Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákonů č. 173/1968 Sb., č. 100/1970 Sb., č. 47/1973 Sb. a č. 179/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 3 včetně nadpisu zní:

Ústav pro výkon trestu odnětí svobody

Trest se vykonává v ústavu pro výkon trestu odnětí svobody nebo v samostatném oddělení ústavu pro výkon vazby (dále jen "ústav").".

2. § 4 se zrušuj e. 3. Oddíl 2 zní:

Diferenciace výkonu trestu § 5

Typy ústavů

(1) Ústavy se člení podle stupně vnější ostrahy, zajištění bezpečnosti a způsobu uplatňování resocializačních programů do čtyř základních typů:

a) s dohledem,

b) s dozorem,

c) s ostrahou,

d) se zvýšenou ostrahou.

(2) Pro odsouzené, kteří ve výkonu trestu odnětí svobody nedovršili osmnáctý rok svého věku, nebo o nich tak rozhodl soud (dále jen "mladiství"), se zřizuje zvláštní typ ústavu pro mladistvé.

(3) V rámci jednoho ústavu mohou být zřízena oddělení různých základních typů, pokud tím nebude ohrožen účel výkonu trestu.

(4) Diferencovaným výkonem trestu v jednotlivých typech ústavů se sleduje, aby méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených odsouzených a aby v nápravně výchovné činnosti u odsouzených, u nichž to vyžaduje vyšší stupeň nebo povaha jejich narušení, se uplatňovaly účinnější prostředky k jejich nápravě. Obdobně diferencovaně se volí též formy a metody pracovní výchovy a kulturně výchovné práce, rozsah oprávnění samosprávy, stupeň vnější ostrahy a způsob zajištění bezpečnosti.

(1) O tom, do jakého typu ústavu se odsouzený při nástupu výkonu trestu zařadí (§ 5 odst. 1,2) rozhoduje soud.

(2) Umístění odsouzených do jednotlivých ústavů podle rozhodnutí soudu provádí generální ředitelství Vězeňské služby. Odděleně do samostatných ústavů nebo samostatných oddělení ústavů po nástupu výkonu trestu umístí

a) odsouzené se změněnou pracovní schopností,

b) odsouzené muži starší 60 let,

c) odsouzené ženy.

(1) Pro příjem odsouzených se v ústavech zřizují nástupní oddělení.

(2) V průběhu výkonu trestu v nástupním oddělení se zpracuje komplexní zpráva o odsouzeném, v níž se na základě chování odsouzeného, výsledků jeho vyšetření a dostupných materiálů k jeho osobě zhodnotí jeho sociální úroveň, osobnostní rysy a s přihlédnutím k délce uloženého trestu, předchozím odsouzením a míře nebezpečnosti odsouzeného se zváží možnosti výchovného působení a předpoklady jeho účinnosti.

(3) Informace o odsouzeném získané v souvislosti se zpracováním komplexní zprávy podle odstavce 2 jsou důvěrné a nesmí být sdělovány nebo zpřístupněny nepovolané osobě.

(1)Pro odsouzené zpracovává ústav resocializační programy, které představují souhrn pracovních, vzdělávacích, terapeutických a zájmových aktivit s diferencovaným přístupem při jejich realizaci. Skladba resocializačního programu vždy sleduje dosažení účelu výkonu trestu.

(2) Odsouzený má možnost si zvolit resocializační program z těch, které správa ústavu vzhledem k hlediskům uvedeným v § 5, 6 odst.2 a § 7 odst. 2 považuje za vhodné. Pokud si žádný z těchto programů nezvolí, zúčastní se minimálního programu stanoveného vnitřním řádem ústavu. Jeho základ tvoří pracovní činnost odpovídající zdravotnímu stavu odsouzeného.

(3) Resocializační programy musí být v závislosti na vývoji osobnosti odsouzeného, jeho chování a délce trestu aktualizovány.

(1) Při aktualizaci resocializačního programu odsouzeného může ředitel ústavu rozhodnout o přeřazení odsouzeného do ústavu jiného typu, který se od ústavu, kde dosud odsouzený trest vykonává, může lišit o jeden stupeň (§ 5 odst. 1).

(2) 0 přeřazení odsouzeného do ústavu s mírnějším režimem rozhodne ředitel ústavu tehdy, jestliže chování odsouzeného a způsob, jakým plní své povinnosti odůvodňují závěr, že přeřazení přispěje k dosažení účelu výkonu trestu.

(3) O přeřazení odsouzeného do ústavu s přísnějším režimem může ředitel ústavu rozhodnout, jestliže

a) odsouzený závažným způsobem nebo opakovaně porušil stanovený pořádek nebo kázeň,

b) odsouzený byl pravomocně uznán vinným trestným činem, který spáchal během výkonu trestu,

c) vznikla důvodná obava, že odsouzený stávajícího zařazení zneužije.

(4) Z ústavu se zvýšenou ostrahou nelze přeřadit

a) odsouzeného, kterému byl uložen výjimečný trest odnětí svobody a který dosud nevykonal alespoň deset let tohoto trestu,

b) jiného odsouzeného, který trest vykonává v ústavu se zvýšenou ostrahou, před výkonem alespoň jedné třetiny uloženého trestu.

(5) Do ústavu s dozorem a ústavu s dohledem nelze přeřadit

a) odsouzeného, který se má na základě rozhodnutí soudu podrobit ochrannému léčení v ústavní formě,

b) odsouzeného, u něhož je důvodná obava, že by mohl takového zařazení v takovém ústavu zneužít.

(6) Na návrh odsouzeného, který v ústavu určitého typu vykonal nepřetržitě alespoň jednu třetinu uloženého trestu, nejméně však šest měsíců, může ředitel ústavu rozhodnout o jeho přeřazení do ústavu s mírnějším režimem; to neplatí pro odsouzeného, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí a vykonává jej v ústavu se zvýšenou ostrahou. Ředitel ústavu je povinen o takovém návrhu rozhodnout do třiceti dnů.

(7) Není-li návrhu podle odstavce 6 vyhověno, může jej odsouzený opakovat až po uplynutí šesti měsíců od skončení řízení o jeho předchozím návrhu.

(8) Jestliže bylo rozhodnuto o přeřazení odsouzeného do jiného typu ústavu, stanoví generální ředitelství Vězeňské služby ústav, v němž bude odsouzený nadále trest vykonávat.

(1) Rozhodnutí podle § 9 ředitel ústavu vždy písemně vyhotoví a doručí odsouzenému. Proti rozhodnutí o přeřazení do ústavu s přísnějším režimem nebo rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno návrhu podle § 9 odst. 6, může může odsouzený do osmi dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání k okresnímu soudu, v jehož obvodu se trest vykonává. Odvolání má odkladný účinek. Na řízení o přeřazování odsouzených se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(2) Na řízení před soudem se vztahuje zvláštní předpis.1)".

---------------------

1) § 2501 až 250s občanského soudního řádu

4. V § 11 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2 který zní:

"/2/ Umístit odsouzeného tak, že na něj připadne menší ubytovací plocha, než je uvedená v odstavci 1, lze pouze za mimořádných okolností na nezbytně nutnou dobu.".

Dosavadní odstavce 2,3 a 4 se označují jako odstavce 3,4 a 5.

5. V § 11 odst. 3 se slova "osmihodinový spánek" nahrazují slovy "nepřetržitá osmihodinová doba ke spánku".

6. § 12 včetně nadpisu zní:

(1) Odsouzený smí přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení (Dále jen "korespondence") bez omezení. Vězeňská služba je oprávněna obsah korespondence zkontrolovat, s výjimkou korespondence mezi odsouzeným a advokátem, státním orgánem nebo mezinárodní organizací, která je podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv. Právo kontroly zahrnuje i oprávnění seznámit se s obsahem sdělovaných informací. Pokud obsah korespondence zakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čin, Vězeňská služba korespondenci zadrží a předá ji orgánu činnému v trestním řízení.

(2) Odsouzený smí přijímat návštěvy blízkých osob ²⁾ v závislosti na typu ústavu, ve kterém je zařazen. Období mezi termíny návštěv však nesmí být delší jak tři týdny v ústavu s dohledem nebo s dozorem a šest týdnů v ústavu s ostrahou nebo se zvýšenou ostrahou. Nestanoví-li ústavní řád ústavu počet vyšší, mohou odsouzeného současně navštívit nejvýše čtyři osoby. V zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu lze odsouzenému povolit návštěvu jiné osoby."

7. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka č. 2.

8. V § 13 odst. 2 se slova "zařízeních pro výkon trestu (§ 3) nahrazují slovem "ústavu".

9. § 14 odst. 2 zní:

"(2) Odsouzený smí přijímat balíčky s potravinami a s jinými věcmi osobní potřeby stejně často, jako smí přijímat návštěvy.".

10. V § 15 odst. 1 větě druhé se slova "zařízeních pro výkon trestu" nahrazují slovem "ústavu" a ve větě třetí se slovo "Náčelník" nahrazuje slovem "Ředitel".

11. § 15 odst. 2 zní:

"(2) Orgány Vězeňské služby bez odkladu vyrozumí ředitele ústavu, státního zástupce, soudce nebo orgán, který provádí kontrolu ústavu, o žádosti odsouzeného o rozmluvu a na jejich pokyn takovou rozmluvu v ústavu umožní.".

12. § 15 odst. 3 zní:

"(3) Odsouzený má právo na poskytování právní pomoci advokátem, jenž má oprávnění v mezích svého zmocnění vést s odsouzeným korespondenci a hovořit s ním bez omezení. Ředitel ůstavu je povinen vytvořit podmínky umožňující pověřené osobě Vězeňské služby rozhovor mezi odsouzeným a advokátem vidět, ne však slyšet.".

13. Dosavadní poznámka 2) pod čarou se vypouští.

14. V § 16 odst. 1 se slova "nápravně výchovných skupinách" nahrazují slovem "ústavech".

15. V § 16 odst. 3 větě druhé za středníkem se slovo "náčelníkovi" nahrazuje slovem "řediteli" a slovo "náčelníkem" se nahrazuje slovem "ředitelem".

16. V § 17 odst. 1 se slova "Sboru nápravné výchovy" nahrazují slovy "Vězeňské služby".

17. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"/2/ Odsouzený nesmí vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.".

Dosavadní odstavce 2,3 a 4 se označují jako odstavce 3,4 a 5.

18. V § 18 odst. 1 věta prvá zní: " Pro každý ústav stanoví jeho ředitel se souhlasem generálního ředitele Vězeňské služby ústavní řád, kterým se řídí chod života a činnost odsouzených.".

19. V § 20 odst. 6 se slova "denně" nahrazují slovy "nejméně jedenkrát za týden".

20. V § 21c odst. 2 větě prvé se vypouštějí slova "správou Sboru nápravné výchovy".

21. V § 22 odst. 3 větě prvé se slova "náčelník nápravně výchovného" nahrazují slovem "ředitel".

22. V § 23 se slova "Sboru nápravné výchovy" nahrazují slovy "Vězeňské služby".

23. § 26 zní:

(1) Ústavy vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci vlastní podnikatelské činnosti, nebo na smluvním základě s jiným podnikatelem. Odsouzení jsou v souladu s účelem výkonu trestu zařazováni do práce zejména podle jejich zdravotního stavu a pracovních schopností.

(2) Smlouva mezi ústavem a podnikatelem, na jejímž základě se uskutečňuje zařazení odsouzených do práce, stanoví podrobnější podmínky, zd nichž budou odsouzení vykonávat práce, případně i postup při zaškolení odsouzených k výkonu určených prací a způsob zvyšování jejich pracovní kvalifikace. Při vytváření podmínek k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci má podnikatel stejné povinnosti, jaké by měla vůči pracovníkům v pracovním poměru.

(3) Odsouzený, který byl zařazen do práce, je povinen pracovat, pokud mu to dovoluje jeho zdravotní stav.".

24. V § 27 odst. 1 věta prvá zní:

"Podnikatelé uvedení v § 26 odst. 1 poskytují ústavům za prácí odsouzených dohodnuté plnění (§ 26 odst. 2).".

25. V § 27 odst. 2 větě druhé se slovo "Náčelník" nahrazuje slovem "Ředitel" a slovo "republiky" se vypouští.

26. V § 27 odst. 3 větě prvé se slova "nápravně výchovného" vypouštějí.

27. § 29 odst. 1 zní:

"(1) Odsouzeným přísluší odměna podle vykonané práce. Výši odměny a podmínky pro její poskytování stanoví nařízením vláda.".

28. § 31 zní:

Odsouzeným, u nichž jsou pro to předpoklady vzhledem k jejich schopnostem, věku a délce trestu, se umožňuje, aby získali základní nebo i vyšší vzdělání, anebo se zúčastnili dalších forem vzdělávání."

29. § 32 zní:

Způsobí-li odsouzený svým zaviněním škodu na majetku ústavu, která nepřevyšuje částku 5000 Kč, může mu být rozhodnutím ředitele ústavu uložena povinnost k její náhradě."

30. V § 33 odst. 1 se slova "organizaci nebo nápravně výchovnému ústavu" nahrazují slovy "ústavu nebo podnikateli, u kterého byl zařazen k výkonu práce,".

31. § 33 odst. 2 zní:

"(2) Podnikatel, kterému byla způsobena škoda, projedná výši požadované náhrady též s ústavem.".

32. § 34a zní:

Za škodu způsobenou odsouzenému při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů odpovídá ústav nebo podnikatel, k němuž byl odsouzený k výkonu práce zařazen, podle zvláštních předpisů. ⁵⁾ Obdobně odpovídá ústav nebo podnikatel odsouzenému za škodu vzniklou pracovním úrazem, nemocí z povolání ⁶⁾ a za škodu způsobenou na odložených věcech a při odvracení škody.⁷⁾".

33. V § 35 se slova "náčelník nápravně výchovného" nahrazuje slovem "ředitel".

34. V § 36 odst. 1 se slova "náčelník nápravně výchovného" nahrazují slovem "ředitel".

35. § 36 odst. 2 zní:

"(2) Je-li třeba odsouzenému neodkladně poskytnout léčebnou péči., kterou nelze zajistit v ústavu nebo ve specializovaném zdravotnickém zařízení Vězeňské služby, může ředitel ústavu odsouzenému přerušit na nezbytně nutnou dobu výkon trestu. Pokud si odsouzený újmu na zdraví nezpůsobil úmyslně, doba přerušení nepřesahující 30 dnů se započítává do doby výkonu trestu.".

36. V § 43 odst. 2 se slova "náčelníka nápravně výchovného" nahrazuji slovem "ředitele".

37. Nadpis oddílu 10 zní: "Spolupůsobení při výkonu trestu a jeho kontrola"

38. § 44 včetně nadpisu zní:

Dozor nad dodržováním právních předpisů ve výkonu trestu provádí ministr spravedlnosti.

39. § 47 se vypouští.

40. V § 48 odst. 2 se slova "Nápravně výchovné ústavy" nahrazují slovem "Ústavy".

41. § 48a včetně nadpisu zní:

Ústavy vytvářejí po dobu výkonu trestu předpoklady pro plynulý přechod osob propuštěných z výkonu trestu do občanského života; přitom úzce spolupracují o příslušnými orgány státní správy a samosprávy, zejména jim poskytují včas potřebné informace. Zvláštní péči je třeba věnovat osobám propouštěným z výkonu dlouhodobého trestu a těm, jejichž sociální vztahy jsou problémové.".

42. § 49 včetně nadpisu zní:

Ve spolupráci se zájmovými sdruženími občanů orgány státní správy a územní samosprávy v rámci své působnosti pečují o vytváření vhodných podmínek pro dovršení nápravy odsouzených po jejich propuštění z výkonu trestu. Zejména jim jsou nápomocny při zajištění vhodného zaměstnání a ubytování.".

43. § 50 se vypouští.

44. V § 51 se vypouští věta druhá.

45. § 53 včetně nadpisu zní:

(1) Dovrší-li mladistvý ve výkonu trestu osmnáctý rok věku, rozhodne ředitel ústavu, zda mladistvý vykoná zbytek trestu v ústavu pro mladistvé, nebo se přeřadí do ústavu pro ostatní odsouzené. Při rozhodování se přihlíží zejména k dosaženému stupni převýchovy mladistvého a k délce zbytku trestu. V případě přeřazení do ústavu pro ostatní odsouzené zároveň ředitel ústavu rozhodne, zda se mladistvý umístí do ústavu s dohledem nebo s dozorem.

(2) O přeřazení odsouzeného do ústavu pro ostatní odsouzené může ředitel ústavu rozhodnout též tehdy, jestliže mladistvý, který překročil osmnáctý rok věku, v ústavu pro mladistvé soustavně nebo závažným způsobem porušuje stanovený pořádek nebo kázeň.

(3) Na řízení podle odstavce 1 a 2 se užije ustanovení § 9a. Rozhodnutí o přeřazení mladistvého do ústavu pro ostatní odsouzené se vždy považuje za rozhodnutí o přeřazení do ústavu s přísnějším režimem.".

46. V § 54 nadpis zní: "vnitřní diferenciace výkonu trestu".

47. V § 54 se vypouští odstavec 1, zrušuje se číslování odstavců a slova "V nápravně výchovných ústavech pro mladistvé se mladiství" se nahrazují slovy "Mladiství se".

48. V § 55 se vypouštějí slova "vykonávající trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé".

49. V § 56 odst. 1 se vypouštějí slova "vykonávajících trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé ".

50. § 57 odst. 1 zní:

"(1) Mladistvým, u nichž jsou pro to zejména vzhledem k délce trestu předpoklady, se zajišťuje příprava na budoucí povolání.".

51. V § 58 se vypouštějí slova "vykonávajících trest v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé".

52. § 59 a 6p se vypouštějí.

53. Oddíl 13 včetně nadpisu zní:

Výkon trestu u některých dalších kategorií odsouzených

Pokud tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na výkon trestu u dále uvedených kategorií odsouzených ostatních ustanovení tohoto zákona.

Výkon trestu odsouzených se změněnou pracovní schopností a odsouzených v důchodovém věku

(1) Ústavní řád, obsah a formy resocializačních programů zásadně zohledňují schopnosti, duševní a tělesný stav odsouzených se změněnou pracovní schopností nebo v důchodovém věku.

(2) odsouzeným uvedeným v odstavci 1 lze ukládat jen takové kázeňské tresty, které lze jinak uložit mladistvým.

(1) Odsouzení, u nichž byly na základě komplexní zprávy doplněné závěrem odborného lékařského vyšetření shledány duševní poruchy nebo závislosti, vyžadující specifické přístupy, se podle povahy a závažnosti takové poruchy nebo závislosti zpravidla zařadí do zvláštních oddělení v rámci jednotlivých typů ústavů.

(2) Ústavní řád, obsah a formy resocializačních programů zásadně přihlížejí k nutnosti individuálního přístupu a terapeutického zaměření.

(1) Ústavní řád, obsah a formy resocializačních programů a vnitřní diferenciace zásadně přihlížejí k psychickým, fyziologickým a věkovým zvláštnostem odsouzených a k dalším skutečnostem vyplývajícím z povahy trestu.

(2) Návštěvy, vycházky a výkon kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení zásadně probíhají odděleně od ostatních odsouzených.

(3) Je-li vzhledem k předchozím projevům odsouzeného důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze při předvádění odsouzeného použít předváděcí řetízky, pouta, nebo pouta s poutacím opaskem i bez splnění podmínek, stanovených zvláštním předpisem ^7a)

---------------

7a) § 17 odst. 1 zákona ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky

Při umístování odsouzených cizinců do ústavů se podle možností postupuje tak, aby odsouzení stejné národnosti nebo hovořící stejným jazykem spolu mohli komunikovat, umožní se jim přístup k četbě knih v jazyce, který ovládají, případně v závislosti na délce trestu se jim vytvoří vhodné příležitosti pro výuku českého jazyka.".

54. § 65 odst. 3 zní:

"(3) Rozhodnutí o náhradě podle odstavců 1 a 2 vydá ředitel ústavu. Způsob určení náhrady nákladů ochrany a dopravy a nákladů předvedení a postup při jejich náhradě upraví ministerstvo spravedlnosti právním předpisem. Úhrnná výše náhrady nákladů jednoho předvedení však nemůže být vyšší než 1000 Kč; toto omezení se nevztahuje na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s neúspěšným návrhem odsouzeného na povolení obnovy řízení.".

55. V § 66 odst. 1 se slova "Sboru nápravné výchovy" nahrazují slovy "Vězeňské služby".

56. § 67 a 67a se vypouštějí.

57. V § 68 odst. 1 se vypouští věta druhá.

58. § 70 a 71 se vypouštějí.

59. V § 72 věta první zní:

"Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou vydá řád výkonu trestu odnětí svobody, v němž stanoví pravidla vnitřního pořádku a diferenciace výkonu trestu odnětí svobody v jednotlivých typech ústavů.".

1. Ustanovení tohoto zákona se užije též na výkon trestů, jež byly pravomocně uloženy před účinností tohoto zákona. Dosavadní zařazení do třetí nápravně výchovné skupiny u odsouzeného, kterému byl uložen výjimečný trest odnětí svobody a který dosud nevykonal alespoň deset let tohoto trestu, nebo u odsouzeného, který ke dni účinnosti tohoto zákona nevykonal alespoň jednu třetinu uloženého trestu, se považuje za umístění do ústavu se zvýšenou ostrahou. Dosavadní zařazení ostatních odsouzených do třetí nápravně výchovné skupiny se považuje za umístění do ústavu s ostrahou. Dosavadní zařazení odsouzeného v první a druhé nápravně výchovné skupině se považuje za umístění do ústavu s dozorem. Umístění odsouzeného do otevřeného oddělení první nápravně výchovné skupiny se považuje za umístění do ústavu s dohledem.

4. V řízení o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody podle trestního řádu soud od účinnosti tohoto zákona nepokračuje. Věci, v nichž nebylo pravomocně rozhodnuto, předá k rozhodnutí příslušnému řediteli ústavu.

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákon České republiky vyhlásil úplné znění zákona o výkonu trestu odnětí svobody, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.