných kalkulací vyúsťuje v závěr, že pro privatizaci kamenolomu Dobkovičky je forma veřejné soutěže zásadně nepřípustná!

K této Vaší poslední interpelaci, zejména pak k Vašemu závěru o nepřípustnosti veřejné soutěže v tomto případě, uvádím:

A. Vámi uvažované kalkulace k veřejné soutěži a přímému prodeji váží na podmínky a předpoklady Vámi preferovaného privatizačního projektu. Nevyhodnocují však i jiné možné varianty, jako např. různé úvěrové podmínky a finanční potřeby, smluvní ceny, tržní poměry, vytíženost kapacit, charakter výhradního ložiska, pravomoce báňských orgánů, orgánů životního prostředí a stavebních úřadů i ve správním řízení apod.

B. Neztotožňuji se s Vaším názorem, že by veřejná soutěž na dam: privatizovaný subjekt byla nepřípustná, neboť

a/ stanovení tržní ceny na základě veřejné soutěže je objektivní a odpovídá skutečné hodnotě privatizovaného majetku. Takto vytvořená cena m°že býti nad, ale i pod účetní hodnotou majetku. Spojovat tento fakt s negativními dopady na sociální situaci občanů, ekologii apod. není opodstatněné;

b/ zvýšeni prodejní ceny kameniva může nastat při jakékoliv formě privatizace a nelze zaručit, že při přímém prodeji předem určenému vlastníku k němu nedojde (smluvní ceny);

c/ nabyvatel vybraný na základě veřejné soutěže bude povinen zajistit pracovníky s odbornou způsobilostí (viz podmínky horního zákona a požadavky Českého báňského úřadu)

d/ tržní cena se stanovuje na základě nabídky a poptávky, nikoliv na základě účetní hodnoty;

e/ Váš názor, že forma veřejné soutěže nepochybně znamená nereálnost přežití jakékoliv organizace, která soutěž vyhraje, naprosto neodpovídá dosavadnímu průběhu privatizace a úspěšnosti nabyvatelů vzešlých z této formy privatizace.

V návaznosti na uvedené si dovoluji ještě odkázat na preambuli vládou schválených pravidel pro privatizaci, ve které je zdůrazněno upřednostňování veřejných soutěží v privatizačním procesu.

Závěrem ve své poslední interpelaci požadujete, abych Vám sdělil informace o privatizačních záměrech s podrobným zdůvodněním preferencí a aby byla zvolena taková varianta privatizace, která by znamenala rozumně podložený a co největší hmotný efekt a obecný prospěch.

K tomu mi dovolte uvést, že na prvou část Vašeho požadavku dávají odpověď pravidla vlády vydaná k postupu privatizace a promítnutá do jejího usnesení č. 510/1992 a č. 562/1992 a v poslední době novelizovaná usnesením vlády č. 568/1993. (Stať III pravidel: Stanovení některých zásad a priorit pro věcné posuzování a schvalování projektů.)

Pro Vaši informaci v této souvislosti sděluji, že všechna tato citovaná opatření vlády byla Úřadem vlády ČR zaslána Poslanecké sněmovně PČR na vědomí.

Závěrečný Váš požadavek podle mého přesvědčení splní realizace přijatého privatizačního rozhodnutí.

S pozdravem

Vážený pan

Mgr. Pavel Seifer

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Chaplinova 653

Praha 5