Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1. Operace na účtech státních finančních aktiv u ČNB

Zvýšení prostředků na účtech státních finančních aktiv u ČNB ovlivnily zejména operace na nově zřízeném umořovacím účtě určeném k uspořádání rozpočtových výdajů na dluhovou službu tak, aby nedocházelo z tohoto titulu k výkyvům v pokladním plnění státního rozpočtu v průběhu roku. Na konci I. pololetí vykázal uvedený účet zůstatek ve výši 6,3 mld Kč představující prostředky určené k úhradě dluhové služby ve II. pololetí.

Obdobně u operativního účtu bylo zvýšení zůstatku o 0,8 mld Kč důsledkem časového skluzu ve vyúčtování kreditních úroků z prostředků státu u ČNB a jejich. převodu do rozpočtových příjmů. Totéž platí o nově zřízeném účtu pro úhrady majetkové újmy peněžních ústavů a splátek státní zadluženosti z titulu CDZ, kde zůstatek ve výši 0,4 mld Kč byl důsledkem časového rozdílu v převodech prostředků od Fondu národního majetku a jejich použitím k příslušným úhradám.

Kromě operací na výše uvedených účtech byly za I. pololetí 1993 ve prospěch účtů státních finančních aktiv u ČNB vyinkasovány zejména korunové prostředky získané z prodeje deviz při čerpání zahraniční půjčky SAL ve výši 2,3 mld Kč, vratky prostředků z emisí státních dluhopisů na KBV nepoužitých na financování a výnosy z prodeje komerčních objektů KBV ve výši 0,8 mld Kč a některé další drobné příjmy v celkové částce nepřesahující 90 mil. Kč.

Na vrub účtů státních finančních aktiv u ČNB se kromě operací na umořovacím účtě, operativním účtě a účtě k úhradě majetkové újmy a splátek CDZ uskutečnily zejména následující výdajové operace:

2. Státní finanční aktiva vůči zahraničí

Ve struktuře položek státních finančních aktiv České republiky připadá od roku 1993 největší podíl (cca 50) na vládní pohledávky vůči zahraničí. Zpoždění v uzavření dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o převodu vládních pohledávek vůči zahraničí a o zajištění vnitřního financování poskytnutých vládních úvěrů způsobilo, že v I. pololetí mohly být u těchto pohledávek uskutečněny čerpací a splátkové operace (s výjimkou plynárenských VIA) jen v minimálním rozsahu, takže jejich stavy vykazované ve státních finančních aktivech se měnily hlavně v důsledku vyúčtování kursových rozdílů.

v mil. Kč

Převaha splátek u civilních vládních pohledávek v nekonvertibilních měnách byla ovlivněna zejména splácením vládního úvěru na plynárenské VIA (1 302 mil. Kč) a z Vietnamu (345 mil. Kč). Také čerpání vládních úvěrů v nekonvertibilních měnách se týká převážně plynárenských VIA (195 mil. Kč). U civilních vládních úvěrů v konvertibilních měnách převažuje čerpání nad splátkami. Z celoročního limitu ve výši 427 mil. Kč bylo k 30.6.1993 vyčerpáno 50,7 %, což se týká hlavně akcí v Alžírsku. Splátky jistiny a úroků z vládních úvěrů v konvertibilních měnách jsou za I. pololetí 1993 minimální. Počítá se s tím, že jak ČSOB za civilní VÚ, tak i ČNB za speciální VÚ proúčtují, již došlé splátky do příjmí státního rozpočtu ve II. pololetí.

Stavy zahraničních pohledávek převzatých od ČSOB se za I. pololetí 1993 zvýšily, což se týká zejména pohledávek v nesměnitelných měnách, které převažují.

Proti našim předpokladům došlo ke zvýšeni stavu převzatých pohledávek v NSM nejen z důvodů kursových změn, ale především dalším čerpáním těchto úvěrů, což se projevilo nepříznivým dopadem na státní rozpočet v rozsahu 1,4 mld Kč. Nové čerpání se týká hlavně Ruské federace (vliv proplácení akreditivů z roku 1991), iránského clearingu (převaha vývozu v důsledku realizace dodávek investičních celků sjednaných v předchozích letech) a indického clearingu (převaha vývozu nad dovozem byla zastavena až k 1.6.1993, kdy byla provedena zhruba 7 %ní revalvace české koruny vůči indické rupii). Nárůst pohledávky z clearingového platebního styku se Slovenskem o 2,05 mld Kč se týká aktiva v zúčtovacích XCS (tzv. starý blok).

Majetková účast státu u mezinárodních bank se za I. pololetí 1993 zvýšila pouze u Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBOR). Dne 27.5.1993 byla provedena 3. splátka podílu České republiky na kapitálu EBOR ve výši cca 6 mil. USD korunově profinancovaná z prostředků státních finančních aktiv u ČNB (173 mil. Kč).

3. Majetkové účasti státu u tuzemských společností

Po transformaci majetku Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. Praha (EGAP) z federální na republikovou úroveň v závěru roku 1992 nedošlo ve struktuře majetkových účastí státu (ČR) u tuzemských společností v průběhu I. pololetí 1993 k výraznějším změnám.

Stav v mil. Kč

Jedinou změnou bylo zvýšení majetkové účasti ministerstva zemědělství.u Agrobanky, a.s. Praha o 4 240 tis. Kč, k níž došlo na základě usnesení valné hromady AGB o bezplatném přidělení akcií z III. emise stávajícím akcionářům AGB.

4. Návratné finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry

Návratné finanční výpomoci byly v České republice poskytnuty jednak z rezerv a úspor státního rozpočtu (na podporu rozvoje průmyslové výroby, ekologických opatření, rozvoje vědy a technologie, na humanitární podporu apod.), jednak v rámci mimořádných výdajů státního rozpočtu (řadě zdravotnických a lázeňských zařízení a jiných podniků) i z prostředků státních finančních aktiv (Všeobecné zdravotní pojišťovně). Finanční výpomoci, které Česká republika převzala od bývalé čs. federace, se týkají hlavně plynárenských VIA (státní půjčka), Státní tiskárny cenin, některých důlních podniků a dalších organizací. Soukromému sektoru byly poskytnuty návratné finanční výpomoci na výrobu měřicí a regulační techniky zaměřené na úsporu tepla v domácnostech dle usn.vl. ČSFR č. 132/91.

Přehled o vývoji pohledávek z uvedených ná.vratných finančních výpomocí v I. pololetí 1993 ukazuje následující tabulka:

v mil. Kč

V I. pololetí 1993 vypršely termíny splatnosti některých výpomocí poskytnutých již dříve (v roce 1991) v rámci podpory průmyslové výroby. Většina splatných částek byla dlužníky uhražena, i když v některých případech opožděně. Finanční výpomoc poskytnutá podniku Papírny Větřní ve výši 50 mil. Kč (v rámci programu podpory ekologických opatření) byla řešena dotací. U půjček poskytnutých v rámci mimořádných výdajů státního rozpočtu zůstalo nedořešeno splacení výpomocí poskytnutých na obnovu a rekonstrukci objektů bývalých státních lázní v celkové výší 73, 6 mil. Kč.

Z návratných finančních výpomoci převzatých od čs. federace byly dlužníky průběžně hrazeny splátky z úvěrů na program zaměřený na úsporu spotřeby tepla, Správa státních hmotných rezerv vyrovnala závazek z roku 1991 týkající se intervenčních nákupů obilí a průběžně též probíhá splácení státní půjčky na plynárenské VIA. Nedořešeno zůstává zejména splácení výpomoci poskytnuté Likod, s.r.o. Boršice na přípravu a zabezpečení výstavby spalovny pro likvidaci PCB a výpomoci poskytnuté v roce 1990 pro Jihomoravskou správu účelových zařízení Brno a Rekreační zařízení dětí Seč, jejíž návratnost je závislá na jednání o dělení majetku býv. SSM.

V souvislosti s uzavřením ztrátového provozu důlního pole XI. překopu Dolu Tuchlovice, a.s. ČMD Kladno prominul ministr financí svým rozhodnutím ze dne 5.5.1993 (dle usn.vl.ČR č.185/93) splacení příslušné návratné finanční výpomoci ve výši 38,4 mil. Kč.

Přehled o vývoji vnitřních a zahraničních bankovních úvěrů krytých státními zárukami (vč. záruk solidárních) v I. pololetí 1993 ukazuje následující tabulka:

v mil. Kč

V I. pololetí 1993 nebyly poskytnuty žádné státní záruky z důvodu nedostatečného limitu, který byl upraven až v novele rozpočtových pravidel. Podle novelizovaného zákona č.189/93 Sb. je ministr financí oprávněn poskytovat státní záruky do výše, v níž souhrn splátek úvěr a jiných obdobných finančních výpomocí, splatných v jednotlivých kalendářních letech, nepřekročí 8 % předpokládaných příjmů státního rozpočtu republiky.

Vzhledem k tíživé ekonomické situaci většiny příjemců úvěr se státní zárukou přistoupilo MF ČR k realizaci státní záruky u podniků Mesit Uherské Hradiště (18,8 mil. Kč) a Konax Jihlava (21,6 mil. Kč). Ze státních finančních aktiv byla realizována z titulu záruky úhrada úroků na úvěr a.s. Mitas Praha ve výši 25,6 mil. Kč. Jediným dlužníkem, který byl v I. pololetí 1993 schopen pokrýt příslušné splátky z vlastních zdrojů, byla a.s. ČEZ Praha, která uhradila splátky úvěru na JE Temelín ve výši 240 mil. Kč.

Z organizací, kterým byla poskytnuta státní záruka na zahraniční úvěry, uhradily řádně příslušné splátky a.s. ČEZ Praha (úvěr Energy I 28,7 mil. Kč) a České aerolinie (u úvěru na nákup letadel Boeing 737 splátku 226,4 mil. Kč). Naproti tomu Zetor Brno nebyl schopen vlastními zdroji realizovat splátky za 1. a 2. čtvrtletí 1993 a ze státního rozpočtu bylo na základě záruční dohody uhrazeno celkem 365,4 mil. Kč.

Pohledávky z realizovaných státních záruk za bankovní úvěry tak v I. pololetí 1993 vzrostly o 431,5 mil. Kč, tj. na 1 524,7 mil. Kč. I přes právní podloženost a smluvní zajištění návratnosti pohledávek je jejich dobytnost pochybná.

Zvláštní kategorii tvoří tzv. solidární záruky, které Česká republika převzala za některé závazky Slovenska. Jedná se o závazky Slovenska,.převzaté od ČSOB ve volně směnitelných měnách z titulu CDZ a zahraniční půjčku podniku Chemicelulóza Žilina. Otevřenou zatím zůstává otázka solidárních záruk za půjčky od zemí Evropského společenství a skupiny zemí G-24. Zde je nutno, i přes příslib odstoupení těchto zemí od požadavku na solidární záruky, vyčkat na jeho odsouhlasení Evropským parlamentem.

5. Vývoj státní zadluženosti

Vývoj vnitřního státního dluhu České republiky je v I. pololetí 1993 charakteristický snižováním přímých závazků státu vůči bankovní soustavě a růstem emisí státních dluhopisů vč. státních pokladničních poukázek. Část přímých závazků státu vůči ČNB a ČSOB byla těmito emisemi cíleně transformována do státních cenných papírů.

V průběhu I. pololetí ani do konce roku 1993 se nezmění stav přímých závazků státu vůči ČNB převzatých od bývalé federace ve výši 43,4 mld Kč (z převzetí vládních úvěrů a z vypořádání důsledků devalvací a revalvací u čs. bank), neboť vedení ČNB vyhovělo žádosti ministra financi o roční odklad splátek těchto závazků. Závazky za rozpočtové schodky z minulých let nekryté emisemi státních dluhopisů zahrnující na počátku roku 1993 ještě závazek za rozpočtových schodek ČR roku 1991 ve výši 9,9 mld Kč a převzatý dluh za rozpočtový schodek federace z roku 1992 ve výši 4,7 mld Kč se již v průběhu 1. čtvrtletí 1993 výrazně snížily.

Závazek za rozpočtový schodek 1991 ve formě přímého bankovního úvěru je postupně transformován do formy střednědobých státních dluhopisů. První z těchto emisí proběhla v březnu 1993 ve výši 2 095 mil. Kč se čtyřletou dobou splatnosti a ročním výnosem do doby splatnosti 14,6. Na počátku července proběhla druhá emise těchto státních dluhopisů ve výši 3 030 mil. Kč s dobou splatnosti 3 roky a průměrným ročním výnosem do doby splatnosti 14,19 %. Zbylá výše závazků vůči ČNB v částce 4 756 mil. Kč bude sekuritizována do konce roku 1993.

Na krytí schodku státního rozpočtu ČR za rok 1992 ve výši 1 697 mil. Kč a převzatého dluhu za rozpočtový schodek federace z roku 1992 byly 1. března 1993 emitovány státní pokladniční poukázky v nominální hodnotě 6,7 mld Kč se splatností 4 měsíce a limitním výnosem 12,5 p.a. Předtím byly uskutečněny 3 emise SPP i na krytí počátečních schodků běžného rozpočtového hospodaření roku 1993.

Vzhledem k příznivému vývoji běžného rozpočtového hospodaření po 10. únoru 1993 nebylo nutné již provádět další emise na krytí běžných rozpočtových schodků.

Závazek státu vůči ČSOB na aktivní saldo z převzetí zahraničních pohledávek a závazků vznikl na základě jedné z dohod mezi MF ČR a ČSOB deklarujících v rámci transformace ČSOB v čistě komerční banku převzetí položek státní povahy z bilance ČSOB do státních finančních aktiv a pasiv. Podle této dohody byla splatnost uvedeného úvěru stanovena do 30.4.1993 a úročení dohodnuto na 15 % p.a. Později byla smlouvou mezi MF ČR ČSOB splatnost úvěru prodloužena do 31.7.1993 (první polovina dluhu), resp. do 31.8.1993 (druhá polovina dluhu) při úročení za 17,5 % p.a.

Již v průběhu června a na počátku července se však podařilo uvedený úvěr splatit z výnosů emisí SPP k 25.6.1993 v nominální hodnotě 5 mld Kč (úrok 14 % p.a.), k 30.6.1993 v nominální hodnotě 7 mld Kč (úrok 14 % p. a.) a k 9, 7. 1993 v nominální hodnotě 5 mld Kč. (úrok 13 % p. a.). Z výnosů těchto emisí SPP o zhruba 1 měsíční splatnosti byl současně uhražen závazek z březnové emise SPP ke krytí rozpočtových schodků za rok 1992. Do konce roku 1993 se počítá s jejich dalším revolvingem a nejdříve od roku 1994 s jejich přeměnou na formu střednědobých a dluhopisů, jejichž vydání ve výši 16 802 mil. Kč bylo již Parlamentem ČR schváleno (zákonem č. 172/93 Sb. z 20.5.1993).

Závazek státu vůči Investiční bance, a.s. Praha za úvěr na KTUK Dolinská vznikl na základě smlouvy MF ČR, s Investiční bankou podložené dohodou o nástupnictví České republiky a Slovenské republiky k mezinárodním dohodám o účasti na výstavbě Krivorožského těžebního a úpravárenského kombinátu na Ukrajině a o vypořádání závazků státního rozpočtu federace z této účasti. Z ní vyplývá povinnost státu splácet uvedený úvěr po dobu 10 let pravidelně ve dvou pololetních splátkách při úročení za diskont +0,7 % p.a. Splátka za I. pololetí 1993 byla již uskutečněna a čtvrtletně je splácen i úrok z tohoto úvěru. S jeho přeměnou na státní dluhopisy se nepočítá.

U dalších forem vnitřního státního dluhu ČR nedošlo I. pololetí 1993 k výraznějším změnám. U státních dluhopisů na KBV byl v únoru uhrazen pololetní kupón první tranše v částce, 232,5 mil. Kč a v květnu pololetní kupón druhé tranše v částce 420,0 mil. Kč. Nominální hodnota emitovaných dluhopisů na KBV se v březnu o 65 mil. Kč snížila v důsledku provedeného zpětného odkupu od dvou slovenských bank financovaného z účtů státních finančních aktiv.

Státní rehabilitační dluhopisy byly v I. pololetí 1993 na území České republiky přiděleny v nominální hodnotě 427,8 mil. Kč. Na účet Investiční banky, a. s. Praha bylo ze státních prostředků převedeno 118 mil. Kč na úhradu splatných kupónů. Vzhledem ke zkrácení splatnosti rehabilitačních dluhopisů (do konce roku 1995) se ve státním rozpočtu počítá pro rok 1993 se splácením tří kupónů.

Zahraniční státní dluh České republiky tvoří od 1.1.1993 především od federace převzaté vládní závazky z přijatých zahraničních půjček na podporu platební bilance, kde v I. pololetí 1993 bylo dokončeno jejich čerpání a splácení začne až od roku 1997.

v mil. Kč

Čerpání se týkalo pouze půjčky SAL od IBRD. Na úhradu úroků a jiných nákladů dluhové služby bylo ze státního rozpočtu (prostřednictvím umořovacího účtu) poukázáno u všech půjček přijatých ze zahraničí formou vládních úvěrů celkem 867,2 mil. Kč, z toho u půjčky SAL 233, 8 mil. Kč.

Stavy zahraničních závazků převzatých od ČSOB se za I. pololetí 1993 snížily, což souvisí zejména se splácením zadluženosti ve volných měnách z titulu tzv. centrálního devizového zdroje, kde podle zákona ČNR o státním rozpočtu č.10/93 Sb. je korunová úhrada splátek jistiny i úroků zajištěna z prostředků Fondu národního majetku.

v mil. Kč

Z předpokládané celoroční úhrady ve výši 6,5 mld Kč bylo za I. pololetí prostřednictvím zvláštního účtu ve státních finančních aktivech uhrazeno z Fondu národního majetku 2,4 mld Kč. Z toho na úhradu splátek jistiny CDZ bylo vydáno 1,8 mld Kč, na splátky úroků cca 1 mld Kč a o cca 350 mil. Kč byly úhrady kráceny v důsledku rektifikace jistin CDZ a došlých úhrad aktiv CDZ. Rozdíl mezi nižším poklesem korunové protihodnoty závazků CDZ a rozsahem úhrad jistiny představuje vliv změn kursů volných měn, v nichž jsou tyto závazky vedeny.

Součástí zahraničního státního dluhu je od poloviny května též pasivní saldo clearingového platebního styku se Slovenskem vedeného v zúčtovacích ECU (tzv. nový blok), zatímco aktivní saldo tohoto platebního styku v zúčtovacích XCS (tzv. starý blok) je součástí státních finančních aktiv. Souvisí to s realizací Dohody mezi ČNB a MF ČR o rozpočtovém krytí salda clearingového platebního styku mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, podle které se i tato zahraniční aktiva a pasíva pokládají za pohledávky či dluhy státu a korunová proti hodnota jejich změn je finančně kryta ze státního rozpočtu.