Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb. a zákon České národní rady č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky č. 3a pod čarou zní:

"(4) Výrobci, dovozci nebo vývozci ^3a) látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země a výrobci, dovozci nebo vývozci výrobků, které takové látky obsahují, mohou tyto látky nebo výrobky vyrábět, dovážet nebo vyvážet jen na základě úředního povolení (dále jen "licence").

3a) Zákon č.42/1980 Sb., o zahraničně obchodní činnosti, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb.

Zákon č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů."

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

2. V § 14 odst. 3 se slova "30.června 1993" nahrazují slovy "31.prosince 1994".

3. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní:

(1) Na území České republiky mohou být vyráběny nebo dováženy látky poškozující nebo ohrožující ozónovou vrstvu Země, nebo vyráběny nebo dováženy výrobky takové látky obsahující, jen na základě licence; licence je třeba též k vývozu uvedených látek a výrobků.

(2) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou seznam látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země (dále jen "seznam") a jejich nejvyšší roční přípustnou výrobní a dovozní kvótu pro území České republiky.

(3) Licenci k výrobě, dovozu nebo vývozu látek uvedených v seznamu nebo výrobků takové látky obsahující vydává ministerstvo průmyslu a obchodu na základě žádosti výrobce, dovozce nebo vývozce; licence k vývozu může být vydána jen s předchozím souhlasem ministerstva životního prostředí. Bližší podmínky pro vydávání licencí, včetně náležitostí žádosti k jejich vydání stanoví vyhláškou ministerstvo průmyslu a obchodu.

(4) Výrobky obsahující látky stanovené v seznamu mohou být od 1. listopadu 1993 uvedeny do oběhu jen pokud je na nich vyznačen text: "Výrobek obsahuje látku narušující ozónovou vrstvu Země.". Prodejce nesmí výrobek bez takového označení uvést do oběhu.

(5) Každý prodejce látek uvedených v seznamu a výrobků tyto látky obsahující je povinen doložit jako součást dokumentace o těchto látkách a výrobcích číslo licence výrobce nebo dovozce na ověřené kopii této licence.

(6) Výroba a dovoz látek uvedených v seznamu, nebo výrobků takové látky obsahující jsou od 1. ledna 1996 zakázány."

4. V § 18 odst. 2. se doplňuje písmeno c), které zní:

"c) výrobci, dovozci nebo vývozci látek uvedených v seznamu nebo výrobků tyto látky obsahující, poruší-li povinnosti stanovené v § 6 odst. 4."

5. V § 18 odst. 1 a 3 se odkazy na § 6 odst. 4 přeznačují na § 6 odst. 5.

6. § 18 odst. 4 zní:

"(4) Pokutu ve výši od 500 do 250 000 Kč orgán ochrany ovzduší uloží

a) provozovateli malého zdroje znečišťování, poruší-li povinnosti stanovené v § 6 odst. 5, § 8 a § 11 odst. 2

b) prodejci, uvede-li do oběhu výrobky, které nebudou mít náležitosti uvedené v § 16a odst. 4, nebo poruší-li povinnosti stanovené v § 16a odst. 5."

Souhlasy k výrobě nebo dovozu látek poškozujících ozónovou vrstvu Země nebo výrobků takové látky obsahující, vydané ministerstvem životního prostředí před nabytím účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1993.

Zákon České národní rady č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, se mění a doplňuje takto:

1. V § 3 odst. 2 se na konec doplňuje písmeno i), které zní:

"i) ukládá pokuty výrobcům, dovozcům nebo vývozcům látek poškozujících ozónovou vrstvu Země nebo výrobků je obsahující."

2. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně poznámky č. 17a pod čarou zní:

(1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které dovážejí látky poškozující nebo ohrožující ozónovou vrstvu Země ^17a) nebo výrobky takové látky obsahující (dále jen "dovozci") platí za dovoz těchto látek nebo výrobků poplatek.

(2) O výši poplatku rozhoduje a poplatek vybírá inspekce.

^17a) Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky č. …/1993 Sb.".

3. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Způsob výpočtu roční výše poplatku podle § 6a, který dovozci zaplatí za dovoz látek ^17a) nebo za dovoz výrobků tyto látky obsahující, se stanoví v příloze."

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

4. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

(1) Dovozci (§ 6a) jsou povinni samostatně vypočítat poplatek podle § 6a a oznámit jeho výpočet do 15. února kalendářního roku inspekci a to včetně údajů nutných pro stanovení výše poplatku podle skutečností uplynulého roku.

(2) Inspekce prověří údaje uvedené v oznámení a vydá rozhodnutí. V rozhodnutí stanoví výši poplatku za uplynulý rok.

(3) Za nesplnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 uloží inspekce pokutu až do výše 10 000 Kč.

5. V části A, písmeno c) přílohy zákona České národní rady č. 389/1991 Sb. se vypouštějí slova "fluorchlorované uhlovodíky (freony)".

6. V části A přílohy zákona České národní rady č. 389/1991 Sb. se doplňuje písmeno d), které zní:

"d) látky poškozující nebo ohrožující ozónovou vrstvu Země ^17a)"

7. V části B přílohy zákona České národní rady č. 389/1991 Sb. se dosavadní text označuje jako písmeno a), doplňuje se písmeno b), které zní:

"b) U látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, uvedených v seznamu, je sazba poplatku 50 000 Kč za 1 t dovezené látky, popřípadě látky obsažené v dovezeném výrobku."

8. V části C přílohy zákona České národní rady č. 389/1991 Sb. se doplňuje nový bod 5, který zní:

"5. Poplatek za dovoz látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země ^17a), nebo za dovoz výrobků takové látky obsahující se stanoví součinem hmotnosti vyrobené nebo dovezené látky, a v případě dovozu výrobků, které tyto látky obsahují, součinem hmotnosti v nich obsažené látky, a sazby poplatku dle části B této přílohy.".

Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 6.

Úvod:

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky schválila svým usnesením ze dne 21. 6. 1990 č. 449 přístup České a Slovenské Federativní Republiky k Vídeňské" úmluvě o ochraně ozónové vrstvy Země a k Montrealskému protokolu o látkách, které porušují ochrannou ozónovou vrstvu Země. Dne 4. června 1992 Vláda České a Slovenské Federativní Republiky vyslovila souhlas s přijetím změn a dodatků tohoto protokolu tak, jak vyplynuly ze závěrů Londýnské konference signatářů.

Vláda České republiky zaujala k usnesení federální vlády č. 449/1990 kladné stanovisko dne 18. července 1990.

Přistoupení České republiky k Montrealskému protokolu zavazuje ČR k přijetí účinných legislativních prostředků k zajištění závazků z protokolu.

V této souvislosti bylo zvažováno, zda lze přímo bez dalšího využít dnes platný zákon č. 309/199 Sb. o ovzduší, případně předpisy upravující zahraniční obchodní činnost, či bude nezbytné navrhnout příslušnou zákonnou úpravu.

Na počátku roku 1993 ministerstvo životního prostředí přikročilo k regulaci spotřeby látek poškozujících ozónovou vrstvu Země podle § 11 písm. h) stávajícího zákona o ovzduší č. 309/1991 Sb. ve znění zákona 218/1992 Sb. formou udělování souhlasu k dovozu a výrobě regulovaných látek a výrobků tyto látky obsahujících. V průběhu I. čtvrtletí 1993 byly získány zkušenosti s prováděním a působnosti takového opatření a potvrzena nutnost řešit omezení spotřeby regulovaných látek formou novelizace stávajících zákonů o ovzduší s posílením jejích sankční působnosti a zavedením regulačního prvku. Při konstrukci novelizačních úprav se vycházelo z výhodnosti využití již používaných mechanizmů:

- udělování úředního povolení (licence) k dovozu a vývozu ministerstvem průmyslu a obchodu podle vyhlášky 560/1991 Sb.

- zpoplatňování znečišťovatelů ovzduší podle zákona č.389/1991.

K návrhu zákona,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) ve znění zákona č. 218/1992 Sb. a zákona ČNR č. 389/91 Sb. o státní správě v ochraně ovzduší a o poplatcích za jeho znečišťování

Obecná část:

Navrhovaná novela zákona č. 309/1991 Sb. předpokládá, že ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku, kterou vymezí látky ohrožující nebo poškozující ozónovou vrstvu a stanoví v souladu s požadavky Montrealského protokolu jejich celkové roční maximální možné kvóty pro výrobu a dovoz. Pro zákaz výroby a dovozu vyjmenovaných látek uvedených v seznamu nebo výrobků takové látky obsahující byl stanoven termín 1. ledna 1996. Pokud jde o vydávání vývozních licencí, předpokládá se, že bude v plném rozsahu použit režim založený zákonem č. 42/1980 Sb. o zahraničně-obchodní činnosti ve znění pozdějších předpisů. Vydání vývozního povolení bude uděleno pouze do signatářských zemí Montrealského protokolu a jen na základě předchozího souhlasu MŽP. Vývozní kvóty nebudou stanovovány.

Ekonomické aspekty.

Při posuzování finančních nákladů vzniklých na straně podnikatelských subjektů v návaznosti na přijetí zákona, je nezbytné připomenout, že takové vícenáklady budou nezávisle na navrhované právní úpravě vyvolány působením donucovacích mechanizmů Montrealského protokolu, m.j. omezujících obchod s regulovanými látkami a výrobky, které je obsahují. Vyvolanou nezbytnou potřebu investičních prostředků vybraných podniků odhaduje MPO ČR následovně:

V současné době nemají uvedené podnikatelské subjekty tyto prostředky zajištěny.

Očekávaný výpad výroby v a. s. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Ústi n./L. představuje cca 350 mil. Kč v obratu a 50 mil. KČ v zisku ročně.

V oblasti technického servisu a údržby chladírenských zařízení se odhaduje, že v důsledku regulace látek poškozujících ozónovou vrstvu Země bude po roce 1996 neopravitelných asi 250 tis. ks domácích chladniček v hodnotě asi 2,5 mld. Kč a v oblasti středního chlazení asi 30-40 tis. ks zařízení v hodnotě asi 3 mld. Kč. Prodloužení provozu těchto zařízení však bude možné jen za předpokladu uplatnění recyklace freonů z existujících zařízení nebo uplatněním technické úpravy zařízení s využitím ekologicky vhodnějších chladiv.

Ceny výrobků chladírenského zařízení by neměly s ohledem na relativně nízký podíl materiálových nákladů na freony a jejich povolené náhrady vzrůst významnějším způsobem.

Pro zajišťováni agendy vydávání licencí externí organizací požaduje ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky 1 až 2 mil. Kč ze státního rozpočtu. Mimo tento požadavek návrh zákona nevyžaduje přímé vynaložení finančních prostředků ze státního rozpočtu a neklade nároky na nárůst počtu pracovních sil.

Uplatnění ekonomických nástrojů.

V průběhu přípravy novely byla zvažována dvě řešení ekonomické regulace výroby a použití freonů a dalších regulovaných látek.Oba přístupy doplňují administrativní omezení ve formě stanovené kvóty celkové roční spotřeby regulovaných látek, vycházející pro ČR z Montrealského protokolu a mají s ohledem na požadované ukončení výroby a spotřeby "tvrdých" freonů do konce r. 1995 a z toho vyplývající omezený časový prostor pro plné rozvinutí tržních nástrojů pouze omezený význam.

První řešení spočívá v přímém prodeji licence dovozci s tím, že cena licence by byla proporcionální požadovanému množství regulované látky. Alternativně by byla celková kvóta povolené roční spotřeby rozprodána zájemcům o dovoz formou aukce: minimální cena licence by byla stanovena s ohledem na potřebu vyrovnání ceny regulovaných freonů s cenou povoleních freonových náhrad včetně regenerovaných a recyklovaných freonů. Podrobnosti by stanovilo obecně závazným právním předpisem MPO ČR, příjem z prodeje licencí by byl účelově vázán pro podporu recyklace freonů pro stávající zařízení. Výhodou tohoto řešení je jeho jednoduchost a administrativní nenáročnost. Na druhé straně nutno vzít v úvahu, že řešení by vyžadovalo podrobnější úpravu v zákoně a to jak hmotně právních tak i procesních ustanovení. Nevýhodou také může být chování dovozce, který za požadované freony předem zaplatil a v důsledku ekonomického tlaku se bude snažit je plně prodat a to i v případě jejich možné úspory.

Druhé řešení spočívá v udělení licence na výrobu nebo dovoz a využívá osvědčeného mechanizmu zákona 309/91 zákona o ovzduší a zákona ČNR 389/91 o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování. Rozšiřuje povinnost placení poplatků za znečišťování i na dovoz látek regulovaných Montrealským protokolem.Toto řešení je sice komplikovanější než přímý prodej licencí, na druhou stranu využívá již osvědčeného postupu včetně již existujících kontrolních mechanizmů. Jeho určitou výhodou je možnost dovozce v rámci přidělené dílčí kvóty v průběhu roku reagovat i na pokles poptávky. Stanovená kvóta je pak nepřekročitelná. V úvahu třeba též vzít i to, že lze v plném rozsahu využít novelu zákona o ovzduší a principů na nichž je postaven. Příprava nového zvláštního zákona by řešení oddálila. Z těchto důvodů vláda doporučuje postupovat touto cestou.

V případě dovozu regulovaných látek nebo výrobků je obsahujících obdrží dovozce nejen kvótu, ale zaplatí poplatek podle množství dovezené látky. Poplatek za dovoz regulovaných látek tyto látky cenově znevýhodní a vytvoří ekonomický prostor pro regeneraci a recyklaci freonů ze stávajících zařízení. Recyklované freony nepodléhají omezením a evidenci Montrealského protokolu a jejich opětovné použití u existujících zařízení umožní rozložit jejich náhradu ekologickým řešením na delší časový úsek a tím zmírnit ekonomické dopady na uživatele.

Tento poplatek bude příjmem Státního fondu životního prostředí a bude účelově vázán na podporu recyklačního programu a financování programu nezávadné likvidace freonů nevhodných k recyklaci a výrobků, které je obsahují.

Zavedení poplatků a zvýšení ceny dovážených freonů, respektive jejich náhrada vhodnější látkou se do ceny výrobků promítne nepříliš výrazným způsobem: např. v ceně domácí ledničky se navrhovaná výše poplatku za použitý dovezený freon. promítne cca 1%.

Náhrady omezovaných látek poškozujících ozónovou vrstvu Země.

První skupinou výrobků, která je zásadně omezována jsou aerosolově výrobky používající regulované freony. Výrobci řeší náhradu freonů měně nebezpečnými látkami např. propan-butanem, isobutanem, stlačeným vzduchem nebo mechanickými rozprašovači. V souladu s Montrealským protokolem nejsou omezovány v odůvodněných případech aerosolové přípravky určené pro zdravotní účely, které představuji výjimku.

V případě chladících zařízení začínají být freonová chladicí média nahrazována čpavkem nebo propan-butanem. Velká průmyslová chladící zařízení budou nahrazována v postupných etapách. Kupříkladu dle stanoviska jednoho z nejvýznamnějších českých výrobců chladící techniky ČKD Choceň není nutno pro obor chlazení používat jako chladicí médium freon. Náhradní řešení jsou již vyvinuta, vyráběna a používají např. čpavek nebo propan-butan.

Pro udržení stávajících zařízení v provozu a rozložení jejich potřebné obměny do delšího období je důležitou možnosti opětovné použití recyklovaných freonů, které Montrealský protokol připouští. Podle metodiky Montrealského protokolu se recyklované freony nezapočítávají do stanovených kvót regulovaných freonů.

K jednotlivým bodům novely:

K čl. I

Bod 1 (§ 6 odst. 4) - Všeobecné povinnosti výrobců a dovozců se rozšiřují také na látky ohrožující nebo poškozující ozónovou vrstvu, nebo výrobky takové látky obsahující. Přečíslování odstavců 4 a 5 je technickou úpravou vyvolanou vložením nového odstavce 4.

Bod 2 Navrhuje se posun termínu pro stanovení emisních limitů pro stávající zdroje znečišťování a to do 31. 12. 1994.

Stanovení emisních limitů se dotýká více jak 20.000 zdrojů znečišťování, zatímco u velkých zdrojů znečišťování budou emisní limity do poloviny roku stanoveny, nelze u středních zdrojů znečišťování s ohledem na značný počet individuálních rozhodnutí tento termín dodržet. Posunem termínu dojde k zohlednění skutečného stavu.

bod 3 (§ 16 a) - Jde o klíčové ustanovení novely zákona. Na jeho základě jsou veškerá výroba nebo jakýkoliv dovoz látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu, nebo výrobků takové látky obsahujících vázány na udělení úředního povolení (licence). S ohledem na závazek nevyvážet látky poškozující ozónovou vrstvu nebo zboží takové látky obsahující do zemí, které nejsou signatáři Montrealského protokolu, je nezbytné vázat na úředního povolení též vývoz těchto látek a zboží je obsahující.

Seznam látek, které ohrožují nebo poškozují ozónovou vrstvu stanoví ministerstvo životního prostředí vyhláškou, v niž současně stanoví výrobní a dovozní kvóty pro tyto látky nebo výrobky, v nichž se takových látek používá. Toto řešení je voleno s ohledem na potřebu pružné reakce na trvale se rozšiřující seznam látek, které mají být podle Montrealského protokolu regulovány a zkracování etap postupného omezování regulovaných látek.

K vydávání úředních povolení (licencí) se zmocňuje ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Licence budou vydávány pro výrobu, dovoz a vývoz. K vydání vývozního povolení je třeba předchozího souhlasu ministerstva životního prostředí, které garantuje, že vývoz nebude směřovat do zemí, které k Montrealskému protokolu dosud nepřistoupily.

Ministerstvem životního prostředí bude stanoven seznam látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu a pro každý rok budou stanovovány kvóty těchto látek pro dovoz a výrobu. Kvóta vývozu stanovována nebude, ministerstvo bude pouze sledovat do kterých států bude výrobek vyvážen a dohlédne zda jsou dodrženy podmínky vývozu.

V zájmu vytvoření předpokladů pro omezení odbytu ze strany ekologicky uvědomělé veřejnosti a pro bezpečnou likvidaci upotřebených výrobků, které takové látky obsahují, zákon ukládá, aby tyto výrobky byly označovány textem, "Výrobek obsahuje látku narušující ozónovou vrstvu Země". Vzhledem k možným komplikacím je navrženo, aby povinnost označování výrobků byla stanovena od 1. listopadu 1993.

Předpokládá se, že po vydání zákona o látkách škodlivých zdraví a životnímu prostředí, bude pro výrobky takto označené zaveden zvláštní režim zneškodňování. Jeho fungování však bude závislé na tom, aby uživatel kvalifikovaně věděl, že takový výrobek má.

V zájmu zamezení různých forem spekulací a nekontrolovaných dovozů zákon ukládá, že každý prodejce si musí od svého dodavatele vyžádat jako součást dokumentace číslo úředního povolení (licence). Pro účely prodeje nebudou samostatná licenční povolení vydávána a prodejci musí doložit zdroj zboží obsahujícího látky ohrožující nebo poškozující ozónovou vrstvu t. j. vlastně na vrub koho (jeho kvóty) zboží obsahující látky poškozující nebo ohrožující ozónovou vrstvu uvádějí do oběhu.

Body 4 a 6 (§ 18 odst. 2 a 4) - Protože dosavadní zkušenosti ukazují, že jakákoliv povinnost bez sankce je těžko vymáhatelná, rozšiřuje se okruh sankčních ustanovení zákona i na výrobce, prodejce látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu a s ohledem na naše mezinárodní závazky i výrobce těchto látek. Výše pokut je stejná jako pro porušení povinností provozovatelů zdrojů znečišťování.

K čl. III

Body 1 ž 4 - Navrhuje se rozšíření oprávnění České inspekce životního prostředí v ukládání sankcí výrobcům, dovozcům a prodejcům látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu. Zavedení poplatku za dovoz těchto látek bude motivovat k jejich recyklaci pro nové užití, zejména v zařízeních, která by bez nich musela být vyřazena z provozu.

Navrhované řešení odpovídá postupu, který je použit v případě ostatních látek znečišťujících ovzduší, to znamená, že do 15. února dovozce vykáže dovezené množství látek, uvedených ve vyhlášce, za uplynulý rok. Podle hlášení uloží Inspekce životního prostředí ČR poplatek. Finanční prostředky budou odvedeny do Státního fondu životního prostředí a použity k podpoře programů na regeneraci a recyklací freonů a nezávadnou likvidaci vyřazených výrobků, které je obsahují.

Body 5 a 6 - Skupina látek ohrožujících nebo poškozujících ozónovou vrstvu Země specifikovaná Montrealským protokolem a jeho dodatky je v příloze zákona ČNR č. 389/1991 Sb. jednotně soustředěna do samostatného právního předpisu, který bude stanoven a upravován ministerstvem životního prostředí. Úpravou je vyloučeno dvojí zpoplatnění.

Body 7 a 8 - Výše poplatku je navrhována ve výši 50 tis. korun za tunu, což znamená zhruba 1,5 násobku stávající ceny CFC-11. Tímto poplatkem se bude také vytvářet ekonomický tlak na uživatele, aby používali povolené náhrady regulovaných látek.

Poplatek v dovážených ledničkách pro drobné spotřebitele bude zanedbatelný vůči stávajícím cenám. Nárůst asi 0,2% ceny.