Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 211/93 Sb., o zákazu výroby, dovozu a užívání látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země a výrobků takové látky obsahujících, se mění a doplňuje takto:

V § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:

"ustanovení § 4 odst. 3 se nepoužije na právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, které byly odsouhlaseny příslušnými orgány státní správy a na které byl udělen souhlas k výrobě a dovozu."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. srpna 1993.

Přijatý zákon o zákazu výroby, dovozu a užívání látek poškozujících nebo ohrožujících ozonovou vrstvu země a výrobků takové látky obsahujících stanovuje zcela odlišný režim, než jaký existoval v době platnosti zákona č. 309/1991 Sb., a nekoresponduje ani s připravovaným vládním návrhem na jeho novelizaci, který v průběhu roku 1992 připravovalo ministerstvo životního prostředí.

Dochází tak rovněž k nesouladu s právním režimem podle Montrealského protokolu (jehož signatářem byla ještě ČSSR) a jeho londýnským a škodaňským dodatkem a právním režimem současně platným v České republice.

Podnikatele tento fakt staví do situace, kdy nemohou dostát svým závazkům vůči zahraničním partnerům, leda za cenu obrovských finančních ztrát (ať již tyto ztráty budou spočívat v placení sankčních poplatků do Fondu či placení smluvních sankcí podle uzavřených dohod zahraničnímu zákazníkovi).

Právní vztahy takto vzniklé - tedy za účinnosti dřívějších právních předpisů - by měly být nyní posuzovány podle zákona nového, který pro ně zavádí podmínky nepoměrně nevýhodnější.

Není jistě sporu o tom, že úplný zákaz používání freonů je nezbytný a to v čase co nejkratším. V prvním státě by však nemělo docházet k situacím,kdy je ohrožována právní jistota podnikatelů způsobem výše popsaným.

Přechodná ustanovení zákona - pokud by byla doplněna jednoduchou novelizací tak jak je navrhováno - by mohla tento stav zhojit tím způsobem, že by do doby účinnosti zákazu výroby, dovozu a užíváni těchto látek (tedy do 1. 1. 1996) vyloučila aplikaci sankčních ustanovení § 4 odst. 3 u těch právních vztahů, které vznikly před účinností tohoto zákona a byly založeny v dobré víře v souladu s platným právním režimem v době svého vzniku.