Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr spravedlnosti Jiří Novák zaslal odpověď na interpelaci poslance Jiřího Drápely dopisem ze dne 23. července 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra spravedlnosti Jiřího Nováka na interpelaci poslance Jiřího Drápely. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MINISTR SPRAVEDLNOSTI

ČESKÉ REPUBLIKY

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ze dne 25. 6. 1993, týkající se odškodnění pana Františka Řezníčka, podávám následující vysvětlení:

Rozhodnutím Okresního soudu v Kroměříži ze dne 9. 8. 1990 sp. zn. Rt 48/90 byl pan František Řezníček zcela rehabilitován. Žádost o odškodnění podle § 26 zákona o soudní rehabilitaci podali jeho dědici, pozůstalá dcera Drahomíra Novosadová a syn Jiří Řezníček.

Ministerstvo spravedlnosti žádost dědiců podle § 9 zákona č. 58/1969 Sb. předběžně projednalo a přiznalo odškodnění v celkové částce 21.366 Kč. Pro každého z dědiců pak částku 10.683 Kč.

Při stanovení odškodnění vycházelo Ministerstvo spravedlnosti z potvrzení Vězeňské služby České republiky o délce vykonaného trestu poškozeným Františkem Řezníčkem.

Z tohoto potvrzení zjistilo, že poškozený vykonal uložený trest odnětí svobody v trváni 4 měsíců v době od 9. 9. 1952 do 9. 1. 1953 a dále od 9. 1. 1953 vykonal náhradní trest, který mu byl uložen v trvání 5 měsíců za nezaplacený peněžitý trest. Tento náhradní trest podle evidenční karty Vězeňské služby České republiky vykonával do 4. 5. 1953, kdy byl propuštěn na amnestii. Na základě těchto údajů bylo dědicům poškozeného přiznáno odškodnění za vykonaný trest v celkové délce 7 měsíců a 26 dnů, tj. od 9. 9. 1952 do 4. 5. 1953.

Žadatelům bylo odškodnění poukázáno a v dopise, který jim Ministerstvo spravedlnosti o vyřízeni odškodnění zaslalo, jim poskytlo poučení o možnosti uplatnění svých nároků v soudním řízení, pokud nebudou s takovým odškodněním souhlasit. Žadatelé s přiznaným odškodněním nesouhlasili a své nároky uplatnili žalobou u soudu. Sporným nárokem se stalo odškodnění za dobu výkonu trestu 1 měsíce a 5 dnů. Žadatelka Drahomíra Novosadová, uvedla, že sice její otec byl 4. 5. 1953 propuštěn na amnestii, ale pak opět nastoupil výkon zbývajícího trestu a trest ukončil dne 13. 7. 1953. Uvedený nárok opírá o výpis rejstříku trestů GP ČR čj. 3159/66, o kterém se ve své interpelaci zmiňujete a na jehož základě žádáte o přezkoumání celé záležitosti.

Ministerstvo spravedlnosti v rámci předběžného pro jednání nároku má možnost provést odškodnění pouze v případech, kdy nároky jsou co do základu i výše nesporné. Ohledně sporných nároků přísluší rozhodování soudu. V daném případě se proto nejedná o nesprávné rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ve věci odškodnění. Ministerstvo provedlo odškodnění pouze za dobu výkonu trestu odnětí svobody, která je nesporná. Ohledné sporného nároku na odškodnění odkázalo žadatele na soudní řízení.

Potvrzení v rejstříku trestů GP ČR je v tomto směru neúplné a nepřesné. Z toho potvrzení vyplývá jen, že hlavní trest byl ukončen 9. 1. 1953 a vedlejší 13. 7. 1953. Pokud by ve výkonu trestu bylo pokračováno od 9. 1. 1953 do 13. 7. 1953, neodpovídal by výkon ani uloženému náhradnímu trestu 5 měsíců a pokud byl poškozený propuštěn na amnestii dne 9. 5. 1953, jak vyplývá z potvrzení Vězeňské služby České republiky i sdělení žadatelky, pak není v potvrzení Generální prokuratury ČR uvedena další doba nástupu po propuštění poškozeného.

Tento sporný nárok by mohl vyřešit pouze soud. Ovšem za situace, kdy původní trestní spis je skartován a náklady vynaložené na další dokazování nároku u soudu by mohly převýšit i sám nárok, provedlo Ministerstvo spravedlnosti v zájmu smírného vyřešení případu i odškodnění tohoto nároku a přiznalo každému z dědiců odškodnění za výkon trestu odnětí svobody v trvání 1 měsíce a 5 dnů částkou 1.546 Kč.

S pozdravem

Vážený pan

Jiří Drápela

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha