Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý zaslal odpověď na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka dopisem ze dne 13. srpna 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého na interpelaci poslance Zdeňka Vorlíčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky p. Milana Uhdeho jsem obdržel Vás dopis v záležitosti protekcionismu vůči vývozům českého zboží.

Vzhledem k tomu, že se jedná o závažnou problematiku, považuji za vhodné Vás v příloze tohoto dopisu šířeji informovat o současné úpravě obchodních vztahů České republiky se zeměmi ES, ESVO a Visegrádské čtyřky.

Z informace vyplvá, že není možné obecně konstatovat sílící protekcionismus ES, ESVO a zemí Středoevropské dohody o zóně volného obchodu vůči českým výrobkům. Pokud v jednotlivých případech k takovýmto tendencím dochází, jsou neprodleně posuzovány a jsou přijímána opatření k jejich zamezení nebo ke zmírnění jejich dopadu na české subjekty.

Dovoluji si Vás ujistit, vážený pane poslanče, že MPO věnuje předmětné problematice trvalou pozornost.

S pozdravem

Příloha

Vážený pan

Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček CSc.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha

Příloha k č.j. 27811/93/5140/1000

Přístup zboží z ČR na trhy členských států ES je upraven Prozatímní dohodou o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi ČSFR a ES, která byla uzavřena 16. 12. 1991 a vstoupila v platnost 1. 3. 1992. Sukcese ČR do této dohody byla provedena tzv. Dodatkovým protokolem, který byl parafován 16. 7. 1993.

Prozatímní dohoda je výrazně asymetrická ve prospěch ČR, tzn. že úlevy poskytnuté ze strany ES jsou větší a budou realizovány v daleko kratších termínech než je tomu u koncesí, které poskytla ČR na dovozy zboží z ES. Tento asymetrický charakter prozatímní dohody byl ještě posílen koncesemi, které ES poskytla ČR na základě jednání summitu ES v Kodani ve dnech 21.-22. června 1993.

Dovozy drtivé většiny českých průmyslových výrobků do ES nepodléhají žádným množstevním omezením ani clům. Pro některé citlivější průmyslové výrobky existují tzv. celní kvóty a celní stropy. Tyto celní kvóty a stropy však nepředstavují omezení pro české vývozy, nebo až do výše celních kvót a celních stropů se vývozy realizují bezcelně a teprve po dosažení kvót a stropů podléhají vývozy clům, které však pro rok 1993 jsou sníženy na 70% základní výše.

U ocelářských výrobků došlo v průběhu roku 1992 v důsledku liberalizace k výraznému nárůstu čs. vývozů proti roku 1991 (skoro na dvojnásobek) a na základě toho přijala ES v srpnu 1992 ochranná opatření (stanoveny kvóty pro zbytek roku 1992) u vybraných ocelářských výrobků. Pro řešení situace v dovozech - z ČR a SR pro období let 1993-5 byly, formou Rozhodnutí Společného výboru ČR/SR - ES stanoveny pro obě republiky pro celkem 7 druhů ocelářských výrobků kvóty. Pro ČR se kvóty vztahují na 5 druhů výrobků.

Za základ při stanovení těchto kvót byla vzata úroveň čs. vývozů v roce 1991, která byla pro rok 1993 zvýšena o 35%. Až do výše těchto kvót podléhá dovoz z ČR clům sníženým na 60% základní úrovně pro rok 1993. Teprve při dovozech nad tyto kvóty se aplikuje tzv. dodatkové clo ve výši 25%, resp. 30% podle druhu výrobku. Pro roky 1994 a 1995 se kvóty budou dále zvyšovat o 17-40% a současně se budou snižovat cla tak, že k 31. 12. 1995 budou zrušena na dovoz všech ocelářských výrobků z ČR.

U textilních výrobků jsou množstevní kvóty stanoveny pouze pro 25 kategorií pro období let 1993-97. Je nutno podotknouti, že od roku 1987, kdy se prováděla původní dohoda o textilu, nebyly tyto kvóty (tehdy ovšem ještě pro 44 kategorií textilních výrobků) nikdy čs. vývozci a výrobci vyčerpány na 100%: v roce 1992 se čerpání jednotlivých kvót pohybovalo mezi 18 až 97%. Cla jsou u textilních výrobků snižována ročně o jednu sedminu a k 31. 12. 1996 budou zrušena úplně.

U zemědělských a potravinářských výrobků existují celní kvóty pro 21 druhů výrobků, pro které byly kvóty od 1/7/93 zvýšeny a dalších 10% (předtím o 20% od 1/1/93) a současně byly cla a vyrovnávací dávky sníženy o 60% již k 1/7/93 namísto od 1/1/94. Nutno poznamenat, že tyto výrobky představují v čs. vývozu do ES pouze 7% celkového vývozu.

Výšeuvedené tři skupiny výrobků (textil, ocel, zemědělské výr.), které jsou při vývozu do ES určitým způsobem limitovány představují pouze menší část celkového vývozu ČR do ES (v roce 1992 činil podíl těchto výrobků 31,2%), větší a rozhodující část českého vývozu do ES je plně liberalizována.

Při vývozu z ČR do ES je tedy tvrzení o sílícím protekcionismu ES poněkud nadnesené. Spíše je tomu naopak, ES svým způsobem představují po Slovensku partnera s druhým nejliberálnějším režimem pro přístup českého zboží.

Pokud jde o Dohodu mezi státy ESVO a ČR, tato vytváří oblast volného obchodu mezi smluvními stranami, přičemž koncese v Dohodě uvedené jsou časově asymetricky výhodné pro ČR. Navzdory Dohodou zvýhodněnému přístupu českého zboží na trhy zemí ESVO se vyskytují protekcionistické přístupy, bránící dovozům některých českých výrobků do Rakouska. Rakousko je přitom druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR mezi vyspělými zeměmi, navíc s velmi aktivní obchodní bilancí vůči ČR. Rakousko v posledním období uplatňuje množstevní omezení dovozů z ČR /ale též jiných postsocialistických zemí/ u cementu, průmyslových hnojiv a vyhlásilo antidumpingové řízení na dovoz zemědělských strojů a traktorů a hodlá je vyhlásit na dovoz PVC, europalet a oceli. Primárním důvodem těchto opatření jsou relativně velmi nízké ceny z ČR dovážených produktů při relativně velmi prudkém nárůstu objemu těchto dovozů. K této situaci skutečně v období roku 1990 a 1991 docházelo. S rakouskou stranou vedeme jednáni po linii bilaterální stejně jako po linii ESVO nebo GATT, s cílem odstranit tato omezení čs. vývozů. Nutno říci, že pod vlivem změněných podmínek již došlo ke zvýšení cen vyvážených produktů, celkový objem vývozu těchto položek ale klesl v případech antidumpingových řízení se zatím české straně daří prokazovat, že za dumpingové ceny nevyváží. I když šetření má svá objektivní pravidla, nelze pouštět ze zřetele, že uplatnění antidumpingových cel je do značné míry též aktem politickým. V případě Rakouska se jedná o malý trh, který zejména nyní, za hospodářské recese, nemá potřebnou absorpční schopnost. Zvýšené objemy "levných" dovozů záporně ovlivňují místní výrobu, vytvářejí sociální tlaky a odpor k tzv. sociálnímu dumpingu. Jedním z opatření proti zamezení "levných" vývozů, k nimž docházelo v rozporu se zájmy výrobců či smluvních vývozců, je zařazení vývozu některých citlivých položek do licenčního režimu /zemědělské stroje, traktory, průmyslová hnojiva/.

Přijetím příslušných zákonných norem /antidumpingový zákon/ si ČR vytvoří možnost přistupovat k opatřením na ochranu svého trhu v souladu s obecně platnými a uznávanými normami zakotvenými v mezinárodních dohodách, jejichž je ČR členem před levným /např. prokazatelně dotovaným/ zbožím z vyspělých zemí /v budoucnu zřejmě též ze zemí s přechodovou ekonomikou/.

Za protekcionismus, nikoliv však diskriminaci pouze českých vývozů, lze považovat omezený přístup na trhy USA, Kanady a Norska v případě některých textilních výrobků. S těmito zeměmi ČR /stejně jako další vývozci/ sjednává autolimitační dohody, konkretizující kategorie výrobků, dovážených v tomto režimu, množství a další podmínky, jimiž je dovoz regulován. V této souvislosti lze za přínos považovat plnou liberalizaci dovozu oceli po ukončení platnosti poslední autolimitační dohody, tj. od 31. 3. 1992. Ve výčtu protekcionistických opatření, uplatňovaných USA vůči ČR a dalším dodavatelům lze uvést také omezení dovozu určitých druhů sýrů.

Antidumpingová uplatněná Kanadou řízení proti dovozu oceli z ČR /a z jiných zemí/, která svými výsledky postihují naše vývozy, nelze považovat za protekcionismus.

Mezi zeměmi Visegrádské skupiny byla dne 21. 12. 1992 podepsána Středoevropská dohoda o volném obchodu, uplatňovaná prozatímně od 1. 3. 1993.

Tato Dohoda je výrazem snahy České republiky o zapojování do integračních procesů v Evropě a má za cíl postupně odstranit překážky vzájemného obchodu mezi zúčastněnými státy v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu. Nejpozději k 1. lednu 2001 budou (až na výjimku v případě dovozu automobilů do polské republiky) odstraněny všechny tarifní a netarifní překážky u obchodu průmyslovými výrobky. Vzhledem ke specifické povaze zemědělského sektoru se úplná liberalizace obchodu zemědělskými výrobky a produkty nepředpokládá. Dohoda však zakládá postupné uvolňování i v této oblasti.

Při projednávání Dohody byl kladen důraz na globální vyváženost poskytovaných koncesí a to vzhledem k tomu, že ČR resp. SR mají nižší průměrnou celní incidenci (70) než Maďarsko (12%) a Polsko (16%). Odstraňování celních překážek bude tedy u těchto partnerů probíhat dynamičtěji než v ČR. U cca 20-25% obchodu s PR a MR s průmyslovými výrobky byla již k 1. 3. 1993 cla odstraněna. Vedle toho intenzivně probíhají jednání ve smyslu Společné deklarace z Krakova o zkrácení přechodného období z 8 na 5 let.

Spolu s Celní unií ČR-SR jsou tedy v tomto regionu vytvořeny dobré předpoklady pro rozvoj obchodu na mnohostranně výhodné bázi a pro české výrobky vytvořeny na trzích v Polsku a Maďarsku srovnatelné podmínky, jako má zboží dodávané na tyto trhy ze států ES.

Je však skutečností, že i u těchto partnerů se projevují u některých položek vysoké celní sazby, stanovené na domácí výrobky, které mohou způsobovat problémy českým vývozcům. Mezi takové položky patří např. i uváděné vysoké celní zatížení na dovážené autobusy Karosa do Polské republiky. Tyto výjimky nebylo možné v zájmu dosažení kompromisu a globální vyváženosti koncesí při sjednávání Dohody vyloučit.

V posledním období sílí určité ochranářské tendence ze strany partnerů. Polská republika k 5. červenci 1993 upravila některé celní tarify (a to zvýšením i snížením). Současně s ohledem na ochranu platební bilance dále udržuje při dovozu 6% příplatek (nyní ve formě dodatkového cla). Obě tyto skutečnosti nyní MPO analyzuje a v případě, že se prokáže narušení Středoevropské dohody, bude Česká republika protestovat včetně projednání ve Společném výboru CEFTY.

Z maďarské strany byla přijata opatření na dočasné omezení dovozu cementu a hutních materiálů. Omezení dovozu cementu od 31. 3. 1993 na 1 rok se ČR prakticky nedotklo, přesto však z principiálních důvodů byla záležitost projednána na úrovni představitelů výroby i v rámci pracovní skupiny CEFTA a byl zaslán písemný protest.

Daleko výrazněji zasahuje českou stranu omezení dovozu hutních materiálů do MR od 1. 7. 1993 na 1 rok. Česká strana považuje tento přístup za diskriminační a pro neústupnost maďarské strany je připravován dopis ministra vnějších ekonomických vztahů MR se žádostí o zrušení či výrazné snížení tohoto omezení. V případě negativní odpovědi bude projednána tato otázka na Společném výboru ministrů CEFTA.