Ministerstvo financí České republiky
Čj. 20/52 111/1993
Materiál pro schůzi
Parlamentu ČR
Předkládá
se podle § 10, odst. 1 zákona ČNR č.
576/1990 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
Obsah:
Zpráva vlády o plnění
státního rozpočtu ČR za I. pololetí
1993
I. Ekonomický vývoj
v ČR v I. pololetí 1993
II. Plnění státního
rozpočtu za leden až červen 1993
III. Výsledky rozpočtového
hospodaření okresních úřadů
a obcí k 30. 6. 1993
IV. Vývoj státních
finančních aktiv a pasív
Tabulková část
Předkládá: Doc. Ing. Václav Klaus, CSc.
předseda vlády
Zpracoval: Ing. Ivan Kočárník, CSc.
místopředseda vlády
ČR a ministr financí
Část první
- Ekonomický vývoj v České republice
v I. pololetí 1993
1. Úvod
2. Ekonomický výkon
3. Vývoj cen
4. Nezaměstnanost
5. Platební bilance
6. Příjmy a výdaje
obyvatelstva
7. Měnový
vývoj
8. Celkové výsledky
státního rozpočtu
Část druhá
- Plnění státního rozpočtu
za leden až červen 1993
1. Vývoj příjmů
státního rozpočtu
2. Plnění výdajů
státního rozpočtu
3. Výsledky rozpočtového
hospodaření ke konči července
4. Shrnutí
Příloha
Část třetí
- Výsledky rozpočtového hospodaření
okresních úřadů a obcí k 30.
červnu 1993
Část čtvrtá
- Vývoj státních finančních
aktiv a pasív
1. Operace na účtech
státních finančních aktiv u ČNB
2. Státní finanční
aktiva vůči zahraničí
3. Majetkové účasti
státu u tuzemských společností
4. Návratné finanční
výpomoci a státní záruky za bankovní
úvěry
5. Vývoj státní
zadluženosti
Tabulková část
Tabulka č. 1 - Vybrané
indikátory ekonomického vývoje České
republiky, v roce 1993
Tabulka č. 2 - Pokladní
plnění státního rozpočtu za
leden až červen 1993
Tabulka č. 3 - Pokladní
plnění státního rozpočtu za
leden až červenec 1993
Tabulka č. 4 - Příjmy
a výdaje státního rozpočtu v jednotlivých
měsících (časová řada)
1. Úvod
Vývoj České
ekonomiky v I. pololetí 1993 prokázal trvalost pozitivních
tendencí, nastartovaných v předchozích
letech. Svědčí o tom skutečnost, že
výrazná změna ekonomického prostředí,
ke které došlo počátkem roku (vznik
samostatného státu, daňová reforma)
i pokračující recese vyspělých
ekonomik, se projevily výrazněji pouze na indikátorech
ekonomického výkonu prvního čtvrtletí,
přičemž dimenze odchylek
od dosavadních trend. nebyla nijak dramatická. Od
druhého čtvrtletí se stále zřetelněji
projevují známky oživení.
Tab. č. 1 - Základní
ukazatele hospodářského vývoje v I.
pol. 1993
HDP (meziroční změna) x/ | - 2,2 % | + 1,1 % | - 0,5 % |
Prům. výroba (dtto) | - 4,9 % | - 4,5 % | - 4,7 % |
Stav. výroba (dtto) | -13,2 % | - 0,8 % | - 6,1 % |
Maloobch. prodej (dtto) | + 1,0 % | + 5,1 % | + 3,2 % |
Vývoz bez SR (dtto) | + 4,6 % | + 6,7 % | + 5,7 % |
Vývoz do SR (dtto) | -26,4 % | -25,8 % | -26,1 % |
Spotřebitelské ceny (průměrný měsíční růst) | 3,5 % | 0,5 % | 2,0 % |
Míra nezaměstnanosti (koncem období) | 2,9 % | 2,6 % | 2,6 % |
x/ předběžné
údaje
Pramen: ČSÚ, objemové
ukazatele ve stálých cenách
Tyto ukazatele jednoznačně
dokazují, že vývoj hospodářství
je primárně determinován vnitřní
dynamikou transformačního procesu, probíhajícími
strukturálními změnami a zvyšující
se adaptační schopností ekonomických
subjektů.
Za výrazně pozitivní
považuje vláda rychlý postup transformačních
procesů i v I. pololetí 1993. Svědčí
o tom tyto charakteristiky:
1.1. Charakteristiky výkonu
a) Odvětvová struktura
HDP
Tab. č. 2 - Odhad posunu
ve struktuře HDP:
v %
průmysl | ||
stavebnictví | ||
zemědělství | ||
služby |
Poznámka: odhad Ministerstva financí
b) Podíl soukromého sektoru
- růst podílu soukromého
sektoru na HDP z 20 % v roce 1992 na 32 % v 1. čtvrtletí
a na 44 % ve 2. čtvrtletí 1993 (vč. převodu
zprivatizovaných podniků novým vlastníkům),
[odhad]
- růst podílu soukromého
sektoru na průmyslové výrobě z 15
% v roce 1992 na 18 % v I. pololetí 1993, [odhad]
- růst podílu soukromého
sektoru na výkonech stavebnictví z 46 % v roce 1992
na 60 % v I. pololetí 1993 [odhad]
c) Dynamika výkon dle velikosti firem
- Průmysl: v I. pololetí
1993 vzrostla výroba u podniků s méně
než 25 zaměstnanci (kde je nejvyšší
váha soukromých firem) v porovnání
s I. pololetím 1992 o 21,6 %. U organizací nad 25
zaměstnanců naopak došlo k poklesu o 6,8 %.
- Stavebnictví: v I. pololetí 1993 vzrostla výroba
u podniků s méně než 25 zaměstnanci
o 4,2 % v porovnání s I. pololetím 1992.
U organizací nad 25 zaměstnanců došlo
naopak k poklesu o 8, 1
d) Dynamika výkonů
soukromého sektoru
Vysoká dynamika soukromých
firem je markantní zejména při porovnání
s výkonem státního sektoru. V případě
soukromých firem v průmyslu byly výkony v
I. pololetí ve stálých cenách o 4,9
% vyšší než v I. pololetí roku předchozího
(jde o podniky s 25 a více zaměstnanci - tento výsledek
je zvlášť pozoruhodný při porovnání
s celkovým vývojem
průmyslového outputu). Ještě výraznější
je tento jev v případě stavebnictví
(podniky s 25 a více zaměstnanci - kde výkony
soukromých firem v pololetí 1993 byly proti pololetí
1992 vyšší o 30,9 %).
1.2. Charakteristiky úvěru
Dynamický růst soukromého
sektoru ilustrují i údaje o struktuře poskytnutých
úvěrů:
- podíl úvěrů
soukromému sektoru na stavu celkových úvěrů
se zvýšil z 36,2 % k počátku roku na
39,6 % ke konci pololetí,
- došlo i k růstu
úvěrů na privatizaci (o 11 % za I.pololetí),
zejména na velkou privatizaci.
1.3. Charakteristiky zaměstnanosti
O rychlé transformaci ekonomiky
svědčí i skutečnost, že navzdory
razantnímu poklesu zaměstnanosti ve velkých
státních podnicích (jak v průmyslu,
tak i v zemědělství) neroste výrazněji
nezaměstnanost. V I.pololetí 1993 se oproti stejnému
období minulého roku snížila zaměstnanost
v průmyslových organizacích nad 25 zaměstnanců
o 6,3 %. Uvolňovaní pracovníci jsou absorbováni
soukromým sektorem. Odhadujeme, že v soukromém
sektoru je zaměstnána již třetina
všech pracujících, v terciárním
sektoru tento podíl již dosahuje téměř
poloviny.
1.4. Charakteristiky zahraničního
obchodu
- podíl států
s vyspělou ekonomikou na celkovém obratu zahraničního
obchodu ČR (mimo obrat se Slovenskem) se zvýšil
z 66,3 % v I. pololetí 1992 na 72,4 % v I. pololetí
1993,
- podíl dovozů strojů
a zařízení stoupl z méně než
35 % v 1. čtvrtletí 1993 na téměř
40 % ve čtvrtletí druhém,
- zlepšení směnných
relací o 5,5 % proti stejnému období loňského
roku.
Výrazným rysem transformace
v I. pololetí 1993 bylo rozvinutí kapitálového
trhu, navazující na předání
akcií kupónovým vlastníkům
a zahájení činnosti burzy cenných
papírů a obchodování v RM-systému.
Přes celkově pozitivní
vyznění vývoje v I. pololetí je vláda
znepokojena některými negativními tendencemi.
Jde především o vyšší růst
mezd než produktivity práce. Za šest měsíců
letošního roku vzrostly proti stejnému období
m.r. v průmyslu průměrné nominální
mzdy o 24,9 % a reálné o 2,6 % při reálném
poklesu produktivity práce o 0,6 %.
Ve stavebnictví vzrostly průměrné
nominální mzdy o 31,5 % a reálné o
8,1 % a produktivita práce se snížila o 9,
8 %. Varovná je i nadále výše platební
neschopnosti, která k 30.6. činila 150 mld Kč
i vysoké procento podniků, které zasahuje
(v průmyslu 66 %,
v obchodě 50 % a ve stavebnictví 38 %.
2. Ekonomický výkon
2.1. Hrubý domácí produkt
Po určitém propadu
produktu v 1. čtvrtletí, spojeném s poklesem
vzájemného obchodu mezi ČR a SR a s recesí
vyspělých ekonomik, dochází ve druhém
čtvrtletí ke stabilizaci, resp. k mírnému
růstu. Klíčovým faktorem na straně
poptávky, který přispěl ke zlepšení
vývoje ukazatele HDP ve druhém čtvrtletí,
byla soukromá spotřeba a dále investiční
poptávka a částečně i poptávka
veřejného sektoru. Podle odhadů spotřeba
domácností
stoupla v I. pololetí v porovnání se stejným
obdobím minulého roku o 3,7 %, ve druhém
čtvrtletí v porovnání s prvním
až o 8 %. Ve druhém čtvrtletí dochází
i k obnovení růstu investiční poptávky,
celkově za I. pololetí lze odhadnout zvýšení
hrubé tvorby kapitálu o zhruba 1,5 %.
Zahraniční poptávka
(bez SR) po vývozu z ČR (v pojetí HDP) vzrostla
v I. pololetí v porovnání se stejným
obdobím minulého roku o 11,5 %.
Krátkodobá predikce
Vláda očekává,
že celoročně dojde k mírnému
růstu HDP do 1 %. Hrubý domácí produkt
za rok 1993 je odhadován v běžných cenách
na cca 865 mld Kč. Pozitivně se projeví pokračující
růst vnitřní poptávky a oslabování
vlivu poklesu celkově zahraniční poptávky.
Bude pokračovat růst výdajů obyvatelstva
za zboží a
služby. Probíhající restrukturalizace
- nabídky v souladu s potřebami trhu se projeví
(spolu s přílivem zahraničního kapitálu)
zvýšením poptávky po investicích.
2.2. Průmysl
Složité podmínky
počátku roku, zejména vliv rozdělení
federace a jeho ekonomické důsledky se projevil
určitým poklesem průmyslové produkce.
Po počátečním propadu průmyslové
produkce se v měsíci květnu průmyslový
output již přiblížil loňské
úrovni, tj. byl nižší o méně
než dva procentní body. Druhé čtvrtletí
probíhá ve znamení
stabilizace. Index průmyslové výroby za I.
pololetí 1993 proti stejnému období m.r.
ve stálých cenách byl 95,3 %, index za 1.
čtvrtletí 95, 1 %.
Krátkodobá predikce
Vláda očekává,
že v nejbližších měsících
bude pokračovat tendence ke snižování
výpadku průmyslové výroby oproti minulému
roku. Celoročního objemu roku 1992 však zřejmě
nebude dosaženo, což souvisí i s dlouhodobější
tendencí ke snižování předimenzovaného
podílu průmyslu v české ekonomice.
2.3. Stavebnictví
Pokles stavební výroby
celkem (včetně odhadu za organizace do 25 pracovníků)
z 1. čtvrtletí 1993 byl na začátku
2. čtvrtletí vystřídán postupným
oživením dynamiky. Zatímco stavební
výroba celkem v 1. čtvrtletí 1993 proti stejnému
období m.r. byla ve srovnatelných
cenách nižší o 13,2 %, ve 2. čtvrtletí
1993 dosáhla téměř shodné úrovně
ve srovnání s 2. čtvrtletím 1992 (ve
srovnatelných cenách 99,2 %). V celkovém
výsledku za I. pololetí tak byl pokles ze začátku
roku zčásti eliminován na 6,1 %. K tomuto
příznivému
vývoji dochází i přes postupné
snižováni podílu stavebních prací
v zahraničí (u organizací s 25 a více
zaměstnanci v lednu činil tento podíl 5,9
%, v červnu již jen 3,2 %).
Krátkodobá predikce
Pro období do konce roku vláda
očekává, že se dále zvýrazní
dynamika stavební výroby a celkově bude překročen
celoroční objem roku 1992. Tento vývoj bude
založen rostoucí investiční poptávkou,
ve které se projeví vliv rozvoje privátního
sektoru a zahraničních investic v České
republice.
3. Vývoj cen
Navzdory cenovému výkyvu
v počátku roku, vyvolanému daňovou
reformou a dalšími faktory (promítnutí
rostoucích nákladů z předchozího
období do cen, expektace podnikatel) je i nadále
dominantním rysem české ekonomiky cenová
stabilita. To svědčí jednak o globální
rovnováze ekonomiky i o rovnováze dílčích
trhů, ale také o překonání
latentně konfliktních situací, jimiž
české hospodářství v prvním
pololetí procházelo (adaptace na nové daně,
měnová odluka a s ni spojené masivní
pohyby likvidity, výkyvy
peněžního chování obyvatelstva
apod).
Ke konci prvního pololetí
byla hladina spotřebitelských cen o 12,1 % vyšší
než ke konci roku 1992.
Krátkodobá predikce
V dalším období
vláda očekává relativní stabilitu
cen. Projeví se cenová opatření v
oblasti dopravy a mírné sezónní výkyvy
cen v závěru roku. Průměrný
měsíční růst cen by neměl
překročit ve druhém pololetí 1 % a
celoroční růst cen (prosinec 1993 proti prosinci
1992) se bude pohybovat v intervalu 18 - 19 %.
4. Nezaměstnanost
V průběhu I. pololetí
1993 se míra nezaměstnanosti postupně snižovala
ze 3 % v lednu ke 2,6 % na konci období. Přitom
počet neumístěných uchazečů
o zaměstnání na 1 volné pracovní
místo klesal od 2,2 k 1,9. Lze konstatovat, že z pohledu
vykazované míry nezaměstnanosti je aktivní
politika zaměstnanosti vysoce účinná.
Skutečnost, že míra nezaměstnanosti
je podstatně nižší než v roce 1992,
je však mimo jiné rovněž důsledkem
změněných a náročnějších
kriterií pro poskytování podpory v nezaměstnanosti.
Krátkodobá predikce
Do konce roku vláda předpokládá
jen mírný růst nezaměstnanosti na
3 - 4 %. Na zaměstnanost bude pozitivně působit
rozvoj soukromého sektoru. Změna rozvojových
strategií nově zprivatizovaných podniků
se v zaměstnanosti zatím projeví jen částečně.
Protisměrně budou působit bankroty a problémy
s umísťováním letošních
absolventů škol.
5. Platební bilance
Vývoj v oblasti platební
bilance v I. pololetí 1993 probíhal relativně
úspěšně.
5.1. Obchodní bilance
Proti závěru loňského
roku došlo u obchodní bilance (v pojetí celní
statistiky) k určitému zlepšení. Saldo
obchodní bilance za I. pololetí roku 1993 je v zásadě
vyrovnané (přebytek ve výši 3,0 mld
Kč, z toho se Slovenskem 9,5 mld Kč, mimo Slovensko
deficit 1,5 mld Kč).
Přestože došlo
k obnovení růstu vývozu (mimo Slovensko o
7,8 % v běžných cenách proti stejnému
období minulého roku), dynamika dovozu je podstatně
vyšší (mimo Slovensko růst v běžných
cenách o 17 %).
U Slovenska se aktivní
saldo ve prospěch České republiky postupně
snižuje. Propad obchodní výměny se odhaduje
přibližně na 30 %.
Velmi příznivým
jevem je vývoj průměrných cen v zahraničním
obchodě. Zatímco průměrné ceny
dováženého zboží v období
leden - červen poklesly proti stejnému období
minulého roku o 3 %, ceny vývozu vzrostly o 2 %.
Průměrné směnné relace se tak
zvýšily o 5,5 %, což odráží
zvýšenou efektivnost zapojení do světové
ekonomiky.
Krátkodobá predikce
V predikci vývoje obchodní bilance ve zbývající
část letošního roku však přetrvává
spíše opatrnost. Vlivem sezónních faktorů
i vysoké dynamiky dovozů očekáváme
deficitní saldo obchodní bilance ve výši
cca 20 - 25 mld Kč.
5.2. Platební bilance
Běžný účet
platební bilance ve volně směnitelných
měnách za I. pololetí.vykázal přebytek
ve výši cca 0,3 mld USD. Při přibližně
vyrovnaném výsledku obchodní bilance (schodek
0,2 mld USD) byl tento výsledek způsoben standardně
přebytkovou bilancí služeb ve výši
0,4 mld USD a rovněž bilancí transferů
ve výši 0,1 mld USD.
Kapitálový účet
rovněž vykázal přebytek ve.výši
1,3 mld USD. Příliv přímých
zahraničních investic činil 0,4 mld USD.
Vývoj na běžném
a kapitálovém účtě platební
bilance umožnil zvýšení devizových
rezerv centrální banky v I. pololetí z 0,8
mld USD na počátku roku na 2,3 mld USD ke konci
června. Celková výše devizových
rezerv bankovní soustavy činila k 30.6. 4,8 mld
USD.
Krátkodobá predikce
Pro celý rok 1993 vláda
očekává přebytek běžného
účtu platební bilance ve volně směnitelných
měnách ve výši 0 - 0,3 mld USD. Očekávaný
schodek obchodní bilance ve výši 0,5 - 0,6
mld USD bude kompenzován aktivem bilance služeb.
čekává se,
že kapitálový účet v roce 1993
vykáže přebytek cca 1,2 - 1,4 mld USD. Devizové
rezervy ČNB vzrostou o 1,7 - 1,9 mld USD na 2,5 - 2,7 mld
USD, což představuje 3 až 4 měsíční
krytí dovozu. Hrubá zadluženost se bude podle
očekáváni pohybovat na úrovni cca
8 mld USD.
6. Příjmy a výdaje
obyvatelstva
V průběhu. I. pololetí
roku 1993 ve srovnání se stejným obdobím
roku 1992 došlo k prudšímu růstu příjmů
i výdajů obyvatelstva. V porovnání
s předchozími roky se však silněji projevil
sklon ke spotřebě.
Nominální peněžní
příjmy celkem stouply proti stejnému období
m.r. o 25,8 %, což představuje reálný
nárůst o 3,2. Znepokojivě rychlé zvyšování
nominálních příjmů z mezd v
průběhu sledovaného období vedlo k
rozhodnutí o zavedení částečné
mzdové regulace vázaně na výkony podniků
s účinnosti od 3. čtvrtletí.
Výdaje obyvatelstva, v
počátku roku silně ovlivněné
i ukládáním peněz do zboží
(v lednu byly výdaje velmi výrazně vyšší
než příjmy), rostly i nadále rychlým
tempem, přičemž tento fakt byl pouze z části
způsoben růstem spotřebitelských cen.
Celkové výdaje obyvatelstva za I.pololetí
byly proti stejnému období m.r. vyšší
nominálně o 29,4
%, reálně o 6,2 %, přičemž výrazně
vzrostly výdaje za zboží (proti stejnému
období loňského roku o 10,9 % reálně
více).
Vklady obyvatelstva, v počátku
roku nárazově mimořádně zvýšené
vlivem měnové odluky, v průběhu dalšího
období dále rostly, ale výrazně pomaleji.
Míra korunových úspor činila ke konči
června 3, 9 % oproti 6, 6 % ve stejném období
loňského roku.
Krátkodobá predikce
Ve II. pololetí roku 1993
se nepředpokládá žádný
další dramatický vývoj v příjmech
ani ve výdajích obyvatelstva.
7. Měnový vývoj
Měnová politika
byla v úvodu tohoto roku opatrná až restriktivní.
Od druhého čtvrtletí je prováděna
stabilizační až mírně expanzivní
měnová politika (také jako reakce na příznivější
než předpokládaný vývoj zadluženosti
vládního sektoru u bankovní soustavy). ČNB
začátkem června snížila diskontní
sazbu jako signál pro obchodní banky ke snížená
úrokových sazeb z úvěrů. Reakce
obchodních bank však nebyla zcela adekvátní,
úrokové sazby se výrazněji nesnížily,
byla zřetelná
snaha udržet ziskové marže.
7.1. Měnové agregáty
Po poklesu peněžní
zásoby (agregát M2) v 1. čtvrtletí
letošního roku (v souvislosti s měnovou odlukou)
z 599,3 mld Kč počátkem roku na 583, 6 mld
Kč koncem března, tj. o 2,6 % se ve druhém
čtvrtletí obnovil růst a koncem června
dosáhla velikost M2 518,6 mld Kč, což je o
3,2 % více než na počátku roku.
Z hlediska potřebné
struktury úvěrových zdrojů se nepříliš
příznivě vyvíjí struktura vkladů.
Pouze mírně roste podíl dlouhodobých
vkladů, kde vzniká možnost výhodnějšího
uloženi volných prostředků na finančním
a kapitálovém trhu. I když vlivem úrokové
politiky bank dochází k omezování
velikosti podílu vkladů na viděnou (pokles
z 48,7 % počátkem roku na 45,3 % koncem června)
ve prospěch krátkodobých
termínovaných vkladů (růst z 23,2
% na 26,7 %), tento strukturální pohyb otázku
nedostatku dlouhodobých zdrojů v ekonomice neřeší.
Vývoj peněžní
zásoby byl vedle vlivu úvěrové emise
ovlivňován i vývojem čistých
zahraničních aktív české bankovní
soustavy. Přechodný pokles čistých
aktiv vůči zahraničí v závěru
roku 1992 a počátkem roku 1993 se po provedení
měnové odluky (minimální hodnota 20,4
mld Kč) změnil v opětný nárůst
a koncem června dosáhl 43,6 mld Kč. Objem
čistých aktiv vůči Slovenské
republice byl rektifikován na hodnotu 26,2 mld. Kč.
7.2. Úvěry
Ve stavu domácích
úvěrů v České republice se
po stagnaci v 1. čtvrtletí (nízká
likvidita bank) ve 2. čtvrtletí začala opět
projevovat růstová dynamika. Koncem června
se jejich stav proti začátku roku zvýšil
o 5,2 %. Nejrychlejší přírůstek
úvěrů zaznamenal soukromý sektor (+
21,1 % od počátku roku). Výrazný nárůst
úvěrů soukromému sektoru byl umožněn
stagnací úvěrů státním
podnikům a výrazným poklesem čistého
úvěru vládě.
Krátkodobá predikce
Ve zbývající
části letošního roku vláda očekává
pokračování současné měnové
politiky s plynulým nárůstem měnových
agregátů i domácích úvěrů
při vysoké dynamice úvěrů soukromému
sektoru. Přírůstek průměrného
stavu M2 lze odhadnout na 17 - 19 % proti průměrnému
stavu minulého roku, růst domácích
úvěrů na 20 - 22 %.
8. Celkové výsledky
státního rozpočtu
Státní rozpočet
České republiky byl schválen zákonem
č. 10/1993 Sb. jako vyrovnaný v úhrnném
objemu příjmů i výdajů 342,2
mld Kč. Po uplynutí prvních šesti měsíců
je možno jeho vývoj, ve světle všech rizik
a obav, se kterými byl spojen fiskálně reformní
rok 1993, hodnotit jako uspokojivý.
Nové postavení státního
rozpočtu po vzniku samostatné České
republiky, stejně jako přechod na novou daňovou
soustavu od 1. ledna, neumožňují spolehlivé
srovnání vývoje rozpočtu v letošním
roce s předchozími léty. Vzhledem k tonu
může být dále prováděné
hodnocení vývoje na jednotlivých úsecích
rozpočtového hospodaření zaměřeno
pouze na plnění
předpokladů, s nimiž uvažoval schválený
rozpočet na letošní rok, příp.
na srovnání vývoje v jednotlivých
obdobích uvnitř roku.
Od poloviny února 1993
se rozpočet pohybuje v trvalém přebytku příjmí
nad výdaji. Ke konci I. pololetí, tj. k 30. červnu
činil dosažený přebytek 5,6 mld Kč.
Hospodaření místních
rozpočtů vykázalo k témuž dni
přebytek příjmí nad výdaji
v celkové výši 11, 9 mld Kč, stav účelových
fondů územních rozpočtů dosáhl
výše 4,4 mld Kč.
Na výsledku plnění
státního rozpočtu ke konci I. pololetí
se podílejí jeho příjmy a výdaje
v těchto proporcích:
v mld Kč
Příjmy | 342,2 | 175,2 | 51,2 |
Výdaje | 342,2 | 169,6 | 49,6 |
Saldo příjmů a výdajů | + 5,6 |
Přebytek státního
rozpočtu za prvních šest měsíců
roku je ovlivněn předstihem plnění
příjmů před plněním
výdajů, který činí 1,6 procentních
bodů.
Vývoj salda státního
rozpočtu v jednotlivých měsících
ukazuje následující znázornění:
Z dosavadního vývoje
rozpočtového hospodaření vyplývají
tyto základní skutečnosti:
- nepotvrdily se katastrofické
scénáře o propadu v příjmech
z nových daní platných od ledna tohoto roku.
Česká republika je jednou z mála zemi, která
zvládá daňovou reformu bez deficitu rozpočtu.
Podle výsledků za I. pololetí se jeví
dosažení rozpočtovaného objemu příjmů
jako reálné. Uspokojivý je především
dosavadní vývoj daně z přidané
hodnoty, která byla považována za nejkritičtější
položku příjmové strany státního
rozpočtu. Přetrvávají však problémy
s výběrem záloh na daň z příjmů
právnických osob,
- plnění především
příjmové strany rozpočtu bylo ovlivněno
určitou atypičností v počátku
roku. Tato atypičnost se projevila v tom, že na jedné
straně bylo posunuto nabíhání některých
nových daní, na straně druhé byly
celkové příjmy zejména v měsících
lednu a únoru výrazně ovlivněny doplatky
odvodů a daní za rok 1992. Toto je i důvodem
určité nerovnoměrnosti v rozpočtovém
hospodaření v celém pololetí a je
blíže vysvětleno v další části
zprávy,
- na dosavadní i budoucí
vývoj rozpočtu nelze pohlížet jen z
hlediska jeho přebytku, ale i z hlediska vývoje
příjmů a výdajů v průběhu
roku. Je třeba vzít v úvahu též
určitou sezónnost v rozpočtu, kdy zpravidla
v prvním pololetí je rozpočet v přebytku,
zatímco ve druhém pololetí se rozpočtový
přebytek snižuje.
Dosažený výsledek za první pololetí
proto nesmí svádět k nekritickým optimistickým
představám o volných zdrojích rozpočtu.
1. Vývoj příjmů
státního rozpočtu
Přehled o vývoji
a plnění jednotlivých příjmí
státního rozpočtu je patrný z následujícího
přehledu:
v mil. Kč
Leden - červen | Rozpočet 1993 | Skutečnost I. - VI. | Index % |
A. Nové příjmy roku 1993 | 314 800 | 136 841 | 43,5 |
v tom: - daň z přidané hodnoty | 88 400 | 36 901 | 41,7 |
/vč. daně z obratu (70 %) | 43 175 | 48,8/ | |
- spotřební daně | 38 000 | 16 793 | 44,2 |
/vč. daně z obratu (30 %) | 19 482 | 51,3/ | |
- daň z příjmů práv. osob | 85 900 | 32 825 | 38,2 |
- daň z příjmů fyz. osob | 1 300 | 452 | 34,8 |
- pojistné soc. zabezpečení | 97 100 | 47 313 | 8,7 |
- silniční daň | 4 100 | 2 557 | 62,4 |
B. Příjmy roku 1992 | 19 123 | x | |
v tom: - daň z obratu | 8 963 | x | |
- odvody ze zisku | -3 672 | x | |
- důchodová daň | 3 289 | x | |
- odvody z objektu mezd | 4 743 | x | |
- daň ze mzdy | 5 008 | x | |
- ostatní | 792 | x | |
C. Ostatní příjmy roku 1993 | 27 400 | 19 239 | 70,2 |
v tom: - clo | 7 500 | 7 243 | 96,6 |
- příjmy rozp. a přísp.org. | 4 300 | 3 987 | 92,7 |
- poplatky, pokuty, penále | 1 100 | 1 848 | 168,0 |
- splátky vládních úvěrů | 8 200 | 3 292 | 40,1 |
- kreditní úroky | 3 400 | 945 | 27,8 |
- ostatní | 2 900 | 1 924 | 66, 3 |
Příjmy celkem | 342 200 | 175 203 | 51,2 |
Z tabulky vyplývá,
že z celkového ročního rozpočtu
příjmů ve výši 342,2 mld Kč
dosáhly příjmy za prvních šest
měsíců 175,2 mld Kč, tj. 51,2 %. Na
celkových příjmech se podílejí
příjmy z nové daňové soustavy
78,1 %, příjmy z vyúčtování
odvodů a daní roku 1992 10, 9 % a ostatní
příjmy (tj. ty druhy příjmů,
které byly odváděny do státního
rozpočtu v roce 1992 a jsou odváděny i v
roce 1993) 11 %.
Z průběhu příjmů
v jednotlivých měsících I. pololetí
je patrný především náběh
příjmů z nové daňové
soustavy počínaje únorem t.r. Po vypořádání
vztahů ke státnímu rozpočtu za minulý
rok, které bylo v zásadě ukončeno
v prvním čtvrtletí (v lednu a únoru
převažovaly doplatky daní a odvodů,
v březnu byly realizovány vratky ze státního
rozpočtu) výše těchto příjmů
státního rozpočtu stagnuje.