Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 3511989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Jana Bláhy na ministra vnitra Jana Rumla. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

V Praze dne 30. srpna 1993

Věc: Poslanecká interpelace ve věci porušování pracovněprávních předpisů ředitelem OM Rakovník

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás jako poslanec Parlamentu ČR s interpelací zejména ve věci porušování pracovněprávních předpisů ředitelem Okresního musea v Rakovníku (dále jen "museum") Mgr. Františkem Povolným, a to především ve vztahu k zaměstnancům musea Ing. Václavu Somolovi a dr. J. Černé.

Popis předmětu interpelace a průběh skutkového děje:

Dne 10.4.1992 zaslal ředitel musea Mgr. Povolný dopis Ing. Somolovi, jehož obsahem tyto okamžité zrušení pracovního poměru dle ustanovení § 53 odst.i písm. b) zákona č. 65/1965, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"). Mgr. Povolný tento svůj postup zdůvodnil porušením pracovní kázně ze strany Ing. Somola "zvlášť hrubým způsobem". Toto porušení pracovní kázně se mělo udát za působení Ing. Somola v inventarizační komisi při provádění inventury v muzeu v Jesenici ve dnech 12. a 14. června 1991 (!). "Hrubé porušení pracovní kázně" přitom podle Mgr. Povolného spočívalo v nedbalém provedení svých povinností Ing. Somolem, "takže tím vzniklo nebezpečí ztráty nenahraditelného materiálu" (citace z oznámení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 10.4.1992).

Podle § 53 odst. 1 písm. b) ZP může organizace okamžitě zrušit pracovní poměr jen vyjímečně, a to pouze tehdy, porušil-li pracovník pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Podle § 53 odst.2 ZP může organizace zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděla. Nejpozději však může pracovní poměr zrušit do jednoho roku, kdy tento důvod vznikl. Podle § 59 odst. ZP, okamžité zrušení pracovního poměru je organizace povinna předem projednat s příslušným odborovým orgánem. Podle § 59 odst. 2 ZP jde-li o člena příslušné odborové organizace, který je oprávněn spolurozhodovat s organizací v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je organizace povinna požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas k opatření podle § 59 odst. 1 ZP (viz výše). Z výše uvedeného jasně vyplývá, že organizace, v tomto případě museum, může zrušit pracovní poměr okamžitě pouze vyjímečně, a to ještě pouze tehdy, když došlo k naplnění zákonných požadavků jak po stránce formální, tak po stránce věcné.

Mgr. Povolný nereagoval ani na upozornění tehdejšího zastupujícího přednosty OkÚ p. Kašpara na protiprávnost jeho jednání, ani na protesty odborové organizace. Konsultujícím právníkem byl dokonce ředitel musea Mgr. Povolný upozorněn, že jedná v rozporu se ZP a že tak jedná vědomě a že vzniklé škody vzhledem k tomuto úmyslnému a vědomému jednání jsou plně vymahatelné a hraditelné. Pan Povolný však své jednání nezměnil.

Bylo proto jasné, že dotyční pracovníci se odvolají k soudu (dále se hovoří pro stručnost pouze o případu Ing. Somola). Místně příslušným soudem byl okresní soud v Rakovníku, který po důkladném prošetření celé záležitosti, mj. za pomoci výslechů svědků a listinných důkazů, rozhodl svým rozsudkem č. 5C 296/92 ze dne 10. listopadu 1992 (předseda JUDr. Jaromír Faltejsek), že "okamžité zrušení pracovního poměru navrhovatele /Ing. Somol - pozn. J.B./ podle § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, provedené odpůrcem okresní museum Rakovník - pozn. J.B./ dne 10.4.1992 je neplatné (citováno z rozsudku č. 5C 26/92).

Soud přihlédl k formálním i věcným nedostatkům okamžitého zrušení pracovního poměru museem: Po stránce formální bylo totiž prokázáno, že Ing. Somol byl v inkriminovanou dobu závodního výboru odborové organizace a jejím jednatelem, jakož i to, že při okresním museu tato odborová organizace existovala nejméně od r. 1990. Při okamžité výpovědi bylo tedy ze zákona nutno požádat o souhlas k tomuto opatření přísl. odborový orgán, což učiněno evidentně nebylo. Ani po stránce věcné nebylo prokázáno při soudním jednání, že by se Ing. Somol dopustil zvlášť hrubého porušení pracovní kázně ... Rozhodnutí okr. soudu nabylo právní moci dnem 5.5.1993 (srov. níže).

Pro úplnost je třeba konstatovat, že proti rozsudku okr. soudu podalo museum blanketní odvolání, a to opožděně. Jelikož odvolacím soudem (krajský soud v Praze) nebylo prominuto museu zmeškání lhůty k odvolání vůči rozsudku okr.soudu v Rakovníku, nezbylo odvolacímu soudu, než odvolání odmítnout jako opožděné dle § 218 odst.1 písm. a) občanského soudního řádu. Vůči usnesení krajského soudu není v tomto případě odvolání přípustné (č. usnesení je 15 Co 65/93 - 44 ze dne 26.2.1993 - předsedkyně JUDr. Věra Provazníková).

Nutno konstatovat, že Mgr. Povolný jedná zcela v rozporu zejména s pravidly občanského soužití a dobrých mravů Ing. Somol sice nastoupil na základě výzvy musea do zaměstnání ke dni 24.5.1993, nicméně již 1.6.1993 žádá ředitel musea základní odborový org. OS PKOP o udělení souhlasu k výpovědi prac. poměru Ing. Somola na základě § 46 odst.l písm. c) ZP /nadbytečnost pracovníka/, neboť jeho pracovní místo konzervátora bylo údajně zrušeno a Ing. Somol odmítl jako absolvent VŠ a vysoce fundovaný a specializovaný pracovník pracovní zařazení uklízečky - 4.6.1993 vyjadřují však odbory svůj nesouhlas s návrhem Mgr. Povolného, protože dle jejich názoru organizační změna, na níž se Mgr.Povolný odvolával (údajné zrušení místa konzervátora) nebyla ve smyslu § 20 odst. 1 z.č.1/1991 Sb. s jejich odborovou organizací vůbec projednána (natož pak zpravidla 3 měsíce před zamýšlenými změnami, jak požaduje cit. zákon). Odbory mají rovněž názor, že zrušení místa konzervátora vzhledem ke stavu sbírkového fondu není účelné a žádoucí.

Nehledě k výše uvedenému případu porušování obecně závazných předpisů lze konstatovat, že ředitel organizace řízené orgánem státní správy se chová se značnou neúctou nejen k právnímu řádu České republiky, nýbrž i k odborové organizaci v muzeu: Jako jeden z příkladů budiž uvedena záležitost z přelomu května a června t.r., kdy bylo zjištěno, že museum jednostranně pozastavilo vyplácení příspěvku na stravování z FKSP. Jedná se o porušení vyhl. č. 21011989 Sb., podle které o tvorbě a používání FKSP spolurozhoduje odborová organizace. Té však nebyla ze strany vedení musea ani poskytnuta možnost se vyjádřit, ale co víc nebyla o svévolném kroku ředitele musea ani seznámena: Pracovníci zjistili pozastavení vyplácení příspěvku až při odběru stravenek.

Vážený pane ministře, jako poslanci mi v žádném případě nemůže být lhostejné, že v mém volebním obvodu dochází k porušování předpisů tohoto státu úředníkem, který je řízen orgánem státní správy. Z chování Mgr. Povolného, jakožto vedoucího organizace mající určitý vztah ke státu, lze vystopovat neúctu ke svrchovanosti zákona, což je jev, proti kterému by Vaše ministerstvo mělo bojovat především.

V této souvislosti si pokládám za povinnost, abych Vám jako zodpovědnému představiteli státní správy na předmětném úseku položil následující otázky:

1) Je Vaše ministerstvo informováno o situaci v Okresním museu Rakovník, respektive o porušování právních předpisů ČR ředitelem musea Mgr. Povolným?

2) Jak je možné, že v právním státě, za který se ČR prohlašuje, může vedoucí organizace v oboru Vaší působnosti, více než rok setrvávat na porušování právních předpisů a soudních rozhodnutí, a to i přes opětovné upozornění kvalifikovaného právníka a příslušné odborové organizace?

3) Je si Vaše ministerstvo v tomto směru vědomo vážnosti situace a z ní vyplývající ztráty důvěry ve státní správu?

4) Jestliže ano, jaké důsledky z toho Vaše ministerstvo vyvodilo nebo vyvodí nebo bude iniciovat, především pokud jde o nutné personální změny zejména ve vedení okresního musea v Rakovníku?

5) Jaké připravuje Vaše ministerstvo do budoucna opatření, aby k popsaným případům již nedocházelo? Má Vaše ministerstvo zpracovánu koncepci preventivních opatření proti zneužívání postavení vedoucího organizace a z toho vyplývající hrozby porušování právních předpisů vedoucími úředníky?

6) Na základě jaké právní skutečností (konkurs apod.) došlo k instalaci Mgr. Povolného do funkce ředitele okr. musea v Rakovníku? Do jaké míry se hledí při obsazování takovýchto postů na odbornou fundovanost kandidátů?

7) Jakých možností mohou občané - pracovníci využít k zamezení porušování právních předpisů svými nadřízenými?

Vážený pane ministře, považuji za nutné Vám jako poslanec za středočeský volební kraj položit výše uvedené ukázky a dovoluji si vyjádřit naději, že na ně bude mně a občanům tohoto státu řádně, včas a hlavně uspokojivě odpovězeno. Prozatím přijměte, vážený pane ministře, výraz mé hluboké úcty.

Se zdvořilým pozdravem