Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se mění a doplňuje zákon č. 88/1968 Sb.,

o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Po skončení povinné školní docházky se považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nejdéle však do dosažení 18 let.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

2. § 24 odst.l zní:

"(1) Přídavky na děti činí měsíčně

a) 340 Kč na dítě do 6 let věku,

b) 380 Kč na dítě od 6 do 10 let věku,

c) 450 Kč na dítě od 10 do 15 let věku,

d) 490 Kč na dítě starší 15 let.".

3. § 25 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

"(3) Pro stanovení výše přídavků na děti za kalendářní měsíc je rozhodný věk, který dítě dosáhne v tomto měsíci.".

4. V § 28 se vypouští odstavec l; zároveň se zrušuje číselné označení odstavce 2.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. l/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 50 odst. 3 se vypouští.

2. V § 71 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:

"Pro nárok na výchovné po skončení povinné školní docházky se považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nejdéle však do dosažení 18 let.".

3. § 71 odst. 4 zní:

"(4) Výchovné činí měsíčně

a) 340 Kč na dítě do 6 let věku,

b) 380 Kč na dítě od 6 do 10 let věku,

c) 450 Kč na dítě od 10 do 15 let věku,

d) 490 Kč na dítě starší 15 let.".

4. V § 71 odst. 6 větě první se vypouštějí slova "kdo má nárok na vyšší výchovné, a při nároku na výchovné ve stejné výši tomu"

5 § 71 odst. 8 zní:

"(8) Pro stanovení výše výchovného je rozhodný věk, který dítě dosáhne v kalendářním měsíci, ve kterém je výchovné splatné.".

(1) Přídavky na děti a výchovné, které náležejí ke dni 30. září 1993, se poskytují po tomto dni v dosavadní výši, pokud je to výhodnější. Podle předchozí věty se postupuje i v případech, dojde-li ke změně oprávněného.

(2) Přídavky na děti a výchovné na více dětí téhož oprávněného, vyplácené různým příjemcům, které náležejí ke dni 30. září 1993 ve výši podle § 28 odst.l zákona č.88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění a podle § 71 odst. 8 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, se poskytují po tomto dni v dosavadní výši, nedojde-li ke změně příjemce a je-li to výhodnější.

(3) Doplatek k přídavkům na děti^1/, poskytovaný ke dni 30. září 1993 při souběhu nároků na přídavky na děti a výchovné v rodině, se poskytuje po tomto dni v takové výši, aby úhrn přídavků na dětí, výchovného a tohoto doplatku nebyl nižší než přede dnem 30. září 1993; doplatek k přídavkům na děti se vyplatí po doložení nové výše výchovného. Ustanovení předchozí věty platí obdobně, jde-li o doplatek k výchovnému.^2/

(4) Sirotčí důchod, který náleží ke dni 30. září 1993 ve výši podle § 50 odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, se poskytuje po tomto dni v dosavadní výši.

(1) Přídavky na děti a výchovné ve výši podle tohoto zákona se poskytnou poprvé za měsíc říjen 1993.

(2) Doplatek výchovného do výše stanovené podle tohoto zákona se za měsíce říjen a listopad 1993 vyplatí v měsíci listopadu 1993.

1) § 10 odst. 1 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.

2) § 32 odst. 3 a 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1993.

Obecná část

V současné době je jako součást reformy systému sociálního zabezpečení připravován návrh zásad zákona o státní sociální podpoře, který sjednocuje jednotlivé dávky určené na podporu rodin do uceleného systému. Tento systém je koncipován tak, že nabízí univerzální řešení jak vzhledem k možnostem a rozsahu testování příjmů, tak i s ohledem na objem dostupných finančních prostředků na dávky. Systém cíleně a diferencovaně orientuje podporu ve prospěch rodin potřebných a zaměřuje se, na rozdíl od systému sociální pomoci, i na rodiny, které se svými příjmy nacházejí ve stanoveném pásmu nad úrovní životního minima. Návrh zcela mění koncepci dosavadních rozhodujících dávek pro rodiny (zejména koncepci přídavků na děti a státního vyrovnávacího příspěvku) a zavádí nové dávky, reagující na dosud neřešené sociální situace. Tento systém vychází u většiny dávek z částek životního minima a jejich násobků, a to jak pro určení rozsahu příjemců, tak i pro určení výše vyplácených dávek.

Systém státní sociální podpory v navrhované podobě vyjadřuje princip státem organizované solidarity od majetných k nemajetným a od bezdětných k rodinám s dětmi. Zavedení nového systému je směřováno k 1.1.1995, kdy budou vytvořeny věcné a organizační předpoklady pro jeho plné fungování. Do té doby, t.j. do konce roku 1994, je účelné navrhovaná opatření koncipovat již s ohledem na záměry systému státní sociální podpory a to jak z hlediska okruhu oprávněných osob, tak i s ohledem na výši jednotlivých dávek.

S ohledem na vývoj sociální situace v rodinách s dětmi a v neúplných rodinách a v souladu s postupným přibližováním dosavadního systému k nové koncepci státní sociální podpory je nezbytným krokem převedení přídavků na děti na nový systém. V jeho rámci by se přídavky na děti nezvyšovaly se zvyšujícím se počtem dětí v rodině tak, jako dosud, ale v závislosti na věku dítěte. Tento systémový krok dále reaguje na zavedení nového systému daně z příjmu fyzických osob zohledňující počet závislých dětí v rodině. Změnou systému přídavků na děti by tak kromě koncepčních záměrů byl vhodně završen proces opatření ve prospěch rodin s dětmi v roce 1993, zejména ve vztahu k dětem vyššího věku. Ve prospěch rodin s nejmenšími dětmi byla určitá pozitivní opatření v roce 1993 již provedena (zvýšení podpory při narození dítěte, rodičovského příspěvku).

Naposledy byly přídavky na děti upraveny nařízením vlády ČSSR č. 112/1984 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek. Od 1.1.1985 činí přídavky na

- 1 dítě 200 Kč měsíčně,

- 2 děti 650 Kč měsíčně,

- 3 děti 1210 Kč měsíčně,

- 4 děti 1720 Kč měsíčně,

- a na každé další dítě 350 Kč měsíčně.

Index životních nákladů zaměstnaneckých domácností v červnu 1993 ve srovnání s obdobím před zahájením cenové liberalizace (t.j. prosinec 1990) dosáhl hodnoty 186.6, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku hodnotu 121.8 a ve srovnání s prosincem 1992 hodnotu 111.8.

Nominální čisté peněžní příjmy rodin s dětmi se podle údajů statistiky rodinných účtů v roce 1992 ve srovnání s rokem 1990 zvýšily o 37.1% a dosáhly úrovně 2 527 Kč na osobu měsíčně, u bezdětných domácností s ekonomicky aktivním členem přitom dosáhly úrovně 4 153 Kč na osobu a u domácností nepracujících důchodců 2 492 Kč na osobu.

Reálné čisté peněžní příjmy rodin s dětmi byly podle údajů statistiky rodinných účtů v roce 1992 ve srovnání s rokem 1990 nižší o 19,5%. U domácností s ekonomicky aktivním členem bez dětí činil tento pokles ve stejném období 17.0% a u domácností nepracujících důchodců 15.0%.

Podle statistiky rodinných účtů představoval podíl přídavků na děti v rodinách s dětmi v roce 1990 8.3% z čistých peněžních příjmů (vč. státního vyrovnávacího příspěvku 10.0%). V roce 1992 činil tento podíl 5.8%, po připočtení státního vyrovnávacího příspěvku na děti 9.9%.

Reálná kupní síla přídavků na děti vč. státního vyrovnávacího příspěvku v červnu 1993 představovala již jen 63% proti prosinci 1990. U rodin, které nemají od 2. čtvrtletí 1993 nárok na státní vyrovnávací příspěvek (v těchto rodinách žije cca 20% dětí), by v celoročním průměru a bez započtení cenového vývoje ve zbývající části roku činila kupní síla přídavků na děti 44% proti prosinci 1990. U rodin, kterým bude vyplacen jednorázový přídavek v průměrné výši cca 1 245 Kč, by činila reálná kupní síla těchto dávek (t.j. přídavků na děti, státního vyrovnávacího příspěvku a jednorázového příspěvku) 75% výchozí úrovně.

Růst životních nákladů koncem roku 1992 a začátkem roku 1993 měl vyšší dopad na domácnosti s dětmi než na domácnosti bezdětné. Jen pro vyrovnání reální kupní síly v červnu 1993 na úroveň prosince 1992 by musely příjmy z ekonomické aktivity v domácnosti s dětmi vzrůst o 14.0%, zatímco v domácnostech bezdětných

o 12.6%. V tomto výpočtu není započteno zrušení slevy na dani ze mzdy v důsledku přechodu na daň z příjmu, které situaci domácností s dětmi dále zhoršuje.

V systému daně ze mzdy byla sleva na závislé děti poskytována bez ohledu na počet dětí v rodině. Naopak přídavky na děti se i v přepočtu na 1 dítě s rostoucím počtem dětí zvyšovaly. Toto schéma bylo vytvořeno v roce 1968, kdy byly zrušeny daňové skupiny podle počtu dětí a daňová úleva z toho vyplývající byla převedena do přídavků na děti. V loňském roce lze slevu na dani ze mzdy z titulu přítomnosti dítěte v rodině odhadnout na 6 až 7 mld. Kč. V tomto roce lze odhadnout vlivem nezdanitelných položek na závislé děti snížení daní v novém systému daně z příjmu fyzických osob na cca 3,5 mld. Kč. Objem slev na závislé děti se v roce 1993 nominálně snížil proti roku 1992 o cca 2,5 až 3,5 mld. Kč, přičemž nejvíce se zvýšení daňového zatížení dotklo rodin s 1 a se 2 dětmi, kterých je 90% z celkového počtu dětí. Zachování současného stavu přídavků na děti a nového daňového systému navíc deformuje strukturu transférů do rodin s dětmi.

Připravované zvýšení nezdanitelných položek na závislé děti na 10 800 Kč ročně představuje pro rodiny v nejnižší daňové skupině zvýšení čistých příjmů o 22,50 Kč na dítě měsíčně t.j. cca 600 až 700 mil. Kč na všechny děti za celý rok 1994. U rodin s nízkým příjmem nebo s vyšším počtem dětí, které mají v roce 1993 nulovou daňovou povinnost, se toto opatření neprojeví na celkovém čistém příjmu vůbec. Formou růstu nepřímých daní (při růstu cen konečné spotřeby) odvedou rodiny s dětmi do státního rozpočtu pravděpodobně srovnatelnou částku.

Rodinám s nezaopatřenými dětmi, které se svými příjmy ocitnou pod hranicí životního minima, je možné vyplatit dávku sociální péče. O sociální situaci v rodinách s dětmi a v neúplných rodinách svědčí m.j. i ta skutečnost, že v r. 1992 se počet rodin, kterým byly dávky sociální péče vyplaceny, zvýšil téměř o 60% ve srovnání s rokem 1991, a to i přesto, že úroveň nezaměstnanosti v loňském roce klesla o cca jednu třetinu. Náklady na dávky sociální péče pro rodiny s dětmi se zvýšily o více než 180% a dosáhly výše 684 mil. Kčs.

Pokud by nedošlo ke změně přídavků na děti, pak by i nadále tato dávka zůstala plně plošnou a nepřihlížela by k nákladům, které rostou s věkem dítěte. Návrh na úpravu přídavků na děti představuje systémovou změnu, která vhodně navazuje na nový systém daní z příjmů fyzických osob. Zmírňuje také znevýhodnění rodin s jedním a se dvěma dětmi a reaguje na výrazné zvýšení životních nákladů a pokles kupní síly přídavků na děti. Nová konstrukce přídavků na děti zohledňuje náklady na děti rozdílného věku, a to ve vztahu k životnímu minimu, t.j. k částkám, které jsou v současné době, na základě konsensu sociálních partnerů, pokládány za minimální náklady k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb dítěte. Úroveň navrhovaných částek zajišťuje u všech rodin s jedním a dvěma dětmi vyšší nominální úroveň přídavků na děti než dosud. U jednodětných domácností se jedná o zvýšení o 70% - 145% (v závislosti na věku dítěte), u dvoudětných domácností o 4,6 - 51%. Nominální snížení úrovně přídavků na děti u některých rodin tří a vícedětných (např. se všemi dětmi do 10 let) je řešeno přechodnými ustanoveními zachovávajícími v těchto případech úroveň přídavků na děti v původní výši. U rodin se 3 a více dětmi došlo navíc vlivem nového daňového systému ke snížení daňového zatížení proti systému daně ze mzdy platnému v roce 1992.

Náklady na přídavky na děti (vč. výchovného) v roce 1992

činily 9,8 mld. Kč, náklady na státní vyrovnávací příspěvek 7,2

mld. Kč. V roce 1993 lze náklady na výplatu přídavků na děti

odhadovat ve výši cca 9.5 mld. Kč a náklady na výplatu státního

vyrovnávacího příspěvku ve výši cca 6 mld. Kč.

Celkové zvýšení nákladů na přídavky na děti a výchovné, za

předpokladu účinnosti zákona od 1. října 1993, t.j. při první

výplatě v listopadu 1993, představuje proti současnému stavu

zvýšení o 560 mil. Kč v roce 1993, v roce 1994 pak 280 mil. Kč

měsíčně. Při realizaci navrhované úpravy od října bude možno zvýšené výdaje v roce 1993 uhradit v rámci schváleného rozpočtu výdajů na dávky sociálního zabezpečení kapitoly 313 - MPSV ČR na rok 1993.

Zvláštní část

K čl. I

K bodu l

Navrhuje se, aby dosavadní okruh nezaopatřených dětí byl rozšířen o skupinu osob do 18 let věku, které nejsou zaměstnány, jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání, a přitom nemají nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání /§ 13 zákona č. l/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů/. Tyto děti zůstávají zpravidla v rodině, vyživovací povinnost rodičů nadále trvá a je proto důvodné zachovat pro uvedený okruh dětí nárok na přídavky na děti.

K bodu 2

Výše přídavků na děti stanovená v § 24 zákona č. 88/1968 Sb. (resp. nař.vl.č. 112/1984 Sb.) se upravuje tak, že přídavky na děti činí měsíčně na každé dítě jednu třetinu částky na výživu a ostatní základní osobní potřeby dítěte stanovené zákonem o životním minimu, platné od 1. 3. 1993.

Stanovení výše dávky v závislosti na částkách životního minima odráží náklady na děti rozdílného věku.

K bodu 3

Částka přídavků na děti náležející na dítě určité věkové skupiny se zvyšuje ve stejném měsíci, v němž dítě dovrší věk stanovený pro vyšší věkovou skupinu. Přídavky na děti náležejí ve vyšší částce i tehdy, když věk stanovený pro vyšší věkovou skupinu byl dosažen v průběhu měsíce.

K bodu 4

Stanovením přídavků na děti na každé dítě se stává nadbytečným ustanovení upravující rozdělení přídavků na děti při jejich výplatě více příjemcům.

K čl. II

K bodu l

§ 50 odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení upravuje výši sirotčího důchodu, jde-li o více dětí. V těchto případech nesmí být sirotčí důchod žádného z nich nižší než poměrný díl připadající na jedno dítě z úhrnu výchovného náležejícího k důchodu. Stanovením výchovného na každé dítě se stalo nadbytečným ustanovení § 71 odst. 8 upravující rozdělení výchovného při jeho výplatě více příjemcům a navrhuje se jeho vypuštění. Z tohoto důvodu se ruší i závislost výše sirotčího důchodu na poměrný cíl úhrnu výchovného.

K bodu 2 až 5

Obdobně jako se mění a doplňuje zákon č. 88/1968 Sb., se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení, pokud jde o výchovné k důchodům. Novou úpravou výše výchovného se ruší též odlišnost ve výši výchovného na jedno dítě poživateli invalidního důchodu.

K čl. III

Rodinám s třemi a více dětmi, při určité věkové skladbě dětí, dosud náležejí přídavky na děti nebo výchovné v částce vyšší, než tyto dávky odvozené od životního minima dítěte. Takových rodin je cca 5%, z toho cca 1% se 4 a více dětmi z celkového počtu rodin s dětmi. Přestože uvedené rodiny jsou zvýhodněny přechodem na novou daňovou soustavu snížením základu daně z příjmu, navrhuje se, aby se žádné rodině nesnížila nominální hodnota poskytovaných přídavků na děti nebo výchovného proti dosavadnímu stavu.

Obdobně se navrhuje zachovat dosavadní výši přídavků na děti a výchovného v případech, kdy tyto dávky téhož oprávněného jsou vypláceny více příjemcům a v případech souběhu nároků.

S ohledem na zrušení § 50 odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení se navrhuje zachovat dosavadní výši sirotčího důchodu respektující výši výchovného pro případy, kdy takto upravený sirotčí důchod náležel ke dni účinnosti zákona.

K čl. IV a V

Navrhuje se, aby přídavky na děti ve výši stanovené tímto zákonem, byly poskytnuty poprvé za měsíc říjen 1993. Totéž platí pro výchovné k důchodu; s ohledem na odlišný způsob výplaty výchovného bude doplatek výchovného do této výše vyplacen v měsíci listopadu (výchovné se vyplácí spolu s důchodem dopředu v měsíčních splátkách, přídavky na děti se vyplácejí pozadu).

Obě dávky tak budou v nové výši poprvé vyplaceny v měsíci listopadu 1993.